16 Cando Tayom Bankre Teheń Kho̠n Sabhabik Lo̠nbo̠n

Mãhãmạri ko̠ro̠na rog  birudre teṅgo daram lạgit́ Sarkare lại jạhirlet́ kajaḱ manao ganao do̠ teheń Budhbar (11 August) kho̠n thoṛa rawal ńõḱ akana. Ar onate 16 cando tayom teheń kho̠n Bank reaḱ kạmihora do̠ sabhabik lekate lo̠nbo̠n eho̠ṕena. Jhić tahẽna jo̠to̠ bibhag ar office ko. Noa lahare 2020 serma reaḱ 25 March dhạbić lockdown reaḱ niạm lekate  Bankre lo̠nbo̠n calaḱkan tahẽkanrehõ caloen 29 March kho̠n aṭgaṭe lekate jhić tahẽlena. Nãwã goṭa katha lekate teheń kho̠n dinạm lo̠nbo̠n kạmi calaoḱa setaḱ 10 baja kho̠n ạyuṕ ber 4 baja dhạbić. Ar Bank reaḱ eṭaḱ jạruṛaḱ kạmiko kạmi lạgit́ ạyuṕ ber 6 baja dhạbić jhić tahẽna. Calaoen 9 August Bangladesh Bank Department Ab Off- Site Supervision kho̠n noa babotre mitṭen hukum jạri hoeakana. Kendrio Bank reaḱ nãwã hukumre me̠n akana, 11 August kho̠n Bank reaḱ kạmi ko calao idiḱa . Office reaḱ kạmi okte niropo̠n hoṛmo reaḱ ạn ko manao ganao salaḱ mask do̠ ho̠ro̠ḱ hoyoḱa.

Source: Sonali Songbad 




11 August Kho̠n Niropo̠n Hoṛmo Reaḱ Ạn Manaokate Jo̠to̠waḱ Do̠ Calaoḱa

Ko̠ro̠na virus birudre teṅgo daram lạgit́ calaḱkan sasthobidhi manao ganao mucạt́kate darakan 11 August (Budhbar) khon sasthobidhi se niropo̠n hoṛmo reaḱ ạnko manokate jo̠to̠ jhić reaḱ parwanae lại jạhir akada Sarkar. Robibar (08 August) Montriporisod bibhag khon noa babotre parwanae lại jạhirkeda. Noa o̠kte niropo̠n hoṛmo  reaḱ ạnko manaokate ason soṅkha soman do̠hokate jo̠to̠ lekan hoṛ dejoḱ gạḍiko calaoḱ e̠hoboḱa. Ḍaharkore tinạḱ gạḍi calaoḱ kan tahẽć ona reaḱ adha gạḍiko do̠ calao daṛeaḱa. Dokan- Market ar jo̠maḱ Dokanko setaḱ 10 baja khon ńindạ 8 baja hạbić jhić tahẽ daṛeaḱa. Hotel- Restora adha ason khạli do̠hokate ńindạ 10 baja hạbić jhić tahẽ daṛeaḱa. Sarkari- Besarkari Office, Bank ar Arthik protisṭhan hõ niropo̠n hoṛmo  reaḱ ạnko manao ganaokate jhić tahẽna. Lahare emlen manao ganao lekate Tourist Centre, Resort, Community Centre ar hoṛ rạskạjoṅ Centre ko bond tahẽna. Jo̠to̠ lekan silpạkạrkhanako jhić tahẽna. Me̠nkhan jo̠to̠ o̠ktere mask ho̠ro̠ḱ ar hoṛmo hạṭiń reaḱ ạnko manao hoyoḱa. To̠be bạṛti hoṛko jarwaḱ nonkanaḱ onusṭhan babotre cet́ hõ baṅ me̠n hoeakana. Hoṛ dejoḱ gạḍiko, emanteaḱ doptor, market ar bajar são jãhãn protisṭhanre niropo̠n hoṛmo reaḱ ạn se̠ sasthobidhi manao reaḱ ḍhilisili ńellen khan noa são jopoṛao mạlikko dạyikko hataoa ar onko birudre ạn lekate bebostha hataoḱa.

