July Cando Kho̠n Bar Gel (20) Hajar Kạuḍi Kate Ko̠ Ńama Birbanṭa Ko̠.

Darakan July cando kho̠n sanam birbanṭa ko̠ manot selet́ bar gel (20) hajar kạuḍi kate ko̠ náma me̠nte birbanṭa montri A.k.M Mozzamel doe lại sodor keda. Robibar (20) June Rajdhạni re ñawã te baenao akan Dhaka jilạ Birbanṭa Comlpex o̠ṛaḱ reaḱ uḍhau  akhṛa re maraṅ pẹra lekate̠  katha roṛ okte̠ noa doe menakada.

Montri un okte birbanṭa koaḱ bhạlai lạgit́ sarkaraḱ aema kạmihora ko̠ doe lại sodor keda, Birbanṭa ko̠ lạgit́ pe gel (30) hajar taheñ thại benao kạmi thoṛa din tayom khonge ehoboḱa.Maraṅ Montri Sekh Hasina birbanṭa ko̠ lạgit́ pe gel (30) hajar oṛaḱ benao reaḱe hẽḱ akada. Arhõe menkeda, birbanṭa ko̠ lạgit́ begor kạudi tege cikitsạ seba ńam reaḱ hõe toenat akada. Noa ko̠ tala tege aema haspatal  ar jilạ-upạjilạ ko re hoṛmo joton centre re kạudi em hoy akana. Inạ chaḍa kate hõ goṭa disom re sanam birbanṭa koaḱ topa do mit́ge aoda lagit́ kạmihora calaḱ kana. Montri no̠a o̠kte joto hoṛ  birbanṭa ko disạ selet́ janam baba Baṅgabondhu aḱ kukmu aḱ sona reaḱ disom benao rakap re apan ạpin kạmi idi lạgit́e udgạuket́koa. Noa akhṛa re̠ Dhaka jilạ ren prosassok Md. Sohidul Islam, Dhaka 20- ason ren soṅsod member Benjir Ahmod, Banijjo montronaloy ren socib Topon Kanti Ghos, Dhaka polis Super Md. Maruf Hossain são aema birbanṭa ko̠ hạjir ko tahẽkana.

Noa So̠mbad sećte Baṅgladisom ren sanam Santal Birbanṭa kope ñehõr ocoḱ kana je ape manot selet sarkar khon emoḱ kan kạuḍi do July cando khon 20,00 hajar kạuḍi katet́ pe ńama. O̠nate ape do office re jogajog tabonpe ar sarkare emoḱ kan kạuḍi manot selet ataṅpe.

Source: Banglar janapod




Ko̠ro̠na re̠aḱ te̠saraḱ (3) Ḍheo Birud re̠ teṅgo daram lạgit́ SaPṛao

Goṭa dhạrti re̠ ko̠ro̠na rog do̠ ḍheo le̠ka baṛhao idiḱ kana. No̠a rog te̠ jạbun kateć gujuḱ soṅkha hõ baṛhao calaḱ kana. No̠a do̠ ko̠ro̠na re̠aḱ dosar dhap ko̠ me̠taḱ kana. Dhaka re̠ ko̠ro̠na rog ńam akat́ ko̠ modre̠ ḍelṭa rog 68 percent. Rajsahi re̠ porikha akat́ 40 percent nạmuna re̠ ko̠ro̠na virus ńel ńam akana. Sastho odhodoptor do̠e dharonaeda, nonḍege ḍelṭa rog do̠ ḍher akana.

Nit́ no̠a ḍelṭa lekanaḱ ko̠ro̠na rog so̠ho̠r ar ṭola-paṛa re̠ pasnao akana.Nacar hoṛko̠ no̠a rog ńametko̠ soṅkha do̠ 30 percent amdajoḱ kana. Songslisto ko̠ ṭola-paṛa re̠n horko̠ lạgit́ ạḍi bhabna ko̠ so̠do̠r ke̠da.Nacar dosare̠ me̠naḱ ko̠ hoṛko̠ sasthobidhi cet́leka ko̠ eṛaṅeda, onkage akoaḱ dinạm din kạmi kateć jo̠m lagao akoa. O̠na khạtir o̠ṛaḱ kho̠n bahre calaḱ hoyoḱ takoa. O̠na iạte onḍenaḱ aso̠laḱ chubi baḍae ńam lạgit́ nạmuna porikha re̠aḱ e̠ṭaḱ upại bạnuḱa. Khange rog re̠aḱ cinhạ ko̠ ạ̣ḍi bạṛti ko̠ ạikạuet́ khan cikit́sa lạgit́ ko̠ hijuḱ kana ar mũskil ko̠ bujhạuet́ kana. July cando kho̠n ṭikạ emoḱ kạmihora e̠hob re̠aḱ katha menogoḱ kana,me̠nkhan no̠a poristhiti samal lạgit́ jo̠to̠ seć kho̠n sapṛao tahen jạruṛa. Jạruṛ kana jo̠m ar kạuḍi sećte go̠ṛo̠ emoḱ. Inạ chaḍa hõ nacar hoṛko̠ talare̠  ko̠ro̠na porikha baṛhao hoyoḱa. O̠raḱ o̠ṛaḱ, ṭola-paṛa re̠ nạmuna porikha kateć mońj cikit́sa ar sasthobidhi se̠ hoṛmo joton kạmi ko̠ manao khạtir jạruṛaḱ be̠bostha ko̠ hatao daṛeaḱ khan te̠saraḱ ḍheo mokabelai lạgit́ sujog ńam daṛeaḱa.




