Diso̠mre̠ do̠sarte̠ KO̠RO̠NA re̠aḱ ḍhạu he̠ć paṛao̠e̠na:Ho̠rmo̠ montri

Ho̠ṛmo̠ Montri jahid Maleke̠ me̠nke̠da,diso̠m re̠ KO̠RO̠NA virus re̠aḱ do̠sar  dhạu e̠to̠ho̠ṕe̠na.Nit do̠ nalha ạsulo̠ḱ lạgit́ ho̠ṛko  bahre̠ te̠ko o̠ḍo̠go̠ḱ kana.

Ho̠lano̠ḱ diso̠m Baba aḱ mit́ sae Se̠rma janam mãhã ńutumte̠ Dhaka medical college re̠aḱ mit́ṭe̠n akhṛa re̠ no̠a kathae me̠n ke̠da ho̠ṛmo̠ mo̠ntri.

Ho̠ṛko niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ re̠aḱ ạn bako manao̠e̠da me̠nte̠y ro̠ṛ saḍe ke̠da.Me̠nkhan diso̠m re̠n doctor ar nurse ko no̠a KO̠RO̠NA virusaḱ do̠sar hạnre̠ te̠ṅgo daram lạgit́ sapṛao̠ge me̠naḱ koa me̠nte̠ye̠ so̠do̠r ke̠da.O̠na o̠kte̠ niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ ạn babot ḍher po̠rcar lạgit́ kho̠bo̠r sapṛao̠ koe̠ nẽ̠horat́ koa.

Ar hoe̠ me̠nke̠da re̠aṛ din do̠ bapla bihạ ar bahre̠ te̠ ḍherko daṛana ho̠ṛko,o̠na o̠kte̠ no̠a virus ḍher pasnao̠ḱ re̠aḱ mit́ṭe̠n bo̠to̠r do̠ me̠naḱa.o̠na iạte̠ diso̠m ho̠ṛ ṭhen nẹ̃ho̠re̠ do̠ho̠ ke̠da je̠mo̠n no̠ako akhṛa bako hoe ocoe.




Jhinạphulbạṛi re̠ uḍhạue̠na Iskul gidrạ ko lạgit́ niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ tahẽ̠n ạbuk sapha o̠ṛaḱ

Jhinạphulbạṛi re̠ uḍhạue̠na Iskul gidrạ ko lạgit́ niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ tahẽ̠n ạbuk sapha  se̠ (sastho sommoto latrine) o̠ṛaḱ. Teheń se̠taḱ 11 baja o̠kte̠ Tabitha Foundation ho̠te̠te̠ calao̠ḱ kan Jhinạphulbaṛi Ạdibạsi primary school rẹ gidrạko  lạgit́ niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ tahẽ̠n ạbuk saphaḱ  se̠ (sastho sommoto latrine) o̠ṛaḱ uḍhạu do̠ hoe̠ puṛạu akana. Niạ o̠ṛaḱ do̠ World Vision aḱ go̠ṛo̠te̠ be̠nao̠e̠na. Jhinạphulbari Ạdibạsi Primary school do̠ Baṅgladiso̠m Northern Evangelical Lutheran Church (BNELC) Rajshahi circle re̠aḱ Jhinaphulbaṛi manḍe̠r re̠ me̠naḱa.

Niạ uḍhạu akhṛare̠ se̠le̠t́ko tahẽkana BNELC-re̠n mano̠tan General Superintendent Rev. Amin Hembrom, Rajshahi Circle Pasṭor Rev. Soban Kisku, chairman Mr. Robindronath Hembrom, Tabitha Foundation re̠n Program coordinator Mr. Shamson Soren, World Vision Godagari AP re̠n Sontosh Mitra, schoolre̠n mahaso̠e̠ Francis Mardy ar school managemennt committee re̠n ho̠ṛko.  Uḍhạu ạkhṛare̠ ạyurić maraṅ mukhiạ hisạbte̠ye̠ tahẽkana Jhinạphulbaṛi Ạdibạsi Primary School re̠ chairman mano̠tan Biplob Baskey.

Gidrạ ko napae̠ tahe̠n lạgit́ niạ go̠ṛo̠ ńame̠nte̠ Tabitha Foundation ar BNELC-re̠n mukhiạko do̠ World Vision ae̠ma sarhao̠ko e̠mae̠kana.    




