Ipil

Bạnuḱa rimil sermare teheń

Ńindạ cando hõ bae rakaṕ teheń

Lip lipạuḱ kanko ipil eken,

Onkote serma mońjge sajaoen,

Serma sareṛko tase akana !

Ńelkote jotobo rạskạḱ kana!

Ḍunuć ḍunućako ibil ibil,   

Lạṭu ńoḱgeako adom ipil.

Cumkạḱ cumkạḱako oka oka ṭhen,

Pante akanako jãha jãhã sen;

Hante nhate adom eskar eskar,

Guṭek utạr onka beggar beggar.

Mạli saṕkate kuṛi gidrạko,

Ńel hohor leka ạyuṕ peṛako;

Raskạḱ gidrạko uduḱako kan,

Turạ̃t marteko hape godoḱ kan,

Ạḍi hahaṛako ṭarhao akan,

Okoe hõ baṅ coko tapakić kan !

Okoe sirjạuket́ko unạḱ saṅge !

Joharae kạnạń uni isorge.




Chapai Nawabganjre Mit́ hapta reaḱ Lockdown

Korona Ajar bạ̃ṛtiente Chapai Nawabganjre mity hapta reaḱ Lockdowne lại jạhir keda Jilạ Prosasaok.

Teheń Sombar hiloḱ (24 May) Tikin beṛa noa kathae lại jạhir keda Jilạ Prosasaok Md. Munjurul Hafij.

Note Chapai Nawabganjre calaoen 24 ghonṭare 95 hoṛaḱ nạmuna biḍạu kate 59 hoṛaḱ hoṛmore Korona ajar nirik ńam akana.

Noa redo Chapai Nawabganj Sadar re 49 hoṛ, Shibganj re 3 hoṛ, Gomostapur re 6 hoṛ ar Bholahaṭ re 1 hoṛ menaḱ koa.

Chapai Nawabganjren Civil Surgeon Dr. Md. Jahid Nạzrul Choudhuri noa kathae reaḱ khạṭi doe baḍae oco akana. Uni doe menkeda Som hiloḱ setaḱ khonaḱ Korona ajar reaḱ cinhạ ko baṅ ńeloḱ tako hoṛ do apan ạpin gharońjre ran ocoḱ koehoṕ akana.

Note Jilạ reaḱ 250 Siṭ reaḱ Haspatalre Korona kandhare 19 hoṛ do ko ran ocoḱ kana. Noa chaḍa hõ  Korona ajarte jạbunlen mit́ hajar gel irạl hoṛ do boge kate gharońj teko ruạṛ sen akana, arko goć akana 25 hoṛ.

Source- Sonali Songbad




Bises Dinko-2 Penṭekosṭ mãhã

Teheń do goṭa dhạrtire Isại dhoromren boeha-miserako Penṭekosṭ mãhã menteko manao-ganaoeda. Dhorom reaḱ pạtiạu lekate teheń khon aema aema bochor lahare din reaḱ e̠tohoṕ hoelena. Jihudi ko do Senparom porob khon 50 mãhã tayom noa penṭekosṭ mãhã porob reko jarwa midoḱ kan tahẽkana. Tayomte ńel akana-

  1. Hapta reaḱ pạhil dinge tahẽkana;
  2. Khet baṛge khon phosol rakaṕ porob hõ ko manaoet́ tahẽkana;
  3. Pạhil khet baṛge khon phosol rakaṕ dinge

Jisu mạsi sermate rakaṕen tayom 50 (mõṛe gel) din tayom ekraṛ akat́ lekage sonot jiu doe aṛgolena aćren cela ar pạtiạrko ṭhen. Isor Baba do teheń din re jihudiko sãote sinại burure goḱlet́ reaḱ jopoṛao jisu hotete nãwã aroleda. Sonot Baibel re nonka ol akan, “Unre aćkage serma khon tạpis hoe reaḱ hud hud saḍe lẹka mit́ṭaṅ saḍe hećena ar onko okareko tahẽkan ona oṛaḱ do̠ saḍete perećena. Ar celakoko ńelkeda seṅgel reaḱ alaṅ leka cet́ coṅ hạṭińoḱ kana ar onako do hoṛo hoṛo aṕat́koa. Onate onko jotoge sonot Jiuteko perećena ar uni Jiue danat́ko daṛe leka eṭaḱ eṭaḱ pạrsite roroṛko ehoṕena”. Isại dhorom renko baḍaya teheń dinge manḍer bandhao lena. Jisuren cela Patrasaḱ porcarte 3000 hoṛko pạtiạulena ar noa kangea pạhil manḍer hõ. 




