Lockdown arhõ mit́ hapta bạṛti daṛeaḱa

Korona Bhairasaḱ hạn se jạbun do̠ ạḍi muskilge ḍheroḱ kante̠ calaḱkan sanam ṭhạ̃i kore̠naḱ Lockdown ar hõ mit́ hapta bạṛti re̠aḱe̠ hudiseda Diso̠m sarkar. Calaḱ kan Lockdown re̠aḱ obostako selet́ gapal marao̠ ar guni bhabiḱ lạgit́ daraekan Som hiloḱ mit́ dupuṛuṕ sabha hoho hoe akana. Onḍege noa ko sanamaḱ metaḱme̠ Lockdown re̠aḱ tayo̠m daram kạmi horako selet́ galmarao̠ goṭa hoyoḱa.

Montri porosod pạ̃hṭa re̠n Mit́ maraṅ hudạ ạpisar teheń sanicar prothom Alo rene metaḱkoa, Korona Halot do̠ nit hõ ạḍi ḍhergea, onate̠ Lockdown do̠ arhõ mit́ hapta ḍher hoe daṛeaḱa, enre̠hõ noa re̠aḱ gũṭ goṭawaḱ 19 April sabhare̠ goṭaḱa.

Source-Dainik Prothom Alo




Teheń diso̠m̠ re̠aḱ 5 Bibhagre̠ Birbão hoe-bharḍo ar arel são daḱ re̠aḱ lại laha hoe akana.

Diso̠m re̠aḱ 5 Bibhagre̠ teheń heć dar̠eaḱa Birbão hoe-Bharḍo. Ona sãote̠ arel daḱ re̠aḱe̠ lại laha akada Hoe-daḱ (Abohaoa Odhidoptor) bichnạu ạpis. Ona chaḍa hõ niạ oktere̠ calaḱ kan lolo setoṅ hõ̠ thoṛa kom hoe daṛeaḱa.

Sokol hiliḱ (16 April) setaḱ 9 baja khonaḱ tayom 24 ghonṭa re̠aḱ lại laha khoborre̠ men hoe akana, Jessor,Kusṭia ṭotha são Dhaka,Mymenshing,Rangpur,Chottogram ar Shylet Bibhag  rezaky mit́-bar jaega/toṭha kore̠ thoṛa ghạṛić lạgit́ birbão hoe selet́ daḱ ar huḍur daḱ hoe daṛeaḱa.

Ona são-sãote̠ oka kore coṅ mit́-bar ṭhạikore̠ arel são daḱ hoe daṛeaḱa, Ona chaḍa diso̠m re̠aḱ adom adom ṭhại korẹ do̠ serma rimil tahẽ daṛe̠aḱa.

Source-Dainik Ittefak




Dhuṛi Dhạrtiye̠ bạgiyada Mn. Dr. Junas Maranḍi

Mn. Dr. Junas Marandi do holano̠ḱ Ḍumkạre noa dhuṛi dhạrtiye bạgiada. Uni do abo Santal koaḱ ạḍi oporom “Peṛaho̠ṛ” kagoj ren Sasapṛaoiće tahẽkana, ar ona sãote P O Bodding Memorial Trust ren mit́ Founder Trustee hõe̠ tahẽkana.Uniaḱ noa dhạrti bạgiaḱte̠ The Santals Times do̠ gạhir bhabnae̠ sodoreda ar uniaḱ atma sulukre tahen reaḱ ase̠ koejoṅ kana, ona são-sãote̠ unire̠n tinạḱ apnar hoṛ ar peṛako noa dhạrti puri re̠ye̠ bạgi oṭo akat́ko onko sanamko lạgit́ hõ jiwi raṛeće solhawako kana.




BANGLADESH: Baṅgla Nãwã Se̠rma, Ramadan ar Lockdown

Teheń do̠ hoyoḱ kana Baṅgla 1428 se̠rma re̠aḱ Pạhil Bạishạk, pạhil din se̠ nãwã se̠rma. Teheńaḱ noa din re̠do̠ Baṅgali jạtrẹnko ạḍi rạskạ se̠le̠t́ baṅgla se̠rmako ataṅ darama Me̠nkhan ne̠s do̠ ạḍi bhabna se̠le̠t́ me̠n hoyoḱ kana je̠, Korona le̠kan maraṅ rog he̠ć bo̠lo̠ akan te̠ ar teheń khon ge diso̠m re̠ kajak lockdown calaḱ kante̠ Baṅgla Se̠rma rạskạ se̠le̠t́ manao̠ ganao̠ ar ataṅ daram do̠ baṅ hoe̠ le̠nre̠hõ, apnar gharo̠ńj re̠, facebook page re̠, live te, mobile sms te se̠le̠t́ phonte̠ baṅgla nãwã se̠rma re̠aḱ jo̠har kathako e̠m hạṭiń jo̠no̠ḱ kana.