Source: BBC

 

 

 

 




Dinajpurre Hoṛo Goḍare Ńamena Santal Koṛawaḱ Mạ̃ṛi

Dinajpur reaḱ hilire hoṛo goḍa khon Kartik Kisku (40) ńutuman ạdibạsi santal mit́ hoṛawaḱ mạ̃ṛi ko ńamkeda thana polis. Uniaḱ mạ̃ṛi aṛere mit́ṭen datrom ar ghas bosta ko ńam akada polis. Hola Robibar ( 8 August) tikin  o̠kte  hili reaḱ Conḍipur- Boigram ḍahar aṛe mit́ṭen hoṛo goḍa khon uni koṛawaḱ mạ̃ṛi ko ńamkeda polis. Uni do hili reaḱ Conḍipur reaḱ ạdibạsi santal ṭola ren Nogen Kisku ren hopon kanae.  Ona  ward ren councilor Alok  Kumar Bosak do̠e lạikeda, ona ṭola aḍepaseren hoṛko do̠ hoṛo goḍare uni goć akan koṛawaḱ mạ̃ṛiko ńel ńamket khan thanare khoborko lạiat́ko khan tayomte polis uni goć akan koṛawaḱ mạ̃ṛiko bańcaokeda. Ona mạ̃ṛi do̠ ạdibạsi santal ṭola ren Kartik ńutuman mit́ koṛawaḱ kana. Uni do̠ hola ghas get́ lạgit́ oṛaḱ khone oḍoḱlena ar oṛaḱ do̠ bae ruạṛ hećlena.

Hakimpur Circle ren Assistant Polis Super Shorif Al Rajib do̠e me̠nkeda, mạ̃ṛi do̠  hoṛo goḍare taberte ńur akan tahẽkana. Uni aṛ̣ere mit́ṭen datrom ar mit́ṭen ghas bosta do̠ ńam akana. Tayomte ṭola hoṛko uni goć koṛawaḱ ńutum- opromko ńam oḍokkeda. Ona mạ̃ṛi do̠ moyna todonto lạgit́ Dinajpur Medical College Haspatal reaḱ goć hoṛaḱ oṛaḱ se morgteko kul akada. Noa do̠ khũn se eṭaḱaḱ kana se baṅ ona do̠ moyna todonto report ńamlen khange baḍae ńamoḱa. Todonto kate noa babotre jạruṛaḱko ạn lekate bebosthako hataoa mente uni do̠e baḍae ocokeda.

Source: Ekushey Television

 

 




Ko̠ro̠nate diso̠mre sanam kho̠n ḍher hoṛko goćena teheń

Diso̠mre din dinte ko̠ro̠na ajarte jạbun akan hoṛkoaḱ mạṛi ḍheroḱ idiḱkana. Teheń do̠ niạ ko din modre joto khon ḍher hoṛko goć akana niạ ko̠rona ajarte. Sarkaraḱ  ICCDR khon baḍae akana banma tehen do 264 hoṛko goć akana. Calaoen serma khon nit habic joto khon  dher hor do nia bochor korona reak’ delta virus ak’ jabun teko gojok’ kana. Nia khatir disomre calak kan lokdaon do dherok’ tege menak’a.  Disomren sastho odhidoptor reak’ dabi horko nia bego dara karonte aema kom ko gujuk’kana ar ban khan do abo bangladisom re ho Bharot disam leka ddosa hoyok’ okte do ban lagaok’a.




Dhuṛi Dhạrtiye Bạgiada Father Cornelius Murmu

Ạḍi gạhir bhabna selet́ baḍae oco hoyoḱ kana je, teheń 4 August bud bar tarasiń 2:20 tiṛ̣ić okte Rajshahi Dhormo prodesh reaḱ Bagwan ko khon mońj so mit́ bhage dare reaḱ mahkaoḱ kan baha do ńurena. Ar uni doe hoyoḱ kana santal somaj talare Sisirjạuićaḱ horte saeota sagaṛ laha seć laga idie re aćaḱ jione bitạulet́ Manotan Father: Cornelius Murmu. 