O̠LO̠Ḱ O̠KTE̠

Santals times re̠ iń do̠ o̠lo̠ḱ o̠kte̠

Disạ kedạń jo̠m ńu re̠aḱ kathako bại bạite̠

Baṅgladisạm re̠ abo manwa jo̠to̠koge

 Ae̠ma le̠kanaḱ bon jo̠m ńua jao̠ din rạskạge

 O̠ṛaḱ re̠bon jo̠m ńuye̠da daḱ, daka, utu

Dokan re̠do̠ pan, biṛi arhõ ca lạḍu,

Gateko so̠ṅge jo̠m ńu hạnḍi pạura ar tạṛi,cuṭi,  

Oṛaḱ re̠do̠ hoyoḱ kana jao̠ge jhogṛa jhạṭi,

 Nitoḱ abo ae̠ma le̠ka jo̠m ńu e̠da bon no̠a hana

Jo̠m abon ńu abon ar rạskạ re̠bon tahẽna,

 jharna ḍạḍi daḱ le̠ka sapha tahe̠n ma mo̠n o̠nto̠r

Babon  kạphariạḱ santal gharo̠ńjre̠ tahenabon sontor,

 Alo gebon kạphạriḱa sona santal so̠majre̠

Tul rakap mabon sona somaj sanamko talare̠,

Dhạrtire̠n ho̠ṛko soṅge̠ taṛamabon hara hạri

Jo̠gao̠abon jotonabon aboaḱ santal jạtiạri




KO̠RO̠NA ajarte̠ goće̠n hoṛaḱ le̠khate̠ china ko paromke̠t́ koa Baṅgladiso̠m

Calae̠n se̠rma re̠aḱ December cando khon KO̠RO̠NA virus goṭa dhạrti re̠ pasnao̠le̠na.O̠na virus te̠ china re̠ 4 hajar 734 go̠ṭe̠n hoṛko go̠ćle̠na. Te̠̠he̠̠ń 26 go̠ṭe̠n hoṛko go̠će̠nte̠,go̠ć ho̠ṛaḱ́ le̠khate chinae̠ paro̠m ke̠tko̠a Baṅgladiso̠m.

Baṅgladiso̠m re̠ 24 gho̠nṭare̠ KO̠RO̠NA ajar te̠̠ko jạbune̠̠na 1812 ho̠ṛ, ar mit́ din re̠ ko go̠će̠na 26 ho̠ṛ. IECDR re̠aḱ hisạbte̠ ajar re̠ko paṛao̠̠e̠n ho̠ṛaḱ le̠̠kha do̠ hoe̠na 3 lakh 39 hajar 332 ho̠ṛ ar ko go̠će̠na 4 hajar 759 hoṛ.

24 gho̠nṭare̠ ko boge̠ye̠̠na 2 hajar 512 ho̠ṛ. O̠nko se̠le̠t́ moṭ ko̠ro̠na ajar khon boge akanko do̠ko hoye̠na 2 lakh 43 hajar 155 ho̠ṛ. Te̠he̠ń diso̠m so̠mbat bule̠ṭin re̠ no̠̠a katha ko so̠do̠r keda Sastho Odhido̠pto̠r.

Baṅgladiso̠m re 8 March pạhil KO̠RO̠NA ajarte̠ paṛawakan ho̠ṛ ko ṅamledeya.O̠na 10 din taeno̠m 18 March pạhil KO̠RO̠NA ajarte̠ ho̠ṛe̠ go̠ćle̠na.

Johns Hopkins university aḱ mente KO̠RO̠NA ajarte̠ jạbunen hoṛ ko̠aḱ le̠khate̠ baṅgladiso̠m re̠aḱ Nombor do̠ (obosthan) hoyoḱ kana 15 (gel mõṛe) ar jạbunen ho̠ṛko̠aḱ gujuḱ re̠do̠ 28 no̠mbo̠r.




