Sạntipaṛa Circle Youth Committee ak’ 5th Annual Conference

Bharot disom reak’  Amlaiguri -NELC-Sạntipaṛa Circle Youth Committee ak’ 5th Annual Conference do 13 khon 15 October 2021 napae te hoe purạu akana. Sạntipaṛa Circle Youth Conference Reception Committee sec’ khon Manotan Peṛa ko, Manotan Rev. Mrs. L.Tudu, Mr. B.B. Mardi, Mr. Adward Baskey, Mrs. Nirmola Murmu, Rt. Rev. G. Murmu, Bishop,GDC, Mr. Christom Tudu, ạḍi ạḍi Gunman Johar ko em hạṭińat́ koa, ente Juạn ko mońj katha te udgạuna ko emak’ko ńutum te. Johar ko emat́koa Sạntipaṛa Circle ar Ạṭhiạbạṛi Circle ren Pasṭor ar Evangelist ko, Rev. Lokhon Soren , Rev. Ramjit Murmu Rev. Amio Mardi ,Evn. Sagenen Kisku, Rev. James Mardi, Rev. John Thomas Kisku entet’ Conference napae te hoe purạuk’ re ạḍi ãṭ goṛo ko emket’ ńutum te. Arhõ Johar ko emawat́koa Sạntipaṛa, Kumarikaṭa,Joema, Ạṭhiạbạṛi,Haraputạ,Bhorpur ar Udạlguṛi Circle ren Juạn ko entet’ onko hõ Conference reko helmel daṛeaḱ ńutum te. Johar ko emat́koa Ạṭhiạbạṛi Circle ren Worship Team ren Members ko entet’ conference mońj ko Sohan ket’ ńutum te ar mońj sereń duṛạṅ te Isor ko Sarhao kede ńutumte. Johar ko emat́koa Manotan Peṛa ko, Mr. Riman Soren ,Mr. Soleman Murmu ,Mr. Kangresh Mardi,Mr. Sánjay Kisku , Mr. Binoy Kr Tudu Mr. Guliat Hasda, Mr. Nirmal Murmu, Mr. Roben Murmu ,Mr. Jirimia Kisku , Mr. Kishun Tudu , Mrs. Renuka Kisku, Mr. Philip Murmu, Mr. Monoj Soren,Mr. David Murmu , Mr. Devid Murmu , Mr. Sagenen Murmu, Miss. Monoroma Murmu , Mr. Philip Soren, Mr. Dipok Tudu , Mr. Nilu Besra conference re helmel en ńutum te. Johar ko emat́koa Sạntipaṛa Circle ren Employees ko, Hapṛam ko, mimit’ Manḍer ren Youth President/Secretary ko, Go-Baba ko entet’ Conference napae te hoe purạu ocoe re aema lekate goṛo ko emket’ ńutum te. Johar ko emat́koa Conference reko selet’ en Delegates ko ar General Members ko entet’ conference reko helmel daṛeadaḱ ńutum te. Johar em hạṭińat́ koa Ạmlạiguṛi Manḍer ren Manḍer Chairperson/Secretary, Juạn ko,Sunday School ren Gidrạko, Go-Baba ko, entet’ conference re ạḍi haron kosṭo katet’ re hõ conference napae te hoe purạuk’ re goṛo emket’ ńutum te. Johar ko emat́koa Sạntipaṛa Circle Youth Conference Reception Committee latar reak’ joto Sub Committee ren In-Charge ko, Worship Team ren Members ko, Volunteers ko entet’ Conference napae te hoe purạu ocoe re ạḍi lekanak’ haron kosṭo sahao katet’ rehõ goṛo ko emket’ ńutum te. Sạntipaṛa Circle Youth Conference Reception Committee do Manotan Rev. Oddvar Holmedal Saheb ạḍi ạḍi Gunman Johar ko emawadea. entet’ Conference napae te hoe purạu en ńutum te Sarhao Johar re emat’ ko ńutum te. Conference Reception Committee doko hoyoḱ kana: Mr. Bonifash Tudu, Convenor. Miss. Selwanti Murmu, Vice Convenor. Mr. Binod Murmu, Secretary. Miss. Dipa Hasda, Asst. Secretary. Mr. Samuel Tudu, Treasurer.




