Rajshahi Re Mahle Jạti-Gosṭhikoaḱ Jitiya Po̠ro̠b Manao

Sạnicar (17 September) Khudro  Nirigosthi Mahle jạti-gosṭhikoaḱ Jitiya po̠ro̠b ńutumte galmarao ar culture akhṛa hoyena. Rajshahi Godagari reaḱ Susnipara Mission skul maṭhre Rajshahi Bibhagio Khudro Cultural Academy, Mahle Language And Development Committee, Masaus ar Dighri Baisi porisod aḱ bondoboste noa akhṛa hoyena.

Akhṛa ehoṕ lahare rally, pujạ parbon ar piṭhiạko em baṛakeda. Inạkate Mahle Language And Development Committee ren sabha mukhiạ Merina Hasda waḱ ạḱyurte noa galmarao akhṛa ehoṕena. Akhṛare maraṅ peṛa hisạbte selet́e tahẽkana Godagari Upajila Nirbahi officer Jane Alom. Bises peṛa hisạbte selet́e tahẽkana Godagari Upajilạ sohokari commissioner (Bhumi) Sobuj Hasan, Rajshahi Bibhagio Khudro Cultural Academy nirbahi porisod ren sodosso Cittironjon Sordan ar Susen Kumar Shemduar.

Akhṛare asol jos katha cetanre roṛkeda Rajshahi cultural Academy ren Research ạpiser Benjamin Tudu. Ar mit́ bar johar kathae roṛkeda Mahle soma jar culture kormi Mikel Mandi. Rajshahi Bibhagio Khudro Nirigosthi  Cultural Academy ren songit prosikhok Manuel Soren aḱ ạḱyurte akhṛare arhõ seṭere tahẽkana Susnipara Mission atoren dhorom porcarok Father Prodip Joseph Kosta, Godagari Upajila Pargana Babulal Murmu, Dighri ren Maraṅić ar Jitiya Thakur Sisti Barey ar Masaus ren sabha mukhiạ Jakob Hembrom selet́ Mahle jạti-goṭhiren arhõ aema ạyuriạko seṭer ko tahẽkana.

Akhṛare maraṅ peṛa doe menkeda, je apnaraḱ ạri-cạli, niạm/culture ko do apnartege jogao joton hoyoḱa. Noa babotre eṭaḱ ko cetanre bhoralenre khạṭige culture ko adogoḱ seć monhḍaḱa. Noa do apeaḱ maraṅ po̠ro̠b parbon kana. Onate tayom daram dinkore jemon jomkaote noa po̠ro̠b manao ganao lạgit́e batlaoket́koa. Ar onate as-e emat́koa je, nonkan po̠ro̠b parbon manao ganaore upạjilạ prosason khonaḱ kạuḍi sećte goṛo gopoṛo ko ńama mente.Enḍekhan jemon nonkate apeaḱ culture ko ṭikạu tahẽn.




Niạ Bo̠cho̠r Reaḱ HSC Ar Ona Man Bidạu Reaḱ Routine So̠do̠rena

Niạ bo̠cho̠r reaḱ Higher Secondary School Certificate (HSC) bidạu darakan November cando reaḱ 6 tạrik khon ehoṕ lạgidoḱ kana. Ente madhomik ar Uccho sikhnạt board do bidạu reaḱ routine-e so̠do̠rkeda.

Anto:sikhnạt board ren bidạu ńel jujutić committee ren convener Professor Md.Abul Basar aḱ suhiat́ mit́ ḍhạrwaḱ talate bidạu reaḱ routine ko so̠do̠rena. Aṭhwar hiloḱ (6 November) do baṅgla pạhil potro te bidạu ehoṕa. Bidạu do setaḱ 11 baja khon 1:00 baja dhạbić hoyoḱa. Eken bar ghonṭa talate bidạu do hoe purạuḱa.

Ona iạte ḍhạrwaḱre arhõ lại lahayena je, pạṭhuạ ko akoaḱ apan ạpin admit card ko jogaṛjoṅ ma.   