Jitạu kate̠ no̠a se̠rma haparao̠ ko e̠to̠ho̠ṕ ke̠da Manchester city

Wolverhampton wanderers maṭh re̠ 1-3 goal te jitạukate̠ 2020-21 se̠rma re̠aḱ English premiere league haparao̠ ko e̠ho̠ṕ ke̠da Manchester city.2 hapta laha league haparao̠ e̠ho̠ṕ akan re̠hõ holano̠ḱ ńindạ akoaḱ pạhil khilạḍ ko  khilạḍe̠na city. Khilạḍ re̠aḱ e̠to̠ho̠ṕ khonge gạkhuṛ e̠ne̠ć te̠ ạḍi e̠ṭke̠ṭõṛẽ re̠ko do̠ho̠le̠t́ koa wolves re̠n defender ko.khilạḍ re̠aḱ 20 miniṭ re̠ penalty te̠ de Bruyne aḱ goal te̠ ko lahale̠na city. Do̠sar goal lạgit́ hõ aema o̠kte̠ do̠ baṅ lagawat́ koa city.32 miniṭ re̠ Phil foden ńe̠lo̠ḱ le̠kae̠ goal te̠ 0-2 goal te̠ko lahale̠na city. Wolves hõ ạḍi ko kurumuṭue̠t́ kantahẽkana khilạḍ re̠ ruạṛo̠ḱ lạgit́.do̠sar talare̠ wolves se̠ć khone̠ goal ke̠da Jimeneze (74 miniṭ).me̠nkhan 95 miniṭ re̠ Gabriel jisuse goal ke̠t́ khan khilạḍ re̠ ar bako ruạṛ dareada Wolves.

Manchester city re̠ coach (khilạḍ cecet́ić) Pep Guardiolai me̠ne̠da, ạḍi mo̠ńj ko gate akana gidrạko.ạḍi muskil tahẽkana nonḍẹ jitạḱ me̠nkhan jitạu kate haparao e̠ho̠ṕ do̠ ạḍi rạskạ re̠aḱaḱ kangea.




Ạkil Duạr

O̠lo̠ḱ paṛhao̠ baṅte̠

O̠lo̠ḱ p̠aṛhao̠ḱ babon baḍae̠

Khaṭao̠ḱ kanabon kadae kadae̠

Le̠kha jokha baṅ baḍae̠te̠

E̠ṛe̠ ocoḱ kanam hante̠ no̠te̠

Upại baṅte̠ bạḍgu pạṭuṕ

Raṭen birhõ marao̠e̠na

Aṛha kolosaṅ hõ cabae̠na

Ańjom pe̠ho hoṛ hopon

Alom tahen thoroṅ thopoṅ

O̠lo̠ḱ p̠ṛhao̠re̠ lagao̠me̠ mon

Ńam ruạṛam ae̠ma dhon

Dhorom korom suluk dulạṛ

Jhijo̠ḱ tama Ạkil Duạr.




Baṅladiso̠m re̠aḱ KO̠RO̠NA Hạli So̠mbat

Bharo̠t re̠aḱ pạchim baṅgla le̠ka Baṅladiso̠mre̠ arhõ  covid-19 ajar nãwãte̠  chạplạuḱ re̠aḱ ko o̠nmane̠da  diso̠mre̠n budạnko. Niạ lạgit́ ạḍi kajak husiạr ar niro̠po̠n ho̠ṛmo̠te̠ tahẽ̠n niạm ko manao̠ lạgit́ ko me̠n akada.

Covid-19 jạtiạri Kạrigo̠l so̠so̠lha koaḱ gapalmarao̠ dupuṛuṕ mucạt́re̠ Robbar ńindạ mit́ so̠mbat re̠ niạ kathako baḍae̠ ocoakana.

O̠na committee re̠n Mukhiạ Professor Dr. Mohammad Sohidullah aḱ kol so̠mbatre̠ ko me̠n akada, do̠sar dhao̠ le̠ka diso̠mre̠ ko̠ro̠na ajarte̠ jạbuno̠ḱ re̠aḱ bo̠to̠r me̠naḱa. E̠nte̠ nit do̠ ae̠ma diso̠m re̠n ho̠ṛ hijuḱ  calaḱko e̠ho̠ṕe̠na. Ae̠ma diso̠m são̠ ge jo̠po̠ṛao̠ do̠ṛhao̠ḱ kana.  Me̠nkhan ho̠ṛko modre niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ tahẽ̠n lạgit́ sapha sạphi bako tahẽ̠n kana se̠ so̠nto̠r bako tahẽ̠n kana. Niạko karonte̠ arhõ ko̠̠ro̠̠na ajarte̠ jạbuno̠ḱ re̠aḱ ãc ńe̠lo̠ḱ kana.

Diso̠m re̠ do̠sar dhao̠ niạ ro̠gte̠ko jạbunle̠n khan o̠na te̠ṅgo daram lạgit́ sanam le̠kan be̠bo̠sta hatao̠ re̠aḱ so̠lha sarkarko e̠m akadea covid-19 jạtiạri so̠po̠lha committee. Niạ committee ko̠ro̠na ro̠g biḍạu lạgit́ bạṛtiko me̠ne̠da je̠mon tinạḱ usạra daṛe̠aḱ unạḱ usạra ge bo̠gea.

