Koronate̠ Baṅgladisomre̠ 2 Kạruṛ 45 Lakh Hoṛko Re̠ṅge̠ć Akana!!!

- Stephen Soren

image_pdfPDFimage_printPrint

Diso̠m re̠aḱ nonkan mũhin olaḱ do bạń khoj joṅ kana, Menkhan oloḱ reaḱ asol jos se motlob do hoyoḱ kana je̠mo̠n abo Santal boe̠ha miserako talare̠ sanam ṭhạ̃iko khon te̠ṅgo katet́ ro̠pha ruạṛ lạgit́ bon kurumuṭuea. Nonkate̠ abo Santalko diso̠m re̠ mońj tahẽ kate̠t́ dhạrti jiṅgi bon khe̠mao̠ daṛeaḱa. E̠nte̠t́ nonkan mũhin re̠ sạrige jo̠to̠ hoṛkoaḱ goṛo jạruṛa. Ar noa katha te̠ń disạ ke̠da Dr. Abdul Kalam aḱ mit́ katha je;

Iń do̠ ńeloḱ te̠ bạń handsama, Me̠nkhan iń do̠ ińaḱ hand (ti) jãhãi ho̠ṛ lạgit́ iń laha daṛe̠aḱa,

One̠ okoeaḱ do̠ jạruṛ me̠naḱ. Bhageaḱ re̠ tahẽn do̠ sapha soṛa mon jạruṛa, eken moca te̠do̠ baṅ.’

Calaoe̠n se̠rma 8 march diso̠m re̠ pạhil korona rog te̠ ńam akan re̠aḱ kathae̠ so̠do̠r akada diso̠m re̠n sarkar bahadur. Paro̠m calao akan May cando re̠aḱ adha ạdhi khon bạṛti rog ńam e̠ho̠ṕ akana. August cando re̠aḱ te̠sar hapta hạbić rog ńam akan do̠ko tahẽ kana bargel (20) percent cetan. Inạ tayo̠m nãwãte̠ ńame̠t́ ko ho̠ṛ saṅgkha do̠ko tho̠ṛa calao e̠na.  

Onka le̠ka June khon e̠hoṕ katet́ August hạbić pe̠ cando korona rog te̠ko jạbun akana ạḍi bạṛti. Inạ tayo̠m November ar December cando tho̠ṛa bạṛti tahẽ kan re̠hõ tayom te̠do̠ latar seć ge tahẽ kana. Calaḱ kan se̠rma re̠aḱ March cando arhõ eho̠ṕ akana do̠sar te̠. Pạhilaḱ khon niạ baraḱ te̠do̠ ạḍi bạṛti korona rog te̠ko jạbuno̠ḱ kana. Talamala se̠ć do̠ nãwã te̠ ạḍi tho̠ṛa ho̠ṛ ńame̠t́ kote̠ ae̠ma mońj do̠ tahẽ kana ar diso̠m re̠ rugiko hõko tho̠ṛa hijuḱ kan tahẽ kana. Me̠nkhan March cando khon arhõ ạḍi bạṛti korona te̠ko jạbuno̠ḱ kante̠ ho̠ṛ soṅkha hõko bạṛti akana. 

Niạ se̠rma re̠aḱ 14 tạrik April cando khon 7 din lạgit́ ạḍi kajak lockdown ehoṕ akana. Ọna toṅge rege arhõ ar mit́ hapta lạgit́ arhõ kajak lockdown do̠ calaḱ kana. Diso̠m re̠n sorkar nitoḱ doe̠ me̠ne̠t́ kana darakan 28 tạrik hạbić lockdown caba kate̠t́, lockdown do̠ mucado̠ḱa ar gạḍiko do̠ calaḱ e̠ho̠bo̠ḱa lahate̠ le̠ka ge. Calaoe̠n se̠rma do̠ lockdown se̠ć le̠ka tege korona te̠ gujuḱ do̠ko ro̠pha ruạṛ le̠da. Niạ dhao hõ gujuḱ re̠aḱ har do̠ ko̠m he̠ć akana.