Ko̠ro̠na Tikạ emo̠ḱ kạmihora ehoboḱkana 19 June khon

19 June khon ar hõ disomre COVID-19 tikạ emoḱ kạmihora ehoṕboḱ kana mente sodor akadae sastho montri Jahid Malek. Somber mit́ akhṛare sastho montri arhõ menakada, disomre din din aema ṭhạire arhõ korona rog chạplạo do̠ ḍher akana. Nit khonge sanam ko arhõ aodhanoḱ hoyoḱ tabo̠na. Uniye menakada, hospitalre gitić jaega se seat do thoṛa gea. Ko̠ro̠na ajar bạrti chạplạolen khan saṕdaṕ kạmire tạkić aḱ hoyoḱa ar jiwi hõ ḍher nasaḱa. Onate niạ rog teṅgo daram cetan regi jor emogoḱ hoyoḱa, kobja lagaḱa niạ ajar saphasaphi tahen ar niropon hoṛmo tahen lạgit́ sastho montronaloy reaṅ ạn ạri batao lagaoḱa. Onate diso̠m re darakan 19 june khon joto hoṛko lạgit́ ṭikạ emogoḱ ehoboḱ kana onate niạ dhao sanamko niạ tikạ hatao lạgit́e iń uskuret́ bona.




Bodolgachi re̠ Benao Mucạt́ Laharege Dasaoena Ạdibạsiko̠aḱ Tahẽn O̠ṛaḱ.

Naogan re̠aḱ bodolgạchi re̠ ạdivạsi ko̠ lạgit́ benaoet́kan tahẽn oṛaḱ ạuri benao mucạt́ rege dasaoena. Baḍae ńam akana, ko̠m dam re̠aḱ jinisko̠ te ko̠ benao akat́te̠ ona do̠ dasao akana. Budhbar hiloḱ sodor  union jirol atore̠ ńel baṛakate ko̠ bujhạu ńam akada. Me̠nkhan Oṛaḱ benao lạgit́ iṭa,gitil, ar bhit se̠ gonḍa ko̠ la akat́ kạmiạko̠ lạgit́ akoge̠ dam e̠moḱ lagaoat́koa.

Baḍae ńam akana, 2020-21 se̠rma re̠ Manotan Maraṅ Montri Sekh Hasina do̠ ạdivạsi hoṛ ko̠aḱ jion jiṅgi lahanti lạgit́ o̠ṛaḱe bkhrawat́ ko̠a .No̠a  irạl (8) got̠en oraḱ modre̠ ko̠ e̠m akan hoṛ ko̠ hoyoḱ kana jiol atore̠n Jogen Nath re̠n ko̠ṛa hopon Bikas Pahan ar Akash Pahan.  O̠na  ato re̠n hoṛ ko̠ lại sodor ke̠da, o̠ṛaḱ benao re̠  mit́ (1) no: iṭa beohar re̠aḱ katha tahẽkan re̠ hõ 3 no: iṭa ko̠ e̠m akat́ ko̠a. Ar gitil re̠ ạḍi thoṛa cement ko̠ me̠salaḱ kana. Ona iạte bhit dasao ńurena. Akash pahan do̠e lạike̠da, mistri ko̠ do̠  oṛaḱ lạgit́ irạl (8) hajar 3 no: iṭa tho̠ṛa dam re̠aḱ gitil hõ ko̠m dam re̠aḱ ko̠ ạgukeda. Inạ cdaḍa arhõ bar (2) hajar iṭa ar 1 gạḍi mońj gitil ar aleaḱ nijeraḱ tk te̠ kirin lagaoakat́lea. Ona bar oṛaḱ benaoić mistri do̠e hoyoḱ kana sor upạjila re̠n Sumon ńutuman ar uni sãotei tahẽkana kirisno pahan.

Bikas pahan ar Akash pahan kin me̠nkeda ạuri benao mucạt́ rege bhit do̠ dasao ńurena. Tayom daram arhõ rạput́ daṛeaḱa baṅ meno̠go̠ḱ kana. No̠a babodre̠ Sumon mistri são  katha roṛ re̠aḱ ko̠ kurumuṭu ket́ khan phone ge̠ bae risiv leda. Ać re̠n são kạmiạić kirisno pal do̠e  lại ke̠da ona oṛaḱ re̠ 3 no: iṭạ ar ko̠m dam re̠aḱ gitil ko̠ te̠ benao akan te̠ bhit do̠ dhasao ńurena.  Onka ge Akash pahan aḱ oṛaḱ be̠nao re̠ hõ ko̠ dam jinis ko̠ beohar akat́te̠ thoṛa din lahare̠ bhit do̠ paṛaḱ ńoḱlena. Menkhan tayom te̠ ona hõ ko̠ jut́ aro ke̠da.

