Diso̠mre̠ do̠sarte̠ KO̠RO̠NA re̠aḱ ḍhạu he̠ć paṛao̠e̠na:Ho̠rmo̠ montri

Ho̠ṛmo̠ Montri jahid Maleke̠ me̠nke̠da,diso̠m re̠ KO̠RO̠NA virus re̠aḱ do̠sar  dhạu e̠to̠ho̠ṕe̠na.Nit do̠ nalha ạsulo̠ḱ lạgit́ ho̠ṛko  bahre̠ te̠ko o̠ḍo̠go̠ḱ kana.

Ho̠lano̠ḱ diso̠m Baba aḱ mit́ sae Se̠rma janam mãhã ńutumte̠ Dhaka medical college re̠aḱ mit́ṭe̠n akhṛa re̠ no̠a kathae me̠n ke̠da ho̠ṛmo̠ mo̠ntri.

Ho̠ṛko niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ re̠aḱ ạn bako manao̠e̠da me̠nte̠y ro̠ṛ saḍe ke̠da.Me̠nkhan diso̠m re̠n doctor ar nurse ko no̠a KO̠RO̠NA virusaḱ do̠sar hạnre̠ te̠ṅgo daram lạgit́ sapṛao̠ge me̠naḱ koa me̠nte̠ye̠ so̠do̠r ke̠da.O̠na o̠kte̠ niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ ạn babot ḍher po̠rcar lạgit́ kho̠bo̠r sapṛao̠ koe̠ nẽ̠horat́ koa.

Ar hoe̠ me̠nke̠da re̠aṛ din do̠ bapla bihạ ar bahre̠ te̠ ḍherko daṛana ho̠ṛko,o̠na o̠kte̠ no̠a virus ḍher pasnao̠ḱ re̠aḱ mit́ṭe̠n bo̠to̠r do̠ me̠naḱa.o̠na iạte̠ diso̠m ho̠ṛ ṭhen nẹ̃ho̠re̠ do̠ho̠ ke̠da je̠mo̠n no̠ako akhṛa bako hoe ocoe.




KO̠RO̠NA ajarte̠ goće̠n hoṛaḱ le̠khate̠ china ko paromke̠t́ koa Baṅgladiso̠m

Calae̠n se̠rma re̠aḱ December cando khon KO̠RO̠NA virus goṭa dhạrti re̠ pasnao̠le̠na.O̠na virus te̠ china re̠ 4 hajar 734 go̠ṭe̠n hoṛko go̠ćle̠na. Te̠̠he̠̠ń 26 go̠ṭe̠n hoṛko go̠će̠nte̠,go̠ć ho̠ṛaḱ́ le̠khate chinae̠ paro̠m ke̠tko̠a Baṅgladiso̠m.

Baṅgladiso̠m re̠ 24 gho̠nṭare̠ KO̠RO̠NA ajar te̠̠ko jạbune̠̠na 1812 ho̠ṛ, ar mit́ din re̠ ko go̠će̠na 26 ho̠ṛ. IECDR re̠aḱ hisạbte̠ ajar re̠ko paṛao̠̠e̠n ho̠ṛaḱ le̠̠kha do̠ hoe̠na 3 lakh 39 hajar 332 ho̠ṛ ar ko go̠će̠na 4 hajar 759 hoṛ.

24 gho̠nṭare̠ ko boge̠ye̠̠na 2 hajar 512 ho̠ṛ. O̠nko se̠le̠t́ moṭ ko̠ro̠na ajar khon boge akanko do̠ko hoye̠na 2 lakh 43 hajar 155 ho̠ṛ. Te̠he̠ń diso̠m so̠mbat bule̠ṭin re̠ no̠̠a katha ko so̠do̠r keda Sastho Odhido̠pto̠r.

Baṅgladiso̠m re 8 March pạhil KO̠RO̠NA ajarte̠ paṛawakan ho̠ṛ ko ṅamledeya.O̠na 10 din taeno̠m 18 March pạhil KO̠RO̠NA ajarte̠ ho̠ṛe̠ go̠ćle̠na.

Johns Hopkins university aḱ mente KO̠RO̠NA ajarte̠ jạbunen hoṛ ko̠aḱ le̠khate̠ baṅgladiso̠m re̠aḱ Nombor do̠ (obosthan) hoyoḱ kana 15 (gel mõṛe) ar jạbunen ho̠ṛko̠aḱ gujuḱ re̠do̠ 28 no̠mbo̠r.