Rajshahi Cultural Academy re Ạdibạsikoaḱ (Songskriti) Culture Rạkhi Jogao Babotre Cepeć Sabha

Sombar (12 September) Rajshahi  khudro Nrigosthi Cultural Academy aḱ ạyurte ạdibạsi koaḱ legcar/ạri-cạli, rạkhi jogao joton babotre cepeć sabha akhṛa hoe purạuena. Noa cepeć sabha akhṛae  ạyurkeda Rajshahi cultural Academy ; Mn kollyan Chowdhury, Deputy Director & additional district commissioner, Rajshahi.Ar akhṛare maraṅ peṛa hisạbte selet́e tahẽkana G S M Zafrullah, ndc District commissioner & chairman Academy executive. Furgạliạ birbanṭa hisạbte selet́k tahẽkana Mahasoe Ruhul Amin Pramanik, Jogendronath Soren ar Cittoronjon Soren.

Akhṛare jo̠s kathae lại sạḍekeda Rajshahi cultural Academy ren Research ạpiser Benjamin Tudu.

Akhṛa etohoṕ lahare maraṅ peṛa do khudro Nrigosthi Cultural Academy reaḱ boloḱ duạr/gate ar auditorium songstha reaḱ pho̠lo̠k-e uchạnkeda. Maraṅ peṛa aćaḱ kathatey roṛ sodorkeda je, nebetar re Sarkar sanam jạtiko lạgit́ge ̣ạḍi jhũk monte kạmi idi kana, ar nonkate noa ṭoṭharen ạdibạsiko akoaḱ ạri-cạli/legcar jogaore maraṅ dạyike dohoea menteń asoḱ kana. Ente eken noa do aboaḱ  Baṅgladisom rege hoe daṛeaḱa. Dhorom do judạ judạ menaḱtabon rehõ porob-parbon do sanamkoaḱ kantabongea.

Onka leka birbanṭ̣a Ruhul Amin Pramanik hõe menkeda, Sona reaḱ disom benao rakaṕre jotokoaḱ goṛo-gopoṛoge jaruṛa. Ạdibạsiko akoaḱ oprom emoḱre ạḍiko ṭanḍhaḱa. Menkhan noko kangeako krisṭi se legcar ren asol utạr rehet́tet́ do. Cedaḱje noko khonaḱge jotowaḱ tumạl kateć teheń abo bon lãhãṭ akana. Abo talare cet́ pharak ar begartet́ hõ bạnuḱa, jotokogebon mit́gea noa hudis bundis katećge lahaḱ hoyoḱa.

Inạkate Jogendronath Soren-e menkeda, aboaḱ krisṭi-legcar babotre khondrond hoyoḱa ar cultural Academy bạṛtikaete ạt upạiko benao hoyḱtaea, jemon nonḍe khon ạdibạsi gobesok ko benao rakaboḱ. Enḍekhan tayom daram akoaḱ ạri-cạli, legcar  reaḱ khạṭi itihãs baḍae ńamoḱre maraṅ dạyike dohoe daṛeaḱ. Inạ chaḍa hõ seṭer akan pạṭhuạko, birbanṭako, sãota/somaj lahantiren kạmiạko cultural Academy khon krisṭi/legcar rạkhi jogaore jaoge olaḱ ko oḍokte ṭikạu tahẽn. 




Bharot Disomren President Sãoe Duṛuṕ Ńapamena Maraṅ Montri Shekh Hasina 

Moṅgolbar (06 September) Maraṅ montri Shekh Hasina do̠ Bharot disomren President Draupadi Murmu sãoe ńapamena. Un jokhen unkin do banar disom babotre aema kathakokin galmaraokeda. Baṅgladisom ren maraṅ montri Shekh Hasina do Sombar (5 September) mõṛẽ din reaḱ so̠pho̠r re Bharot disome sen akana.

Onka leka calaoen hiloḱ ạyuṕ ber Maraṅ montri Shekh Hasina do Bharot disomren Pororastro montri Dr.S Jaishankar são mit́ bạisi/meeting re duṛuṕena. Ona duṛuṕre  hõ Rohinga ar Rakhaine babotrekin galamarao baṛakeda.