Prokolpo Upạjilạ Committee member Socib (PIO) Mahububur Rahman do̠e me̠nkeda. Uni do̠ noa oṛaḱ benao babo̠d cet́ hõ bạṅ baḍaea.  Upạjilạ Nirbahi Officer (UNO) prokolpo sabha mukhiạ Alpona Iasmin do̠e me̠nke̠da,Tinạḱem daṛeaḱa olme. Bho̠nḍ lekhan ińgeń bho̠nḍeda, ar lahantiyet́ khan ona hõ ińge.




InTermadiate (HSC) Biḍạu HaTao Lạgit́e Sapṛaoḱ KaNa Centre

Ko̠ro̠na mãhãmari khạtir  nitoḱ hõ siknạt gãota ko̠ bond menaḱre̠ hõ ‘sasthobidihi’ ko̠ manao bachao kate HSC biḍau hatao lạgit́ sapṛaoḱ kanae Dhaka college lebe̠l (Secondary) ar high iskul(Uccho madhomiky)  siknạt board. No̠ako̠ talatege  2021 se̠rma lạgit́ high iskul porjai re̠n siknạt gãota re̠n maraṅ mahasoeko̠ ar ona soṅge joṛao akan ko̠ ṭhe̠n nãwã centre be̠nao ar centre bonodol re̠ań abedon khoj hoy akana.

Siknạt board re̠aḱ dhạṛwaḱre̠ me̠n hoy akana sanam  mahasoe ko̠ 30 june talate̠ nijaḱ padte̠ biḍạu ạyurić ṭhen adedon lagaḱa. Tạlikạ akan sanam centre ge̠ Covid-19 re̠aḱ sasthobidhiko̠ manao kate̠ biḍau hatao hoyoḱa. Nãwã centre be̠nao lạgit́ pe̠ (3) hajar tk ar centre bo̠no̠do̠l bakhra hajar tk  do̠ sonali bank talate jomai hoyoḱa. Fee joma akat́ slip abedonpotro são e̠m lagaḱa. Ko̠ro̠na virus khạtir calaoen se̠rma 17 march kho̠n disom re̠aḱ sanam siknạt gãota ko̠ bond me̠naḱa. Calaoen serma re̠aḱ Hsc biḍau hatao baṅ hoy akana. Niạ se̠rma re̠n pạthạu ko̠aḱ JSC ar SSC result goṛ kate̠t́  re̠sult ko̠ e̠matkoa.

Calaoen 26 may siknạt montri  Dipu Moni mit́ jarwaḱ rei me̠nleda, mãhãmạri thoṛa ko̠m ńoḱlen khan darakan 13 june iskul-collage jhić re̠aḱ ko̠ hudisoḱ kana. Hsc pạthuạko̠  kạtić macha sllebas  cetan re̠ irạl ge̠l po̠n (84 )din class hatao kate̠ bar  (2) hapta tayom biḍau hatao hoyoḱa me̠nte baḍae oco akana. Montri me̠nleda, biḍau hatao re̠aḱ tạriḱ do̠ class e̠hob tayom baḍae ńamoḱa.

Nãwã centre bonodol lạgit Dhaka board re̠aḱ website kho̠n bachao akat́ tạlika download kate̠  purun kateć ardaspotro joma e̠m hoyoḱa. O̠na são joṛao me̠naḱko̠ upạjilạ nirbahi kạmiạić  protayon se̠ protibedon jilạ prosasoḱ hote̠te̠ biḍạu ạyurić ṭhen kul hoyoḱa.

Prostab akat́ centre do̠ high iskul ar college lebel siknạt ko̠ board re̠aḱ mạnjur len khange ạḍepase okako̠ siknạt gãota ko̠ se̠le̠t́doḱ lạgit́ sana me̠naḱ , ona ko̠ siknạt gãotako̠ re̠n maraṅ mahasoe acaḱ pad re̠ soṅkha uduḱ katet́  pusṭạu te̠ jạhir se̠le̠t́ sonmotipotro (consent form) mul copy abedon potro são jomai hoyoḱa. 1 june kho̠n 30 june e̠makan o̠kte nạpit́ re̠ baṅ emlen khan ar abedon potro bako hataoa. O̠ka ko̠ siknạt gãota ko̠ 2021 serma re̠n Hsc biḍau lạgit́ nãwã centre abedon akat́ ko̠ onko̠ do̠ niṭ́ akat tạlika re̠  arhõ abebon lạgit́ me̠n hoy akana. Abedon re̠ nãwã centre baṅ e̠moḱ hoyoḱa.