Baṅladiso̠m re̠aḱ KO̠RO̠NA Hạli So̠mbat

Bharo̠t re̠aḱ pạchim baṅgla le̠ka Baṅladiso̠mre̠ arhõ  covid-19 ajar nãwãte̠  chạplạuḱ re̠aḱ ko o̠nmane̠da  diso̠mre̠n budạnko. Niạ lạgit́ ạḍi kajak husiạr ar niro̠po̠n ho̠ṛmo̠te̠ tahẽ̠n niạm ko manao̠ lạgit́ ko me̠n akada.

Covid-19 jạtiạri Kạrigo̠l so̠so̠lha koaḱ gapalmarao̠ dupuṛuṕ mucạt́re̠ Robbar ńindạ mit́ so̠mbat re̠ niạ kathako baḍae̠ ocoakana.

O̠na committee re̠n Mukhiạ Professor Dr. Mohammad Sohidullah aḱ kol so̠mbatre̠ ko me̠n akada, do̠sar dhao̠ le̠ka diso̠mre̠ ko̠ro̠na ajarte̠ jạbuno̠ḱ re̠aḱ bo̠to̠r me̠naḱa. E̠nte̠ nit do̠ ae̠ma diso̠m re̠n ho̠ṛ hijuḱ  calaḱko e̠ho̠ṕe̠na. Ae̠ma diso̠m são̠ ge jo̠po̠ṛao̠ do̠ṛhao̠ḱ kana.  Me̠nkhan ho̠ṛko modre niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ tahẽ̠n lạgit́ sapha sạphi bako tahẽ̠n kana se̠ so̠nto̠r bako tahẽ̠n kana. Niạko karonte̠ arhõ ko̠̠ro̠̠na ajarte̠ jạbuno̠ḱ re̠aḱ ãc ńe̠lo̠ḱ kana.

Diso̠m re̠ do̠sar dhao̠ niạ ro̠gte̠ko jạbunle̠n khan o̠na te̠ṅgo daram lạgit́ sanam le̠kan be̠bo̠sta hatao̠ re̠aḱ so̠lha sarkarko e̠m akadea covid-19 jạtiạri so̠po̠lha committee. Niạ committee ko̠ro̠na ro̠g biḍạu lạgit́ bạṛtiko me̠ne̠da je̠mon tinạḱ usạra daṛe̠aḱ unạḱ usạra ge bo̠gea.

Calao̠e̠n tho̠ṛa hapta khon ko̠ro̠na ajarte̠ jạbuno̠ḱ ho̠ṛko tho̠ṛa akanre̠ hõ ạḍi napae̠ do̠ bạnuḱbona.

E̠nre̠hõ sarkar haspatal kore̠ ko̠ro̠na re̠aṅ gitićaḱ ko (bed) khạliye̠da, o̠ka ko haspatal re̠ ko̠ro̠na rugiko bako bhurtiye̠t́ko o̠nako haspatal do̠e̠ bond eda sarkar. Me̠nkhan nit hõ ae̠ma rugi kodo̠ko ḍhe̠ro̠ḱ kana. Do̠sar dhao̠ ko̠ro̠na ro̠g chạplạu são̠ são̠ o̠na ro̠g cinhạu lạgao̠ḱa usạra ar cikitsa e̠mako lagao̠ḱa.

Ar hoṛko ce̠hao̠na e̠mako lagao̠ḱa so̠nto̠r tahẽn lạgit́. Bahre̠ diso̠̠m khon he̠ć akan ho̠ṛko Haspatalre̠ se̠ o̠ṛaḱre̠ (home quarantine) re̠ do̠ho̠ ko lagao̠ḱa.  Baḍae̠joṅ: niạ ko̠ro̠na ajar te dhạrtire jotokhon bạṛić dosare do̠ko paṛaolena America ar France.

Baṅgladiso̠m re̠aḱ nit o̠bo̠sta napae̠ me̠naḱ re̠hõ darae̠kan ãghãṛre̠ bạrić hoe daṛe̠aḱa me̠nte̠ko amdaje̠da niạ so̠po̠lha committee.  Baṅgladiso̠mre̠ pạhil ko̠ro̠na saṕ ńamle̠na 08 march  ar pạhil niạ ro̠gte̠ko go̠ćle̠na 18 march. Ho̠la Robbar dhạbićte̠ niạ ko̠ro̠na ajarte̠ ko go̠ć akana 4 hajar 939 ho̠ṛ ar niạ ro̠gte̠ko jạbun akana 3 lakh 48 hajar 926 hoṛ.