Inạkate (6 September) khon Bharot disom ren Maraṅ montri Narendra Modi ar Baṅgladisom ren Maraṅ montriwaḱ bạisi/meeting do ehoṕ akana. Enhiloḱ  tikin ber New Delhi reaḱ “Hyderabad House” re noa bạisi ehoṕ akana.

Enhiloḱ setaḱ ber Rastropati/President bhobon rege Narendra Modi do Maraṅ montri ataṅ daram kedea. Ado ona duṛuṕ se bạisi re Baṅgladisom ren Maraṅ montri doe menkeda Bharot disom do aleren gate peṛa kana. Ente tinre noa Bharot disomiń hijuḱ ạḍi rạskạ doń aṭkara. Cedaḱje, bạṛtikaete 1971 serma reaḱ maraṅ lạṛhại reaḱ katha ko disạ hijuḱa. Cet́ leka unre Bharot disom do Baṅgladisome goṛawade tahẽkana mente. Abo talare mońj sompok do menaḱa. As menaḱa niạkin disom talare arhõ tayom daram mońj sompok benao rakaṕa. Inạ chaḍa aema lekan bisoi ko babotre unkin talare galmarao hoyena.




Jilạ Porisod Nirbacon/Election Re Ạdibạsi Maejiu Keya Nokrek

Ạdibạsi mit́ maejiu Keya Nokrek Sthanio sarkar jilạ porisod election re teṅgo lạgit́doḱ kana. Sherpur jilạ, Nalitabari  thana reaḱ Andharupara atoren Nalitabari Tribal Chairman Copendra Nokrek ren kuṛi Keya Nokrek aćtet́ge lại sodorkeda.   

Nebetar re Nalitabari  upạjilạ reaḱ Durniti Domon Commission re Durniti birud re mit́ sodosso ar Bongobondhu Sikha ar Gobesona Porisod ren Joint Secretary hisạbte kạmi kana. Sherpur jilạ re election do bar bhagte bhag akana. Onka leka Keya Nokrek do aḱ ward no.2 tabere seledoḱ lạgit́. Ar 2 no. ward reaḱ tabere menaḱa Nalitabari, Nokla ar Jhenaigati thana menaḱa.

Nalitabari ar Jhenaigati lekan ṭoṭhare jitlen re ạdibạsi são jopoṛao menaḱ joto lekan kạmire kạmia mente lạikeda. Arhõe menkeda, noako ṭoṭhare ạdibạsi jạti-gostḥi sikhnạt ar cultur sećte ạḍiko tayomgea. Onate darakan dinre sãotare lahanti lạgit́te nawa-hudis ko ante kạmia. Ente rasṭro re ạdibạsi modre ạḱ́́yurko bako tahẽlen khan, ạdibạsi koaḱ muskilanaḱ ko tis hõ sarkar ṭhen ohoge seṭeroḱa. Enḍete nonkan muskilanaḱ ko cabae se mimạṅsa lạgit́ge election re teṅgona.

Election re  teṅgo reaḱ mucạt tạrik do 15 September. Inạkate teṅgo akan candidate ko bachao kate 26 September do mimit́ ko protik se cinhạ ko emakoa. Jotowaḱge ṭhik tahẽn khan 17 October, setaḱ ber 9:00 baja khonaḱ tikin ber 2:00 baja dhạbić EVM bhańjte bhoṭ hatao reaḱ goṭa akana.




Utarbongo Adivasi Forum Chapainawabgonj Jilạre Nãwã Committee Bandhao

Utarbongo Adivasi Forum Chapainawabgonj jilạren nãwã committee ko bandhaoket́koa. Darakan  pe̠ serma lạgit́te Luis Tudu sabha mukhiạ , Cornelius Murmu do sadharon sompadok ar mõṛẽ gel mit́ (50) goṭen sodosso koante Utarbongo Adivasi Forum ren nãwã committee ko bandhaoena. Sạnicar (03 September) tikin ber 2:30 baja okte Nachole Academy samaṅre nãwã committee koaḱ ńutume lại saḍekeda central committee sabha mukhiạ Hingu Murmu.

