Konac kate ko goć kedea Chottogramre Marma kuṛi gidrạ

Chottogram re̠aḱ Chadgay re̠ mitṭen mõṛe (5) se̠rma umeran kuṛi gidrạ dhorson tayom ko̠ goćledea no̠a khobor ńam akana. Tori ńutuman uni kuṛi gidrạ do̠ so̠ho̠r re̠aḱ Bohirsignal ṭoṭha re̠ acaḱ o̠ṛaḱ rege dhorson kate ko̠ goć akadea me̠nte Polis ko̠ lại so̠do̠r keda. Uni gidrạ ar eṅgat́et motoge mitṭen kạṭić o̠ṛaḱre̠ kin tahẽn kan tahẽna. Ghoṭna hiloḱ uni gidrạ do̠ eskarge o̠ṛaḱreye bạgioṭokate ac gogo do garments re kạmiye calaoakan tahẽkana. Chottogram utạr  polis bibhag re̠n Commissoner Abu Siddque do̠e lại so̠do̠r keda, khobor ńam tayom polis do̠ ghoṭna hoy akan ṭhãire senkate uni gidrạ aḱ mạṛi bancao kate ko̠ ạgukeda. Nit hạbić polis ghoṭna são jopoṛao me̠naḱko okoe hõ bako̠ ńam daṛeakat́ koa .  – Source: ipnews.com.bd




Duluṅ Gạḍi Ko̠ Ńamkeda Porsha re̠n Ạḍibạsi Pạthuạko̠

Hola (27 June) 2021, Noaga jilạ reaḱ Porsha upạjilạ ạyurić aḱ bo̠ndo̠bo̠s re̠ Nirbahi officer Mr. Najmul Hamid Reja aḱ ạyurte Manotan Maraṅ Montri hudạ kho̠n “Bisess toṭha lahanti lạgit́ go̠ṛo̠ (Parbortto Chottogram chaḍa) ko̠ e̠matkoa”. Niạ duluṅ gạḍi e̠m hạṭiń kạmiroha akhṛa re̠  Manotan O̠n (Khaddo) Montri aḱ sechaddhin tohobil re̠aḱ sandesh check e̠m hạṭiń Video Conference akhṛa hoy purạuena. Maraṅ pe̠ṛa hisạbte Manotan O̠n Montri Mr. Shadhon Mojumdar, MP Video conference re̠ kathai roṛ keda. Bisess pe̠ṛa hisạbte seṭere tahẽkana upạjilạ porisod re̠n Chạirman Mr. Shah Monjur Morshed Chowdhory, upạjilạ Aowami league re̠n sạdại sompadok Mr. Mofajjal Hossain Molla, Vice Chairman Mr. Kazibul Islam selet́ aema daptar re̠n subedar hoṛko̠. No̠a akhṛare̠ arhõ Ạḍibạsi ạyurko̠ selet́ go̠ṛo̠ ko̠ ńamet́ hoṛ ko̠ seṭer ko̠ tahẽkana. No̠a akhṛare upạjilạ re̠n Ạḍibạsi gel (10) goṭen pạṭhuạ kuṛi ko̠ talare̠ mitṭen (1) kate duluṅ gạḍi ko̠ e̠m hạṭińat́ koa ar aema Mosjid, Mondir, Madrasa, Atimkhana (Tuạr) ko̠ cikit́sa go̠ṛo̠ lạgit́ Check ko̠ e̠m hạṭińat́ koa.