ME̠NKO CUBẠḰBONA

Gidi kathae jel lạgit́ me̠le̠-me̠le̠,

Ạdibạsi jumi lạgit́ Deko me̠le̠-me̠le̠,

Ạribạndiet́ko jumi Deko hole̠-hole̠,

Me̠nko cubạḱbona abo do̠ bole̠.

Santal kathae Dhanke bole̠ hoṛo,

Santal jạt kathae baṅma loṛo,

Emabonko lalo̠ć abo ho̠ṛo̠-ho̠ṛo̠,

Me̠nko cubạḱbona babon kho̠j go̠ṛo.

Deko peṛa jạnum jhạnṭi,

Benaoḱmabon sarjo̠m khunṭi,

Emamae hana noa lalo̠ć,

Me̠nko cubạḱbona noage Ińaḱ aro̠j.

Ạd khonaḱ jogao jumi babon ḍhilạu,

Pạurạ hạnḍi e̠mkateḱ ame̠ bulạu,

Ńũ kateḱ po̠rjạt samaṅ alom hilạu,

Me̠nko cubạḱbona Deko kulạu.




Moṅgol Hiloḱ Jalapuri ḍhipreye hạn daṛeaḱa Birbão ‘IAS’

Gapa sanicar hiloḱ tayom bela se mẽyaṅ setaḱ bela seć baṅgladisom reaḱ tala jalapurire ( Bongopsagor) mit́ṭen kạṭić macha ghurni hoe ehoboḱ reaḱko ohmaeda Hoe daḱ bichnạu ( Abohaoa Odhidoptor). Tala jalapurire ehoṕ kate ona ghurni bharḍo do tayomte maraṅ ghurni hoe se birbão hoete pheraoḱ reaḱ amdajoḱ kana. Oka do darae kan Moṅgol hiloḱ Baṅgladisom ar Bharot Disom jalapuri aṛe kore seṭer kate hạn daṛeaḱa.

Teheń Lukhibar tikin okte baṅgladisom Hoedaḱ bichnạu(Aboahaoa Odhidoptor) gãotaren mit́ mukhiạ Omor Faruk noa katha doe lại laha akada.

 

Source-Sonali MI




J U R I T I Ń

jãhãtisiń e̠ge̠r akat́mea cet́ ?

Ti – teń joṭet́tam mẽt́daḱ

Thir godoḱ tam  amaḱ raḱ .

Muluć landa dohoetam mẽt́hã

Sińge se̠taḱ ińge laha.

Sor – sor ge tahẽn me hae juri

Dupulạṛ joton noage ạri

Jiwe̠t́ jharna amdo ińre̠n .

Suk do ińaḱ  joto am ṭhe̠n.

Am suluk ge ińaḱ kạmi

Reṅgeć tetaṅ bạihạṛ jumi .

Ińiń lạgit́ lewer – kodor

Am iń lạgit́ tahẽn ador,

Okale̠ka am iń ṭhen baḍae̠am

Mẽt́ mon ontor ińaḱ mãyãm .

Ińre̠ laweroḱ bale ḍog

Sagen sapha log – log.

He̠saḱ sakam jhil – mil

Amge mucạt́ amge pạhil .

Ekal am do iń re̠n hoṛ

koler sonawaḱ landa roṛ.

Sebel  soṛoman moner sereń

Jobor heṛem dulạṛ juritiń.




Mit́ṭen Kuṛiaḱ Eṅgat mãyã

Bilạt disomren mit́ṭen raje tahẽkana. Uni do Mit́ din aćaḱ oṛaḱ khon dãṛã baṛaye oḍoṅena. Ḍher ghạṛić hoyen khan daḱ tetaṅkedea. Adoe sen idiḱ kan tahẽkangea. Mit́ṭen kuṛi gidrạye ńel ńam kedea, uni kuṛi gidrạ do kanḍate daḱe idiyet́ tahẽkana. Uni Raj uni gidrạ ṭhene sen sorena, ar daḱe koekedea.