Noa din do̠ Baṅgladiso̠m ar Bharo̠t diso̠m re̠aḱ pạchim boṅgore̠ baṅgla nãwã se̠rma re̠ ạḍi rạskạ se̠le̠t́ dinko manao̠ ganao̠a. O̠na se̠le̠t́ Tripura re̠ thamgạḍi akanko hõ noa baṅgla re̠aḱ he̠lme̠l re̠ko se̠le̠do̠ḱ kana. O̠na te̠bon me̠n daṛe̠ke̠a je̠, Noa do̠ Baṅgali koaḱ maraṅ po̠ro̠b hisạbte̠ manao̠ ganao̠ hijuḱ kana. O̠nate̠ de̠labon teheńaḱ din Baṅgla nãwã se̠rma rạskạ se̠le̠t́ ataṅ ade̠r te̠, apnar lạgit́, gharo̠ńj re̠nko lạgit́, ato o̠ṛaḱre̠nko lạgit́, so̠maj re̠nko lạgit́, diso̠m re̠nko lạgit́ se̠le̠t́ diso̠m barhe̠ re̠ me̠naḱko lạgit́ tahe̠n kana Baṅgla nãwã se̠rma re̠aḱ ạḍi mano̠t gunman jo̠har. Abore̠n sisirjạuić ṭhe̠n tahe̠n kana jo̠to̠ko lạgit́ suluk nirại ho̠ṛmo̠ ar dhạrti jiṅgiye̠ dan abon ma.

Baṅgla Nãwã Se̠rma lạgit́ Baṅgladiso̠m re̠n ho̠ṛko lạgit́ ạḍi mano̠t ar dulạṛ jo̠hare̠ e̠m hạṭiń akada Amerika diso̠m re̠n President Jo Baiden ar o̠ṛaḱ ho̠ṛ jil baiden. Teheń Budbar 14 April America President aḱ veriphayed tuitar account se̠ćte̠ noa jo̠har katha do̠e̠ baḍae̠ oco akada.   

O̠nka ge teheń do̠ hoyoḱ kana diso̠m re̠n Muslim dho̠ro̠m re̠n muslạ jạtiạriko lạgit́ RAMADAN. Noa mit́ cando do̠ upạs dinko manao̠ ganao̠a. Ramadan do̠ pạńji le̠kate̠ are (9) cando ar Islam dho̠ro̠m le̠kate̠ ạḍi so̠no̠t cando kana, bise̠s kạete̠ ‘Eka, Daya-maya, suluk ar ko̠e̠jo̠ṅ’. Ạḍi so̠no̠t se̠le̠t́ noa cando re̠do̠ maraṅ simraḱ khon e̠ho̠ṕ kate̠t́ cando ạuriye̠ hạsuro̠ḱ hạbić jo̠to̠ le̠kan jo̠m ńu se̠le̠t́ sanam le̠kan bạṛić kạmiko sạṅgiń re̠ko tahe̠na. Noa katha do̠ Arabite̠ ‘SIAM’ ko me̠taḱ kana; ar Baṅgladiso̠m re̠do̠ ‘ROJA’ me̠nte̠ ho̠ṛko baḍae̠a.

Teheń khon diso̠m re̠ e̠ho̠ṕ akana ạḍi kajak lockdown. E̠nte̠t́ dinạm ge ho̠ṛko gujuḱ re̠aḱ so̠ṅgkha do̠ laha se̠ć geye̠ dạṛ idiye̠da. Teheń Pạhil baṅgla nãwã se̠rma re̠ diso̠m re̠ teheń hạbić te̠ jo̠to̠ khon bạṛti (96) ho̠ṛ do̠ ko go̠ć akan ko̠ro̠na te̠. Diso̠m re̠aḱ jo̠to̠ ṭhạire̠ news se̠ćte̠ ńe̠lo̠ḱ kana je̠ ạḍi kajak lockdown do̠ calaḱ kana.

Noa lockdown re̠ diso̠m sarkar re̠aḱ Police department do̠ pass status se̠ć te̠ ạḍi jạruṛ lạgit́ barhe̠te̠ calaḱ re̠aḱ ạtko ńama. O̠nkate̠ ae̠ma lạṭu hudạko̠re̠ kạmikan ko ae̠ma le̠kate̠ calaḱ kan dinre̠ko koclon oco akana. Lockdown do̠ ce̠t́ le̠ka bhage kana diso̠m hoṛko lạgit́, onka ge tho̠ṛa muskil hõ kan gea emergency kạmikan ho̠ṛko lạgit́ ar o̠na se̠le̠t́ e̠mo̠ḱ hoyoḱ kana ae̠ma jo̠rimana hõ. Noa lockdown re̠ jo̠to̠ko be̠s tahe̠n tabonpe̠, diso̠m sarkaraḱ ạnko manao̠ ganao̠ tabonpe̠, abore̠n maraṅ sisirjạuić ṭhe̠n koe̠joṅ tabonpe̠, je̠mon ạḍi usạra arhõ mo̠ńj so̠moe̠, o̠kte̠, din he̠ć se̠ṭe̠ro̠ḱ te̠ dhạrti ṭunḍạṅgre̠ mońjte̠bon khe̠mao̠ daṛe̠aḱ.     