Uyhạr re Birsa Munḍạ !

Niạ̣ Bharot Upomohadiso̠m re̠ Inrgej birudre ạdibạsi koaḱ tinạḱgan lạṛhạe hoelen onako̠ mo̠dre Ulgulan se Munḍa lạṛhạe mit́ten kana. Ạdibạsi Mundạko̠ ̣do̠ Briṭish amol re̠ onko birudko teṅgo̠ lena ar onkoaḱ koclo̠ṅ birud ko jagwarlena. Noa Munḍa hul se̠ (bidroho) re̠n ạyurić do̠e tahẽkana (Birsa Munda). Me̠n daṛeakabon je̠ nui hotetege no̠a upạmohadiso̠m re̠n ạdibạsiko̠ jagwarlena. Aćre̠n cela ko̠ ṭhen dhạti baba hisạbtei tahẽkana. Nagam re̠n Ulgulan lạṛhạeren ạḱyurić Birsa Munḍạ do̠e tahẽkana mit́ ạdivạsi sãota be̠naoić.

Briṭish ạyur ko̠aḱ harmad se̠ jạr julum birudre ạdivạsi munḍạ ko̠ jarwa mit́ kateć munda hul (bidroho) e̠hoṕleda ok do tayo̠mte Ulgulan ńutumte ko ńumleda.

15 November 1875 se̠rma re̠ un bidal re̠aḱ bihar nitoḱ jhaṛkhanḍ rajjosṭi re̠aḱ Raci Ulihatu ato re̠i janamlena. Ać apat́aḱ ńutum do̠ Sugna Munda ar eṅgãt ńutum Kormi Hatu. Kạṭić kho̠nge uni do̠ british hoṛko̠ hotete jạr julum ocoḱkan hoṛko̠ lạgit́ ạḍi ãṭe bhabnaḱ kan tahẽna, onko̠ bańcao re̠aḱ hore sendra baṛaet́ tahẽna.

Birsa munḍa ạyurte̠ 1899 – 1900 se̠rma re̠ ‘Munḍa Hul do̠’ hoylena.  Raci re̠aḱ dạkhin nakha seć no̠a hul do̠ munḍa pạrsite ‘Ulgulan’ ko̠ me̠taḱa. Ona bhe̠d  do̠ hoyoḱ kana  ạḍi kajaḱ lạṛhại. No̠a re̠aḱ kukmu do̠ tahẽ kana munḍa jạtko furgạl be̠nao. Birsa Munḍạ ar aćre̠n são phạd ko̠ upạjilạ, girjạ, sarkari kạmiạko̠ ar misonari ko̠ akham ket́koa. Onate̠ o̠nḍe maraṅ mũskil paṛaoena.

Mucạt́ hạbićte lạṛhạe ko̠ bhagao ocoena. Birsa se̠le̠t aćren sãotenko̠ amdaj mit́ sãe gan gateko̠ saṕket́koa. Bicạr re̠ Birsa Munda ar bar hoṛaḱ Phạsi lạgit́ ko̠ hukumke̠da. Phạsi laha hiloḱge̠ 9 june 1900 se̠rma re̠ Birsa Munḍạ do̠e goćena. Menako̠  kạd o̠ṛaḱ bhitri rege jomaḱ re̠ bis e̠made taheakana ar ona jo̠mkatećge uniaḱ gujuḱ do̠ hoyakana.

Te̠heń 9 june, BIRSA MUNḌẠ aḱ gujuḱ mãhã.

Niạ din re uni ar uni sãoten lạṛhạean birnanṭa ko lạgit́ tahenkana Uyhạr ar aema aema mano̠t johar!




BAṄ JHIJHUḰ KANA SIKNẠT GÃOTA (Sikkha Protisthan) KO̠

Calaḱkan lockdown re̠aḱ okte̠ do̠ 16 june tala ńindạ hạbić baṛhao kate̠ Robibar (6 june) palwana  (Progapon)lại  jạjir akadae montri porisod bibhab. O̠nate̠ siknạt gãota ko̠ 13 june baṅ jhijuḱ kana. Tis jhijuḱa baṅ me̠nogoḱ kana. Ko̠ro̠na khạtir mit́ se̠rma kho̠n hõ bạṛti hoyoḱgoḱ kana jo̠to̠ lekan siknạt gãota ko̠ bond me̠naḱa. Siknạt gãota ko̠ jhić lạgit́ mimit́ jaegako̠ re̠ nana parkan kạmi ho̠ra ko̠ manaoeda oloḱ paṛhaoḱ kan gidrạ ko̠.