Uni do calaoen aema cando khonge Cancer rog tey jạbunlena ar Ran ocoḱ regeye tahẽ kana. Calaoen 14 July khonaḱ uni do Dhaka Ahsania Cancer Hospitalre bhortiye kana ar muskil iạte ICU re life support khonge teheń 4 August tarasiń 2:20 okte noa dhuṛi dhạrti reaḱ dulạṛ khonaḱ jaejug lạgit́ baṅ ruạṛoḱ Disom sisirjạuić hobor reye calaoena.

Uni do 26 October 1971 Sermare Rajshahi Jilạ Tanore Thana reaḱ Dibostholi atoreye janam lena. Uni do Mõṛe boeha koṛa arm it́ boeha kuṛi ko khon huḍiń utạriće tahẽkana. Uni do Calaoen 30 December 2005 Sermare naeke hudạ reye ojoḱ bahal ocolena.

Teheń uni manotan Father Cornelius Murmuaḱ nonkate noa dhạrti bagiaḱ te The sandals Times do ạḍi gạhir duk bhanae sodoreda ar ona são sãote onko gharońjren lạgit́ jiwi rareće koejoṅ kana.




AM DO̠ BẠBUM BOKAGEA

Am do̠ bạbum bokagea…

O̠lo̠ḱme paṛhaoḱme,

Hạrjo̠ṅme ạkil,

Teheń baṅ khan gapa,

Benaoḱam ukil.

Am do̠ bạbum bokagea…

Hạrme halaṅme,

Hameṭme bidiạ,

Sesanre baṅ khan,

Benaoḱam sukri bạdhiạ.

Sendrare karkare,

Amge bạbu sikạriạ ;

Jhalkaoḱme bạbu duniạre,

Benaoḱme so̠majre susạriạ.

Bạnuḱ leka caṇḍbo̠l,

Am do̠ bạṇḍi bạṇḍiạ,

Alom daṛan kalo̠ḱ bhaṭo̠ḱ,

Alom benaoḱ ạṇḍiạ.

Buru se̠ṅge̠l moṇḍoḱ-moṇḍoḱ,

Duruṅ-duruṅ aṅgra,

Alose̠m daṛan kabaḱ-kabaḱ,

Bikạuḱam bạbu so̠majre ḍaṅgra.




Iskul, kolej ko bond khạtirte Kạuḍi sõćjoṅ re Paṛhaoḱ Gidrạko

Disom reaḱ maraṅ muskil halot re jạruṛ khạtirte Dinajpur sen hoe lena. Dinajpur jilạ reaḱ Kaharol upojilạ Muṭni ato reye tahẽ kana sedae ren mit́ dhiri munḍhet́  haṛamba ńutum do Shamla Hembrom, umer do amdaj sae serma cetan. Ạḍi budan santal hoṛe tahẽ kante pon koṛa, bạhu biṭiko ar soṅgete goṛom gidrạko soṅge ạḍi maraṅ jopoṛao gharońj doe doho oṭo akada. Nãhãḱ jugre nonkan jopoṛao gharońj do baṅge ńeloḱ kana. Uni do calaoen July cando reaḱ 7 tạrik 2021 doye benḍao ena. Boṅga tala akan Shamla Hembrom aḱ bhanḍan re ạḍi aema gadel peṛako seṭer ko tahẽ kana. Ona okte re ńapam hoe lena Sabina Ṭudu soṅge, nui maejiu hõ mońj gharońj benao rakaṕ lạgit́ ar gidrạko oloḱ paṛhao cet́ ocoko lạgit́ ạḍi mon do menaḱ taya.

Sabina Ṭudu soṅge ạḍi jeleń gapalmarao re rakaṕ heć ena disom re Iskul kolejko bond khạtirte ale reṅgeć nacar koren gidrạko do ạḍi ãṭko hale ḍale akana. Cet́ le ceka lekhan gidrạko mońjko tahẽna, oloḱ paṛhaoko cet́ daṛeaḱa, mońj kạmiko ńam joṅa, darakan dinkore mońj gharońj ar mońjte dhạrti jiṅgiko khemao daṛeaḱa.