  • Daily Pune Kho̠bo̠r kho̠n torjomaere Sumitra Murmu



GO̠ṬA DISẠM RE̠ LOCKDOWN REAḰ O̠KTE̠ DO̠ BO̠DO̠L AKANA

Ko̠ro̠na rog bạrti kho̠n ṭarhao lạgit́ goṭa disạmre̠ gapa so̠mbar (28 June) kho̠n eyae (7) din re̠aḱ ‘Kajak Lockdown’ eho̠boḱ re̠aḱ katha tahẽkan re̠ hõ goṭawaḱ do̠ bo̠do̠l hoy akana. So̠mbar kho̠n thoṛa ar Lukhibar (1 July) kho̠n do̠ goṭa disạmre̠ kajak Lockdown re̠aḱ goṭa hoy akan. Sunibar (26 June) ńindạ aḱ khobore odhidaptor re̠n maraṅ so̠mbat subedar Suroth Kumar Sarkar do̠ khoḱboriạ ko̠ noa khobor doe khạṭiaḱ koa. Cando hạsur o̠kte Sorastro Montri Asadujjam  Khan Kamal aḱ ạyurte jopoṛao akan ko̠ são online sabha re̠ noa̠ do̠ goṭa hoy akana. Robibar (27 June ) Montriporisod bibhag kho̠n no̠a parwana do̠ lại so̠do̠r akana. Maraṅ so̠mbat subedar do̠e me̠nkeda, So̠mbar kho̠n Budhbar hạbić thoṛa lockdown bataoae Sarkar. Ar Lukhibar kho̠n 7 din lạgit́ goṭa disạmre̠ kajak lockdown tahẽna. Uni do̠ arhõe me̠nkeda, Lockdown re̠ jaruṛaḱ seba kạmi ko̠ chaḍa jo̠to̠ Sarkari- Be sarkari office, do̠kan ar markeṭ ko̠ bond tahẽna. Jạruṛaḱ jinisko̠ idi nonkanaḱ gạḍi chạḍa jo̠to̠ gạḍi bond tahẽna. Cikit́sa babot kạmire̠ gạḍi calao daṛeaḱa. Jạṛuṛ begorte oṛaḱ kho̠n okoe hõ ạuṛiaḱte bako oḍoḱ daṛeaḱa. Enhiloḱge Jonoprason Montri Farhad Hossain do̠e me̠nkeda, darakan mit́ (1) hapta lạgit́ ale do̠ kajak manao ganao le̠ e̠ma, jạṛuṛ hoylen khan arhõ ona do̠ ḍher hoyoḱa. Me̠nkhan nãwãte goṭa akat́ katha lekate So̠mbar kho̠n thoṛa ar, tayom daram Lukhibar kho̠n 7 din goṭa disomre kajak lockdown tahẽna. No̠a lahare̠, 24 June covid-19 Technical solha committee sobha mukhiạ Odhapok Md. Shohidullah aḱ suhi-sakkhor akat́ mit́ dhạṛwạḱ re̠ goṭa disomre 14 din re̠aḱ ‘Shutdown’- lạgit́ suparis hoy akana. No̠a re̠ me̠n akana, Diso̠m re̠ covid-19 rog re̠aḱ bharot re̠aḱ Delṭa lekanaḱ samajik rog do̠ ńam akana. No̠a rog do̠ ạḍi ḍher akana. Niạ jạt re̠n jiwi piliń ko̠aḱ rog reaḱ daṛe do̠ ạḍi jạstigea. Sastho odhidaptor re̠aḱ khobor lekate goṭa disạmre̠ ạḍi at́ ḍher akana no̠a rog, m̃oṛe gel (50) goṭen kho̠n hõ ḍher jilạ ko re̠ noa rog ńel ńam akana.Noa ṭarhao lagit́ kạṭić kạṭić kạmi hora ganoaḱ ko kukli reye paṛao akana. Eṭaḱ diso̠m, bạrtikaete so̠r diso̠m bharot sumbhrạu akana, kajak lockdown chaḍa no̠a rog do̠ baṅ cabaḱa. Bharot ren cetan utạr ren co̠lo̠nti ko̠ são no̠a babot́re galmarao hoykana. Onkoaḱ mo̠t lekate, oka ko̠ thãiko̠ re̠ ‘Shutdown’ e̠m hoylena ona ko̠ re̠ noa rog do̠ kabja daṛeakana.