Pạhil se̠ć niạ karonte̠ be̠s ke̠ṭe̠ć manao̠ ganao̠ tahẽkan re̠hõ nitoḱ do̠ dhe̠rge ḍhilạu akana. Ar de̠jo̠ḱ gạḍi kore̠ hõ  ae̠ma ho̠ṛ re̠t́te̠pe̠t́ ko de̠jo̠go̠ḱ kana. Tinạḱ din calao̠ḱ kana unạḱge sanam le̠kan niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ tahẽn ạn do̠ bako manao̠e̠da diso̠mre̠n ho̠ṛko ar ko̠ro̠na ro̠g me̠naḱa se̠ baṅ o̠na re̠aḱ biḍạu hõ bako biḍạu ocoye̠da.




Te̠heń Baṅgla diso̠m re̠aḱ KO̠RO̠NA hạli so̠mbat

Baṅgladiso̠m re̠ calao̠e̠n 24 gho̠nṭare KO̠RO̠NA ajar te̠ko jạbune̠̠na 1724 ho̠ṛ, ar mit́ din re̠ ko go̠će̠na 43 ho̠ṛ. IECDR reaḱ hisạbte̠ ajar re̠ko paṛao̠e̠n ho̠ṛaḱ le̠̠kha do̠ hoena 3 lakh 41 hajar 56 ho̠ṛ arko go̠će̠na 4 hajar 802 hoṛ.

Te̠heń moṅgol bar IECDR re̠aḱ dinạm hilo̠ḱ́ ḍharwạḱ sakamte̠ baḍae̠ oco hoe akana. No̠are lại hoena  calao̠e̠n 24 ghoṭare̠ 14 hajar 50 hoṛaḱ nạmuna kate 1 hajar 724 ho̠ṛaḱ Ko̠ro̠na ruạ menaḱa mente̠ baḍaeo̠ḱ kana. O̠na lekate̠ Ko̠ro̠na ruạ  ńamen tako hoṛ do̠ko hoena saere 12.27 ho̠ṛ

O̠na são̠re̠ 24 gho̠nṭa re̠ko bogeye̠na 2 hajar 439 ho̠ṛ. O̠nko se̠le̠t́ moṭ ko̠ro̠na ajar khon boge akanko do̠ko hoyena 2 lakh 45 hajar 594 ho̠ṛ. Te̠he̠ń diso̠m so̠mbat buleṭin re̠ no̠̠a katha ko so̠do̠r keda Sastho Odhido̠pto̠r.

source;Bangladesh protidin




KO̠RO̠NA ajar te gujuḱ hoṛaḱ lekhate china ko parom ke̠tkoa Baṅgladiso̠m

Calaen se̠rma re̠aḱ December cando khon KO̠RO̠NA virus goṭa dhạrti re pasnao̠ lena.O̠na virus te̠ china re 4 hajar 734 goṭen ho̠ṛko go̠ćle̠na. Te̠he̠ń 26 go̠ṭe̠n ho̠ṛko go̠ćente,go̠ć ho̠raḱ le̠khate̠ chinae paro̠mke̠t́ koa Baṅgladisom.

Baṅgladiso̠m re̠ 24 gho̠nṭare KO̠RO̠NA ajar te̠ko jạbune̠̠na 1812 ho̠ṛ, ar mit́ din re̠ ko go̠će̠na 26 ho̠ṛ. IECDR reaḱ hisạbte̠ ajar re̠ko paṛao̠e̠n ho̠ṛaḱ le̠̠kha do̠ hoena 3 lakh 39 hajar 332 ho̠ṛ arko go̠će̠na 4 hajar 759 hoṛ.

24 gho̠nṭa re̠ko bogeye̠na 2 hajar 512 ho̠ṛ. O̠nko se̠le̠t́ moṭ ko̠ro̠na ajar khon boge akanko do̠ko hoyena 2 lakh 43 hajar 155 ho̠ṛ. Te̠he̠ń diso̠m so̠mbat buleṭin re̠ no̠̠a katha ko so̠do̠r keda Sastho Odhidoptor.

Baṅgladiso̠m re 8 March pạhil KO̠RO̠NA ajarte paṛawakan ho̠ṛ ko ńamledeya.O̠na 10 din taeno̠m 18 March pạhil KO̠RO̠NA ajarte ho̠ṛe goćle̠na.