Candoaḱ Hasare Pạhil Manwa Nil Amostrong

Goṭa dhạrtire ńindạ cando aḱ deyare pạhil taṛam Manwae hoyoḱ kana Nil Amostrong. Nui Nil Amostrong do 5th August, 1930 salre America reaḱ Ohaeo ńutuman nagraha reye janamlena. Eken turui bochor umer rege ać baba tuluć Uḍạoḱ jãhãj reye dećlena. Un khonge uḍạuoḱ jãhãj re dejoḱ reaḱ nesa do uni re capaṛẽna. Unạḱ kạṭić khonge uni do serma uḍạoḱ jãhãj re dećkate manḍrao baṛae reaḱ kukmũye ńelet́ tahẽkana. Ar aćaḱ niyạ kukmũ sạrie lạgit́ gidrạ khonge ạḍi ãṭẽ kurumuṭu leda. Aćaḱ kurumuṭũ reaḱ pạhil dhaṕ hisạbte 16 serma umer rege cecetaḱ uḍạo jãhãj calao reaṅ hukume ńam keda.

Ar ạḍi mońj pạṭhuạ gidrạ hisạbte America Marine Senabạhini aḱ Scholarship ńam kate 1947 salre Parudu University re Arontical Engineering  cetan re oloḱ paṛhaoḱe ehoṕket́taya. Ar aćaḱ niạ kukmũ sạri sạrige mit́ din sạriaḱ ket́ tayae. Nui Nil Amostrong ge hoyoḱ kana cando aḱ deyare taṛam pạhil manwa do. 1949 salre Korean lạṛhạe re Nil Amostrong ko hoho adeya. American marine bạhiniren Pilot hisạbte. Ona lạṛhại re uḍạo jãhãj ren ạḍi gạkhuṛ pilot hisạbte pea poruskare emadea.

1952 salre ona lạṛhạe khon ruạṛ hećkate ar hõ oloḱ- paṛhaoḱ re mone lagaoket́taya. Thoṛa bochor por National Adviser Committee for Arrontics (NACA) re kạmiye boloyena. Tayomte niạge NASA ńutum teko bodol keda. Nil Amostrong do jion juri soṅge tol baplayena 1956 salre. Serma re cando reaḱ disom re calaoḱ lạgit́ lạṭu challenge hećadea 1969 sal re. Michel Colins, Eduein- E- baj Aldrine tuluć ać hoko goṭa kedea cando ṭhen calaoḱ lạgit́.

Ona bochor ge metaḱ me 1969 sal reaḱ 16 July Nil do sãoten ko tuluć Apollo-11, roket re dećkate cando seć calaḱ lạgit́ dhạrti khonko uḍạoena ar niạ ren manjhi haṛame tãhẽkana nui Nil amostrong. 1969 sal reaḱ 20 July cando reaḱ deyare pạhil manwa hisạb teye taṛam keda Nil amostrong. Onḍe cando re 21 ghonṭa kin Nil Amostrong ar Aldrin. Onḍe khon 24 July ar hõ dhạrti teko ruạṛ hećena. Appolo-11, ge Nil amostrong aḱ do mucạt́ serma uḍạo tãhẽ kan taya. Enạ tayom 1971 sal re NASA reaṅ kạmi aṛaḱ giḍi kate Mahasoe kạmireye lagaoena, ar mucạt́ dhạbić gidrạko University reye paṛhaoet́ ko tãhãkana.

Nil Amostrong aḱ ạḍi kurumuṭu ar gạkhuṛ kạmi lạgit́ America ren President uni America reaḱ joto khon lạṭu utạraḱ Besamorik manotan Congrational hudạ reaṅ meḍel selet́ arhõ aema manotanaḱ poruskare em akawadea.

Nil Amostrong do 2012 sal reaḱ 25 August, 82 serma umer reye goćena. Uniaḱ jion abo juạn ko lạgit́ sạrige mit́ṭen udgạoanaḱ kangea.

Torjomao re- Prodip Hembrom




Cikit́sa Bigganre Nobel kin Ńamkeda

Calaḱkan sermare cikit́sa bigganre Nobel puruskar kin ńamkeda America ren David Julius ar Lebanon ren Ardem Patapoutian.