Korona rog dher khạtirte calaoen March cando 2020 serma khon nit hạbić te joto lekan sikhnạt ṭhạ̃iko do bond gea. Korona lekan mũhin rog do eken sohor bajar do baṅ bickom nãhãḱ okteredo ato ṭola korehõ heć bolo akana. Nonka te ńeloḱ kana ale koaḱ ay-upại ko hõ thoṛa akana. Onkate ńeloḱ kana gidrạko oloḱ paṛhao re jopoṛao baṅ doho katet́ gharońj reaḱ lahanti lạgit́ gidrạko kạmi reko dhurạu et́ koa. Noako chaḍa hõ gidrạko huḍiń umer regeko bapla et́ koa.         

Calaoen 29 tạrik lukhibar ạyuṕ ber 7:30 BBC reaḱ news seć te Gonosikha ren ạyurić Rasheda K. Chaodhuri doe menet́ kana; noa lockdown re disom re oloḱ paṛhao reaḱ do ạḍi ãṭe loksan keda. Sohor bajar ren gidrạko do enrehõ online zoom kilas, hand noteko, assessment seć lekate thoṛa sikhnạt ar oṛaḱ re mahasoe ko doho katet́ dher do sikhnạt ko hameṭ eda. Menkhan ato oṛaḱ ren gidrạko lạgit́ do ạḍi muskil. Ona khon hõ bạṛti muskil do Ạdibạsi gidrạko lạgit́. aema doko laha lena, Menkhan noa maraṅ rog korona khạtirte arhõ ạdibạsiko do dherko tayomoḱa menteye hudis eda.    

Dinajpur jilạ reaḱ Kaharol Upozilạ Muṭni atoren juạn koṛa Moni Hembrom do degree doe purạu akada. ar uni hotete baḍae akana je, khaṭo sạri golpo do santalko ạḍi ãṭe hudis ocoet́ bon kana. Ạḍi aema santal gidrạko do Bhan calao, rajmistri kạmi ar mit́ bar do ńu buloḱ teko jạbun akana.

Rajshahi jilạ reaḱ Godagaṛi upojilạ Dogachi atoren Seuli Kisku do Unihealth Nursing College Dhaka re diploma nursing dosar serma doe paṛhao eda. Lockdown khạtirte joto bond gea, ar onate uni do gogo sãote hoṛo rohoye calaḱ kana. Reṅgeć nacar hoṛ hisạb te noako din re kạmi begor jom do bạnuḱa. Uni soṅge galmarao hoe ena; zoom te class calaḱ kana, ado joṛao dom tahẽn kan gea se baṅ? Roṛ ruạṛ do nonka leka tahẽ kana; mobile re ạḍi mońj internet connection bae ńam te dinạm do kilas re joṛao bạń tahen kana.

Sorkaraḱ goṭawaḱ lekate Iskul kolej kore online te kilạs hatao reaḱ hukum menaḱ rehõ, ạḍi mońj tedo baṅ hoyoḱ kana mente gidrạko ren go babako menet́ kana. Reṅgeć gidrạko Iskul te kolge muskil ar hõ digital kilạs, online, hand note, assessment selet́ eman teaḱ ponthako etohoṕ akada. Santal hoṛ hopon kodo ạḍi thoṛa hoṛaḱ menaḱa haṭaḱ lekanaḱ mobile phone, ar hõ jạruṛ kana internet. phone ge bako kiriń daṛeaḱ kana arhõ internet. Ṭhik onka ge huḍiń kilạs ren gidrạko lạgit́ television re paṛhao ko lạgit́ kurumuṭu keda. Nit hõ aema santal ato oṛaḱ kore karenṭ do bạnuḱa, television ma ar hõ ạḍi sạṅgiń reaḱ katha kan. Aema santal ato oṛaḱ kore do mimit́ dokan re TV ko dohoet́ te maraṅko, sẽṛako se gidrạko ńeńel lạgit́ dokan ko senoḱa ar TV ko ńelet́ kana. Nonkanko lạgit́ do baṅ kana nãhãḱ okte re calaḱ kan oloḱ paṛhao hameṭ system do. Onate ńeloḱ kana darakan din ạḍi maraṅ begar do hoyoḱa. Horo ar kulại reaḱ golpo leka ạḍi bại bạite santalko bon lahaḱ calaḱ kan tahẽ kana. Menkhan korona do arhõ bạṛtiye tayom ket́ bona.        