Utarbongo Adivasi Forum ren sadharon sompadok Adv.Probhat Tudu baḍae ocokeda, Utarbongo Adivasi Forum do gadel hoṛkoaḱ songothon, aṛaṅ ar dulạṛ reaṅ ṭhãona kana. Tayom akan jạti-gosṭhiko, ar hike-hok lekate laha calaḱ kana noa songthon. Arhõe menkeda je, Utarbongo Adivasi Forum 2012 serma khon Baṅgladisom ren adivasi ko são eṭaḱ joto jạti-gosṭhiko lạgit́te rasṭro re ạidạri bạisạu ar bańcao lạgit́te ḍabiko, mạnmi ạidạri rukhiạ adivasi/sonkhaloghu unnoyon songstha ar songothon são miljul se goṛo gopoṛote kạmi kạmite nit dhạbićte hoṛkoaḱ biswạs hameṭre jitkạr akana.

Jatio ar Antorjatik porjai re aema lekan manobadhikar se mạnmi ạidạri babotre seminar re Utarbongo Adivasi Forum ren sodosso ko chõnd se likhonet kana. Bangladisom reaḱ songbidhan re pe̠ (3) bhagre oka maraṅ niạmko cikhnạ menaḱ; ona reaḱ 38 no.article re noa songothon do bạisạu akana. Noa songothon reaḱ kukmu do hoyoḱ kana; manwa aḱ mạnmi ạidạri hameṭ. Joto lekan oṛ soṛ (samprodayikota) ar rasṭro birud kạmiko  khon pharakre tahẽkateć sarkari dol, birodi dol ar nagorik sãotaren ạḱyur se protinidhi ko são jaoge sompok dohoe, galmarao sabha, cepel sabha se seminer, aema lekan mãhã ko manao ganao talate adivasikoaḱ suk-duk reaṅ kathako kotripokho (authority) ṭhen seṭerkaḱ ar hike hok dạbire noa songothone kạmikana.   

Arhõe baḍae ocokeda, Utarbongo reaḱ 16 goṭen jilạre noa songothon reaḱ jilạ ar upajilạ bibhạg goṭhon reaḱ baco̠k menaḱa. Utarbongo reaḱ amdaj mit́ hajar adivasi songothon centre kana noa Utarbongo Adivasi Forum. Committee bandhao lahare eṭaḱ eṭaḱ ṭhạ̃i khon seṭer akan adivasi ạḱyurko niạ hạli re adivasi ko cetanre calaḱ kan, neṅghao,konac, jumi eḱṛe nonkanaḱ babotreko galmaraokeda. Un jokhen mit́ bar kathae roṛkeda, Luis Tudu, Khajina Besra, Stephen Tudu, Cornelius Murmu são selet́ akan arhõ eṭaḱko.




HSC Biḍạu Reaḱ Arhõ Registration Ehoṕena

Baḍaeabon je, banbạsi se ḍubạ daḱ ar eṭaḱ jãhãn karonaḱte goṭa disomre Higher Secondary School Certificate (HSC) biḍạu do baṅ hoe akana. Onate arhõ niạ 2022-sermaren HSC pạṭhuạko registration lạgit́ ạt emena. Metaḱme okoe pạṭhuạko okte nạpitre baṅko registration daṛeakat́, onko lạgit́ mit́ṭen mońj ạt́ do emena. Cedaḱje arhõ mit́ dhao biḍạu emoḱ reaḱ ạt́ko ńamkeda. Teheń Lukhibar (01 September) khon ehoṕ kate darakan 7 September dhạbić registration reaḱ okto ḍherena.  

Dhaka sikhnạt board ren biḍạu ńel jujutić Professor Abul Basar aḱ suhiat́ mit́ ḍhạrwạḱ hotete noa khobor lại jạhirena.