Lo̠lo̠-reaṛ soṅ ar jaḱte lo̠lo̠ reaṛ aṭkaroḱ jontro abiskar akat́ iạte unkin do̠ cikit́sa bigganre nobel puruskar 2021 ko emat́kina.

Source: Bigganchinta




Virtual Bạisi hotete Baṅgladesh ar India mit́te Santal Hul Mãhã reaḱ 166 Serma ko manao keda

Baṅgladiso̠m ar Bharot (India) diso̠m ren, Sãota susạriạko, sãota galojko, ghạkhuṛ onoliạ ar kho̠bo̠r sakam, Telivisionren sasaṕṛaoko niạ 30 june Santal Hul Mãhã reaḱ 166 serma Virtual gapalmaraote manot hoyena.

Online virtual (online zoom) ar muṭhạnputhire(Face book live) so̠do̠r uchạn do The Santals Times (Santali online news portal) aḱ saṕṛao te  gapalmarao bạisi do̠ ạyurena. 30 June 2021 ạyuṕ  Baṅgladiso̠m okte 7:30 ar Bharo̠t diso̠m 7:00 okte niạ virtual Hul nagam gapalmarao bạisi do ehoṕkate 2 ghanṭa  cetan okte hạbić niạ HUL nagam reaḱ galmarao tuṅgi idiyena.

Niạ domge pạhil dhao leka Bharot ar Bangladiso̠mren Sãota susạriạko, sãota galojko, ghạkhuṛ onoliạ ar kho̠bo̠r sakam, Telivisionren sasaṕṛaoko ar Ạn bepariko niạ Hul Mãhã re Sidạ- Kanhũ-Cadvairo-Fulomuni koaḱ ạyurte Santal Hul reaḱ nagam babot ko̠ lạe hạtińkeda. Ar niạ galmaraore Hul reaḱ aema baṅ baḍae nagam ko̠ do̠ so̠do̠rena. Oka do̠ muṭhạnputhi se facebook live so̠dor uchạn sećte 1900 hoṛ cetan do̠ ko ńelkeda.

 Santal Hul nagam  reaḱ diḱsạ idi ar abo̠aḱ baḍe ar tayo̠m daram piṛhi ko ṭhen niạ sạriaḱ nagam lại so̠do̠rre aboaḱ dạyik noa cetan gapalmarao bạisi re selet́ ko tahẽkana Bharo̠t diso̠m kho̠n Jugsirigol magazine ren sasaṕṛaoić Mn. Tonol Murmu, Santal sãota  susạri  Mn. Dr. Sontosh Kurmar Besra, All India Radio ren Santali kho̠bo̠r pathuạ ar Jugsirijolren maren sasaṕṛaić ar Mn. Dilip Hembrom, Sãota susạri ar onṛiạ Mn. Gabriel Soren, Sarsạgun kho̠bo̠r sakam ar Television ren sasaṕṛaoić Manlinda Hasdaḱ, Khobor sakam Adivasi Patheyo ren são-sasaṕṛaoić Mn. Sidan Murmu, Titri Ghuṭu Express kho̠bo̠r sakam sasaṕṛaoić Mn. Lalchand Murmu, Sandes magazine ren sasaṕṛaoić Mn. Joshep Soren ar Baṅladiso̠m ren Sãota susạria ar Jatiyo kho̠bo̠r sakam ren Columnist Mn. Mithusilak Murmu, The Santals Times chapa so̠do̠rić ar Sãota lahanti galojić ar kạmiạ Mn. Stephen Soren, Santali News24.com ren são sasaṕṛaić ar Language Research Hub ren bandhaić Mn. Somor M. Soren, Mado̠l Magazine ren sasaṕṛaoić ar Uttạr Baṅgo Adivasi Forum ren Secretary Mn. Advocate Probhat Tuḍu.

Hul mãhã reaḱ 166 sermare HUL reaḱ karon ar Hul nagam ol cetan ạḍi khạndiń galmaro hoyena. Ar nonḍe kho̠n nagam reaḱ aema nawa nawa mare katha ko̠ lại so̠do̠rena.  Niạ virtual bạisi kho̠n sanam santalko ar ranajoṭ kate nawate  nitoḱ aḱ sãota ar ạidạri koclon cetan tingu daram lạgit́ arm it́ dhao HUL lagao abona mente joto manotan ko hohoket́a. Sanam ko jumit kate o̠t baṛgi dhokhol ko, luṭpaṭ ko siknạt ar nukhri re ạidạri kho̠n eṛanoḱ ko teṅgo daram la̠git́ ko menkeda.

