Teheń Khon Higher Secondary School Certificate (HSC) Bidạu Do̠ Ehoṕena

Teheń khon Higher Secondary School Certificate (HSC) bidạu do ehoṕ akana. Niạ biḍạure 14 lakh  pạthuạ ko seledoḱ kana. Bidạu je̠mon mońj mońjte hoe purạuḱ ona lạgit́ sikhnạt board do jo̠to̠ lekan bo̠ndo̠bos do̠e hatao akat́a. Jao serma reaḱ April candoge HSC biḍạu ehoṕ baṛaḱ rehõ, ko̠ro̠na mãhãmạri khạtir okte nạpit re niạ serma reaḱ bidạu baṅ ehoṕ akana.

Enrehõ teheń khon biḍạu do ehoṕ akana. HSC se̠ ona man reaḱ bidạu khạtir darakan 3 January dhạbić jo̠to̠ koching center bond dohoe lạgit́ Sikkha montronaloy doe batlao akada.

Tumạl- Bangladesh pratidin




Daraekan 2 Disember Kho̠n HSC Biḍạu Eho̠bo̠ḱa

Disember cando reaḱ 2 tạrik kho̠n gel mit́ (11) goṭen sikhnạt board re Higher Secondary School Certificate (HSC) biḍạu do̠ eho̠bo̠ḱa. Sikhnạt Montri Dr. Dipu Moni do̠ kho̠bo̠riạ (Sambadik) ko noa kathae lại so̠do̠r akat́koa.

Nia dhao HSC bidạu re 13 lakh 99 hajar 690 goṭen pạthuạ gidrạ bidạu ko ema. Noko modre koṛa koaḱ soṅkha 7 lakh 29 hajar 738 ar kuṛikoaḱ soṅkha 6 lakh 69 hajar 952.




Bagdah Farm re EPZ Bond Reaḱ Dạbi

Gaibandha, Gobindoganj upạjilạ reaḱ Sahebgonj Bagdah Farm re ạ̃k khamar reaḱ hạlmạl jumire EPZ benao kamihora ko bond khạtir santal ko mit́ teṅgo daram bạisi ko hoe ocokeda. Calaoena Sunibar (13 November) tikin okte Sahebgonj bagdah Farm bhumi punrudhar songram committee koaḱ baondoboste Gobindagonj – Dinajpur ṭotha reaḱ upạjilạ kaṭamoṛ re noa do̠ hoyena.

Songram committee ren sabha mukhiạ Dr. Philimon Baskey aḱ ạḱyurte noa bạisire sawaliạ (bokta) hisabte katha ko roṛkeda, committee ren mukhiạ Hazi Nurul Islam, Sadharon sompadok Rezzul Korim Master, Ạdibạsi Baṅgali Songhoti Porisod Upạjilạ bibhag ren convener Sowpon Sekh, Ạdibạsi ạyurić Prisila Murmu, Committee ren são goṛoić Somapadok Sufol Hembrom, Pea santal ko gur ocoakan, noa mamla rey bạdi akan Thomas Hembrom hõ seṭere tahẽkana.

Niạ lahare hõ Madarpur, Joypurpaṛa, Sahebgonj selet́ aema ṭoṭhako re baba hoṛ  ar maejiu ko jhạnḍi, Benar ante mit́te gãota kate ho̠ho̠ se̠ ko michil keda.

Mit́ṭen cạtur mo̠ho̠l EPZ benao ńutumte jumi do̠kho̠l hatao reaḱko kurumuṭuieda. Onkoaḱ nonkan be̠ beạṛić kạmiko birudre do̠ teṅgo daram hoyoḱa. Noa jumire EPZ je̠no aloko benao daṛeaḱ.




Teheń Kho̠n Secondary School Certificate (SSC) Biḍạu Do̠ Ehoṕena

Teheń kho̠n goṭa disạmre SSC biḍạu ehoṕena. Niạ biḍạu do̠ darakan 23 November mucạdoḱa. Jao sermage February cando reaḱ pạhil hapta noa biḍạu ehoṕ baṛaḱ re hõ, ko̠ro̠na mãhãmạri khạtir amdaj mit́ serma tala kho̠n sikhnạt gãotako bond tahẽkante niạ dhao do̠ okte nạpitre bidạu hatao baṅ hoeakana.

Niạ dhao reaḱ biḍạu do̠ khaṭo sylebas te hoyogoḱ kana. Biḍạu do̠ mit́ ghonṭa tala hạbić hoyoḱa. Pea bisoi cetanre bidạu do̠ hoyogoḱ kana. Noa ko bisoi reaḱ pholaphol se̠ result cetanre mullayon kate biḍạu reaḱ jo̠ do̠ so̠do̠roḱa.




