Hijuḱkan cando khon Lahate lekage gạḍi bhaṛa

Sepṭembor cando reaḱ pạhil tạrik kho̠nge lahate lekage bus bhaṛa: Obaidul Kader

Ko̠ro̠na ajar lahare o̠kaleka bus gạḍi bhaṛa tahẽka no̠nkage hatao̠ hoyoḱa, Menteye menkeda Soṛok Poribahan ar Setu Montri Obaidul Kader. Teheń ać aḱ oṛaḱ khon Dhaka soṛok zone ren mukhiyạ kạmiạ saõte bhideo conference te  gapalmarao o̠kte noako kathae menkeda Obaidul Kader.

Uniymenkeda, disom ren hoṛ koaḱ katha ar niạ o̠kte ko reaḱ halot hudis kate Sepṭembor cando reaḱ pạhil Tạrik khon laha te lekage bus gạḍi bhaṛa hatao̠ hoyoḱa.

Noa laha 66 din reaḱ lockdown tayo̠m pạhil June ạn manao lekate bus gạḍiko cạluleda. Niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ reaḱ ạn ar bus gạḍi mạlik koaḱ jemon lo̠ksan baṅ hoyoḱ o̠na ia̠te 60% bhaṛa ko ḍherleda.

3 Cando po̠r lahatenaḱ bhaṛa re ruạṛoḱ lạgit́ hõ tho̠ṛa ạn do̠ manao̠ hoyoḱ tabona hoṛ ar bus gạḍi kạmiạ ko hõ. Nonka leka , jotohoṛ mask horoḱ hoyoḱtakoa, Bus gạḍi kạmiạ kohõ tinạḱ duṛuṕ aḱ menaḱ ona khon bạṛti hoṛ bako deć daṛeakoa. Ti ạruboḱ reaḱ bebostha tahẽn lagaoḱa, Saõte bus gạḍi hõ Tejoko (Jibanu) khon saphae jạruṛa.




Amritopur (AFC) Ạdibạsi football haparao̠

Tanore Upojilạ reaḱ Amritpur ato football Maṭh re hoyena Ạdibạsi koaḱ Maraṅ mit́ṭen football haparao̠.No̠a haparao̠ do̠ko Hoe oco le̠da Amritopur AFC Youth Association.Bar (2) din reaḱ o̠na haparao̠ re 16 go̠ṭe̠n dol ko selet́ lena.Holano̠ḱ hoyen final re DJ Koikuṛi football do̠l doho kate bol phanda(tiebreaker) te harao̠ kate final ko jitạu ena Belpukuriạ Fc.No̠a haparao̠ reaḱ pạhil Siropa(prize money) do̠ tahẽkana 20,000/- ṭaka ar dosaraḱ do̠ tahẽkana 15,000/-ṭaka.

No̠a haparao̠ reaḱ Siropa capat́ akhṛa re Maraṅ peṛa lekate seṭere  tahẽkana Tanore Upojilạ ren Chairman Lutfar Haidar Rosid Moina. Chairman nijete final re pạhil ar dosar dol Siropa doe(prize money) calat́ koa.




Teheń do Kaji Nojrul Islamaḱ Gujuḱ Mãhã

Teheń Lukkhibar Baṅga  bhado̠r cando 12 mãhã (27 August) Baṅgla ren literature, abo jạtiạri ren O̠noṛiạ (Kobi) Bidrohi Kobi Kaji Nozrul Islam aḱ 44 serma gujuḱ Mãhã. 1975 serma reaḱ 15 August maraṅ goć gopoć 1 serma tayom ge 1976 sal dukanaḱ cando rege Shekh Mojib Medical University Haspatal (Pạhil PG Hospital) kho̠n dhạrti jiṅgi do̠ye bạgiat́ tahẽna.

“Disạiedạń teheń uniaḱ mucạt́ ạyuṕ bela –

Ińdoń tiṅgo akan (Rohinu) niạsaḱre,

Am do̠ hanasaḱre ạtuḱ ḍheo.

Ona bidạ o̠ktere Kiriạ lenam gate ińren,

Do̠ho̠e ńam amaḱ monere,

Ruạṛ hijuḱte enejoḱalaṅ arhõ, Ona mare eneć.

Teheń bam heć len khan hõ,

Ińaḱ mẽt́ daḱ joro jorote calaḱ

Am do̠ iń bạń sendra ńam me.”

Teheńaḱ no̠a din re “The Santals Times” seć khon tahen kana; khạndri ontor khon aema aema manot!