Calao̠e̠n tho̠ṛa hapta khon ko̠ro̠na ajarte̠ jạbuno̠ḱ ho̠ṛko tho̠ṛa akanre̠ hõ ạḍi napae̠ do̠ bạnuḱbona.

E̠nre̠hõ sarkar haspatal kore̠ ko̠ro̠na re̠aṅ gitićaḱ ko (bed) khạliye̠da, o̠ka ko haspatal re̠ ko̠ro̠na rugiko bako bhurtiye̠t́ko o̠nako haspatal do̠e̠ bond eda sarkar. Me̠nkhan nit hõ ae̠ma rugi kodo̠ko ḍhe̠ro̠ḱ kana. Do̠sar dhao̠ ko̠ro̠na ro̠g chạplạu são̠ são̠ o̠na ro̠g cinhạu lạgao̠ḱa usạra ar cikitsa e̠mako lagao̠ḱa.

Ar hoṛko ce̠hao̠na e̠mako lagao̠ḱa so̠nto̠r tahẽn lạgit́. Bahre̠ diso̠̠m khon he̠ć akan ho̠ṛko Haspatalre̠ se̠ o̠ṛaḱre̠ (home quarantine) re̠ do̠ho̠ ko lagao̠ḱa.  Baḍae̠joṅ: niạ ko̠ro̠na ajar te dhạrtire jotokhon bạṛić dosare do̠ko paṛaolena America ar France.

Baṅgladiso̠m re̠aḱ nit o̠bo̠sta napae̠ me̠naḱ re̠hõ darae̠kan ãghãṛre̠ bạrić hoe daṛe̠aḱa me̠nte̠ko amdaje̠da niạ so̠po̠lha committee.  Baṅgladiso̠mre̠ pạhil ko̠ro̠na saṕ ńamle̠na 08 march  ar pạhil niạ ro̠gte̠ko go̠ćle̠na 18 march. Ho̠la Robbar dhạbićte̠ niạ ko̠ro̠na ajarte̠ ko go̠ć akana 4 hajar 939 ho̠ṛ ar niạ ro̠gte̠ko jạbun akana 3 lakh 48 hajar 926 hoṛ.

Pạhil se̠ć niạ karonte̠ be̠s ke̠ṭe̠ć manao̠ ganao̠ tahẽkan re̠hõ nitoḱ do̠ dhe̠rge ḍhilạu akana. Ar de̠jo̠ḱ gạḍi kore̠ hõ  ae̠ma ho̠ṛ re̠t́te̠pe̠t́ ko de̠jo̠go̠ḱ kana. Tinạḱ din calao̠ḱ kana unạḱge sanam le̠kan niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ tahẽn ạn do̠ bako manao̠e̠da diso̠mre̠n ho̠ṛko ar ko̠ro̠na ro̠g me̠naḱa se̠ baṅ o̠na re̠aḱ biḍạu hõ bako biḍạu ocoye̠da.




Diso̠m re̠ ko̠ro̠na Antigen test e̠ho̠bo̠ḱ kana

Diso̠m re̠ jo̠to̠ sarkari medical college haspatal, jilạ haspatal, sarkari PCR labroṭory ar jo̠to̠ sastho institute kore ko̠ro̠na Antigen test (antigen bidạu) e̠ho̠bo̠ḱ kana.  Go̠ṭa dhạrti re̠aḱ niro̠po̠n ho̠ṛmo̠ são̠ta (WHO) re̠aḱ uduḱaḱ ko pańja kate̠ niạ antigen bidạu re̠aḱ hukum ko e̠mat́koa Sastho ar Poribar Kollan Montronaloi.

17 September 2020 Sastho ar Poribar Kollan Montronaloi niropon ho̠ṛmo̠ bibhag re̠aḱ sarkari stapona 1 odhisakha re̠n Upo socib Dr. Bilkis aḱ suhian Sastho maraṅ ạyurić aḱ mit́ solha sakamre̠ o̠lakana je̠, go̠ṭa diso̠mre̠ antigen  biḍạur re̠aḱ jạruṛ me̠naḱa o̠nate̠ tho̠ṛa o̠kte̠re̠ ko̠ro̠na ajar o̠romre̠ niạ biḍạu re̠aḱ ạḍige lạgti. Tobe̠ WHO aḱ uduḱ  ḍahar pańjakate̠ diso̠m re̠aḱ sanam medical college haspatal, jilạ haspatal, sarkari PCR labro̠ṭo̠ry ar jo̠to̠ sastho̠ institute kore̠ ko̠ro̠na Antigen test (antigen bidạu) re̠aḱ hukum ko e̠m akana.