Koronate̠ Mit́ dinre̠ joto khonaḱ ḍhe̠ṛ hoṛaḱ gujuḱ

Diso̠mre̠ Korona ajarte̠ dosar dhao jạbun kate̠  Gujuḱ ar jạbun do ekaklte̠ jao̠ge bạṛtiḱ tege menaḱa. Calaoe̠n 24 ghanṭare̠ jạbun kate̠ joto khonaḱ ḍher  96 hoṛ doko goć akana. Noko kote̠ nitoḱ do̠  noa bhairaste̠ goće̠n hoṛkoaḱ hisạb do̠ ḍher kate̠ḱ 9 hajar 987 hoṛ hoe akana.

Inạ mit́ okte rege noa bhairaste̠ jạbune̠n ko ńame̠n hoṛ koaḱ hisạb hoe akana 5 hajar 185 hoṛ. Ar noa te̠ jotore̠ jạbunen hoṛ koaḱ lekha do̠ hoe akana 7 lakh 3 hajar 170 hoṛ.

Teheń Bud hiloḱ Sastho Odhidoptor khonaḱ kol oḍok akana Korona re̠aḱ mit́ Khobor sakamre̠ noako kathako baḍae oco hoe akana.

Source- Sonali Sangbad




JO̠TO̠GE HAHAṚAGEA!

Setago̠ḱa,

Tikino̠ḱa,

Ạyuboḱa,

Jo̠to̠ge Hahaṛagea!

Janamo̠ḱam,

Juạno̠ḱam,

Koṛaḱam,

Kuṛiḱam,

Bạḍạḱam,

Jo̠to̠ge Hahaṛagea!

Haṛamo̠ḱam,

Buḍhiḱam,

Gujuḱam,

Jo̠to̠ge Hahaṛagea!

Kusiḱam,

Rạskạḱam,

Dukuḱam,

Jo̠to̠ge Hahaṛagea!

E̠ne̠ćam,

Khilḍuḱam,

Lạṛhạiam,

Jo̠to̠ge Hahaṛagea!

Sereńam,

Durạṅam,

Geraṅam,

Jo̠to̠ge Hahaṛagea!

O̠lo̠ḱam,

Paṛhaoḱam,

Apnar kusi Jibo̠n jurim sendragea,

Jo̠to̠ge Hahaṛagea!

De̠sre co̠ṅ,

Bide̠sre co̠ṅ,

Tahe̠nam,

Jo̠to̠ge Hahaṛagea!

Mit́din gujuḱam,

Hasa topaḱam,

Arhõ̠ mit́dine̠m mo̠ho̠r meṭaoḱam,

Jo̠to̠ge Hahaṛagea!




Ko̠ro̠na: Lockdown ar Aodhan

Ko̠ro̠na do̠ arhõ Baṅgladiso̠m re̠ ạḍi ãṭ bạṛti akana. Gaḍa daḱ ạtuḱ kan le̠ka Ko̠ro̠na ńame̠t́ koa arko gujuḱ kana. Ce̠kate̠ nonka hoyoḱ kana ar ce̠t́ kana aso̠l karo̠n do̠. Nonkan o̠kte̠ arhõ ruạṛ hijuḱa do̠ babon asjo̠ṅ kan tahẽ kana, se̠ ko̠yo̠ḱ ho̠r re̠hõ babon tahẽ kana. Noa Ko̠ro̠na le̠kan maraṅ mũhin o̠kte̠ re̠ lạgit́ Baṅgladiso̠m re̠n Santalko jo̠to̠ se̠ć te̠ sapṛao̠ akan me̠naḱ bo̠na? Sapṛao̠ me̠naḱ bona katha disạ uihạr ruạṛ ke̠dạń abore̠n Mano̠tan Kamel Murmu, the santals times re̠n onoliạ aḱ Ko̠ro̠na Virus Aodhan Sereń;

Dhạrtire̠ Ko̠ro̠na, Diso̠mre̠ Ko̠ro̠na, Ko̠ro̠na Virus heć akana-2

Noa Virus te̠ din hilo̠ḱ dayage o̠hae̠re̠

Hajar hajar hoṛko-2 gujuḱ kana-(2)

Ebhe̠noḱbon boe̠ha aodhano̠ḱbon

Jagwaroḱbon boe̠ha-2 So̠nto̠ro̠ḱbon-(2)

Ko̠ro̠na rog te̠ harkhe̠t ar saset kate̠t́ gujuḱ re̠aḱ ho̠ṛ so̠ṅgkha do̠ ạḍi ce̠tan se̠ć rakaṕ calaḱ kana. Calaoe̠n March cando 8 tạrik khon nit hạbić te̠ re̠aḱ report se̠ć te̠ ńe̠l akana (Prothom Alo, April 10, 2021) moṭre̠ 77 manwa do̠ ko go̠ć akana. Ar nãwã te̠ko ńam akana mõṛe̠ hajar pe̠ sae ponge̠l pe̠ (5,343). Me̠nkhan April 11, 2021 do̠ mo̠ṭre̠ 78 manwa do̠ ko go̠ć akana ko̠ro̠na khạtirte̠. (Sonali Songbad, April 11, 2021) ar teheń do̠ arhõ ce̠tan 83 ho̠ṛko go̠će̠na. O̠ka do̠ e̠toho̠ṕ khon teheń hạbić te̠ jo̠to̠ khon ce̠tan. Te̠sar din re̠aḱ report se̠ćte̠ ńe̠lo̠ḱ kana dinạm din ge ko̠ro̠na te̠ gujuḱ re̠aḱ soṅkha do̠ dhe̠r calaḱ kana.   