Source: Podmatimes




SIKNẠT GÃOTAKO REAḰ CHUṬI DO ARHÕ ḌHERENA

Darakan 30 June siknạt gãotako̠ jhić re̠aḱ katha tahẽkan re̠ hõ calaḱkan mãhãmạri ko̠ro̠na ḍher idiḱ kante o̠kte nạpitre̠ siknạt gãota ko̠ baṅ jhijuḱ kana. Siknạt montronaloi mit́ maraṅ  subedare me̠nkeda, ko̠ro̠na rog do̠ bạibạite ḍher idiḱ kana. Ko̠ro̠na rog 5 persent latar baṅ hećlen khan siknạt gãotako̠ baṅ jhijuḱa. Me̠nkhan poristhiti ńel bujhạu kateć goṭa kathae baḍae ocoḱa. No̠a lạgit́ thoṛa din taṅgire̠ tahẽn hoyoḱa. No̠te sokolbar sastho odhidaptor do̠e bạḍae oco kedae, calaoen 24 ghonṭa re nạmuna tumạl hoy akana 28 hajar 247 hoṛkoaḱ. Bidạu hoy akana 27 hajar 653 goṭen. Nạmuna biḍau akat́ kho̠n ńamakan 21.99 persent.  Disom re̠ nit́ hạbićte moṭre nạmuna biḍau hoy akana 64 lakh 63 hajar 119 goṭen. Moṭ biḍau kateḱ ńamakana 13.60 persent. Siknạt montronaloi High Iskul ar College bibhag re̠n socib Md. Mahbur Hossain do̠e me̠nkeda, poristhiti bạṛićlen khan siknạt gãotako̠ jhić re̠aḱ jahan upại bạnuḱa. Ale do̠ okoe hõ mũskil re̠ ko̠ paṛaoḱ no̠a do̠ bale khojoḱ kana. Arhõ bo̠n ńel lekhan primary siknạt odhidaptor re̠n maraṅ ạyurić Alomgir Munsurul Alom me̠ menkeda, sarkar re̠ lại so̠do̠r akat́ tạrik re̠ siknạt gãota ko̠ jhić lạgit́te̠ jo̠to̠ le̠kan sapṛao me̠naḱa. Sarkaraḱ hukum ńamlen khange siknạt gãota ko̠ jhić daṛeaḱa. Me̠nkhan sanamaḱge poristhiti cetanre tehãḍoḱ kana.

Source: Pothmatimes




Sulukrey Jirạuena Ạdibạsiko ren Ạḱyurić Birbanṭa Bhagbot Tudu

Ạdibạsi santalko ren ạḱ́yurić Birbanṭa Bhagbot Tudu do̠ Hola (22 june) moṅgolbar amdaj se̠taḱ 9 baja se̠ć Rajshạhi re̠aḱ Daspukur ṭoṭhare̠ aćaḱ nij oṛaḱ re jiwi do̠ calaoentaea. Gujuḱ okte uniaḱ umer do̠ hoylena (75) se̠rma. Uni do̠ aćren bar koṛa ar mit́ kuṛi , aćren oṛaḱ hoṛ, soṅge aema pe̠ṛa pạrbhạ 

ko̠ do̠e bạgiat́koa. Akoaḱ gharońj seć kho̠n baḍae ńam akana, teheń budhbar aćaḱ ato Godagaṛi Talai Runamnogorre̠ sarkari seć khon man manot  le̠kate akoaḱ gharońj re̠aḱ topa thạ̃i re ko̠ topakedea.

