Sãota re Gidrạ Umer re Bapla Ar Ńũ Bubulaḱ babotre cehaona Kạmi kana NAGR

image_pdfPDFimage_printPrint

NAGR (National Agency for Green Revolution) do Chapainawabganj ar Rajshahi ṭoṭhare sãota lahanti, siknạt emhạtiń ar gidrạ umen re baṅ bapla, ńũ bubulaḱ ko beohar reaḱ bạṛić jo se kuṛai, niropon hoṛmo tahen pạhil cikitsa kạmihora koe kạmiyeda ato ḍihạ̃ṭ ṭolakore. NAGR do Santal, Kolhe, Malhe,Muslim se baṅgali ko talare sãota lahanti kạmi horako ạyureda. Niạ kạmi hora ạyur lạgit́ goṛoko emoḱ kana Bangladesh Santal Friends ar Wycliffe Foundation, Australia.

Sokolbar (03rd February 2023) setaḱber 11 baja Rajshahi Godagari upojilạ re Mohonpur Union Porisad reaḱ Babudang kolhe atore kolhe to talare Gidrạ umerre baṅ bapla ar ńũ bubulaḱ reaḱ bạṛić jo̠ pạṭhuạ gidrạ ko akoaḱ jion jiṅgi haraburu re jạṛuṛtet́ do cet́ ona cetan ko galmarao keda. Niạ kạmi hora doe ayurkeda  NAGR (National Agency for Green Revolution) ren Program Officer Prodip Hembrom. Ar nia program ko ńel tojbij acka hiri kin calaolena NAGR (National Agency for Green Revolution) Executive Director Stephen Soren ar niạ kạmi calao lạgit́ kạudi ko emoḱ kan Wycliffe Foundation ren CEO Greg Conwell.

Lukhibar (02 February 2023) Chapainawabgonj reaḱ Amnura Mission re Gidra umerre bapla ar ńũ bubulaḱ babotre cehaona gapalamarao sabha hoe purạuena. NAGR (National Agency for Green Revolution) aḱ bondoboste ạyuṕ bela 3:00 baja khonaḱ gapalmarao sabha do ehoṕlena. Sabha re manotan peṛa lekate selet́e tahẽkana NAGR ren ạyurić Mn.Stephen Soren, Sạńgiń disom khon heć seṭerakan Wycliffe Foundation, Australia ren CEO Greg Conwell, Uttar Bango Adivasi Forum ren Chairman Mn. Hingu Murmu ar ona sãote slet́ko tahẽkana amdaj 60 gel cetan pạṭhuạ gidrạ ar maejiuko. Ar noa sabha ạyur re tahẽkana NAGR ren Program Coordinator Shamson Soren. Pạhilte manotan peṛa do aḍi mońj eneć sereń talateko daramkedea. Noa galmarao sabhare gidrạ umer re bapla ar ńũ bubulaḱ babotre cehaona kathae roṛkeda, pạṭhuạ gidrạ Ms. Santa Khatun. Uni do selet́ akanko samaṅre gidrạ umer re baplaḱ reaḱ bạṛić karonkoe roṛ rakaṕket́te gidrạ umerre baṅ baplaḱ reaḱe batlaoket́koa. Arhõ noa babotre kathae roṛkeda, NAGR office secretary Promila Hasda, uni hõ pạṭhuạ gidrạ ko selet́ bạṛtikaete akoren gogokoe cehao are sontorket́koa jemon akoren gidrạ ko gidrạ umer re aloko bapla ko. Ente un okte do gidrạwaḱ hara buruḱ okto kana. Hoṛmo sećte mon sećte akel bidiạ ar joto sećteko haraḱa. Khan gidrạ umer re bapla do hoṛmore aema lekan muskile or ạguia. Onate sontorket́koa jemon gidrạ umer re akoren gidrạko aloko bapla ko. Nonkate jemon mońj hoṛmo jiwian metaḱme niropon hoṛmo ko ạidạrijoṅa.

Onkage NAGR ren ạyurić Mn.Stephen Soren hõ gidrạ umer re bapla ar Ńũ bubulaḱ babotre selet́ akankoe sontor se teṅgo daram lạgit́e aodhanket́koa. Biseskate ńũ bubulaḱ khon jemon sahaṛko tahẽn. Cedaḱ je, noa kin banarge bạṛić karon kana. Noa karonaḱte gidrạko oloḱ paṛhao khon ko eḱṛe ocoḱ kana. Onate oloḱ paṛhaoḱ sećte hara buruḱ lạgit́e udgạuket́koa. Ạḍi mońjte noa cehaona cepeć sabha ko jaoge  hoyoḱ kana ar niạko hotete ạdivạso hoṛko jaoge cehao kate nonkan kạmiko khon aodhanoḱko metako kana. Niạ kạmi reaḱ jo do ńeloḱkan gea. NAGR (National Agency for Green Revolution) gãota do nonkan sãota sạsuṛ kạmihorako arhõe kạmi idiyeda.

image_pdfPDFimage_printPrint

Comments are closed.