Hul nagam gapalmarao bạisi do̠ ạyurkeda The santals Times ren Sasaṕṛaoić Prodip Hembrom. Ar nonḍe gapal marao bạisi kho̠n sanam manotanko mit́ sãote Citri Ghuṭu Express ar Sandes ńutuman mit́ kho̠bo̠r sakam ar magazine do uḍhau hoyena. The Santals Times online kho̠bo̠r sakam darakan dinkore ar hõ nonka dupuṛuṕ ar gapamarao reaḱ asjoṅe dohoakada.




PAKISTAN RE̠ DHOROM NẼṄGHAO GUJUḰ DUSIAN JURIPẠRI KHALAS KIN ŃAMKET́A

Pakistan re̠ Blassfemi se̠ dhorom nẽṅghao ạn re̠ eyae (7) se̠rma lahare̠ sạri kho̠bo̠r baṅ ńam khạtir  gujuḱ dusi ńam akat́ mit́ juri-pạri do̠ khalase̠ e̠mat́kina ona diso̠m reaḱ mit́ Adalot. Noa rai do̠ Lukhibar e̠m hoy akana. Unkin juri-pạri do̠ 2014 se̠rmare mit́ṭen kho̠bo̠r re̠ Mohamod (Sm) unikin   siṛog akade , nonkana ko̠ lạiket́ khạtir unkin do̠ gujuḱ dusi do̠e e̠mat́kina Adalot. Sagufta kausar do̠ ona ṭoṭha re̠n mit́ Christian skul re̠n Careteker kanae. Ać Jãwãetet́ Safakat Immanuel do̠e ạḍi ãṭe josao akana.  

Khalas tayom ạkinre̠n ukil Saif Ul Maluk do̠e me̠nkeda, BLASSFEMI ạn ṭheć nacar nukin bar (2) ho̠ṛ  khalas kin ńamket́te̠ uni do̠ ạḍi ãṭe kusiena. Ukil do̠e asoḱ kana darakan hapta rege nuking juri-pạri do̠ kạd o̠ṛaḱ kho̠n do̠ khalasoḱa. Noa gho̠ṭna ko̠ sarhao akada pakistan re̠aḱ manobadhi soṅgoṭhonko̠. Emnesti International Asia re̠n Deputi Director Dinosikha Disanaya do̠ adalot re̠aḱ nonkanaḱ go̠tawaḱ ạḍi hahaṛa me̠nke̠da. Pakistan re̠ do̠ dhorom nẽṅghao le̠khan gujuḱ dusi hukum me̠naḱa.  Me̠nkhan nit́ hạbić maṛan lạṭu adalot noa dai re̠ o̠koe hõ gujuḱ dusi bae e̠m akat́koa. To̠be, dhorom ko̠ nisṛạu akat́ khạtir pakistan re̠n tho̠ṛa ho̠ṛ do̠ sadharon ho̠ṛkoaḱ tite̠ goć ocoakanako.Pakistan reaḱ Blassfemi ạn iạte aema din re̠aḱ bito̠rko̠.  2021 Blassfemi ovijog  te̠ gujuḱ dusi  ńam ket́ Asia Bibi. Iṛal (8) se̠rma jehel khaṭao tayom 2018 se̠rmare Suprim Court  uni do̠  aṛaḱkae lạgit́e hukum ke̠da.

Manobadhikar re̠n kạmiạ ko̠ aema din kho̠nge Blassfemi ạn bạtil lạgit́ ko̠ kurumuṭuieda. Onkoaḱ jukti, niạ ạn dhorom hoṛko̠ jalao se̠ nijaḱ sartho re̠ beoharoḱ kana.  Aema kho̠bo̠r lekate̠, pakistanre̠ 1987 kho̠n 2020 se̠rma re̠ Disember hạbić ko̠m se̠ mit́ (1) hajar 855 manwako do̠ dhorom nẽṅghao re̠ko̠ ovijugto akat́koa.  Ona diso̠m re̠ maraṅ isai hoṛ ko̠ do̠ hoyoḱ kana Christian, soṅkha sećte noko amdaj 28 kạruṛ. BLASSFEMI ạn re̠ baṛti noko geko̠ sikạroḱ kana. Calfornia vittiḱ Olabjonok soṅgstha OPEN DORS USA– re̠aḱ 2021 se̠rma re̠̠aḱ  WORLD WATCH lekate̠, Christian ko̠ cetan ạdi jalawanaḱ diso̠m hisạbte̠ gota dhạrti re̠ Pakistan do̠ mõṛẽaḱ (5)  po̠d re̠ me̠naḱa.