Jạtiạri Kobi Kaji Nozrul Islam 1306 serma 11 Josṭo cando̠ Pạchim baṅgla Bordoman Jilạ reaḱ Curuliạ ato reye janam lena. Abo joto kogebon baḍaea uniaḱ hoho ńutum do̠ tahẽ kana ‘Dukhu Miya’. Ać Baba Kaji Fokir Ahmed ar gogo Jaheda Khatun. Baṅgla oloḱ ren phurgạl Onoṛiạ(Kobi) hisạbte ạḍi oprom menaḱ rehõ, Mit́ sećte do̠ Onoṛiạ(Kobi), gayan, golpo, natxok, reporter.. Uni do aema utạrgan sereńko benao̠ katet́ baṅgla reaḱ dhạrti jiṅgire ạḍi manot thạ̃i reye seṭer akada. Dulạ̣ṛ̣, Bidroho/Raṅgao, sammobad// ar udgạuren Onoṛiạ(Kobi) Kaji Nozrul Islam aḱ Saõhet́, sereń soṅge koclon khon jạtiạriko rukhiạ lạgit́e udgạu akat́ koa. Baṅgladisom reaḱ maraṅ hul rehõ uniaḱ saõhet́ ar sereńko teye udgạu let́ koa. Onoṛiạ(Kobi) Kaji Nozrulaḱ saõhet́, sereń ar literature kạmi kote Baṅgla reaḱ literature do̠ nãwã rupe sirjạu leda. Uni do̠e tahẽ kana Samgeḱ cehaona ren olokić. Uniaḱ oloḱ sećte jạtiạri jion re Samfeḱ cehao̠na pasnao̠ lạgit́ ạḍi aema do̠e kurumuṭu leda. Uniaḱ saõhet́ ar sereń te baṅgla ren jo̠to̠ manwa koge jae jug hạbić koclonko khon bańcao reaḱ hore uduḱ akada. Baṅgladisom Phurgạl tayom tege Jạtiạri ren Baba Boṅgobondhu Shekh Mojibur Rahman do̠ Bidroho/Phurgạl Kobi Kaji Nozrul Islam aḱ gharońj ren jotoko nãwã Phurgạl Baṅgladisom teye ạgulet́ koa. Disom reaḱ manot te Baṅgladisom re uniaḱ tahen reaḱe bondobos leda, Eken ona do̠ baṅ bickom Dhanmonḍi re mit́ ṭen oṛaḱ hõye emade tahẽna.

-Tumal akana; BSS




Santal Ạdibạsi hoṛ hopon ko Nepal Re !

Nepal disom do̠ bar maraṅ disom India ar China talare menaḱa. Ar Nepal disom do̠ ạḍi ge suluk ar sạnti disom kana. Nonḍenaḱ disom pạrsi do̠ Nepali kana. Nepal re 152 jạt ar 123 pạrsi teko roṛet́ kan hoṛko menaḱ koa. Nepal do̠ pe̠ hạṭiń re begar akana Himal Pradesh (Ponḍburu okadoko metaḱ Mount Everest) , Pahad pradesh (Hạṛiạr buru), ar Tarai pradesh. Nepal disom re do̠ aema lekan dhoromren manwa se hoṛko menaḱ koa, Hindu, Christian, Islam, Kirat, Buddhist ar ar ko. Ar jo̠to̠ko dhorom talare ạḍi bes dulạṛ ar gado gapado menaḱa. Ar jo̠to̠ ko jạtiyạ talare manot ganot ko menaḱa. Ona iạte aema aema disom ren hoṛ kodo Nepal te daṛan ko hijuḱa ar Nepal disom reaḱ rạskạ re ko rạskạḱa.

Ar ̣to̠be nitoḱ do̠ Nepal ren Santal hoṛ hopon ko bon ńel koa. Nepal disom ren Santal kodo̠ 18th ar 19th Century talare Nepal teko boloyena. Baḍae lekate Nepal ren Santal kodo̠ India reaḱ aema aema ḍihạṭ khon Nepal teko boloyena. Ar onako ḍihạṭ do̠ Siliguṛi, Asham, Jalpaiguṛi, Bihar, ar Jogbani. Jogbani do̠ asol ḍihạṭ tahẽkana. Pạhil redo̠ Nepal ar India border Jogbani ḍihạṭ khon parom kate sidhạ Koshi Tapu te gharońj ạsul ar jiwi bańcao̠ lạgit́ ko calao̠lena.  Ado̠ tho̠ṛa bochor se serma tayom tedo̠ ado̠m hoṛ do̠ Morong jilạ te ko calaoena ar ado̠m ko do̠ Jhapa jilạte ar Sunsari jilạteko calao̠ena. Morang ar Jhapa jilạre do̠ ja̠sti ge hoṛ menaḱ koa menkhan Sunsari jilạredo̠ ạḍi thoṛa ho̠ṛ menaḱ koa. Ar onkate pạhil Nepal ren Santal kodo̠ bir koko saphakeda ar aema aema jaga jumi ko hameṭ le̠da. Menkhan un o̠ktoren Santal kodo̠ oloḱ paṛhaoḱ baṅte ar bud ạkil baṅte akoaḱ jaega jumi do̠ buru munḍa heć kate onko ṭhen akoaḱ jumiko reć ocoyena.