Siknạt Montri Dr. Dipu Moni , calaoen 26 may  lại so̠do̠rle̠da, ko̠ro̠na ṭhoṛa ko̠m ńoḱle̠n khange̠ 13 june kho̠nge Inter mediate lebel re̠aḱ siknạt gãota ko̠ jhijuḱa.Ar Versity jhijuḱ do̠ pạṭhua gidṛa ko̠ ṭikạ e̠m cetan re̠ ṭehaḍoḱ kana .Siknạt Upomontri Mohibul Hasan do̠ sombat madhome me̠tat́ko̠a  ko̠ro̠na mũskil okte̠ manao bachao khạtir siknạt gãota ko̠ baṅ jhijuḱ kana. Tayom daram gapalmarao kate̠ o̠kte do̠ bạḍae ńamoḱa.

Siknạt Montronaloy re̠n  Primary ar Collage siknạt bibhab re̠n Socib Md. Mahbubur Hosain do̠e me̠nkeda, ‘Siknạt gãota ko̠ jhić lạgit́ ko̠ro̠na rog pasnaoḱ 5 percent latar do̠ hoyoḱ jạruṛa.  Menkhan Robibar sarkar calaḱkan lockdown darakan 16 june hạbić baṛhao hoy akana.  No̠a re̠ jo̠po̠ṛao akan ko̠ são duṛup kate̠ iskul-collage jhić re̠aḱ goṭae hoyoḱa.

Ko̠ro̠na khạtir calaoen se̠rma 17 march kho̠nge disom re̠aḱ jo̠to̠ siknạt gãotako̠ do̠ bond me̠naḱa. Aema din chuti hoyen khạtir  Primary kho̠n e̠hobkate̠ Collage lebel hạbić andaj pon (4) kạruṛ oloḱ paṛhaoḱ gidrạ ko̠ ạḍi mũskil re̠ ko̠ paṛao akana. Calaoen se̠rma ko̠ro̠na rog ạḍi ãṭ ḍherlente̠ ona se̠rma re̠aḱ  5 April kho̠nge lockdown do jahir akana. 13 april hạbić jãhãle̠ka lockdown  hoyle̠n re̠ hõ rog arhõ bạṛti pasnaoente̠ 14 april kho̠n do̠ sarkar ‘KAJAḰ LOCKDOWN’ do̠e e̠mke̠da. Taynomte̠ City Corporetion ṭoṭha ko̠ re̠ gạḍi ko̠ calaḱ re̠aḱe hukum ke̠da.   Men̠khan  sạṅgiń te̠ calaḱ kan bus, lonch ar train ko̠ do̠ Eid hạbićge̠ bo̠nd tahẽkana.

Inạ tayom 24 may kho̠n gạḍi ko̠ calaḱ re̠aḱe hukum ke̠da. Khange 31 may hạbić lockdown baṛhao hoyna ar tayomte̠ 6 june hạbić arhõ mit́ haṕta re̠aḱ lockdown baṛhao hoyna.  Thoṛa din kho̠n Ko̠ro̠na rog do̠ ạdi dãṭ chạplạu akante ar gujuḱ re̠aḱ soṅkha hõ ḍher akante̠ ar mit́ dhap manao bachao baṛhaoena.




Mẽro̠m Ar Jo̠m Ko Ńamke̠da Kolhe ko̠

Ko̠ro̠na re̠aḱ dosar dhapte̠ Disom re̠aḱ Utạr nakha phe̠ḍ jilạ ko re̠ ko̠ro̠na rog ạḍi ḍher akante̠ kạmiạ re̠ṅgeć nacar hoṛko̠ jio̠n re̠ ạdi mũskil okte̠ do̠ heć paraoakana.noa mũskil okte̠ kạmiạ reṅgeć nacar hoṛko phe̠ḍre̠ teṅgoakan ROTARY CLUB OF DHAKA kaouran bajar.

Teheń 1/06/2021 tikin 11 baja okte̠ Godagaṛi Upạjilạ Babuḍaṅg nawa ṭola re̠n kolhe ko̠ talare̠ pe̠ ge̠l (30) kạmiạ gharoṅj re̠n horko̠ jomaḱ Ar ona soṅge soṅge ge̠l (10) goṭen gharoṅj talare̠ mit́ṭen (1) kate̠ mẽrom em hoyna. Arhõ goṛo ko̠ ńam keda ge̠l (10) kg cauli, mit́ (1) kg dạl, mit́ṭen (1) sunum botol ar mõre̠ (5) goṭen mask. Amnura Rotary Comminity Cor ar Tabitha Foundation aḱ utjogte̠ ar Rotary Club Of Dhaka kaouran bajar ar ona selet́ Rotary Club Of Padma Rajshahi, noa r̠eaḱ gopoṛte̠  jo̠m do em hoy akana.

Noa em goṛo akhṛa re̠ Maraṅ sobha mukhiạ Amnura rotary community  cor upadesṭa ar Tabitha  foundation re̠n cạcạlạuić Stephen Soren, arhõ hạjire̠ tahẽkana Amnura  re̠n sabha mukhiạ  Prodip Hembrom. RCC sobha mukhiạ do noa akhṛare̠  jarwa akan sanamko̠ rotary club re̠aḱ kạmi babod rei lạiat́koa, ar ko̠ro̠na okte̠ sasthobidhi manao lạgit́e sontorket́koa. Noa goṭa akhṛare̠ joto lekan goro gopoṛore̠ tahẽkana National Agency  For Green Revolution (NAGR).