Dhuṛi Dhạrtiye̠ bạgiyada Mn. Dr. Junas Maranḍi

Mn. Dr. Junas Marandi do holano̠ḱ Ḍumkạre noa dhuṛi dhạrtiye bạgiada. Uni do abo Santal koaḱ ạḍi oporom “Peṛaho̠ṛ” kagoj ren Sasapṛaoiće tahẽkana, ar ona sãote P O Bodding Memorial Trust ren mit́ Founder Trustee hõe̠ tahẽkana.Uniaḱ noa dhạrti bạgiaḱte̠ The Santals Times do̠ gạhir bhabnae̠ sodoreda ar uniaḱ atma sulukre tahen reaḱ ase̠ koejoṅ kana, ona são-sãote̠ unire̠n tinạḱ apnar hoṛ ar peṛako noa dhạrti puri re̠ye̠ bạgi oṭo akat́ko onko sanamko lạgit́ hõ jiwi raṛeće solhawako kana.




GANDHI SULUK SIROPAE EM OCOYENA BOṄGOBONDHU

Jạtiarire̠n Baba Boṅgo bondhu Shekh Mujibur Rahman do̠ 2020 Se̠rma re̠aḱ Gandhi suluk Siropatey Manot ocoyena. Bharo̠t re̠aḱ ạricạli Montronaloe̠ do̠ teheń somber tayo̠m be̠la no̠a siropae̠ lại jạhir ke̠da. Mahatma Gandhiaḱ uskurte̠ mon lagao̠te̠ Baṅladiso̠m phugạl kate̠ diso̠m re̠aḱ são̠ta,Kạuḍi niti,rajạri khon te̠ṅgo rakabo̠ḱ re mońj ar bhạlại kạmi re̠aḱ jo hisạbte̠ Boṅgo bondhu noa Siropa doe̠ em ocoye̠na.

Boṅgobondhu Shekh Mujibur Rahmanaḱ janam Mãhã ar Baṅladiso̠m re̠aḱ phurgạl reaḱ diḱsạ maṛaṅre̠(Suborno joyonti) noa siropa do̠ lại jạhir hoena. Bharot re̠n Maraṅ Montri Norendro Modi Baṅladiso̠mte̠ saphor daṛan hijuḱ re̠aḱ ṭhik laharege BonCgobondhuaḱ noa Siropa ńam do̠ ạḍi asolaḱ kangea. Noa do Banar Diso̠m re̠aḱ jopoṛao arhõ bhageḱ re̠aḱ mit́ṭe̠n nạmuna kangea.

Gandhi Suluk Siropare̠n Baḱchaokore̠n Mukhiạ Bharotre̠n Maraṅ Montri Norendra Modi. Maraṅ Montri chaḍa hõ ona Baḱchao gãotare̠n e̠ṭaḱ rạsiạ ko do̠ko hoyoḱ kana Mạńjhi Biḱcạrić S K Bobde, Lo Sabhare̠n Birodhi dolre̠n Maraṅić, Lok Sabhare̠n Speaker Om Biṛla ar Sulobh Intenational Seba Soṅsthare̠n Beret́ić Bindhessor Paṭhok. Calaoe̠n Sokol Hiloḱ re̠aḱ dupuṛuṕre̠ Biḱcạr ko do̠ 2020 Serma re̠aḱ Siropa sãote̠ 2019 Serma re̠aḱ Siropa ńamke̠t́aḱ ńutum hõko go̠ṭa keda. 2019 Serma re̠aḱ Siropa do̠e̠ Em ocoye̠na Omanre̠n Hanapuri akan Sultan Bin Sayed Al Sayed.

Siropa re̠aḱ kạuḍi dam do̠ hoyoḱ kana Indian 1 Kạruṛ Rupee.Sãote̠ em hoe akana Man- Sakam ar Mare ti-te̠aḱ benao̠ beohar jinisko. 1995 Se̠rma khon noa Siropa do̠ em ạgu hoyoḱ kana.