Ne̠shõ Junior School Certificate (JSC) Biḍạu Do̠ Baṅ Hoyoḱa

Ko̠ro̠na virus karonaḱte Prathomik Somaponi biḍạu leka ne̠s do̠ Junior School Certificate (JSC) biḍạu hõ baṅ hoyoḱa. Hola calaoen Moṅgolbar (09 November) Anto: Sikkha board somonoy Sub- Committee ren sabha mukhiạ ar Dhaka Sikkha board ren Chairman Professor Nehal Ahmed tạkianḱ suhi akat́ mit́ dhạrwaḱ talate noa khobor kin baḍae ocokeda.

Noa re me̠n akana, ko̠ro̠na poristhiti khạtir 2021 serma reaḱ JSC biḍạu baṅ hatao reaḱ goṭa hoe akana. Niạ̣ hạl halot okte nij nij sikhnạt thãonako rege bo̠cho̠r mucạt reaḱ bidạu ar assignment hotete pạthuạ gidrạko mullayon kateḱ cetan kelas se are aḱ kelas reko rakaṕ ocoḱa. Noa karonaḱte darakan 6 kho̠n 13 November bhitrite JSC pạthuạ gidrạkoaḱ form purun lạgit́ batlaoe e̠m akada Anto-sikhnạt board.

Tumạl- Bd-pratidin




Bo̠cho̠r Reaḱ Pạhilrege Nãwã Puthiko Ńama Pạthuạ Ko

Sikhnạt Montri Dipu Moni do̠e baḍae ocokeda, Darakan serma se̠ bo̠cho̠r reaḱ pạhilrege pạṭhuạ gidrạ ko do̠ okte nạpitre nãwã puthiko ńama. Calaoen bo̠cho̠r lekage nia dhao hõ oloḱ paṛhaoḱ kan mimit́ pạṭhuạ gidrạko nãwã puthi ko emakoa seko ńama.

Ko̠ro̠na mãhãmạri okte talate hõ noa kurumuṭu do̠le calao idiet́ kana. Enre hõ As me̠naḱa, jao serma leka niạ dhao hõ pạṭhuạ gidrako talare puthi em hạtiń kạmi hora ko do̠ napaete hoe purạuḱa.

Tumạl:Bss news




Tanorre Santalkoaḱ Oṛaḱ Duạr Rạput́ Keda Jumi Hunḍạr Ko

Tanor re santal koaḱ jumi do̠kho̠l lạgit́ ńindạ okte ạḍibạsi koaḱ oṛaḱ duạr ko kuluṕ kate rạput́ reaḱ ghoṭna ghoṭao akana. Khobor ńam tayom Tanor thana ren polis ghoṭna thạ̃i re se̠nkate poristhiti ko do̠e samal keda ar banar do̠l ren hoṛ ko ante thana re dupuṛuṕ ńapam kate maṭ me̠ṭ reaṅ ko kurumuṭu keda me̠nkhan baṅko daṛeada. Noa kaḥtir santal ato re ạḍi bho̠ṛo̠ḱ se bo̠to̠r do̠ he̠ć paṛao akana.

Ona toṭhạ ren hoṛ ko ṭhen kho̠n baḍae ńamena, Tanor- Manda upạjil reaḱ ạḍepase Chaubaria haṭiạ reaḱ dạkhin nakha metaḱme Tanor upạjilạ reaḱ talare Malsira santal ato re ạgil hapṛam koaḱ jumire oṛaḱ duạr benao rakaṕ kate giribasoḱ kan tahẽkane Moss Murmu ren koṛa Deben Murmu. Calaoen Budhbar  ńindạ Tanor upạjilạ reaḱ Malsira ato ren Sorif Ali ren koṛa Hamidur Rahman ar uniren boeha selet́ amdaj 25/30 goṭen hoṛko ṭheṅga, hạsuạ, kạidạ selet́ aema lekanaḱ hạtiạr ante ńindạ 1 baja okte Malsira ạdibạsi santal atote he̠ć kate ato ren jo̠to̠ hoṛkoaḱ duạr siń kate Som Murmu aḱ oṛaḱ rạput́ ko ehoṕena. Un okte polis ko baḍae ocoket́ko khan, Tanor thana ren Sub Inspector (SI) Nizam force ghoṭna thạ̃i rey idi tora ket́koa ar ghoṭna são jopoṛao menaḱ ko 4 hoṛko aṭoḱ ket́ koa ar tayomte do̠e aṛaḱ kat́ koa. Ghoṭna hoe akan kho̠nge jumi hunḍạr hoṛ Hamidur do̠ Deben Murmu ạḍi lekatey dho̠mkaoede kana. Hamidur aḱ dho̠mkaote ạḍi bo̠to̠r re menaḱ koaḱ sanam santal ạḍibạsi ko.