                                                                                                                     Uni kuṛi do usạra kanḍaye doho ket́a, ar daḱe emadea. Raj do daḱe ńũket́te, ar ạḍiye kusiyen, ar uni kuṛiye kulikedea, “Henda biṭi okaren kanam ? Kuṛiye menket́a, Niạ atoren kangeạń.” Arhõe kulikedea, celeama ? Kuṛiye menket́a, “ mạriạmạńạ.” Raj do uni kuṛi gidrạ ńelte mãyã hećadea, are metadea, “Iń do noa disomren raj kạnạń.

                                                                                                                             Iń ṭhenem senlen khan ạḍi suḱtem tahẽkoḱa. Jãhãnaḱkom kạmi baṛakelea. Uni kuṛiye roṛ ruạrket́a, “E raj iń motoń tahẽn khan doń senkoḱa. Menkhan iń ren dulạṛiạ go menaea ar uni doe ruạḱ kana, ar baba do bạnugićtińa. Iń go do cekateń bạgiwaea ?Raj do uni kuṛi gidrạwaḱ katha ańjomkateye bhabnayena, are metadeam, “Okare am go menaea,dela onḍe idiyińme.” Ado ạḍi rạput́ rạput́ oṛaḱteye idikedea. Raj do oṛaḱ bhitriye boloyena. Uni kuṛiren go doe gitić akan tahẽkangea.

                            

Raj do uni ruạḱ maejiu ńelkate ạḍye bhabnayena, are kulikedea, “ E go, tis khonem ruạḱ kana?” Uni maejiu doe menket́a Ḍher din khonge, uni gidrạgeye jotonedińa, nui chaḍa ado cele hõ bạnuḱkoa. Jãhã khone nalha ạguia. Ar inạkoteliń ạsuloḱa.” Ado uni bạpuṛić maejiuaḱ mẽt́ daḱ joroyentaea.

                                                                                                                             Raj do uni maejiuaḱ duk ńelte ạḍi bhabnaye ạikạuket́a, ar jemon alokin harkhetoḱ, raj do ona reaḱe oṭoat́kinạ. Disạipe gidrạ ! Ape hõ aperen go baba alope hiṛińkoa.

-Mare santali kạhni puthi khon tumạlaḱ




KHO̠BO̠R PAṚHAOIĆ GẠ̃ṚĨ

Dare ḍạrre̠ ṭunḍạṅ dare nạ̃ṛĩ,

Ńe̠le̠ pe̠se̠ nui ạkilạnić gạ̃ṛĩ,

Laha tayo̠m baco̠e ńe̠l khạ̃ṛĩ,

Ạkil hõ̠co̠e hame̠ṭakat́ nui ạnạṛĩ.

Kạmi hõ̠co̠e ńamakat́ Aṅganbạṛi,

Oṛaḱtae bir buru dare pahaṛi,

Gidrạtae jo̠no̠mrege kombṛo gạ̃ṛĩ,

O̠jo̠ḱakat́ pauḍar so̠ kane̠ ghạ̃ṛĩ.

Iń hõ̠ apeaḱren kạnạń bõ̠ṅso̠,

Darere̠ de̠ć kateḱ jo̠mạń so̠so̠,

Cahe̠ ńamo̠ḱ be̠re̠l cahe̠ go̠so̠,

Ghaolenre moca hõ̠co̠ haso.

Menaḱgea Ińaḱ hõ̠ ape̠ leka do̠m,

Ape̠ kho̠n do̠ Iń hõ̠co̠ bạń ko̠m,

Menaḱ tińạ̃ mẽ̠t́ kuṭire ripit-jạpit́,

Do̠n kocoṛ Iń do̠ń Itkit́.

Bir gạ̃ṛĩ Iń do̠ Ạkilạnić,

Baḍae kedape pase̠ć jạnić,

Landatiń kickho̠ć khinić,

Isiṛ kateḱ Ińdo̠ Bijliyić.