Noa Lahate̠ Gandhi Suluk Siropa Hameṭanko modre̠ menaḱkoa Tanjania re̠n Mare Presiḍenṭ Julias Nayar, Nelson Menḍela, Arch Bishop Ḍesmonḍ Ṭuṭu, Ram Krisno Mission, Baṅgladesh Grameen Bank.

Maraṅ Montri Norendro Modi 17 March Boṅgobondhuaḱ Janam Mãhãre̠ Twit reye men akada, Boṅgobondhu Shekh Mujibur Rahman do sanam Bharotre̠n hoṛ ko ṭhe̠n mit́ ṭen bhage nạmuna kanae̠. Bharotre̠n hoṛko ṭhe̠n uni doe̠ birbanṭa kana. Uni doe tahẽ kana manwa koaḱ hok emako ar phurgạl re̠n hohorhoić.

Gandhi Suluk Siropar  Boṅgobondhu disạ teye menkeda, phurgạl Baṅgladiso̠m re̠aḱ rehet́ doe̠ benao leda Shekh Mujibur Rahman. Diso̠mr mońj ar sanamaḱte nirạye̠ doholeda. Uniaḱ bhage kạmite̠ benao̠ rakaṕlena Bharot- Baṅgladiso̠m re̠ak mońj suluk helmel re̠ak rehet́. Benao̠ena Upo Mahadiso̠m re̠aḱ Suluk ar alo kurudoḱ re̠aḱ mit́ṭe̠n gãota.

Source- Dainik Prothom Alo




America ren 46 no. President hisạbte Joe Biden aḱ bhason

America ren nawa 46 no. President hisạbte Joe Biden teheń America diso̠m hoṛko̠ lạgit́ mit́ bhaso̠n e em akada. Uni do̠ America ren hoṛko lạgit́ mit́ tahe kate sanam lekan hiskạ bạḍạe ar lalo̠c bạgi kate mit́ maraṅ diso̠m hisạbte dhạrti re teṅgo reaḱ e roṛ so̠do̠rkeda.

Uni do̠ diso̠m hoṛko̠ ṭhen goṛoe koejoṅe khoj akada jemon darakan dinre niạ disom hoṛko suluk re do̠ho̠ ko reaḱ e ekraṛkeda.

Ona chaḍa ho̠ mare President Donald Trump lạgit́ e menakada je uniaḱ hirạḱ reaṅ hasu doe bujhạoet́gea ente iń hõ aema dhao̠ iń hirạo̠ akana.

Niạ ko̠ro̠na o̠kte joto hiṙiňkate joto hoṛ mit́kate samaṅ seć kạmi kate bo̠n lahaḱa America ar ho joto khon maraṅ gea niạ purạo jạruṛa menteye menkeda.




Ḍumkạre Santali pạrsi Roman haropte Siknạt ar Rajbhasa lạgit́ akelan koaḱ Memorandum e̠m cal

Ho̠la 29aḱ Okṭobor 2020 tạrik Bharo̠r diso̠m Jharkhand reaḱ Ḍumkạre SLCA ren rạsiạko Adivasi Buddhijivi Manch ren Founder President Mn Premchand Murmu ko ńapamkedea ar Chief Minister Mn Hemant Soren ńutum, Santali pạrsi Roman harop beoharkate o̠loḱ paṛhaoḱ ar Santali pạrsi mit́ Rajbhasa benao babot Memorandum ko e̠m caladea. Uni soṅgete Tribal Advisory Council, Jharkhạṇḍ ren Founder President Mn Ratan Tirkey, AJSU ren Founder Member Mn Prabhakar Tirkey tạkin hõ̠kin tahẽ̠kana.
Unko do̠ Memorandum re o̠lakan kathako manotan Mukhiạmontri oṛe-oṛpat́ lạikate bujhạu ocoye reaḱko kạmia menteko lạikeda. Arko menkeda je noakin bab ãṅgoc ocoe lạgit́ unko do okaṭaḱ hõ bin leṭeć do bako bạgiaḱa. SLCA se̠ć kho̠n Mn Barnabas Bhusan Kisku, Mn Ignasius Marandi, Mn Manuel Soren, Mn Michael Hansdaḱ, Adv Samson Murmu ar Ḍumkạ kho̠n Dr Sushil Marandi, Dr Michael Marandi, Dr Joy Raj Tudu tako hõko tahẽkana.
Santal Parganakoren sanam Santali pạrsi duḱlạṛko lạgit́ noa do mit́ sonero ạtge tahẽkana one oka daraete Ḍumkạ re heć ńapamkate nitaḱ Sorkarren Uji do̠l hotete Santali Roman Harop babot bhab ãṅgoc reaḱ bhorsa ńamen.