To̠be̠ e̠kraṛ (sorto) tahen kana baṅma Sastho Odhidoptor re̠aḱ lab bạṛti idiy kạmi do̠ tojbij kate̠ lahaḱa Covid-19 lab bạisạu kạmiko.




Tanorre Pạurạwante̠ko giriptar kedea Ạdibạsi maejiu

Tanorre̠ 10 se̠r pạurạwante̠  Agosṭina Baske (37) ńutuman mit́ maejiu ko giriptar akadea. Uni do̠ o̠na ṭoṭhare̠n pạurạ ạkhrińić kanae̠.

Ho̠la (20 September 2020) Robibar se̠taḱ Tanore Upojilạ̣ re̠aḱ  Mohonpur Kocuạ pukur Sorla paṛa ato khon ko giriptar akadea. Agosṭina do̠ Mohonpur Kocua pukur Sorla paṛa atoren Lal Baske re̠n ho̠po̠ne̠ra kanae̠.

Uniaḱ giriptar kho̠bo̠r sạriaḱ kana me̠nte̠ Tanore thanare̠n Office in charge (OC) Rakibul Hasane̠ lạie̠da- mit́ oko so̠mbat ńamkate̠ Mohonpur Kocua pukur Sorlapaṛa atore pạurạle̠ se̠ndra ke̠da. O̠nare̠ ạyuriće̠ tahẽkana ASI Yeasir Arafat uni do̠ 10 se̠r pạurại ńam akada.

Niạ o̠kte Agosṭina Baske ko ńam kedete̠ko saṕkedea ar court ho̠te̠te̠ Rajshahi jehel re̠ko ko̠lkedea.




Pirthimire Maraṅ Akal hijuḱ re̠aḱe̠ Ohmae̠da Jạtiạri Gão̠ta.

Prithimire̠ maraṅ bo̠to̠r̠an̠aḱ AKAL hijuḱ kana. Jo̠m Ńu re̠aḱ Ạḍi muskil re̠ye̠ paṛao̠ḱa go̠ṭ̠a dhạrti jakat .Kạruṛ kạruṛ Manwako re̠ṅge̠ćte̠ko gujuḱa. Haro̠n ko̠sṭo re̠aḱ samaṅre̠y paṛao̠ḱa  manwa são̠ta.KO̠RO̠NA Mãhãmạri e̠to̠ho̠ṕ kho̠n ghane̠ ghuṛige̠ no̠ako babo̠t husiạr do̠e̠ e̠mle̠na dhạrti jakat ‘Jạtiạri Gão̠ta’. Niạ dhao̠ do̠ saphate̠ Manwa são̠ta ao̠dhan  re̠aḱe̠ Lại ke̠da.

So̠ko̠l hilo̠ḱ Jạtiạri Gão̠ta Jo̠maḱ Hĩs (Khaddo Odhidoptor) WFO re̠n Mạńjhiaḱ Bhabna se̠le̠t́ gapal marao̠re̠ no̠a kathae̠ jạhir keda. Niạ Gão̠ta re̠aḱ Hudis, nit dhạrtire̠ usạra Go̠po̠ṛo̠ re̠aḱ ti baṅ tiạr le̠khan ko̠m se kom 3 kạruṛ ho̠ṛko do̠ be̠gor jo̠mte̠ko gujuḱa. Bise̠s kaete̠ Aphrika (Africa) ar Dhạrti tala malakore̠ (Moddho pracco) no̠a Akal  do̠ bạṛtige ńe̠lo̠go̠ḱa.No̠ae̠  kho̠bo̠r akadae-AFP