Calao̠e̠n se̠rma 8 march diso̠m re̠ pạhil ko̠ro̠na rog te̠ ńam akan re̠aḱ kathae̠ so̠do̠r akada sarkar bahadur. Paro̠m calao̠ akan May cando re̠aḱ adha ạdhi khon bạṛti rog ńam e̠ho̠ṕ akana. August cando re̠aḱ te̠sar hapta hạbić rog ńam akan do̠ ko tahẽ kana barge̠l (20) percent ce̠tan. Inạ tayo̠m nãwãte̠ ńame̠t́ ko ho̠ṛ soṅkha do̠ ko tho̠ṛa calao̠ e̠na.  

O̠nka le̠ka June khon e̠ho̠ṕ kate̠t́ August hạbić pe̠ cando ko̠ro̠na rog te̠ko jạbun akana ạḍi bạṛti. Inạ tayo̠m November ar December cando tho̠ṛa bạṛti tahẽ kan re̠hõ tayo̠m te̠do̠ latar se̠ć ge tahẽ kana. Calaḱ kan se̠rma re̠aḱ March cando arhõ e̠hoṕ akana do̠sar dhapte̠. Pạhilaḱ khon niạ baraḱ te̠do̠ ạḍi bạṛti ko̠ro̠na rog te̠ko jạbuno̠ḱ kana. Talamala se̠ć do̠ nãwã te̠ ạḍi tho̠ṛa ho̠ṛ ńame̠t́ kote̠ ae̠ma mo̠ńj do̠ tahẽ kana ar diso̠m re̠ rugiko hõko tho̠ṛa hijuḱ kan tahe kana. Me̠nkhan March cando khon arhõ ạḍi bạṛti ko̠ro̠na te̠ko jạbuno̠ḱ kante̠ ho̠ṛ so̠ṅkha hõko bạṛti akana.  

Bar ṭhạ̃i khon bạṛti ko̠ro̠na do̠ pasnaoḱ kana. O̠nate̠ abo jo̠to̠ Santal ho̠po̠nko de̠bon so̠nto̠ro̠ḱ ma no̠a bar ṭhạ̃i khon sahaṛakai tahẽn lạgit́. Pạhilaḱ do̠ ho̠yo̠ḱ kana Haṭ bajar ar Do̠saraḱ do̠ hoyoḱ kana ho̠ṛko de̠jo̠ḱ bus gạḍi ko khon ge bạṛti ko̠ro̠na do̠ pasnaoḱ kana se̠ ko̠ro̠na rog ko ńame̠t́ koa me̠nte̠ diso̠m sorkar bahadur doe̠ baḍae̠ oco akat́ koa (IEEDCR). Noako din re̠ baḍae̠o̠ḱ kana; bajar ar ho̠ṛko de̠jo̠ḱ bus, rail gạḍiko khon 61 percent ko̠ro̠na rog ko ńam e̠da. O̠na chaḍa manwa koaḱ sabha, seminar, he̠lme̠l khon 35 percent pasnaoḱ re̠aḱ bo̠to̠r me̠naḱa. Noako ṭhạ̃i chaḍa hõ manwa koaḱ jaro̠waḱ, dho̠ro̠m o̠ṛaḱ, daṛan, bapla se̠le̠t́ e̠man te̠aḱ taṛho̠aḱ khon hõ ko̠ro̠na pasnaoḱ kana me̠nte̠ IEEDCR doe̠ hudise̠da.    

Be̠go̠r tolop te̠ me̠naḱ ko Juạn Juạniko ar din kạmi kate̠t́ jo̠jo̠m kanko Santal ho̠po̠nko lạgit́ ạḍi ne̠hõr tahẽn kana, diso̠m talare̠ laha akan Mano̠tanko ṭhe̠n, je̠mo̠n apnar ṭhạ̃i khon abore̠n ho̠ṛko lạgit́ go̠ṛo̠ bon e̠m hạṭiń daṛe̠aḱ. O̠na se̠le̠t́, diso̠m sarkar bahadur ṭhe̠n hõ kho̠jo̠aḱbon  do̠hoe̠a je̠mon do̠ abore̠n santal ho̠po̠nko noako harkhe̠t sạse̠t dinkore̠ jo̠maḱ ko ńam. Baṅgladiso̠m re̠n Santalko ae̠ma le̠kan okulạn me̠naḱ tabona, e̠nte̠ re̠hõ noako din re̠ pạhil do̠ hoyoḱ kana ko̠ro̠na le̠kan máraṅ mũhin muskil khon abo santal ho̠po̠nko rạkhi jogao̠ko lạgit, apnar ṭhạ̃i khon de̠ aboaḱ so̠no̠t tibon lahae̠ te̠ suluk re̠ santalko bon tahẽ daṛe̠aḱ.   