Munḍumala Women Degree College ren gạkhuṛ Mahasoe Sunil Kumar Majhi (Soren) soṅge ạḍi jeleń santal gidrạko aḱ oloḱ paṛhao, lahanti selet́ emanteaḱ galmarao hoe ena. Nui gạkhuṛ mahasoe do sorkaraḱ goṭa lekage aćaḱ kolej re online kilạs, hand note ko benao ar paṛhaoḱ kan kuṛiko soṅge jopoṛao dohoe lekan bhage kạmikoe kạmi kana. Menkhan bhabna reaḱ katha do hoyoḱ kana; santal kuṛiko do mit́ ṭen hõ online kilạs re joṛao bạnuḱ koa. Noa do ạḍi bhabna uni lạgit́ ar abo santal jạtiko lạgit́.

Onate nonkan halot re santal gidrạko lạgit́ cet́ lekan mońj upại bon ńamte darakan din re bin muskil tebo teṅgo keṭeć daṛeaḱ? Ińaḱ khaṭo hudisteń men keya je, nitoḱ kan gea somoe ar okte do Santal ren manotanko dupuṛuṕ mit́ katet́ santal jạtiyạriko nonkan mũhin halot khon owar rakaṕ ko lạgit́, khạndri hudis ar goṭawakyte disom ren sorkar ṭhen ardas emoḱ jạruṛa ạḍi usạra. Tobe khan do santal gidrạko oloḱ paṛhao sećte babon tayomoḱa. Eken gidrạ koaḱ oloḱ paṛhao do baṅ, bickom santal jạtiạrikoaḱ joto lekan ạidạriko hatao lạgit́ bon kurumuṭua.   




Gharońjre Haṛam-Buḍhikoaḱ ṭhại ar Kạmiko

Paromen 25 Julae, 2021 Kr. serma Rajshahi `Cathedral’ mison Baganpaṛa torop khon haṛam-buṛhikoaḱ mãhã manao hoena. Noa japaraore ḍherkaete  Ạdibạsi haṛam buṛhiko se̠le̠ťlena. Japarao reaḱ kạmi horako mudre maraṅaḱ do̠ tahẽkana- `Gharońjre haṛam buṛhikoaḱ ṭhại (hal halot) ar kạmiko. Ado̠ Galmarao epemre oka jạsti sodorenko do̠ nońka-

Haṛam buṛhi do̠ okoeko ? Ne buj lekate bon men daṛeaḱa okoe baba ar gogokoaḱ umạr 65 serma ghaloḱ cetan hoeakan ar goṛom haṛam goṛom buṛhiko hoeakan onkoge haṛam buṛhi do̠. Sãote bin gidạr eṅgat apatakan se̠ goṛom haṛam buṛhi baṅ hoeakan menek 65 serma umạr cetanko hõ haṛam buṛhiko saboḱ kana. Ar nokoko khonge mare ho̠ṛ se̠ purkhạ ho̠ṛko do̠. Ar manwa hisạbte abokoaḱ dae kạmiko do̠ aboaḱ jiṅgi umạr lekage jeleń se̠ khaṭo hoyoḱ kana. Noa kạmiko reaḱ gun abgun, pasnaoteť (ব্যাপকতা) do̠ ḍherkaete ṭehãḍoḱ kana manwawaḱ kạmi haobhao (কর্ম-পরিবেশ), kạmi reaṅ phaelaoteť (কর্ম-পরিধি)ar apnaraḱ goṛhon (গঠন), colon beohar reaḱ bataboron (চারিত্রিক বৈশিষ্ট্য) ceatan. Arhõ aboaḱ hoṛmo ar monteaḱ goṛhon do̠ asokaete apan ạpin gharońjre eṅgat kukhi ar bale belteń gidrạ pạṛiạ khon  haṛam buṛhi umạr hạbić. Ar hẽ, sãote abo beṛhae reaḱ haobhao (পারিপাশ্বিকতা), sikhạuna ṭhaona (শিক্ষাপ্রতিষ্ঠান), apnar dhorom reaḱ sikhạuna ar emanko reaḱ urạli se̠ dhamas (প্রভাব) do̠ aboko cetanre menaḱgea. Noa goṛhon reaḱ caherteť (গঠন-প্রকৃতি)gunạḱte  (কারণে) aboaṅ dhạrti ṭunḍaṅ daṛe metaḱme dam-bud (মূল্যবোধ) do̠ tearoḱ kana. Ona do̠ arhõ sodoroḱ kana aboaṅ cal colon reaṅ bataboron bhitrite enakathae iń do̠ ce̠ť lekanić ho̠ṛ kạnạń mente. Khan aboaṅ manwa bhạsi (মানব-প্রকৃতি) do̠ gidrạ umạr khon juạn hạbić, se̠ ona cetan hõ, tearoḱ kana ar haṛam buṛhi o̠kte̠re aboaḱ bhạsi, hewal, dam-bud leka bon cal colon, beohareť kana. Ar jạstikaete onka dharage abo do̠ suk se̠ duk bon ńamjoṅ kana.