Santal Kuṛiko Bidhan Sabhare

Baṅgladesh ar Nepal soṅge ạḍi sor jo̠po̠ṛao diso̠m do̠ hoyoḱ kana Bharot diso̠m. Cedaḱ je̠ Bharot disom do̠ noa bar diso̠m doe̠ tol mit́ akada. Ar Santalko hõ noako pe̠ diso̠m rege ạḍi bạṛti do̠ko basoḱ kana. Calaoe̠n do̠sar may mãhna 2021 serma re̠do hoe̠ purạu e̠na Bharot diso̠m re̠aḱ mõṛe goṭen (rajjo)Ponot bidhan sobha bhoṭe haprao̠. Noako (rajjo) Ponot bhitrire̠ ạḍi soros bhoṭ haprao̠ do̠ tahẽ kana pạchim baṅgle bidhan sobha re̠aḱ bhoṭ. Pạchim baṅgle do̠ Baṅgladesh soṅge ạḍi ae̠ma le̠kanaḱ te̠ milạu gea, me̠taḱ me mit́ kathatebo me̠n daṛeaḱ keya Aḍepasere̠n pe̠ṛa le̠ka. Ar abo santalko lạgit́ hõ ạḍi maraṅ biso̠y kana; e̠nte̠t́ ae̠ma santalko do̠ pạchim baṅgle re̠ me̠naḱ koa. Pạchim baṅgle re bar sae̠ are gel pon go̠ṭen bhoṭ (center) emoḱ ṭhạ̃i reaḱ jo̠ do̠ sodore̠na. Bharot diso̠m re̠aḱ pạchim baṅgle bhoṭ haprao̠re̠ bar sae̠ gel pe goṭe̠n (seat) dupuṛuṕ mạci doe̠ hame̠ṭ/jit akada (All India Trinomul Congress) ar eae̠ gel eae (seat) dupuṛuṕ mạci do̠ ko hameṭ/jit daṛe akada Bharotio Jonota Party.

Pạchim Baṅgla Bidhan Sobha-2021 reaḱ bhoṭ haprao̠ re̠ Santalko jit akan MLA koaḱ khaṭo o̠porom;

Nutum Party Total Vote Center/seat District
Birbaha Hasda AITMC Ńam bhoṭ; 109,493 Jhargram – 222 Jhargram
Dulal Murmu AITMC Ńam bhoṭ; 100,903 Noyagram – 220 (ST) Jhargram
Joyel Murmu BJP Ńam bhoṭ; 94,075 Habibpur – 43 (ST) Malda
Budhrai Tudu BJP Ńam bhoṭ; 84,381 Topon – 40 (ST) Dakhin Dinajpur
Durga Murmu BJP Ńam bhoṭ; 105,651 Phasidewa – 27 (ST) Darjeling
Debnath Hasda AITMC Ńam bhoṭ; 100,277 Binpur – 237 (ST) Jhargram
Poresh Murmu AITMC Ńam bhoṭ; 106,366 Kesiwari – 223 (ST) Pachim Mednipur
Rajib Locon Soren AITMC Ńam bhoṭ; 113,337 Bandowan – 238 (ST) Purulia
Sondha Rani Tudu AITMC Ńam bhoṭ; 103,298 Manbazar – 243 (ST) Purulia
Komolakanto Hasda BJP   Kasipur – 244 Purulia
Jyotsna Mandi AITMC Ńam bhoṭ; 90,928 Ranibadh – 259 (ST) Bankura
Mritunjay Murmu AITMC Ńam bhoṭ; 101,043 Raipur – 250 (ST) Bankura

Calaoe̠n gel tạrik do̠ Pon gel pe goṭe̠n montri ar goṛo montriko hote̠te̠ sarkar be̠nao lạgit́ nãwãte̠ kebineṭko be̠nao bahal keda. Kebineṭre̠n maraṅ ạyurić doe̠ hoyoḱ kana Manotan Momota Banerje ar uniaḱ kebineṭre̠ Santal MLA kuṛiko hõ goṛo se̠ são montri hisạb te̠ko bahal oco akana.