Noa babotre Hamidur Rahman do̠e lạikeda, iń do̠ Deben Murmu ren boeha ṭhen khonaḱge niạm ar ạn manao kate jumi do̠n kiriń hatao akada. Ona jumi hatao reaḱ kurumuṭu ehoṕen khan, mobile phone do̠e bond do̠ho keda. Tanor thana ren bharapon kormokorta Rakibul Hasan do̠e me̠nket́a, Khobor ńam tayom torage Kamargaon union porisod (up) ren dayik re menae kade Sub Inspector (SI) Nizam Uddin do̠ ghoṭna thạ̃ire se̠nkate sanamaḱ do̠e samal ket́a. Arhõe baḍae ocokeda, noa babotre mimạṅsa lạgit́ ạn reaḱ bebostha hatao reaḱ dạyik do̠ em hoeakana.

Tumạl- Ipnews.com




Kakonhaṭ Re Gidrạ Umer Re Bapla Ar ńu Bubulaḱ Birudre Cehaona Cepeć Sabha

Godagaṛi reaḱ Kakonhaṭ re gidrạ umer re bapla ar ńu bubulaḱ birudre cehaona cepeć sabha hoe purạuena. Moṅgolbar (26 October) ạyuṕ ber okte Kakonhaṭ Jhinaphulbari Ạdibạsi primary Skul re National Agency For Green Revolution (NAGR) ńutuman besamorik songstha reaḱ sasaṕṛaote noa cehaona cepeć sabha do̠ hoeyena.

Noa sabha re National Agency For Green Revolution (NAGR) ren nirbạhi sodosso Mr. Robindronath Hembrom aḱ ạḱyurte maraṅ peṛa hisạbte seṭere tahẽkana Kakonhaṭ polis todonto kendro ren Incharge Mahmudul Hasan.

Inạ chaḍa hõ seṭer ko tahẽkana, ona ṭotha ren disạm phurgạl lạṛihại ren sipạhi (Muktijoddha) Md: Moslem Uddin, National Agency For Green Revolution (NAGR) ren Program Coordinator Shamson Soren, Program Officer Prodip Hembrom, Jhinaphulbari Adibasi Primary Skul ren Maraṅ mahasoe Francis Mardy, Sabha mukhiạ Mr. Biplob Baske, Rev. Noresh Hasda, Sonaton Tudu  selet́ aema ạdibạsi hoṛko seṭer ko tahẽkana.

Program Officer Prodip Hembrom do̠e  lại so̠do̠rkeda,  National Agency For Green Revolution (NAGR) do̠ disạm reaḱ utạr nakha Rajsạhi, Chapainawabgonj, Naogaon, Dinajpur ar Thakurgaon jilạ re ạdibạsi santal jạti-gosṭhi ar oloḱ paṛhaoḱ sećteko tayom akan nonkan aema jạti-gosṭhi talare sikhnạt, sastho, Sanitation, nirại daḱ beohar, Sãota cehaona , dare rohoe ( dhạrti hạṛiạr ńeloḱ lạgit́), ko̠ro̠na cehaona, ạidạri repećkan hoṛkoaḱ ạidạri ruạrako nonkanaḱ kạmi ko̠ do̠e kạmi idiyet́ kana.

 




Disạm re Seṭerena Sinovac Reaḱ Bar (2) Lakh Ṭikạ

Chin disạm khonaḱ arhõ bar (2) lakh Sinovac ko̠ro̠na ṭikạ disạmte seṭerena. Teheń Moṅgolbar ạyuṕ bela okte Red Crescent Society hotete noa ṭikạ do̠ heć seṭerena.




HSC Form Purun Reaḱ Okto Arhõ Ḍherena

2021 serma ren HSC pạthuạ koaḱ form purun reaḱ okto do̠ 31 October dhạbić ḍher hoe akana. Ona sãote fee e̠m sod reaḱ okto hõ 2 November dhạbić ḍher hoe akana. Niṭ akan okte nạpitre jopoṛao akan siknạt gaota ren pạthuạko form baṅko purun daṛeaḱ khan noa reaḱ dạyik do̠ ona siknạt gaota ren Maraṅ mahaose ge hatao hoyoḱ taea.

Calaḱ kan serma reaḱ Higher Secondary School Certificate (HSC) biḍạu do̠ Disember cando reaḱ 2 tạrik kho̠n ehoboḱa ar biḍạu mucạdo̠ḱa Disember cando reaḱ 30 tạrik.

Tumạl- Korotoa