Arhõ bon ńeleť kana juạn o̠kte̠re-

  • Sanamkoaḱge apnar cinta bhabna ar apnar jiṅgi-buṭạ (জীবন-কেন্দ্রীক)se̠ apnar gharońj-buṭạ aṅgao-guṭ kạmi-kạsni (চিন্তিত কর্ম-পরিকল্পনা) hõ ḍher kom menaḱgeta bona. Ar onka leka korao lạgiť hõ khup bon kurumuṭueť kana.
  • Apnaraḱ ae rojgar daṛe leka jo̠m ńũre hewa ar mon reaḱ ṭan hõ tearoḱkan tabona.
  • Gidrạkoko haralen khan onkokoaḱ goṛhon, cintạ bhabna, ae rojgar, bapla bihạte kiminkoko hijuḱkan ar onkoaḱ acar beohar, goṛom gidrạkoaḱ janam, joton hara buruko nana parkan haobhaote abo do̠bon urạloḱ (প্রভাবিত)
  • Noako urạli reaḱ jo ar sirjon dhara lekate metaḱme boesal umạrre boge bạṛić do̠ noṅka hõ ńel botejoḱa-
  1. Haṛam buḍhikoaḱ do̠ gharońj ar apasul babotre ne-juạn koṛa kuṛiko khon bạ̃ṛtige aṭkar-buj (অভিজ্ঞতা)
  2. Haṛam buṛhiko do̠ gharońjre akoaḱ siṅghinteť (গুরুত্ব), tinạḱganko bạsutoḱ (মর্যাদা) kana, jo̠m ńũre somanteť ar somoe lekako ńamda se̠ baṅ noako babotre ạḍiko ãegea (সেনসিটিভ) ar hape hapete jotoaḱko tạṅkhia .
  3. Okoeko do̠ gidrạ leka soṛa (সরল) mon tearoḱ takoa, oka do̠ko landa ocoa, oka do̠ arhõ ạḱris ar edre ocoa.
  4. Apnar daṛe cetanre oka do̠ ạḍi pạtiạu, oka do̠ be̠bhorsa hijuḱa. Disạ daṛe, bujhạu daṛe, ńeńel, ańjom, pusṭạu ro̠ṛ- daṛe noako kom calaḱa. Khan eṭaḱ ho̠ṛaḱ goṛo ạḍiko asoḱa.
  5. Ńindạ jạpiť kom, algate lać bạṛić, presar, ḍaebeṭik lekan cetat ruạko coṅ ńańama. Enḍekhan mejaj bạṛić ar be̠bạsutoḱkan do̠ ạḍi usạrako bujhạua.
  6. Daṛan, golpo baṛae asokaete rạnḍi ranḍako ńam baṛaea.

Haṛam buṛhikoaḱ kạmiko

  • Gidrạ heo, ńel todarotko, – merom bhiḍi, gại gupiko, – haṭ bajaroḱ ar eman ạcuko ańjom, – oṛaḱre gogo se̠ bạhu biṭiko daka utui kạmire goṛoako.