Darakan 14 tạrik April cando khon 7 din lạgit́ ạḍi kajak lockdown e̠hobo̠ḱ kana me̠nte̠ diso̠m sarkar doe̠ ro̠ṛ sạḍe akada. Diso̠m re̠n national comiṭi koaḱ so̠po̠lha se̠ go̠ṭawaḱ do̠ 14 din lockdown tahẽn jạruṛa. Calao̠e̠n se̠rma do̠ lockdown se̠ć le̠ka tege ko̠ro̠na te̠ gujuḱ do̠bon ro̠pha ruạṛ le̠da, me̠nkhan niạ dho̠m do̠ tho̠ṛa hõ gujuḱ re̠aḱ percent do̠ bako ko̠mo̠ḱ kana. Din hilo̠ḱ ge̠ko bạṛti calaḱ kana. O̠nate̠ diso̠m sarkar bahadur do̠ ạḍi kajak lockdown e̠mo̠ḱ lạgit́e̠ go̠ṭa akada. Niạ dho̠m do̠, e̠ke̠n ạḍi jạruṛ se̠ba chaḍa jo̠to̠ aḱ ge bo̠nd tahẽna. Office, kacari, garme̠nts ko hõ bo̠nd tahẽ̠na.

Chapainawabgonj jilạ re̠aḱ Amnura aḍe̠pase̠ re̠ ae̠ma Santalko se̠le̠t́ ạdibạsi ho̠ṛko baso̠ḱ kana ar dinạm din ge ae̠ma santalko se̠ ạdibạsi ho̠ṛko Amnura Lutheran Mission Hospital ho̠ṛmo ce̠tanre̠ treatment do̠ ko hatao̠ e̠da. Nonkan mũhin muskil re̠ Hospital re̠n Dactor Suvas Chandra Sarker ar Simion Kisku so̠ṅge ạḍi jeleń ko̠ro̠na babo̠t galmarao̠ hoye̠na.  Unkinaḱ katha ạḍi so̠nto̠r te̠ noa huḍiń hospital re̠ rugikole̠ treatmente̠t́ koa. Nit hạbić te̠ santal se̠ ạdibạsi ko mo̠dre̠ ko̠ro̠na do̠ baṅ ńe̠l ńam akana. E̠nre̠hõ jo̠to̠ko so̠nto̠rte̠ tahẽn lạgit́ so̠po̠lhako e̠mako ho̠yo̠ḱ kana.  

Baḍae̠ abon je̠ diso̠m re̠ lockdown calaḱ kana o̠na te̠ ho̠ṛmo̠ hạṭiń ar ko̠ro̠na khon sahaṛakae ạḍi jạruṛa. Me̠nkhan re̠ṅge̠ć diso̠m hisạb te̠, santalko se̠ din kạmi kate̠t́ jo̠jo̠m kanko lạgit́ do̠ ạḍi haro̠n ho̠yo̠ḱa. E̠nte̠re̠hõ ho̠ṛmo̠ hạṭiń be̠s te̠ do̠ho kate̠t́ bańcaoḱ re̠aḱ asjo̠ṅ nirik lagao̠ abona. Diso̠m re̠n jo̠to̠ Santalko mask ho̠ro̠g tabonpe̠, o̠kte̠ nạpitre̠ ti sạbun saphaḱ tabonpe̠, bạṛti ho̠ṛko ṭhe̠n je̠mo̠n babon calaḱ, bahre̠re̠ auṛiaḱ baṅ tahẽ kate̠t́, o̠ṛaḱ re̠ tahẽn tabon pe̠. O̠nkate̠ je̠mo̠n huḍiń Baṅgladiso̠m re̠ jo̠to̠ Santalko se̠le̠t́ diso̠m ho̠ṛko suluk ar nirại te̠bon tahẽ daṛe̠aḱ.    




H O R A S I

Koṅka kedeńae̠ uni

E̠se̠l kuṛi,

 Ḍiglạu ạdińae̠

Kulhi dhuṛi.

Din – bho̠rmań jạpit́ ke̠t́

Ńindạń tahe̠n be̠ṅge̠t́,

Mo̠nre̠ haso e̠mkate̠ am

Iń nito̠ḱiń so̠ṅge̠t́.

kagoc – ko̠lo̠m saṕ kate̠

Gate o̠nako̠ń me̠lao̠

Acka amaḱ jạstie̠ntam

Ḍisko dulạṛ hilạu.

Riskạ- ce̠tan jãwãe̠ são̠te̠

Mobile me̠naḱ tire̠

Jiṛiṕ jiṛiṕ  araḱ ńe̠lo̠ḱ

Sindur ho̠rasire̠.




14 April khon Diso̠mre̠ Ạḍi kajak Lock Down re̠aḱ lại jạhir hoe akana.

14 April khonaḱ Goṭa diso̠mre̠ arhõ kajakte̠ lock down e̠hobo̠ḱ kana. Pạhil dhao̠ do̠ Eae din re̠aḱ noa lock down re̠ Ạḍi jạruṛ Goṛo(seba) kạmi chaḍa sanamaḱge bond tahe̠na. Teheń sokol hiloḱ khoboriạko noa lathae̠ lại sodor akat́ koa Jono prosason proti Montri Phorhad Hossain.