Amnura Rotary Comminity Cor 2019 se̠rma kho̠n chapai nawabgoṅj, Rajshahi ar Naogan jilạ re̠ jilạ re̠ Amnura Rotary Cor be̠nao kate̠ noa talate̠ ona ṭoṭha ko̠ re̠ kạuḍi ar siknạt lahanti lạgit́e kạmida.Calaoen se̠rma 2020 kho̠nge̠ ko̠ro̠na mãhãmạri okte̠ pe̠ ge̠l mõṛe (35) goṭe̠n gharoṅj  re̠n hoṛko̠ pe̠ (3) cando jomaḱ em goṛo ar Collage re̠ paṛhaoḱkan  15 reṅgeć gidṛako talare̠ paṛhaoḱ jinis hisạbte̠ Smart phone ar barea Laptop em hoy akana.

Amnura Tabitha kindergarten skul re̠n mit́ sae bar (132) goṭe̠n gidrạko 6 cando mit lagamte̠ pusṭi jomaḱko̠ ńam ke̠da. Arhõ ko̠ro̠na okte̠ kạuḍi sećte lahanti lạgit́ ber ge̠l (20) gharoṅj re̠n horko̠ 10 goṭe̠n geḍe, 20 gharoṅj re̠n hoṛko̠ 10 goṭe̠n sim hopon ar 10 goṭe̠n gharoṅj re̠nko̠ ṭarki sim ar ona se̠le̠t́ 10 goṭe̠n gharoṅj re̠n hoṛko̠ merom ko̠ ematkoa  ona soṅge̠ soṅge̠ ko̠ro̠na sontor tahẽn lạgit́ kạmiko̠ calao idiḱkana.




Mit́ Mukhạṛ se Mask begor saphate ghane gahne horoḱ lekhan hendẽ rodot́ se black fungus te jạbunoḱ reaḱ botor menaḱa

Boṅgobundhu She̠kh Mujib Medical Bissobiddaloi re̠n upacarjo Sarfuddin Ahomed do̠e baḍae oco akana, bebohar akat́ mask  begor saphate̠ bar bar horoḱle khan HENDE RODOT́ se (BLACK FUNGUS) ńam re̠aḱ bo̠to̠r menaḱa. Black Fangas se̠ Mucarmaycosis bisoi niye sanamko̠ soceton lạgit́e menke̠da.

Sunibar mit́ṭen Besorkari  Television  re̠ emlen gapalmarao re̠ BSMMU upacharjo no̠a katha lại jạhirke̠da. Uni do̠e menke̠da, Bharot sãote̠ Baṅgladisom aṛeko̠ reaḱ jilạ soṅkha pe̠ ge̠l mõṛe (35) . no̠ko̠ modre̠ chapainawabgonj, Jossor, Satkhira, Poncogor selet́ arhõ thoṛa jilạ re̠n hoṛko̠ lạgit́ Bharot ạḍi so̠r ńoḱge̠te̠ ạḍi bạṛtiko̠ calaḱ hijuḱkana. No̠ko̠ hoṛge̠ bạṛti Mutant Verient ńam re̠aḱ bo̠to̠r menaḱa. Bharot re̠aḱ  no̠a  verient  Mit́ hoṛ kho̠n bar ge̠l (1-20), ar bar ge̠l kho̠n po̠n sãe(20-400)  manwako̠ akranto ko̠a. No̠a okte̠re̠ ko̠ro̠na virus le̠kan bo̠to̠ranaḱ rog cabae lạgit́  border aṛe re̠aḱ jilạko̠ re̠ kajaḱ lockdown hoyoḱ jạruṛa, je̠mon borḍer aṛe jilạko̠ re̠n hoṛko̠  so̠r jilạko̠ re̠ se̠ Dhaka so̠ho̠r ar eṭaḱ so̠ho̠r re̠ hõ bako̠ se̠n daṛeaḱ ar mit́ jilạ re̠n hoṛ eṭaḱ jilạ jemon baṅko̠ bo̠lo̠ daṛeaḱ.

BSMSU upacarjo do̠e me̠nke̠da, Bharot phe̠ḍ jilạko̠ kho̠n jahaege̠ko̠ hijuḱ  onko̠ do̠ Quarentaine re̠ do̠ho̠ ko̠ le̠k kana. Ente̠ borḍer aṛe jilạ re̠ bạrti ko̠ro̠na rog ńamet́koa, o̠nate̠ cikit́sa bebosthako̠ se̠le̠t kajaḱ lockdown e̠m jạruṛ ar Bharot kho̠n tinạḱ Baṅgladisom ko̠ hijuḱkana sanamko̠ Quarentaine re̠ do̠ho̠ chaḍa etaḱ jahan upạiko̠ do̠ bạnuḱan.