Rev. Bhagbot Tudu, s.o. Morol Tudu, vill. Bhatapara, Rajshahi. Born 06.07.1955 Theol. Training: BSSc, Amnura Seminary 80-82. Ordained: 1985 at Uzirpur by Chandrae Soren. Misc. service: 75-79 Evangelist Rajshahi circle, 82-85 Evangelist in Naogaon BLMF. Pastor service: 85-88 BLMF/ELCB, Other service: 88-90 teacher Borgharchi Mission Sch., 90-91 clerk at BNELC Church office, 91-93 BNELC Church Secretary. Since 1994 private service (AUS) Bhagbot Tudu do̠ Ạdibạsi Unnoyon Soṅgstha benaore̠ aḱyuriće tahẽkana. Uni do̠ ạdibạsi aricạli rạkhi jogao ar pasnaore ạḍi maraṅ dạyiḱ ko̠e khemao ạgu akada.  Uni do̠ Manwa natogosṭhi re̠n benaoić kanae. Ona do̠ Jạtio porjai re̠ ar goṭa dhạrti re̠ ạḍi man do̠e hameṭleda. Arhõ uni do̠ Bangladisom TV re̠aḱ sarjạmin akhṛare utorboṅgo soṅgoṭhok  hisạbte aema din dạyik salaḱe kạmi idikeda. Nuiaḱ gujuḱ khạtir SANTALS TIMES seć kho̠n ạḍi bhabnale so̠do̠reda. Sisirjạuić ṭhenle kho̠jo̠ḱ kana uniaḱ jiwi suluḱte tahẽnma.




July Cando Kho̠n Bar Gel (20) Hajar Kạuḍi Kate Ko̠ Ńama Birbanṭa Ko̠.

Darakan July cando kho̠n sanam birbanṭa ko̠ manot selet́ bar gel (20) hajar kạuḍi kate ko̠ náma me̠nte birbanṭa montri A.k.M Mozzamel doe lại sodor keda. Robibar (20) June Rajdhạni re ñawã te baenao akan Dhaka jilạ Birbanṭa Comlpex o̠ṛaḱ reaḱ uḍhau  akhṛa re maraṅ pẹra lekate̠  katha roṛ okte̠ noa doe menakada.

Montri un okte birbanṭa koaḱ bhạlai lạgit́ sarkaraḱ aema kạmihora ko̠ doe lại sodor keda, Birbanṭa ko̠ lạgit́ pe gel (30) hajar taheñ thại benao kạmi thoṛa din tayom khonge ehoboḱa.Maraṅ Montri Sekh Hasina birbanṭa ko̠ lạgit́ pe gel (30) hajar oṛaḱ benao reaḱe hẽḱ akada. Arhõe menkeda, birbanṭa ko̠ lạgit́ begor kạudi tege cikitsạ seba ńam reaḱ hõe toenat akada. Noa ko̠ tala tege aema haspatal  ar jilạ-upạjilạ ko re hoṛmo joton centre re kạudi em hoy akana. Inạ chaḍa kate hõ goṭa disom re sanam birbanṭa koaḱ topa do mit́ge aoda lagit́ kạmihora calaḱ kana. Montri no̠a o̠kte joto hoṛ  birbanṭa ko disạ selet́ janam baba Baṅgabondhu aḱ kukmu aḱ sona reaḱ disom benao rakap re apan ạpin kạmi idi lạgit́e udgạuket́koa. Noa akhṛa re̠ Dhaka jilạ ren prosassok Md. Sohidul Islam, Dhaka 20- ason ren soṅsod member Benjir Ahmod, Banijjo montronaloy ren socib Topon Kanti Ghos, Dhaka polis Super Md. Maruf Hossain são aema birbanṭa ko̠ hạjir ko tahẽkana.

Noa So̠mbad sećte Baṅgladisom ren sanam Santal Birbanṭa kope ñehõr ocoḱ kana je ape manot selet sarkar khon emoḱ kan kạuḍi do July cando khon 20,00 hajar kạuḍi katet́ pe ńama. O̠nate ape do office re jogajog tabonpe ar sarkare emoḱ kan kạuḍi manot selet ataṅpe.