19th Century o̠kteredo̠ Nepal ren Santal kodo̠ ạḍi Nepal reaḱ niạm kạnun hõ bako baḍae utạr akat́ tahẽna. Un o̠kte re do̠ Santal ko diku munḍa ṭhen be̠go̠r rin kạuḍi hatao kate ạuṛiaḱ te Santal kodo rini ko benaoena ar onkate jaega jumi kodo munḍa ṭhen ko reć ocoyena. Ado̠ Santal kodo̠ bud ạkil baṅ kakhante onko munḍa ṭhenge guti kạṛmi ko ehoṕ ena ar gạyur ṭạpur ko benaoena.ar Akoaḱ mit́ gharońj benao lạgit́ mit́ jaega jumi hõ baṅ tahelena. Onkage samae ko parom idiyena ar Nepal disom reaḱ kạnun hõ bodolena. 19th Century o̠kteredo̠ Nepalre Rana Shason tahẽkana ar ona tayom tedo̠ Shah Raja kạnun ehoṕena ar karte karte te Nepal re 21st Century re do̠ democracy re bodolena. Ar bại bạite Nepal ren Santal kodo̠ nãwã piṛhiren kodo̠ school te̠ kokol ko ehoṕena nitaḱ 21st century re do̠ aema Santal hoṛ hopon do̠ bud ạkil ar mẽt́ marsalan ko hoyena. onate nitoḱ do̠ Nepal ren Santal ko aema lekan sarkari c̣akri re menaḱ koa menkhan bhabna reaḱ kathado̠ jaega jumi do̠ baṅge menaḱ takoa. Onate aema Santal hoṛ hopon kodo̠ sukum bạshi jaegare ko tahen kana ar onkoaḱ gharońj do̠ nacar rege menaḱ takoa. Nitoḱ do̠ mit́ bar Santal ko sepeń rakaboḱ lạgit́ NGO/INGO ko lagao akana cet́ le̠ka Lutheran Community Welfare Society ar BIC Nepal. As menaḱa je, hijuḱ kan darae din kore Nepal ren Santal ko Nepal reaḱ sarkari cạkri ko ńama ar Santal somaj ko sepeń rakaba. Onate Nepal ren Santal koaḱ ho̠k ạdhikar ńam lạgit́ ạḍi kurumuṭu re menaḱ koa. Ạḍi sarha johar.

Karan Besra

Hong Kong

August, 25,  2020




Chelsea ko kiriń kedea Leicester city ren gạkhuṛ khilạḍiạ Chilwell

Leicester city kho̠n England ren Phuṭbol khilạḍiạ Ben Chilwell ko kiriń hatao̠ kedea Chelsea Fc.

Nãwã hẽḱaḱ (cukti) babot tinạḱ poesa khorocen takoa,Ona babot cet́ hõ bako lại sodorleda Chelsea Fc.

Menkhan BBC aḱ menjoṅ do̠ nonka kana,nui khilạḍiạ kirińte 4 kạruṛ pounds do̠ khoroc akantakoa Chelsea ak.

2015 serma khon Leicester seć khon 123 goṭene khilạḍ akana.




Siknạt Gãotako 3 October dhạbić bond tahẽna

Korona ajar o̠kte re siknạt Gãotako arhõ mit́ cando bõnd reaḱ lại jạhirkeda Sarkar.

Teheń siknạt montronaloe reaḱ mit́ sombat parwanare nonkako men o̠cokeda,Disom reaḱ kạumi Madrasa chaḍa jo̠to̠ siknạt gãota reaḱ bõnd arhõ mit́ cando ḍher hoyena.

Niạ laha korona ajar iạte 17 March pạhil do Sarkar khon jo̠to̠ siknạt Gaõta ko bo̠nd leda.26 March kho̠n do̠ Office adalot ar jo̠to̠ daṛan gạdiko(janbahon) bo̠nd kate lockdown ehoṕlena.

Menkhan 66 din tayom 31 May khon Office Adalot ko jhić ket́ rehõ siknạt Gãota ko do̠ bond ge tahẽkana.

Noa ajar iạte higher secondary certificate biḍạu nithõ baṅ hoe akana ar Primary Education Certificate  biḍạu do̠ baṅ hatao reaḱ ko hudiskeda.




Christ church Ḍoboḱ o̠ṛaḱre Bạnduk Ṭhuyićaḱ sajai.

New Zealand disom re Christ church city reaḱ barea Muslạwaḱ ḍoboḱ oṛak ́re bạnduk te ṭuṭi kate amdaj 50 goṭen hoṛe goć let́ ko Brenton Tarrantaḱ ume̠r bhor sạjại hoyentaya.O̠kaṭaḱ do̠ New Zealand ạn reaḱ lạṭu utạr sạjại kan.New Zealand reaḱ court noa hukum do̠e emkeda.