Suluk re Nobel siropa (Nobel Prize) ńamkeda Dhạrti Jo̠m-ńũ Kạmi ho̠ra são̠ta (United Nations World Food Programme)

Go̠ṭa Dhạrti re reṅgeć birudre lạṛhạire̠ maraṅ dạyike̠ hatao̠e̠t́ te 2020 se̠rma re̠aḱ No̠bel siropa (No̠bel Prize) ńamkeda Dhạrti jakat ‘ Dhạrti jo̠m-ńu kạmiho̠ra’ (WFP). So̠ko̠lbar 5 ho̠ṛ re̠aḱ mit́ co̠mmittee do̠ mano̠t re̠aḱ niạ siropako̠ jạhirke̠da. Po̠dartho̠ (physics), Ro̠sayo̠n (Chemistry)  Ran-murgạn (Cikitsa),  kạuḍi (Eco̠no̠mics), O̠no̠l niạko do̠ Suiḍe̠n diso̠m kho̠n jạhiroḱa. Eke̠n suluk re̠aḱ siropa do̠ No̠rway diso̠m  O̠slo̠ naṅgraha kho̠n jạhiroḱa.

No̠rwegian no̠bel co̠mmittee ko̠ baḍae o̠co̠ḱ kana, re̠ṅge̠ć lagae̠re̠ ar lạṛhại te̠ laṅga akan ṭo̠ṭha re̠ suluk nirại hara rakaṕ lạgit́  ar reṅgeć je̠mo̠n lạṛhại re̠ khanḍa bhanḍa hisạbte̠ je̠mo̠n bako̠ o̠na kạmi lạgit́  niạ sãõ̠ta do̠ 2020 se̠rma re̠ Suluk re̠ no̠bel siropa ko̠ e̠mae̠ kana. No̠rway re̠n no̠bel co̠mmittee re̠n mukhiạ Berit Reiss-Andersen niạ se̠rma suluk re̠ siropako ńamet́ koaḱ ńutum. Ko̠ro̠na khạtir niạ dhạo ạḍi ke̠̠ṭe̠ć mana tahẽkana. Unie̠ me̠nke̠da- Dhạrti Jo̠m-ńu Kạmi ho̠ra sãota do̠ suluk re̠ niạ siropa  e̠mae̠ re̠aḱ lạgti do̠ ho̠yo̠ḱ kana go̠ṭa dhạrti re̠n lakh lakh manwa ko̠ re̠ṅge̠ć  ar jo̠m-ńu re̠aḱ o̠kulạn kho̠n bańcao̠ ko̠ lạgit́ ạḍíe̠ kạmi akada.

Dhạrti jakat sãota do̠ ạḍi gurutto̠purno̠ são̠ta kana nia WFP. Manwa ko̠aḱ ạidhạri rukhiạre ạḍi jạruṛ kạmie kạmiyeda niạ são̠ta do̠. Manwa ko̠aḱ jo̠m-ńu do̠̠ ạḍi jạruṛ kana bańcao̠ḱ lạgit́.  Go̠ṭa dhạrti re̠  2019 sermare̠ 88 go̠ṭe̠n diso̠mre̠ 10 kạruṛ ho̠ṛ jo̠m-ńu re̠aḱ go̠ṛo̠e̠ e̠m akat́ ko̠a niạ são̠ta.  Dhạrti jo̠m-ńu kạmiho̠ra  do̠ Dhạrti jakat re̠aḱ jo̠m-ńu go̠ṛo̠ e̠m babo̠t mit́ dạr kana. Niạ re̠aḱ maraṅ kạmi ho̠ra ṭhại re̠aḱ o̠ffice do̠ Itạli re̠aḱ  Ro̠m re̠.