Uni doe̠ menkeda Maraṅ Montriaḱ hokum lekatege noa kajak Lock down do̠. Korona mãhãmạri re̠aḱ arhõ bạṛti calaḱ te̠ṅgo daram lạgit noa chaḍa ar jahan e̠ṭaḱ upại do̠ bạnuḱa.

Phorhad Hossain doe̠ menkeda, 14 April khonaḱ diso̠mre̠ ạḍi jạruṛ Goṛo(Seba) kạmi chaḍakate̠ Sarkari- Be Sarkari sanam Ạpis ko do̠ bond tahena. Garments kohõ bond tahena. Ạdi jạruṛ Kạmiko chaḍa joto Gạḍi kohõ bond tahena.

Source-Bangladesh Prodin




Sạri Gho̠ṭna umul pańja kate̠ go̠lpo̠ Dulạṛ do̠e̠ kãṛãgea

Ạḍi ae̠ma din re̠aḱ katha, Baṅgladiso̠m sạdhine̠n se̠rma bạrin ṭe̠hanḍ re̠ do̠rloe̠ hoe̠le̠na. Santal ho̠po̠n ko do̠ jo̠m ńu ṭhik le̠ka baṅ milạu ako kante̠ bajar kạmi lạgit́ge Dulạṛ takoaḱ gharo̠ńj hõ e̠ṭaḱkoaḱ gharo̠ńj le̠kage so̠ho̠r bajar re̠ko giro̠bạsie̠na. Nito̠ḱ Dulaṛaḱ ume̠r do̠ 21 hoe̠ akan taya ar ać didi Phulmoni do̠ bar bo̠cho̠re̠ lạṭugea. Go̠ baba re̠n bar boe̠ha kuṛi ge gidrạ do̠. Huḍińić do̠ So̠namoni ge me̠nkhan jo̠to̠koge dhe̠rko ce̠re̠ć le̠dea dulạṛ me̠nte̠, ar unkhon ge Dulạṛ geye̠ bahnaye̠na.

Dulạṛ do̠ ńe̠lo̠ḱ te̠ e̠se̠l ar usul ńõḱe̠ tahẽkante̠ aḍe̠pase̠ re̠n ko̠ṛa kodo̠ ho̠ṛ aṛe̠ se̠ ato daṛan re̠ Dulạṛ tako se̠ć do̠ko hiri to̠rae̠ gea. Atore̠n mukhiạ ko do̠ ko bujhạuakat́a, dare re̠ jo̠ tahẽ̠n khan ḍhe̠lak do̠ jãhãe̠ baṅ jãhãe̠ ko capadgea. Dulạṛre̠n ać nanare̠n talaić ko̠ṛa bapla re̠ banar boe̠ha ge tale̠ṭo̠la te̠do̠kin se̠ṭe̠rle̠na. Dulạṛre̠n ać baba Ḍạmru ar gogo Makae̠ do̠ tho̠ṛa ro̠so̠posokin ruạḱ kante̠ baplare̠ baṅkin calao̠le̠na. Dulạṛ do̠ nonḍe̠ ge Kạnhu so̠ṅgeye̠ oporomle̠na, baplare̠ hõ pante̠te̠ e̠ne̠ć saṕkate̠ boge̠te̠kin e̠ne̠ćle̠na. Kumạte̠t́ ar Hato̠mte̠t́ do̠ Kạnhu so̠ṅge Dulạṛaḱ he̠ṛage̠sa dhe̠r baṅkin kusi le̠na, me̠nkhan tho̠ṛa do̠ mon re̠kin kukmu le̠t́gea, Dulạṛ so̠ṅge Kạnhu doe̠ jurikoḱgea. Bapla khunṭi ạuriko tut́ hạbić Kạnhu do̠ udhuṛ dhupuṛe̠ kạmi ke̠t́a, baṅdo̠ bhala rạskate̠, baṅdo̠ Dulạṛ so̠ṅge tho̠ṛa ko̠yo̠ḱ ńapam ar ro̠ṛ aste̠. Mõṛe̠ siń mõṛe̠ mãhã rạskạ paro̠me̠n tayo̠m do̠ Phulmoni ar So̠namoni do̠kin ruạṛ he̠će̠na ako o̠ṛaḱte̠.