Korona te̠ diso̠m re̠ nãwã te̠ko re̠ṅgeć akana 2 karuṛ 45 lac ho̠ṛ. Niạ 2021 se̠rma re̠aḱ March cando hạbić te̠ diso̠m re̠ re̠ṅgeć hoṛko ḍhe̠r akana 14.75 sotaṅsho. Baṅgladiso̠m re̠ re̠ṅgeć hoṛaḱ lahanti hoe̠ le̠na one̠ oka do̠ hiskạ le̠kan lahanti tahẽ kana. Korona e̠hobo̠ḱ laha hạbić re̠ṅgeć hoṛko tahẽ kana 20 sotaṅsho le̠ka. Ar ạḍi re̠ṅgeć do̠ko tahẽ kana 11 sotaṅgsho. Korona tayom disom re̠ joto le̠kanak ce̠tan re̠ ạḍi ae̠ma e̠ṭke̠ ṭõ̠ṛe̠ he̠ć paṛao̠ akana. Menkhan no̠a do̠ e̠ke̠n Baṅgladisom re̠do̠ baṅ, bickom go̠ṭa dhạrti rege no̠a e̠̣tke̠ ṭõ̠ṛe̠ do̠ he̠ć bolo akana. Noa do ạḍi sạrige je̠, Baṅgladiso̠m lạgit́ do̠ ạḍi do̠sra e̠ṭaḱ diso̠m khon hõ, onage hoyoḱ re̠aḱ katha; ar jo̠to̠ko bon baḍae̠a je̠, kạuḍi ce̠tan re̠ ạḍi ae̠ma loksan do̠ he̠ć paṛao̠ akana. O̠na se̠le̠t́ noa hõ bon baḍaea je̠, diso̠m re̠ 40 sotaṅgsho ho̠ṛ do̠ thoṛa ghạṛić(Oesthayi) kạmi so̠ṅge jo̠po̠ṛao̠ me̠naḱ koa. Samaj re̠aḱ jo̠to̠ le̠kan muhĩnre̠ nonkan ho̠ṛaḱ do̠ ạḍi bạṛti lakshan hoyoḱa. Korona re̠aḱ maraṅ muhĩn muskil te̠ pạhil rege ạḍi ae̠mako laksan akana. oka kạuḍiko sõćjoṅ akan tahẽ̠n, ona do̠ pạhil regeko jo̠m caba ke̠da. ar do̠sar dhao he̠ć paṛao̠ akan koronate̠ do̠ hoṛmo re̠aḱ ḍanḍa rạput́ akan le̠ka hoe̠ akan takoa. Nonkan hoṛko goṛo ako lạgit́ ạḍi jạruṛ diso̠m sarkar bahadur aḱ kạmi.       

E̠ke̠n nonko hoṛ do̠ baṅ-huḍiń londbondić ko hõ ạḍi laksan re̠ko paṛao̠ akana. Ar onko re̠n kạmiyạkoaḱ katha do̠ ar ce̠t́ e̠m me̠na. Jãhã le̠kan muhĩn muskil rege nonkan ho̠ṛaḱ do̠ ạḍi muskil hoyoḱa. Korona te̠do̠ ar hõ ạḍi bạṛti laksan hoe̠ akan takoa. Onate̠ nit do̠ ạḍi ṭhikaḱ kạmi kana sarker bahadur je̠mon ạḍi usạra nonkan hoṛ lạgit́ buge hudis te̠ goṛo emako lạgit́e̠ be̠bosthae ar komte̠ sud se̠le̠t́ kạuḍi e̠mako lạgit́ ạḍi jạruṛa. Lahanti lạgit́ ạḍi jạruṛ dhạrti jiṅgi mọńj khe̠mao̠. Diso̠m re̠aḱ lahanti saṕ do̠hoe̠ lạgit́ ạdị jạruṛ sarkar bahaduraḱ mo̠ńj hudis se̠le̠t́ kạmi e̠ho̠ṕ.

Maraṅ muhĩn korona te̠ muskil re̠ me̠naḱ ko lạgit́ calaḱ kan se̠rma re̠aḱ kạuḍi budgetko ńe̠l doṛha ke̠da se̠ ńe̠l jut hoe̠ e̠na. Je̠mon diso̠m re̠ bạṛti bhage kạmi e̠hobo̠ḱ. Diso̠m re̠ Maraṅ Mantri Shekh Hasina aḱ bạisi mukhiạte̠ NEC sabhare̠ 1 lac 97 hajar 643 kạruṛ ṭaka re̠aḱ do̠ṛha budget hoe̠ akana ar ADP doe̠ aṅgoc ke̠da. One̠ o̠ka do̠ calaḱ kan 2020-2021kạuḍi mãhãre̠ paṛaḱa. Secretary doe̠ baḍae̠ ocoke̠t́ koa; apnaraḱ kạuḍi khon 11 hajar 628 kạruṛ 90 lac kạuḍi te̠ go̠ṭa se̠rma re̠ye̠ laṛcaṛa. Noa se̠le̠t́ e̠ṭaḱ aḱ khon 7 hajar 753 kạruṛ 90 lak ar diso̠m barhe̠ khon 3 hajar 875 kạruṛ kạuḍi e̠mo̠ḱa. Noako kạuḍi ce̠t́ kạmi kore̠ laṛcaṛo̠ḱa, ona do̠ latar re̠ ol caṛhao̠ e̠na;