Source: Banglar janapod




Ko̠ro̠na re̠aḱ te̠saraḱ (3) Ḍheo Birud re̠ teṅgo daram lạgit́ SaPṛao

Goṭa dhạrti re̠ ko̠ro̠na rog do̠ ḍheo le̠ka baṛhao idiḱ kana. No̠a rog te̠ jạbun kateć gujuḱ soṅkha hõ baṛhao calaḱ kana. No̠a do̠ ko̠ro̠na re̠aḱ dosar dhap ko̠ me̠taḱ kana. Dhaka re̠ ko̠ro̠na rog ńam akat́ ko̠ modre̠ ḍelṭa rog 68 percent. Rajsahi re̠ porikha akat́ 40 percent nạmuna re̠ ko̠ro̠na virus ńel ńam akana. Sastho odhodoptor do̠e dharonaeda, nonḍege ḍelṭa rog do̠ ḍher akana.

Nit́ no̠a ḍelṭa lekanaḱ ko̠ro̠na rog so̠ho̠r ar ṭola-paṛa re̠ pasnao akana.Nacar hoṛko̠ no̠a rog ńametko̠ soṅkha do̠ 30 percent amdajoḱ kana. Songslisto ko̠ ṭola-paṛa re̠n horko̠ lạgit́ ạḍi bhabna ko̠ so̠do̠r ke̠da.Nacar dosare̠ me̠naḱ ko̠ hoṛko̠ sasthobidhi cet́leka ko̠ eṛaṅeda, onkage akoaḱ dinạm din kạmi kateć jo̠m lagao akoa. O̠na khạtir o̠ṛaḱ kho̠n bahre calaḱ hoyoḱ takoa. O̠na iạte onḍenaḱ aso̠laḱ chubi baḍae ńam lạgit́ nạmuna porikha re̠aḱ e̠ṭaḱ upại bạnuḱa. Khange rog re̠aḱ cinhạ ko̠ ạ̣ḍi bạṛti ko̠ ạikạuet́ khan cikit́sa lạgit́ ko̠ hijuḱ kana ar mũskil ko̠ bujhạuet́ kana. July cando kho̠n ṭikạ emoḱ kạmihora e̠hob re̠aḱ katha menogoḱ kana,me̠nkhan no̠a poristhiti samal lạgit́ jo̠to̠ seć kho̠n sapṛao tahen jạruṛa. Jạruṛ kana jo̠m ar kạuḍi sećte go̠ṛo̠ emoḱ. Inạ chaḍa hõ nacar hoṛko̠ talare̠  ko̠ro̠na porikha baṛhao hoyoḱa. O̠raḱ o̠ṛaḱ, ṭola-paṛa re̠ nạmuna porikha kateć mońj cikit́sa ar sasthobidhi se̠ hoṛmo joton kạmi ko̠ manao khạtir jạruṛaḱ be̠bostha ko̠ hatao daṛeaḱ khan te̠saraḱ ḍheo mokabelai lạgit́ sujog ńam daṛeaḱa.




Ko̠ro̠na Tikạ emo̠ḱ kạmihora ehoboḱkana 19 June khon

19 June khon ar hõ disomre COVID-19 tikạ emoḱ kạmihora ehoṕboḱ kana mente sodor akadae sastho montri Jahid Malek. Somber mit́ akhṛare sastho montri arhõ menakada, disomre din din aema ṭhạire arhõ korona rog chạplạo do̠ ḍher akana. Nit khonge sanam ko arhõ aodhanoḱ hoyoḱ tabo̠na. Uniye menakada, hospitalre gitić jaega se seat do thoṛa gea. Ko̠ro̠na ajar bạrti chạplạolen khan saṕdaṕ kạmire tạkić aḱ hoyoḱa ar jiwi hõ ḍher nasaḱa. Onate niạ rog teṅgo daram cetan regi jor emogoḱ hoyoḱa, kobja lagaḱa niạ ajar saphasaphi tahen ar niropon hoṛmo tahen lạgit́ sastho montronaloy reaṅ ạn ạri batao lagaoḱa. Onate diso̠m re darakan 19 june khon joto hoṛko lạgit́ ṭikạ emogoḱ ehoboḱ kana onate niạ dhao sanamko niạ tikạ hatao lạgit́e iń uskuret́ bona.




Bodolgachi re̠ Benao Mucạt́ Laharege Dasaoena Ạdibạsiko̠aḱ Tahẽn O̠ṛaḱ.