Ḍạmru ar Makae̠ do̠ bajar re̠aḱ drain se̠ nala ko sapha kate̠ Phulmoni ar So̠namoni tạkin o̠lo̠ḱ paṛhaoḱ re̠aḱ sana tahẽkante̠, laṅga re̠ṅge̠ć be̠go̠r jo̠m ńu kate̠hõ jhũk kin taṛam lahale̠na o̠lo̠ḱ paṛhao̠ḱ re̠. Kuṛikinaḱ kurumuṭu ńe̠lte̠ e̠ṅgat-apat do̠ dare re̠ nãwã sakam sage̠no̠ḱ le̠kage monre̠ as re̠aḱ darere̠ sakam halae̠le̠n tạkina. O̠nako dinre̠ge tale̠ṭo̠la re̠n Kạnhu do̠ baplaḱ lạgit́ raibariće̠ kol kedea. Sonamoni do̠ ać khon lạṭuić kuṛi tahẽ̠n tuluć baplaḱ do̠ bae̠ hẽḱ le̠da. Kumạt ar hato̠mte̠t́ do̠ noa khoborkin ańjo̠m ke̠t́ khan hako pako kin ńir he̠će̠na. Girhạt koko me̠pe̠ne̠na, ce̠t́bon ce̠kaya. Hato̠mte̠t́ doe̠ so̠do̠rke̠da, Kạnhu doe̠ mo̠ńj ko̠ṛa kana, atore̠n e̠ṭaḱ ko̠ṛa le̠ka labaḱ cabaḱ hõ bae̠ ro̠ṛ baṛaya. Bako kisạṛ re̠hõ bo̠cho̠r jo̠m le̠ka ho̠ṛo̠ do̠ ho̠yo̠ḱ takoa, e̠nte̠ pe̠ dhao̠ge ho̠ṛo se̠ pho̠so̠l do̠ ko upjạua. Kumạte̠t́ doe̠ me̠nke̠da, pase̠ć Dulạṛ doe̠ kusi gea, me̠nkhan Phulmoni geye̠ cintạyae̠ kana. Laha tayo̠m hudis ar ganḍo̠n kate̠ jo̠to̠kote̠ geko go̠ṭa ke̠da, raibarić je̠mo̠n bon ho̠ho̠ae̠. Kạnhu ar Dulạṛkin kusi gea, tobe̠ ce̠daḱ bapla do̠bon bilo̠ma! Pase̠ć tayo̠m daram nonkan jãwãe̠ koṛa baṅ milạuabon. Dulạṛre̠n go-baba do̠ mit́ dhapkin lahaḱ kan khan bar dhapkin tayo̠mo̠ḱ kana. Sonamoni ko hoho adea arko kulikedea, Dulạṛ mae̠ biṭi ce̠t́ am do̠m kusigea? E̠nte̠ amaḱ go̠ṭa le̠kage ale̠ do̠ am lạgit́le̠ hudis daṛeaka. Hato̠m se̠ć ko̠yo̠ḱ ke̠t́te̠ bo̠ho̠ḱe̠ ḍubuḱ ḍubuḱ ke̠da, Kạhnu do̠ e̠naṅ khonge Dulạṛ gharọńjre̠ rakaṕe̠ lạgite̠ chaṭpaṭaḱ kana.

Katha do̠ sạriạu calaoe̠na, Kạnhu hõ inạko dinre̠ge bajar re̠aḱ ṭeksu officere kạmiye̠ ńamgot́ ke̠da. Banar gharo̠ńj ge ar bako tạṅgi le̠da, ạḍi rạskạ ar jakjo̠mo̠k ge bapla do̠ hoe̠ purạule̠na. Kạnhu do̠ o̠ka bhaṛa o̠ṛaḱ re̠ye̠ tahẽ kan, o̠nḍe̠ khon jo̠to̠ mo̠ṭra ko do̠ Dulạṛ takoaḱ o̠ṛaḱ te̠ye̠ ho̠bo̠r ạguke̠t́ taya. Hońrarte̠t́- hanharte̠t́ bana ho̠ṛge jãwãe̠ ko̠ṛa kin ne̠hõr ade̠ tahẽkana je̠mon ako são̠te̠ge bapla tayo̠m do̠kin tahẽn. Kạnhure̠n go-baba hõkin rạskạle̠n gea, e̠nte̠ ona gharo̠ńj re̠ mit́ go̠ṭaṅ hõ he̠re̠l ho̠po̠n do̠ bạnuḱkoa. Sạrige ạḍi rạskạ ar mo̠ńj dinko khe̠maoe̠t́ tahẽkana. Tho̠ṛa din tayo̠mge Dulạṛ doe̠ lạiat́ koa, nãwã pe̠ṛa doe̠ se̠ṭe̠ro̠ḱ kana, nonkan kho̠bo̠r ńam kate Phulmoni hõ e̠kal bo̠kot kuṛiye̠ hạṛuṕ kedea. Mo̠nre̠ye̠ gunạne̠na, bapla ạuri ho̠yo̠ḱ hạbić gidrạ são̠tege o̠kte̠ doe̠ laga paro̠m daṛe̠aḱa. Aćge dhe̠re̠ cintạ keda, ko̠ṛae̠ hoe̠le̠n khan se̠ kuṛie̠ hoe̠le̠n khan ce̠t́ ńutum do̠ho̠e̠ lạgit́e̠ po̠ramo̠s ạkina. Baṅko batao̠le̠ re̠hõ ać do̠ aćaḱ go̠ṭaakat́ ńutumte̠geye̠ ho̠ho̠aya. Bokot kuṛire̠n gidrạ lạgit́ ar ce̠t́ koe̠ ce̠kaya, nana hunạr kukmu gaḍare̠ye̠ paera baṛae kana.