Atoko lahanti lạgit́ kạuḍi e̠m hạṭiń akana ADP 15 hajar 555 kạruṛ khon bạṛti hoe̠ akana ADP 18 hajar 290 kạruṛ, one̠ o̠ka do̠ 9.25 sotaṅgsho. De̠labon baḍae̠ lege ce̠t́ko kạmire̠ noako kạuḍi laṛcaṛo̠ḱa;

Ho̠ṛmo hạṭiń, Daṛeanaḱ(pusṭi) jo̠maḱ, ho̠r sȯngkha ar gharo̠ńj ce̠tanre̠ hạṭiń akana 13 hajar 33 kạruṛ khon ḍhe̠r kate̠t́ 14 hajar 922 kạruṛ, one̠ oka do̠ joto kạuḍi hạṭiń khon 7.55 sotaṅgsho.

Ńui daḱ ar o̠ṛaḱ duạr lạgit́ hạṭiń hoe̠ akana 26 hajar 492 kạruṛ, onẹ ọka dọ pạhil tahẽ kana 25 hajar 795 kạruṛ. ADP 13.40 sotaṅgsho, noa kạuḍi budget do̠ dosaraḱ maraṅ budget se̠ hạṭiń kana.

Ńe̠l doṛhae̠ hoe̠ akana 24 hajar 570 kạruṛ ar no̠a doe̠ ńam akada Sikhnạt ar dho̠ro̠m kạmi re̠ laṛcaṛ lạgit́. Pạhil do̠ tahẽ kana 23 hajar 390 kạruṛ kạuḍi. hạṭiń akan kạuḍi do̠ ADP re̠aḱ moṭre̠ 12.43 sotaṅgsho.

ADP re̠aḱ ńe̠l doṛhae̠ re̠ joto khon bạṛti kạuḍi hạṭiń te̠ye̠ ńam akada Gaḍi (Poribohon) re̠. Pạhilaḱ ADP 52 hajar183 kạruṛ khon ko̠m kate̠t́ 49 hajar 213 kạruṛ kạuḍi. Hạṭiń kate̠t́ ńam akana 24.90 sotaṅgsho.

Ńe̠l doṛhae̠ re̠ karen marsal bakhra hạṭiń tahẽ kana 24 hajar 804 kạruṛ kạuḍi, no̠a khon ko̠m kate̠t́ 21 hajar 945 kạruṛ kạuḍi hoe̠ akana. Jotote̠ hạṭiń kate̠t́ ńe̠lo̠ḱ kana 11.10 sotaṅgsho

Bigyạn(Biggan), Tolas hatao (tothoyo) ar Jopoṛao (jogajog) ce̠tan re ADP 18 hajar 448 kạruṛ tahẽ kana. Ńe̠l doṛha kate̠t́ 11 hajar 576 kạruṛ kạuḍi ar go̠ṭate̠ hạṭiń kate̠t́ ńe̠lo̠ḱ kana 5.86 sotaṅgsho.

Noako chaḍa hõ ADP re̠aḱ Krisi re̠ko e̠m hạṭiń akada 7 hajar 734 kạruṛ kạuḍi. O̠ka do̠ joto budget khon hạṭiń le̠khan 3.91 sotaṅgsho. Mo̠ṭ re̠aḱ 3.39 sotaṅgsho se̠ 6 hajar 709 kạruṛ doe̠ ńam akada ńui daḱ ce̠tanre̠. ar Shilpo nakha re̠do̠ hạṭiń hoe̠ akana amdaj 3 hajar 500 kạruṛ kạuḍi, o̠ka do̠ 1.77 sotaṅgsho. Secretary doe̠ baḍae̠ ocoke̠t́ le̠a je̠, ADP re̠ moṭre̠ 1 hajar 785 kạmi ho̠ra hatao̠ hoe̠ akana. O̠na bhitrire̠ Biniog  kạṃi ho̠ra lạgit́ 1 hajar 640 goṭe̠n ar kạrigol lạgit́ go̠ṛo kạmi ho̠ra 145 goṭe̠n, noa chaḍa apnarte̠ se̠ korporation hote̠te̠ 101 go̠ṭe̠n kạmi ho̠ra purạu lạgit́ hatao̠ hoe̠ akana. (thefinancialexpress.com.bd March 3, 2021)