Oddhapok Sarfuddin Ahomed lai ke̠da, Ne̠be̠tar bharot re̠ no̠a Fungus rog ńel ńam akana.  No̠a Fangas do̠  Baski  jomaḱ, Baski jo̠, ae̠ma din kho̠n Frez re̠ do̠ho̠ akat́ jomaḱko̠, Be sapha mask, oxygen ar ICU ar Hiomedefire kho̠n hoy daṛeaḱa. Okoe do̠ Diabetis rog re̠i jạbunakan , okoe do ko̠ro̠na rog te̠ ae̠ma din kho̠ne jaṛao akan, Cancer ńam akade rogi, ạḍi kajaḱ Brod- spektrum Entibiotik beohar, bhaṛti hoṛmo maejiu, Pusṭi ovab te̠ hõ noa rog ńam re̠aḱ bo̠to̠r menaḱa.

Black Fungus do̠ Raino- Orbital- Ceribital dho̠ro̠n do̠ mũ seć kho̠n bo̠lo̠ kate̠t́ mẽt́ ar bohoḱ hataṅ re̠ bo̠lo̠ darẹaḱa.. noa kho̠n bancao ńam lạgit́ ạḍi sabdhante̠ tahẽn jạruṛa. Oddhapok Sarfuddin ahomed do̠e reṛ ke̠da, ‘Black Fungus Se Mucormycosis  ńamet́ko̠ rogiko̠ moṅj cikit́sa ńam lạgit́ BSMMU Cokhu Biggan bibhag, Comionity Ofthalmolgy bibhag, Mũ lutur nạnḍri bibhag , Vairology bibhag , (ICU) bibhag selety  thoṛa Medical Board goṭhon hoy akana. Okoe̠ Bisesoggo no̠a Fangas rog re̠aḱ cikit́sa se̠ba emako̠ uni do̠ sanam hoṛko̠ je̠mon jaha le̠kan gujob se̠ bhul kho̠bo̠r bako̠ luturaḱ nonkanaḱ uskur kathae ematkoa.

Note̠ sunibar upacharjo acaḱ kạmi ṭhại re̠ BSMMU Deen ko̠ são  sobha re̠i jarwaena. Uni do̠ bạṛtikaete̠ ko̠ro̠na ńamet́ko̠ rogi soṅge̠ soṅge̠ Non Covit rogi se̠ okoe do̠ baṅ ńam akade, cikit́sa se̠ba jạruṛ, nonkanko̠ hõ cikit́sa se̠ba hatao kạgit́ ạḍi kajaḱe udgạuket́koa.




Rajshahi selet́ arhõ pe̠ (3) jilạ re̠ daraekana “Bisses lockdown”

EID tayo̠m kho̠naḱge disom reaḱ jo̠to̠ jilạ ko̠ re̠ ko̠ro̠na rog ḍher calaḱkana. Nit hạbićte̠ rog námakan 40 percent kho̠n hõ bạṛti hoyakante̠ chapainawabgonj re̠ mit́ hapta lockdown emhoyakana. Ar hõ pe̠ (3) jilạ do̠ tạṅkhi re̠ me̠naḱa. O̠nako̠ jilạ re̠ hõ rog ḍherlen khan lockdown lạgit́ cintạ bhabna menaḱa. Ona jilạ do̠ Rajshahi, Khulna ar Satkhira. Sastho odhidoptor re̠n maraṅ aḱyurić oddhapok Dr. Abul Basar Mohamod Khursid Alom doe̠ lai jạhirakada, noa poristhiti ńe̠l oromkate̠ Satkhira, Rajshahi ar Kulna re̠ lockdown hoe̠ daṛeaḱa.

Sarkar no̠a re̠aḱ goṭawaḱ katha nitoḱ hõ bae emakatkoa. Dr.Abdul Basar do̠e menke̠da, Chapainawabgonj jokho̠nge̠ ko̠ro̠na ḍher se̠ bạṛtiyena unre̠ge lockdown ko̠ emke̠da. O̠nd̠e do̠ amdaj 40 kho̠n 50 percent rog ḍheren tayom lockdown em hoyakana. No̠a aḍepase jilạko̠ rẹ̠ hõ rog ạsḍi ãṭ ḍher calaḱkana, jemon- Satkhira, Kusṭhia, Rajshahi ar Khulna jilạ. Inḍian Verient ńamakan nonkan ko̠ 8 hor menaḱkoa chapainawabgonj re̠n, odhhapok khursid Alom do̠e   me̠nakada.noko̠ jo̠to̠ hoṛaḱ ge̠ Varot daṛan reaḱ record do̠ menaḱa.