Dhạrti Khon Ko Cabayena Mit Ạdivạsi Jạtko

Niạ dhuṛi dhạrti khon ko cabayena arhõ mit́ ạdivạsi hoṛ. Mit́ ạdivạsi hoṛ Bar gel turui (26) serma ać eskarge basoḱ kan tahẽkana. Uniaḱ ńutum ar oprom do baṅ baḍae akana. Ạḍi khạndriń gaḍlaḱ se ḍonḍhor la khạtirte gortomanob (Hole Man) hisạbte oprom akana. Noa ḍonḍhor ko modre thoṛa do bir gajaṛren janwanrko sikạrko lạgit́te beoharet́ tahẽkana ar thoṛa do ḍonḍhor redo ac̃hõe okoḱ  kan tahẽkana.

Moṅgol hilok (23 August) ać tahẽkan kumbạ-oṛaḱ bahre re mạ̃ṛĩ ko ńamket́taea. Menkhan bạṛićaḱ ghoṭona ghoṭao akana mente jãhãn cinhạ baṅ ńam akana. Amdaj turui gel (60) umrere gurena. Uni do Rondonia rajjo reaḱ Tanaru ṭoṭhare basok kan tahẽkan ạdivạsi hoṛko modre nuige bańcaoe tahẽkana. Noa rajjo se naṅgraha do Bolivia simạna se aṛere menaḱa. Akoaḱ tahẽn ṭhạ̃i se disom ḍhera mente eyae gel (70) dosok re mit pal hoṛko hotete ḍher hoṛko gurlena mente ko dharonaet́ kana. 1996 sermare uniaḱ bos ren turui goṭen sodosso ko miner se malkaṭa koaḱ hamlate gur ocolena. Ar nonkate jotoko gurente ać eskarge bańcaoe tahẽkana. Brazil reaḱ ạdivạsi ko cetanre kạmikan songstha Funai 1995 sermare eken uni hoṛe bańcao akan babotreko baḍae akada. Un khon ona songstha do uniạḱ nirại lạgit́te ona ṭoṭhae nońjoraḱ kan tahẽkana.

Ado onkage hiri se ṭohol kan okte Funai ren mit́ hoṛ Altair Jose Algaer do uni gur akane ńamkedea. Uniaḱ mạ̃ṛĩ do Macaw ńutuman cẽṛẽ aḱ phãkṛãḱte eset́ akan tahẽkana.Marselo Dos Santos khoboriạko baḍae ocoeket́koa je, paseć gujuḱe aṭkar daṛeaḱ tahẽkante aćtet́ge phạ̃kṛãḱte hoṛmoe eset́let́ tahẽkana.

Uni ạdibạsi hoṛ do okoe são jãhãn sompok baṅ tahẽkantea. Onate cet́ pạrsite kathae roṛet tahẽna baṅ baḍae akana. Inạ chaḍa oka jạtiren kanae ona bin baḍaege tahẽyena.




Disomre Jo̠to̠ Lekan Juluaḱ Sunum Reaḱ Dam Liṭer re Mõṛẽ (5) Ṭaka Ko̠mena

Digel, Octane ar Kerosene reaḱ dam do thoṛagan rehõ ko̠m akana. Metaḱme Sarkar do liṭer re mõṛẽ (5) ṭaka kateć ko̠m reaḱe goṭa akada. Noa do bijli bạti (current) ar Khonij sompot ren Protimontri Nasrul Hamid noa khobore baḍae ocokeda.

Baḍaeabon je, calaoen 5 August khon disomre joto lekan juluḱ sunum reaḱ dam ko ḍherlena. Metaḱme Ḍigel ar Kerosene reaḱ dam liṭer re 34 ṭaka ḍherente 114 ṭaka, ar  Peṭrol hõ onkage liter re 44 ṭaka ḍherente 130 ṭaka kateć paṛaoena. Ar Octane reaḱ dam hõ liṭer re 46 ṭaka ḍherente paṛaoena 135 ṭaka liṭer.