Diso̠m re̠ korona karonte̠ arhõ bạṛti re̠ṅgeć ḍhe̠r akana amdaj 1 kạruṛ 50 lac hoṛ. (deshebideshe.com April 22.2021)

Diso̠m re̠ nito̠ḱ 3 kạruṛ 85 lac re̠ṅgeć ho̠ṛko hoe̠ akana. Diso̠m re̠n joto ho̠ṛ soṅgkha se̠ć te̠ ńe̠l le̠khan 24.5 sotaṅgsho. O̠ka re̠ do̠ me̠no̠go̠ḱ kana ạḍi re̠ṅgeć 1 kạruṛ 57 lak ho̠ṛ do̠ ạḍi re̠ṅgeć joto ho̠ṛko mo̠dre̠ 10.64 sotaṅgsho. 

Re̠ṅgeć cetan re̠ mit́ survey do̠ hoe̠ purạu akana mit́ be̠sorkari re̠n hoṛ koaḱ go̠ṛo̠te̠. O̠nate̠ ńe̠lo̠ḱ kana ato o̠ṛaḱ re̠n ho̠ṛko khon so̠ho̠r bajar kore̠ me̠naḱ ko bostibasi koge bạṛtiko re̠ṅgeć akana. Noa gobesona se̠ research kạmi re̠ko tahẽ kana Pawer and Participent Research Center (PPRC) ar BRAC Institute of Governance & Development (BIGD). (Prothom Alo, Economic Page; 20 April 2021)

Diso̠m re̠ 3 kạruṛ 85 lakh ho̠ṛko re̠ṅgeć akana noa Korona le̠kan maraṅ muhĩn se̠ć le̠kate̠. (songbad protidin 24.com reak report lekate.) Noa galmarao̠ o̠ktere̠ mano̠tan Polli Kormo Sohayok Foundation ren Chairman Dr. Kaji Kholikujjaman Ahmod doe̠ me̠ne̠t́ kana; ‘ Aboaḱ hoṛmore̠ mo̠ńjaḱ sirjạu, onkan bhage jo̠maḱ jo̠m jạruṛa. Bise̠s Kaete̠ diso̠m lahanti lạgit́ manwako nonkan mońj jo̠maḱ jo̠m jạruṛa ho̠ṛmoko mo̠ńj dohoe̠ lạgit́. Manwa be̠gor tis hõ bam lahanti daṛe̠aḱa. O̠nate̠ onkoaḱ hok do̠ e̠mako jạruṛa. Diso̠m re̠aḱ so̠maj re̠aḱ jo̠to̠ le̠kan bhage ạtko e̠mako jạruṛa.

Kobi Robindronath Ṭhạkure̠ me̠n akada; Jom be̠gor do̠ okoe̠ hõ bako gujuḱa, me̠nkhan Rạskạ baṅ tahẽ le̠n khan ho̠ṛko gujuḱa. O̠nate̠ de̠labon mimit́ ho̠ṛ mimit́ go̠ṭe̠n bhạlại kạmiko kạmite̠ aboaḱ diso̠m bon tul rakaba. Abo santal so̠maj re̠n joto koaḱ boge judạ hatao̠ mabon ar go̠ṛo̠ko jạruṛ khan apan ạpin ṭhạ̃iko khon e̠m hạṭiń tabonp̠e̠.O̠nkale̠ka abore̠n ho̠ṛko je̠mon rạskạ re̠ko tahẽnte̠ dhuṛi dhạrti jiṅgiko khe̠mao̠. E̠nḍe̠khan abo santalko bon rukhiạko ma ar diso̠m re̠n joto santalko mo̠ńj bon tahẽn te̠ abore̠n sisirjạuićaḱ hirlạ re̠ napae je̠mon bon tahẽn.

image_pdfPDFimage_printPrint

Comments are closed.