Naogan re̠aḱ bodolgạchi re̠ ạdivạsi ko̠ lạgit́ benaoet́kan tahẽn oṛaḱ ạuri benao mucạt́ rege dasaoena. Baḍae ńam akana, ko̠m dam re̠aḱ jinisko̠ te ko̠ benao akat́te̠ ona do̠ dasao akana. Budhbar hiloḱ sodor  union jirol atore̠ ńel baṛakate ko̠ bujhạu ńam akada. Me̠nkhan Oṛaḱ benao lạgit́ iṭa,gitil, ar bhit se̠ gonḍa ko̠ la akat́ kạmiạko̠ lạgit́ akoge̠ dam e̠moḱ lagaoat́koa.

Baḍae ńam akana, 2020-21 se̠rma re̠ Manotan Maraṅ Montri Sekh Hasina do̠ ạdivạsi hoṛ ko̠aḱ jion jiṅgi lahanti lạgit́ o̠ṛaḱe bkhrawat́ ko̠a .No̠a  irạl (8) got̠en oraḱ modre̠ ko̠ e̠m akan hoṛ ko̠ hoyoḱ kana jiol atore̠n Jogen Nath re̠n ko̠ṛa hopon Bikas Pahan ar Akash Pahan.  O̠na  ato re̠n hoṛ ko̠ lại sodor ke̠da, o̠ṛaḱ benao re̠  mit́ (1) no: iṭa beohar re̠aḱ katha tahẽkan re̠ hõ 3 no: iṭa ko̠ e̠m akat́ ko̠a. Ar gitil re̠ ạḍi thoṛa cement ko̠ me̠salaḱ kana. Ona iạte bhit dasao ńurena. Akash pahan do̠e lạike̠da, mistri ko̠ do̠  oṛaḱ lạgit́ irạl (8) hajar 3 no: iṭa tho̠ṛa dam re̠aḱ gitil hõ ko̠m dam re̠aḱ ko̠ ạgukeda. Inạ cdaḍa arhõ bar (2) hajar iṭa ar 1 gạḍi mońj gitil ar aleaḱ nijeraḱ tk te̠ kirin lagaoakat́lea. Ona bar oṛaḱ benaoić mistri do̠e hoyoḱ kana sor upạjila re̠n Sumon ńutuman ar uni sãotei tahẽkana kirisno pahan.

Bikas pahan ar Akash pahan kin me̠nkeda ạuri benao mucạt́ rege bhit do̠ dasao ńurena. Tayom daram arhõ rạput́ daṛeaḱa baṅ meno̠go̠ḱ kana. No̠a babodre̠ Sumon mistri são  katha roṛ re̠aḱ ko̠ kurumuṭu ket́ khan phone ge̠ bae risiv leda. Ać re̠n são kạmiạić kirisno pal do̠e  lại ke̠da ona oṛaḱ re̠ 3 no: iṭạ ar ko̠m dam re̠aḱ gitil ko̠ te̠ benao akan te̠ bhit do̠ dhasao ńurena.  Onka ge Akash pahan aḱ oṛaḱ be̠nao re̠ hõ ko̠ dam jinis ko̠ beohar akat́te̠ thoṛa din lahare̠ bhit do̠ paṛaḱ ńoḱlena. Menkhan tayom te̠ ona hõ ko̠ jut́ aro ke̠da.

Prokolpo Upạjilạ Committee member Socib (PIO) Mahububur Rahman do̠e me̠nkeda. Uni do̠ noa oṛaḱ benao babo̠d cet́ hõ bạṅ baḍaea.  Upạjilạ Nirbahi Officer (UNO) prokolpo sabha mukhiạ Alpona Iasmin do̠e me̠nke̠da,Tinạḱem daṛeaḱa olme. Bho̠nḍ lekhan ińgeń bho̠nḍeda, ar lahantiyet́ khan ona hõ ińge.