Johns Hopkins university aḱ mente KO̠RO̠NA ajarte̠ jạbunen hoṛ koaḱ le̠khate baṅgladiso̠m reaḱ Nombor do̠(obosthan) hoyoḱ kana 15 (gel mõṛe) ar jạbunen ho̠ṛkoaḱ gujuḱ re̠do̠ 28 no̠mbo̠r.




KO̠RO̠NA ajarte̠y go̠ć calao̠e̠nae o̠bhine̠ta Sade̠k Baccu

Haspatal re̠ cikitsa hatao̠ o̠kte̠ KO̠RO̠NA ajar te̠ go̠ć calao̠e̠nae̠ o̠bhine̠ta Sade̠k Baccu.

Raj nagraha re̠aḱ Universal medical college hospital re̠ teheń 12 baja ar 5 minute o̠kte be̠nḍao̠ e̠nae me̠nte̠y me̠nke̠da haspatal re̠n ạyurić Asis Chakraborty.

Unie̠ me̠nke̠da,Sade̠k baccu do̠ COVID Pneumonia ajartey jạbunakan tahẽkana. Melty organ failure iạte no̠a gujuḱ do̠ hoye̠na taya.

Sade̠k Baccu ren lạṭuić kuṛi Sadika Fairoz Mehjabine me̠ne̠da,sahẽt́ re̠aḱ halo̠t te̠ 6 August dhaka medical college rele bhurti ledea.O̠nḍe̠ KO̠RO̠NA ajarko ńamke̠t te̠ Universal medical college hospital rele bhurti ledea.

Sade̠k baccu do 1985 se̠rma khon cinema re o̠bhinoye̠ e̠ho̠ṕle̠da.aema ńutumakan cinema kore̠ hoe o̠bhinoi akada.

2018 se̠rma re “ekti cinema golpo” cinema re o̠bhino̠e kate̠ diso̠m jakat cinema awarde ńamle̠da.




Go̠ṭa Dhạrtire̠ Mít́ Din re KO̠RO̠NA Ajar Te̠̠ko Jạbune̠n Ho̠̠ṛ koaḱ reco̠rd

Go̠ṭa dhạrtire mit́ dinre ḍhe̠r ho̠ṛ KO̠RO̠NA ajar te̠ko jạbune̠na me̠nte baḍae ocoe̠na dhạrti jakat niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ gão̠ta.24 gho̠nṭa re nãwã jạbunakan ho̠ṛkoaḱ le̠kha do̠ hoyoḱ kana 3 lakh 7 hajar 930 go̠ṭen.

Ar mit́ din te̠ko go̠ćena 5 hajar 500 go̠ṭe̠n ho̠ṛ.o̠nate moṭ go̠ce̠n ho̠ṛaḱ le̠kha do̠ hoyoḱ kana 9 lakh 17 hajar 417 go̠ṭe̠n.  

Ḍhe̠r jạbunakan hor do̠ko ńam akana Inḍia, America ar Brazil re.

Niạ laha ḍhe̠r jạbunakan ho̠ṛko ńamle̠na  6 september.un o̠kte̠ re̠aḱ le̠kha do̠ tahẽkana 3 lakh 6 hajar 857 go̠ṭen ho̠ṛ.

Source – BBC




Ti Saphawaḱ (Hand Sanitizer)

Am do̠ ce̠t́e̠m baḍaea te̠he̠ń khon 54 se̠rma laha khonge Hand Sanitizer (Ti Saphaḱ aḱ) be̠bo̠har he̠ć hijuḱ kana! Tahle̠ bujhạue̠t́abon 54 se̠rma lahare̠ be̠nao̠ hoele̠na Ti Saphaḱ aḱ do̠.  Pạhil o̠ko̠e̠ṭaḱ no̠aye̠ be̠nao̠le̠t́ uni do̠ Amerika diso̠m ré̠aḱ California bekarsflied nagraha ren Lupe Harnandaj. O̠kte̠ do̠ tahẽkana 1966. Harnandaj do̠ Nurse class ren paṛhao̠ḱ kuṛiye̠ tahẽkana. Ruạḱ rugiko ṭhe̠n calaḱ lahare̠ doctor ar nurse kodo̠ jao̠ge sạbun te̠ ti ạrubo̠ḱ hoyoḱ kan tahẽkana. O̠nate uniye hudiske̠da, ce̠t́ le̠kate̠ se̠ ce̠t́ be̠nao̠le̠re̠ daḱ ar sạbun re̠aḱ jạruṛ do̠ baṅ hoyoḱa. O̠kte̠ nạpitre daḱ ar sạbun baṅ ńam le̠nre je̠mo̠n o̠nako be̠bo̠har daṛeaḱ.