Haṛam buṛhiko cetante hoyoḱa be̠lek kạmiko

  • Haṛam buṛhiko cetanre ạṛis, ạtruń mon, baṅ ro̠ṛako se̠ tergeń ro̠ṛako, jaoge judạ judạ dohoko, boge judạ baṅ kuliko, ruạ hasore baṅ joton, ran re̠he̠ť baṅ bebosthae ‍se̠ derie, bichnạ ar kicrićko baṅ saphae, jo̠m ńũ jạruṛ sumuṅ ar o̠kte̠ nạpit baṅ emako, haṛam buṛhiko bad kate oko kombṛo jo̠mjoṅ ar emanaḱko.

Haṛam buṛhikoaḱ dosko

  • Ase̠ć tase̠ć jo̠m hewa karonte ńamaḱ jo̠m ńũ cetan bạḍrại, bachao baṛae. Nisạko ńũ-latao (নেশা-আসক্তি) gunạḱte ńam baṛae ar ńũ bul kate gur poṭoć, ti-jaṅga rạpuť, ar aṭeť bichnạko lohod. Tho̠ṛatege usạdoḱ ar eṭaḱ ho̠ṛko ṭhen oṛaḱ ho̠ṛkoaḱ oktae. Oka do̠ ṭaka paesa reaḱ  ṭonṭa baṅ bujhạu ar gidrạ leka jigir khoj. Kimin bạhuko são, jạsti do̠ hanharea mudre torko jhogṛa ar emanko.



Siknạt Gaõta re chuṭi dherena ar hõ mit́ cando

Korona okte aema dhao do disom reak’ Sikhạt gaota reaḱ chuṭi do dherena. Disạm reak̕ secondary ar higher secondary korenak̕ jo̠to̠ sikhnạt thãona, Ibtedayi ar koomi madrasa korenak̕ calak̕kan chuṭi daraekan 31 August hạbic̕ dher hoeyena. Noa lahatenak̕ dhạrwạk̕ lekate 31 July hạbic̕ chuṭi tãhẽkana. Hola calaoen lukhibar ( 29 july) ńinda 11 ta sec̕  sikhnạt montronaloy reak̕ sombad biggoptire menakana, goṭa disạm reak̕ korona halot̕ arhõ muskilsec̕ calak̕kan iạte ar koṭhor lockdown menak̕ karonte, pạṭhuạ gidrạko, mahasoiko ar sikhnạt sãote japṛao menak̕ko sanam koak̕ bhạlại lạgit̕ Covid-19 ren national committee tuluc̕ galmarao katek̕ noa chuṭi do̠ dher hoeakana. Badaejoṅ jaṛua je, calaoen serma reak̕ march cando 17 tạrik khon disạm reak̕ jo̠to̠ sikhnạt thãona korenak̕ chuṭi hoyoleda sorkar, Menkhan korona virus reak̕ japṛao dherok̕kana iạte ar pạṭhuạ gidrạ koak̕ bhạlại lạgit̕ aema dhao sikhnạt thãona korenak̕ chuṭi dher hoeyena. Mucạt̕re 31 July hạbic̕ chuṭi tãhẽkana.




Sidu- Kạnhu Diḱsạ Ruạṛ Cinhạ ko Bit́keda Bocaganj Upạjilạre

Calaoen cando Dinajpur jilạ reaḱ Bocaganj reaḱ Mohespur atore Sidu- Kanhu diḱsa ruạr cinhạ ko bit́keda. Sidu- Kanhu diḱsạ ruạṛ cinhạko̠ bit okte sohor seṭer ko tahẽkana Bochaganj upạjilạ re̠n Engg. Md. Anwarul Hossain, upạjilạ re̠n kạjuạ Nirbahi Officer Chonda Pal ar Bochaganj upạjilạ Awami League re̠n manotan sadharon Sompadok Md. Afshar Ali selet́ eṭaḱ ạḱyurko. Niạ do̠ Santal koaḱ nagam diḱsa ruạṛ ar tayom daram piṛhiren ko ṭhen so̠do̠r lạgit́ mit́ maraṅ kạmihora kana.