Bo̠to̠ranaḱ no̠a halo̠t (obo̠sta) te̠ṅgo daram re̠ Jạtiạri Gão̠ta do̠ nit kho̠nge dhạrti re̠n lạṭu lạṭu kisãṛ ko ṭhe̠n tiye̠ ataṅe̠da. World Food Program (WFP)  aḱ ńe̠laḱ (porjobekkhon) le̠kate̠ dhạrtire̠ 27 kạruṛ ho̠ṛko jo̠maḱ haronre̠ko paṛao̠ḱa, No̠nkan halo̠t hoe̠len khan niạ se̠rma re̠aḱ mucạt́ se̠ćge 13 kạruṛ 80 lakh ho̠ṛko jom ńu re̠aḱ okulạn se̠ haro̠n re̠ko paṛao̠ḱa. Niạ muskil o̠kte̠re̠ Jạtiạri Gão̠ta Jomaḱ Hĩsre̠n Maraṅić David Beasley kisạ̃ṛko ṭhe̠n no̠are̠ go̠ṛo̠ e̠m lạgit́ nẽ̠ho̠re̠ do̠ho akada.

Uni do̠e̠ me̠nke̠da, “Bar sãńj (be̠la) mit́ cuput́kate̠ jo̠maḱ be̠go̠rte̠ gujuḱ dạkhilre̠ teṅgo akan onko 3 kạruṛ ho̠ṛko bańcao̠ko lạgit́ se̠rma re̠ kom se kom 490 karuṛ Ḍolar kạuḍi go̠ṛo̠ jaruṛa”

Jạtiạri Gão̠ta Jo̠maḱ hĩs re̠n Maraṅ Mukhiạ arhõe baḍae oco akana, dhạrtire̠ kom se̠ kom 2 hajar Billionior (Mit́ sae kạruṛ ḍolarren mạlik) me̠naḱkoa. O̠nkoaḱ jo̠to̠ dhon/duribko ar go̠ṭa se̠rma re̠aḱ labko (Interest) mit́ le̠khan 8 lakh kạruṛ ḍolar kạuḍi khon hõ bạṛtige hoyoḱa,.

Beasley arhõe̠ me̠nke̠da, No̠a mãhãmạrire̠ ae̠ma ho̠ṛ do̠ kạruṛ kạruṛ kạuḍiko ro̠jgar  seko lab akada, jãhãe ge aema kạuḍiko rojgar daṛeaḱa onate̠ ce̠t́ hõ men re̠aḱ do̠ bạnuḱa, menkhan dhạrtire̠n manwakoaḱ no̠a halot do̠ abo aema ho̠ṛge̠ aboaḱ jiṅgire̠ babon ńe̠l akada.

WFP-re̠n Maraṅićaḱ no̠a dạbi  e̠ṛe̠ se̠ bhulaḱ do̠ baṅ kana,calao̠e̠n June cando Institute for policy-re̠aḱ reportre̠ o̠l akana,No̠a mãhãmạri e̠to̠hoṕ tayom Amerikare̠n kạruṛan (kotipoti) ho̠ṛkoaḱ dhon/durib kodo̠ saere̠ 19% bhag ḍhe̠r akan takoa (50 hajar kạruṛ ḍolar)

Amajon re̠n Mạlik Jeff bezos aḱ katha ge saṕle̠khan, reporte̠ me̠ne̠da 18 March Amerikare̠ Lockdown e̠ho̠ṕe̠n 11 hapta re̠ Bezosaḱ 3620 kạruṛ dhon durib bạṛtie̠n taea. FACEBOOK –re̠n e̠to̠ho̠ṕić Zuckerberg aḱ dhon duribko ḍhe̠r akan taea 3010 kạruṛ ḍolar,Tesla CEO Elon Musk aḱ́ 1410 kạruṛ dhon durib ḍhe̠r akan taea.

Beasley Me̠ne̠da, O̠ko̠e ṭhe̠n aeama me̠naḱa no̠age so̠mo̠e o̠kte̠ onkoaḱ soroḱ/sor se̠ć hijuḱ re̠ak, no̠ạ ghuṛige ape̠aḱ jạruṛ me̠naḱa, Asolaḱ kạmi uddg re̠aḱ noage so̠mo̠e oktere̠t́ kana.

̕̕WFP o̠laḱe̠ (protibedon)̣ me̠ne̠da Kongore̠ rẹṅgeć sãoko lạṛhại kana 1.5 kạruṛ ho̠ṛ, Nigeri̠re̠ 40-60 lakh ho̠ṛaḱ jomaḱ re̠aḱ jahan ṭhikan bạnuḱa ,Yemenre̠ 30 lakh ho̠ṛ nit hõ reṅgećte me̠naḱkoa,arhõ 20 lakh ho̠ṛko mit́ cuput́ jomaḱ ńam re̠aḱ hokko ada ạḍi usạrage.

Source: AFP