Duṛuṕ din tiyo̠ḱe̠n khan bajar re̠aḱ mit́ hospital te̠ko ạtkir idikedea, ḍoctor do̠ biḍạu kate̠ye̠ ńe̠l ke̠da, Dulạṛaḱ ho̠ṛmore̠ me̠nae̠ gidrạ do̠ ṭhik position re̠do̠ bạnuya. E̠nhõ doctor bho̠rsae̠ e̠mat́ koa, kurumuṭuyae̠, je̠mo̠n mo̠ńj te̠ nãwã pe̠ṛa doe̠ se̠ṭe̠r daṛe̠aḱ. O̠peration theater te̠ko bolokedea, pe̠ ghanṭa doctorko kurumuṭu ke̠da, me̠nkhan Dulạṛaḱ obostha do̠ bạṛić se̠ćge bạṛić calaoe̠na. Mucạt́re̠ gidrạ ko bańcao̠ daṛe̠adea, me̠nkhan Dulạṛ do̠ mẽt́e̠ bo̠ndke̠da tire̠juge lạgit́ge. Kạnhu do̠ bo̠ho̠ḱre̠ ce̠ṭe̠r ńur ade le̠kae ạukạu ke̠da, ce̠kate̠ nãwã janam gidrạ doe̠ bańcaoe̠ya! Ato oṛaḱre̠ me̠naḱkin aćre̠n go-baba do̠ ce̠t́e̠ lại ạkina! Cando baba ce̠daḱ nun maraṅ duk do̠m ladeadińa, ce̠daḱ ce̠daḱ me̠nkate̠ ko̠ṛam ce̠ṭaḱ ce̠ṭaḱ te̠ye̠ ho̠mo̠r ke̠da. Me̠nakat le̠ka ‘obhaga jedike takai, sagor sukaeya jai’.

Phulmoni do̠ bokot kuṛire̠n gidrại ho̠bo̠rkedea, monre̠ye̠ go̠ṭa ke̠da, ińge̠ń hara burue̠ya. Nito̠ḱ Kạnhu do̠ huḍiń gidrạ lạgit́te̠ ae̠ma ae̠ma bhabnare̠ye̠ paṛao̠e̠na, ajnarte̠t́ Phulmoniaḱ jo̠ton, gidrạ jo̠m oco, ḍạbrạ ar ar e̠mante̠aḱ ńe̠lte̠ mo̠ndo̠ dhirpure̠n taya. Se̠taḱ re̠ office calaḱ ar he̠ć tayo̠m hõ gidrạ gate̠ye̠ ar siń ńindạ go̠ṛo̠-go̠po̠ṛote̠ gidrạ jo̠to̠n e̠kal banaho̠ṛ kin jhuke̠na. Tho̠ṛa din tayo̠m ge katha do̠ onḍoke̠na, Kạnhu do̠ Phulmoniye̠ dohoe̠de kana, noa do̠ ce̠kate̠ ho̠yo̠ḱa, uni mae̠ ajnarte̠t́ kan! Mit́ mo̠ca, bar mo̠ca te̠ge mạńjhi paranik ko ṭhe̠n hõ kho̠bo̠r do̠ se̠ṭere̠na. Jo̠to̠ suṭhik tayo̠m ge mạńjhi do̠ kulhi duṛuṕe̠ ho̠ho̠ ke̠da, mõṛe̠ mạńjhire̠n ho̠ṛ ho̠ko de̠lawat́ koa, cahe̠ nonkan bicạr do̠ baṅ ańjom akana. Santal somajre̠n guruko jo̠to̠aḱ ańjo̠mkate̠ bo̠ho̠ḱ do̠ kuḍbure̠n takoa. E̠nre̠hõ so̠majre̠n ho̠ṛko ãṭ te̠ko ro̠ṛke̠da, no̠a do̠ abo so̠maj re̠ tis hõ baṅ hoe̠ daṛe̠aḱa. Ko̠ṛa kodo̠ ạn le̠kate̠ so̠maj ṭhe̠n khon baḍae̠ sanake̠t́ koa, ma ape̠ guruko te̠he̠ńge no̠a phanḍao̠ ar lại saḍe̠ale̠pe̠! Tho̠ṛa gulmal hoye̠nte̠ so̠maj susạriạko go̠ṭake̠da, tayo̠m te̠ no̠a bicạr do̠bon phanḍao̠a.

Kạnhu ar Phulmo̠ni do̠ mit́ ńindạ gidrạwante̠ o̠ṛaḱ khonkin pharkao̠e̠na. O̠kate̠kin calao̠e̠n̠a, o̠kare̠kin kạmi kana, okoe̠ hõ ṭe̠wan bako e̠m daṛe̠ada. Kạnhu do̠ so̠maj ṭhe̠n kuliye̠ do̠ho̠le̠t́a, santal so̠maj re̠aḱ ạricạli le̠kate̠ ce̠t́ Phulmoni bạń do̠ho̠ daṛe̠aya? Diso̠m re̠aḱ ạn le̠kate̠ ce̠t́ nonkan bapla do̠ baṅ hoe̠ daṛe̠aḱa? Gulmalre̠ Kạnhuaḱ ae̠ma kathage baṅ pusṭạule̠ntaya. Ce̠t́ tobe̠ bon me̠ndaṛe̠aḱa, dulạṛ doe̠ kãṛãgea, se̠ kãṛãgea dulạṛ do̠!