Enḍe khan joto lekan sunum dam ḍherente hoṛ dejok gạḍiko reaḱ bhaṛa ḍher são são hạṭiạ bajar re dinạm din jạruṛaḱ jinis pạti buluṅ, sunum, ututeaḱ selet́ joto ko reaḱ dam ko ḍherena. Khan noa reaḱ dosa reṅgeć nacar hoṛko talare heć paṛaoena.

Menkhan nit́ nãwãte emen dam lekate, mõṛẽ ṭaka komente digel ar kerosene do liṭer re mit́ sae are (109) ṭaka, petrol reaḱ dam do mit́ sae bar gel mõṛẽ (125) ṭaka ar Octane reaḱ dam hõ mit́ sae pe gel (130) ṭaka kateć paṛaoena.

 

 




 Ca Baganren Kạmiạko Gel Are (19) Din Tayom Arhõ Kạmi Ṭhạ̃iko Ruạṛena

Mit́ lagaote gel are (19) din badre hola Robibar (28 August) khon Syhlet ṭoṭharen ca baganren kạmiạko kusi monante kạmireko dhurạuena. Nunạḱ din badre kạmireko ruạṛ hećente rạskạ michil ante kạmireko selet́ena ar joto hoṛaḱ mẽt́ muṭhạnre rạskạ ńelogoḱ kana. Ente Maraṅ Maraṅ Montri Shekh Hasina do mit́ sae bar gel (120) kạuḍi bodolte mit́ sae eyae gel (170) kạuḍi kateć emako reaḱe goṭaket́te ca baganren kạmiạko são são eṭaḱ eṭaḱ kạmiạko hõ sarkar gunman johar ar sarhao ko emae kana.

Onka leka Ca baganren kạmiạić Union Sylhet Valley ren sabha mukhiạ Raju Goala doe menkeda, Ca bagan re kạmi lạgit́te oka muskil tahẽkan nit ona caba akana. Onate kạmiạko do rạskạ salaḱ kạmiko ehoṕena. Ar note Syhlet bibhạg reaḱ Moulvibazar ar Hobigonj jilạ reaḱ joto ca bagan kạmiạko mojuri se beton ko ḍherentako iạte nonḍen ko kạmiạko hõ kusi monante kạmi ṭhạ̃iteko hećena. Moulvibazar jilạ Srimongol Varaura ca baganren kạmiạić Liton Hazra doe menket́a, Maraṅ Montri okaṭaḱ niṭ akat́ onale manao hataoket́a. Onate kạmirele ruạṛena.

Maraṅ montri aḱ ghosona lekate mojuri hisạbte mit́ sae gel eyae (170) kateć ṭaka ko ńama. Ar eṭaḱ eṭaḱ subitạ lekate dinre 450-500 ṭaka kateć khorocoká mente baḍae ocokeda.

Baḍaeabon je, calaoen 9 August khon ca baganren kạmiạko 120 khon 300 kateć ṭaka ḍher lạgit́te mit́ sae turui gel turui (166) goṭen ca baganren mit́ lakh tala khon hõ ḍher kạmiạko andolon se michilreko pheḍlena. Enhiloḱ khonaḱ pon din dhạbić bar ghonṭa katećko kạmireko jirạuena.

Inạkate 13 August khonaḱ arhõ kạmire baṅ selet́kate michil ko sạrdiyena. Khan 19 August ńindạ mojuri 120 ṭaka khon 145 ṭaka babotre mit́ṭen chukti do hoyen re ona dea  kateć michil se andolon ko calao idikeda. Maraṅ Montri são gapalmarao se ńapam aste kạmire ko ruạṛlena. Ca bagan re kạmiạko hape tahẽkante ca silpo ko hõ ekal ochol cabalena. Nonkan muskil dosare 170 ṭaka kateć emako reaḱ goṭayena. Sạnicar (27 August) ạyuṕ bela Gonobhobon re ca kạmiạkoaḱ dạbi iạte Maraṅ montri Shekh Hasina são joto ca baganren mạlik ko são mit́ bạisi talate noako goṭakeda. Nit Sylhet ṭoṭharen sanam ca baganren kạmiạko nij nij kạmi ṭhạ̃iteko ruạṛ heć akana.