Nit́ hạbić sanamko napae menaḱkoa. Menkhan rog arhõ ḍher idilen khan lockdown hoy daṛeaḱa. Noa pe̠a jilạ ko̠ modre̠ Rajshahire̠ dinạmge̠ ko̠ro̠na rogi bạṛtiko̠ ńamoḱkana. Lukhibar rogiko̠ ńamakana 52.5 percent. Sokolbar tarasiṅ okte̠re̠ Rajshahi bibhag sastho doptor re̠aḱ mit́ protibedon re̠ baḍae oco akana, Lukhibar Rajshahi jilạ re̠ 114 ko̠ro̠na rogiko̠ ńamakana. Rajshahi medical collage (Ramek) ar Ramek haspatal, PCR Lab jilạ re̠n bar sae gel eyae (217) hoṛaḱ nạmuna ńel hoylena. Calaoen pe̠ (3) din reaḱ nạmuna porikha kate̠ ńe̠lena, calaoen moṅgolbar Rajshahi jilạ re̠ ko̠ro̠na rogiko̠ ńamakana 21.7 percent. Ar o̠na do̠ budhbar bar (2) doboṛ ḍherena (42) percent. O̠na kho̠n hõ lukhibar do̠ ge̠l (10) percent kho̠n ḍherkate̠ 52.5 percent re̠ paṛaoena.

Bibhag sastho doptoraḱ  protibedon re̠ baḍae oco akana, calaoen 24 gho̠nṭa Rajshahi bibhag re̠aḱ 8 jilạ re̠ 276 hoṛaḱ hoṛmore̠ ko̠ro̠na ńamakana. Noko̠ mo̠dre̠ Rajshahi re̠n 114 hoṛ, chapainawabgonj re̠n 39 hoṛ, Naouga re̠n 26, Nator re̠n 44, Joypurhat re̠n 18 hoṛ, Buguṛạ re̠n 17 hoṛ, sirajgońj 7 ar Pabna re̠n 11 manwako̠. Rajshahi re̠ ko̠ro̠na rog te̠ harkhe̠t ar saset kate̠t́ 10 hoṛ ko̠ goćena.Haspatal cạcaclauić  Dr. Sayfhul Ferdos lại ke̠da  lukhibar kho̠n sokolbar tarasiṅ hạbić 24 gho̠nṭa re̠ haspatal reaḱ ko̠ro̠na ward ar ko̠ro̠na ICU re̠ge̠ ko̠ goćakana.

Uni doe̠ baḍae oco akana , calaoen 24 gho̠nṭre̠ gel (10) hoṛko̠ goćakan onko modre̠ mõṛe (5) hoṛaḱ ge̠ ko̠ro̠na positive ńamakantakoa. Porikha lahare̠ge̠ cikit́sa okterege̠ onko̠ ko̠ goćakana. Noko do̠ chapainawabgonj re̠n mõṛe (5) hoṛ. Rajshahi re̠n pe̠ (3) hoṛ, Nator re̠n mit (1) hoṛ ar kusṭia re̠n mit (1) hoṛ. Rajshahi jilạ prosasok Abdul Jolil doe̠ me̠nke̠da ko̠ro̠na khạtir aema galmarao calaḱkana. Menkhan lockdown nitoḱ do̠ baṅ emakana. EID por kho̠naḱge̠ arhõ ko̠ro̠na ḍher akana.

EID karo̠naḱte̠ sarkaraḱ ạnko̠ baṅ manao kate̠ bajar ar oṛaḱ calaḱ gho̠ṭna por rog são gujuḱ soṅkha bạṛti akana. Varot diso̠m kho̠n hećakan ae̠ma hoṛaḱ hoṛmore̠ hõ ko̠ro̠na positive ńamakana. No̠te mãhãmạri ko̠ro̠na viruste̠ disomre̠ calaoen 24 gho̠nṭa re  arhõ pe̠ ge̠l mit (31) hoṛko̠ goćena. Moṭ 12 hajar 511 hoṛ do̠ ko̠ goć jarwaena. Nãwãte̠ arhõ 24 gho̠nṭa re̠ 1 hajar 358 hoṛaḱ hoṛmore̠ ko̠ro̠na positive ńamena. nit́ hạbićte̠ diso̠mre̠ ko̠ro̠na ńamakat́ko̠ hoṛaḱ soṅkha hoyoḱkana 7 kạruṛ 96 hajar 343.  Sokolbar (28) may ạyuṕ be̠la kho̠bor baḍae oco hoy akana. O̠na kate̠ hõ 24 gho̠nṭa re̠ ko̠ sustho akan 1 hajar 64 hoṛ. Moṭre̠ 7 kạruṛ 36 hajar 211 manwa ko̠ sustho akana. No̠a din mo̠ṭre̠ ko̠ro̠na porikha hoy kana 14 hajar 606 manwako . Ar noa lahare̠ lukhibar (27) may disomre̠ ko̠ro̠na khạtir  bar ge̠l bar(22) manwako goćena, ar  rog ńamakana 1 hajar 292  manwakoaḱ hoṛmore̠.