Brenton Tarrant, umer 29 serma ar Australia ren porja hoṛ kanae. Calaen se̠rma Christchurch reaḱ barea muslạwaḱ ḍoboḱ o̠ṛaḱ re bo̠lo̠ kate bạnduk te ṭuṭikate 50 goṭen hoṛe goć let́koa.Un okte baṅgladiso̠m ren jatio cricket khila̠d̠ia̠ ko hõ thor̠a lạgit́ no̠a bạṛić muskil khonko bańcaolena.

Diso̠m reaḱ itihãs re no̠a ge pạhil lạṭu utạr sạjại do̠e ńamkeda,Nonka ko men ocoeda Reaters.

Christchurch ren lạṭu court ren  bicạrić Cameron Manḍer re meneda,Brenton Tarrant okataḱe ghạṭ akat́ ona reaḱ lekha sạjại do̠ bạnuḱa.

uni do̠ nonkanaḱ bạṛiće ghạṭ akada umer bhor jel re tahẽ kate sạjại emogoḱ rehõ ạḍi kom hoyoḱa.nonka menkate sạjạie hukumkeda.




Kaharol re siknạt goṛoko ńamkeda Ạdibạsi Paṛhaoḱ Gidrạko

Kaharol Upojilạ ren paṛhaoḱ kan gidrạ ko sikna̠t goṛoko ńamkeda. Teheń 25 Agusṭ moṅgolbar din ạyuṕ bela 4 baja Dinạjpur reaḱ Kaharol Upojilạ re Manotan Maraṅ Montri aḱ thạilạḱ khon soman otren primary khon degree siknạt gidrạ ko lạgit́ goṛo ar oloḱ paṛhaoḱ emanteaḱ jạruṛaḱ ko emena. High school ren paṛhaḱ kan gidrạ doko ńam keda 1200 kạuḍi, Higher Secondary Certificate ren doko ńam keda 4800 kạuḍi ar degree/honors ren do 9,000 kạuḍi katet́. Niạ maraṅ akhṛare selet́e tahẽ kana Baṅgladisom Member of Parlament ren Rạsiạ Manotan Monoronjon Shil Gopal, Md. Monirul Hasan, upojilạ nirbahi officer (UNO), Upojilạ Amligue Chairman A K M Farooque, OC Monoj Kumar Roy, Upojilạ Adivasi Somaj Unnnoyon Somiti ren Chairman Naran Marḍi selet́ ar hõ onḍen aḍepaseren manotan hoṛko selet́ ko tahẽkana. Niạ akhṛa re 209 adibạsi oloḱ paṛhaoḱ cecet́ kan gidrạ ko siknạt goṛo ko emat́ koa.




Niropon Hoṛmo ạn manao kate Iskul jhić reaḱ goṭawaḱ

Hoṛmo hạṭiń lạgit́ ạn manao kate Siknạt Orạḱko(Sikkha Protisthan) Jhić reaḱ ạri do gotạ hoe akana.Lukhibar Bhitrite noa goṭawaḱ do bḍaeoḱa menteko lại keda pạhil ar Gonoshikkha Montonaloe.

Niạ Serma do disom reaḱ Pạhil dhap metaḱme (5) moṛẽ Kilạs(PEC) Iskul bidạu do baṅ hoyoḱa. Tobe Apan ạpin Iskul kore noa (5) morẽ kilạs (PEC)biḍạu do hoyoḱa.  Moṅgol hiloḱ pạhil ar gonoshikkha montonaloe kollet́ noa babot hudisaḱ Maraṅ montri doe hẽḱ akawada.




Pukhri Daḱre Unum goćenae Dinạjpur ren Ukil Murmu

Dinạjpur Nowabganj upojilạ re Ukil Murmu (31) ńutuman mit́ hoṛ pukhri daḱreye goćena. Unido ona upojila reaḱ Kusdoho Union reaḱ Esaghoṛia (Mission Para) atoren  Cere Murmuren hopone tahẽkana.

Police ko baḍae ocoḱ kana je,  Ukil do 22 August 2020 tạrik ona upojila reaḱ Gilạjhuṛi (Banoa para) ato nạihạrte neota jome senlena.  Onḍege  enhiloḱ ạyuṕbela amdaj 5 baja seć Sorkar Hembrom takoaḱ pukhrire ḍạbrạḱe pheḍlena. Menkhan pukhri khạndriń ar Paeraḱ bae baḍae khạtirte uni doe unumena. Inạ tayom jal pheḍ kate ko oar rakaṕ kedea. Niạ reaḱ U.D. mamla hoeakana thanare.