InTermadiate (HSC) Biḍạu HaTao Lạgit́e Sapṛaoḱ KaNa Centre

Ko̠ro̠na mãhãmari khạtir  nitoḱ hõ siknạt gãota ko̠ bond menaḱre̠ hõ ‘sasthobidihi’ ko̠ manao bachao kate HSC biḍau hatao lạgit́ sapṛaoḱ kanae Dhaka college lebe̠l (Secondary) ar high iskul(Uccho madhomiky)  siknạt board. No̠ako̠ talatege  2021 se̠rma lạgit́ high iskul porjai re̠n siknạt gãota re̠n maraṅ mahasoeko̠ ar ona soṅge joṛao akan ko̠ ṭhe̠n nãwã centre be̠nao ar centre bonodol re̠ań abedon khoj hoy akana.

Siknạt board re̠aḱ dhạṛwaḱre̠ me̠n hoy akana sanam  mahasoe ko̠ 30 june talate̠ nijaḱ padte̠ biḍạu ạyurić ṭhen adedon lagaḱa. Tạlikạ akan sanam centre ge̠ Covid-19 re̠aḱ sasthobidhiko̠ manao kate̠ biḍau hatao hoyoḱa. Nãwã centre be̠nao lạgit́ pe̠ (3) hajar tk ar centre bo̠no̠do̠l bakhra hajar tk  do̠ sonali bank talate jomai hoyoḱa. Fee joma akat́ slip abedonpotro são e̠m lagaḱa. Ko̠ro̠na virus khạtir calaoen se̠rma 17 march kho̠n disom re̠aḱ sanam siknạt gãota ko̠ bond me̠naḱa. Calaoen serma re̠aḱ Hsc biḍau hatao baṅ hoy akana. Niạ se̠rma re̠n pạthạu ko̠aḱ JSC ar SSC result goṛ kate̠t́  re̠sult ko̠ e̠matkoa.

Calaoen 26 may siknạt montri  Dipu Moni mit́ jarwaḱ rei me̠nleda, mãhãmạri thoṛa ko̠m ńoḱlen khan darakan 13 june iskul-collage jhić re̠aḱ ko̠ hudisoḱ kana. Hsc pạthuạko̠  kạtić macha sllebas  cetan re̠ irạl ge̠l po̠n (84 )din class hatao kate̠ bar  (2) hapta tayom biḍau hatao hoyoḱa me̠nte baḍae oco akana. Montri me̠nleda, biḍau hatao re̠aḱ tạriḱ do̠ class e̠hob tayom baḍae ńamoḱa.

Nãwã centre bonodol lạgit Dhaka board re̠aḱ website kho̠n bachao akat́ tạlika download kate̠  purun kateć ardaspotro joma e̠m hoyoḱa. O̠na são joṛao me̠naḱko̠ upạjilạ nirbahi kạmiạić  protayon se̠ protibedon jilạ prosasoḱ hote̠te̠ biḍạu ạyurić ṭhen kul hoyoḱa.

Prostab akat́ centre do̠ high iskul ar college lebel siknạt ko̠ board re̠aḱ mạnjur len khange ạḍepase okako̠ siknạt gãota ko̠ se̠le̠t́doḱ lạgit́ sana me̠naḱ , ona ko̠ siknạt gãotako̠ re̠n maraṅ mahasoe acaḱ pad re̠ soṅkha uduḱ katet́  pusṭạu te̠ jạhir se̠le̠t́ sonmotipotro (consent form) mul copy abedon potro são jomai hoyoḱa. 1 june kho̠n 30 june e̠makan o̠kte nạpit́ re̠ baṅ emlen khan ar abedon potro bako hataoa. O̠ka ko̠ siknạt gãota ko̠ 2021 serma re̠n Hsc biḍau lạgit́ nãwã centre abedon akat́ ko̠ onko̠ do̠ niṭ́ akat tạlika re̠  arhõ abebon lạgit́ me̠n hoy akana. Abedon re̠ nãwã centre baṅ e̠moḱ hoyoḱa.