Santal film re̠n heroin Birbaha Hasda (MLA) do̠ Jhargram khon pạhil dhao̠ jitạu akanae̠. Baḍae geabon je̠ unire̠n Baba ar Gogo kin hõ Jharkhand Party re̠n MLA kin tahẽ kana. Pạhil dhao̠ MLA hoe̠ katet́ ge dạyik doe̠ ńam ke̠da Bir reaḱ state of minister.  

Jyotsna Mạnḍi (MLA) do Bankura reaḱ Rạni badh (ST) (rajjo) ponot khon 2016 serma rehoẽ jitạu le̠na. Ar nesaḱ vbhoṭ haprao rehõ jit katet́ MLA ar ona soṅgete̠ Momota Benarje aḱ kebineṭ re Jom ar Posar doptor ream minister of state hisạb te̠ye̠ bachao bahal oco akana.

Sondha Rani Tudu (MLA) ho tesar dhom doe̠ jit akana. Oka doko menet́ kana hattric/historic/ Itihãs doe̠ be̠nao ke̠da. Calaoe̠n 2016 se̠rma re̠aḱ bhoṭ haprao̠ re jit katet́ tayo̠m re̠ me̠naḱ koaḱ lahanti ministry re̠ são montri hisạb te̠ye̠ tahẽ kana. Ar ne̠s doe̠ ńam ke̠da Pạchim nakha lahanti, soṅgsod bisoyte̠ sạdhin dạyik re̠n são montri hisạb te̠ye̠ bachao bahal oco akana.     

Joto santalko bon baḍae̠a je̠, mimit́ o̠kte̠ mimit́ raj ko hoe̠ akana ar santalko do̠ ko hejleć, eṛe selet́ko harkhet saset oco akana ae̠ma se̠ć le̠kate̠. Enre̠hõ Bharot diso̠m re̠ santalko/ạdibạsiko sạdhin hame̠ṭ lạgit́ pạhil do̠ 1784 se̠rma khon ḍeṅga ar bandenaḱ re̠be̠t́ keṭeć kate̠t́ ạidạri lạgit́ko lạṛhại le̠na Tilka Mạjhi aḱ ạyurte̠. O̠na tayo̠m 1855 serma do arhõ Sidhu, Kạnhu, Chand ar Bhairokoaḱ ạyurte̠ ạidạri lạgit́ko lạṛhại akana. Ar nonkan kajak lạṛhại khạtir teheń do̠ go̠ṭa dhạrti re̠ Maraṅ Ithihãs do̠ ol rakaṕ akana.

Manotan Dhirendronath Baskey do̠ aćaḱ olaḱ puthi ‘Sãotal Gonosongramer Ithihãs’ re̠ye̠ me̠n akada je̠, Birbhum, Murshidabad ar Bordoman khon ae̠ma londbond ar mãhãjonko tahẽ kana. 1850 serma se̠ć hõ ạḍi ae̠ma se̠ć le̠kate̠ santalko do̠ ko eṛe, saset arko harkhet ocole̠na.

Nãhãḱ jugre̠ hõbon ńel le̠khan aboren hoṛko ạḍi ae̠ma sećte̠ nit hạbić ko he̠jleć, eṛe selet́ko harkhet saset ocoḱ kana. Onate̠ teheń Pạschim Baṅgla re̠ MLA ko ṭhen hõ nonkan asko doho e̠da, je̠mon ar babon eṛe ocoḱ, ar babot harkhet saset ocoḱ. Ma mon selet́ kạmi tabonpe̠ apnar re̠n jạtiạriko lạgit́.

Manotan actor Birbaha Hasda do̠ aćaḱ face book live sećte̠ye̠ ro̠ṛ so̠do̠r akada je̠, abo santalko do̠ jãhãe ge jãhãn party ren kanbon jemon alobon lạṛhại, mãyãm je̠mon babon joroe̠. Delabon teheń khon jo̠to̠ko mit́ mon ar mit́ aṛaṅte̠ aboren santal jạtiyạrikoaḱ lahanti lạgit́ bon kạmiạ. Ińaḱ koejoṅ ar nẽhor apeko ṭhe̠n ma goṛoạń pe je̠mon mit́ te̠bon kạmi daṛeaḱ.