Lupe Harnandajak bo̠ho̠ḱre no̠a hudis do̠ ạḍige ạcur baṛae kan tahẽkana. Ạḍiye̠ kurumuṭuke̠da be̠nao̠ lạgit́, daḱ ar sạbun baṅ kate̠ hõ jibạnu-tejoko je̠mo̠n ko gujuḱ. Ạḍi din ar aema dhao̠ biḍạu biḍạu mit́ṭe̠n ge̠̠̠l e be̠nao̠ ke̠da, o̠ne o̠ka do̠ alcohol salaḱge. Be̠nao̠ tayo̠m o̠na gel do̠ aćge pạhile̠ be̠bo̠har ke̠t́a aćaḱ tire e̠nte̠ tejokoko gujuḱ kana se̠ baṅ!

Unre̠ye̠ be̠nao̠le̠t́ tire lagao̠ lạgit́ no̠a do̠ nito̠ḱ dhạrtire̠n manwa ko ṭhen ạḍige damanaḱ hoe akana. Ti sapha aḱ be̠bo̠har kate̠ sạrige jibạnuko gujuḱ kana ar daḱ re̠aḱ hõ jạruṛ do̠ baṅ lagao̠ḱ kana. De̠labon bo̠eha ar mise̠rako Ko̠ro̠na virus khon bańcao̠ḱ lạgit́ abokoaḱ tire jao̠ o̠kte̠re̠ ti sapha aḱbon (Hand sanitizer) be̠bo̠har.

 

Source:

  1. Internet
  2. Roddur, 16-29 February, 2020




Mit́ Dinre KO̠RO̠NA Te̠ko Go̠ćena 31 Ho̠ṛ Arko Jạbune̠na 1476 Ho̠ṛ

Baṅgladiso̠m re̠ 24 gho̠nṭare KO̠RO̠NA ajar te̠ko jạbune̠na 1476 ho̠ṛ, ar mit́ din re̠ ko go̠će̠na 31 ho̠ṛ. IECDR reaḱ hisạbte ajar re̠ko paṛao̠e̠n ho̠ṛaḱ le̠kha do̠ hoena 3 lakh 37 hajar 520 ho̠ṛ arko go̠će̠na 4 hajar 733 hoṛ.

24 gho̠nṭa re̠ko bogeye̠na 2 hajar 372 ho̠ṛ. O̠nko se̠le̠t́ moṭ ko̠ro̠na ajar khon boge akanko doko hoyena 2 lakh 40 hajar 643 ho̠ṛ. Te̠he̠ń diso̠m so̠mbat buleṭin re̠ no̠̠a katha ko so̠do̠r keda Sastho Odhidoptor.

Baṅgladiso̠m re 8 March pạhil KO̠RO̠NA ajarte paṛawakan ho̠ṛ ko ṅam ledeya.O̠na 10 din taeno̠m 18 March pạhil KO̠RO̠NA ajarte ho̠ṛe goćlena.

Johns Hopkins university aḱ mente KO̠RO̠NA ajarte̠ jạbunen hoṛ koaḱ le̠khate baṅgladiso̠m reaḱ Nombor do̠(obosthan) hoyoḱ kana 15 (gel mõṛe) ar jạbunen ho̠ṛkoaḱ gujuḱ re̠do̠ 29 no̠mbo̠r.




Inḍia re mit́ din re KO̠RO̠NA ajar te̠ko jạbunena 97 hajar ho̠ṛ

Mit́ dinre Inḍia re amdaj mit́ lakh ho̠ṛ ko jạbunena KO̠RO̠NA ajarte  Por por 3 dinte 95 hajar cetan ho̠ṛko jạbunena Inḍiare. Inḍia reaḱ kendrio sastho montronaloe baḍae ocoena ,24 gho̠nṭare o̠na diso̠m re 97 hajar cetan ho̠ṛ ko jạbune̠na KO̠RO̠NA ajarte.

KO̠̠RO̠̠NA ajar (ho̠ṛko lekha) babot dhạrt ijakat gãota (World Meter) aḱ lại lekate,Inḍiare nit hạbić jạbun akan ho̠ṛ koaḱ moṭ lekha do̠ hoyoḱ kana 47 lakh 51 hajar 788 ho̠ṛ. Me̠nkhan diso̠m re̠aḱ kendrio sastho montronaloe me̠ne̠da, jạbun akan 77.77% ho̠ṛge̠ko bo̠geakana.

 

source-Hindustantimes.