Onate̠ nitoḱ do̠ e̠ke̠n ńel daram abon aboren Santal kuṛiko Bidhan Sobhare̠ cet́ le̠kan kathako jạhir daṛeaḱ kana, apnaraḱ ṭhạ̃i kore̠ cet́ le̠kako kạmiạ, Santalko tinạḱ lahanti se̠ć ko laha daṛeakoa. Menkhan nitoḱ do̠ ae̠ma as ar bhorsa doho kate̠t́ ape se̠ćle koyoḱ hor akada. Apeak boge as ar koe̠joṅ le̠ do̠ho e̠da.  




Bise̠s Dinko-1 Gharońj Mãhã

“Gogo baba bhorge haere mạnik joṛ mạci ce̠tan

Go baṅ hiloḱ re baba baṅ hiloḱ re̠

Hae̠re mạnik joṛ hale-ḍale̠.”

Te̠he̠ń do̠ goṭa dhạrtire̠ Gharońj mãhã ko manaoet́a. Me̠nako gharońj do̠ somaj re̠aḱ ạrsi kana. Ne̠be̠tar gharońj ko rạpudoḱ kana, go-babako hale-ḍaleḱ kana, gidạr-pidạrko ṭuạroḱ kana; somaj tabon laha baṅkate tae̠nom sećge pạc ruạṛoḱ kana. 1750 khon 1850 okte̠re̠ ńel akana England se America re silpo biplop hoe̠akana. Noa khạtirte̠ o̠nako disomre̠n ko̠ṛa-kuṛiko do̠ ḍherge kạuḍi saṕjoṅ sećko ạwil le̠na ar gharońj bandhao̠ lạgit́ mon do baṅ lahaḱkan tako tahẽkana. Kạmi ar kạuḍi re̠aḱ jạruṛte̠ apan ạpin sana le̠kage gharońj ko be̠naoke̠t́a, jotoko mit́te̠ tahẽn gharońj do̠ rạpudoḱ e̠hoṕe̠na.

1980 serma se̠ć ‘Jatisaṅgha’ se̠ United Nation do̠ gharońj rukhiạ lạgit́te̠ mone̠ lagao̠ke̠t́a. 1983 se̠rma re̠ ‘economic & social council’ re̠aḱ suparis le̠kate̠ gharońj re̠aḱ dạyik ar jạruṛte̠t́ ko lại kate̠ social development commission (1983/23) ṭhe̠n khon calaoić doe̠ nẽhor ocoe̠na gharońj re̠aḱ muskilaḱ ar jạruṛ teaḱ bujhạu lạgit́ je̠mon joto hoṛe cerṭha ruạṛko. May 29, 1985 tạrik do̠ (1985/29) dhara re̠aḱ re̠julation lekate̠ olaḱteko so̠do̠radea ‘hara rakaboḱre̠ gharońj’ jatisaṅgha re̠aḱ gapalmarao̠ re̠ je̠mone̠ lại so̠do̠r, noa do̠ sarkar, adha sarkari, ngo ar e̠ṭaḱ koaḱ hõ khojogoḱ kana. 1989 re̠do̠ jatisaṅgha gharońj ropha ruạṛ lạgit́te̠ tho̠ṛa kạmiye̠ e̠hoṕ ke̠da ar olaḱ ko hõe̠ ol oḍok ke̠da. 1993 serma re̠aḱ 20 september Jatisangha re̠aḱ general assembly’s re̠ go̠ṭa le̠kate̠ tayom bochor khonge May 15 tạrik do̠ gharońj mãhã me̠nteko le̠kha keda. 1994 serma do̠ gharońj serma ńutumtege manao̠ hõ manao̠le̠na. Gharońj re̠n go-baba, gidạr-pidạr, haṛamba-buḍigo ko sãote̠ ontor re̠aḱ sompok ropha ruạṛ kangea din ganao̠-manao̠ re̠aḱ jo̠ste̠t́ do̠.

Jatisangha le̠kate̠ 2021 se̠rma re̠aḱ bohoḱ katha do̠ hoyoḱ kana, ‘Socially just transition towards sustainable development: the role of digital technologies on social development and well-being of all’ se̠ “samajikotae̠ noya digital projuktir probhab, er madhomey somajer purnaṅgo unno̠yan sambhab, samajik bikas o sokoler moṅgol kamonay digital projiktir bhumika.”