KẠHŨ AR GHAṚWA

Mit́ṭen dare re̠ mit́ṭen cẽṛẽ tukạ tahẽkana. Ar uni cẽṛẽaḱ tukạ do̠ ạḍi ạulạu-jhạulạu ar bin saphage tahẽkana. Uniaḱ jinisko̠ do̠ hanḍe nanḍe taralbasal tahẽn kan tahẽna. Ar onḍege arhõ mit́ṭen eṭaḱ dare re̠ mit́ṭen cẽṛẽ tukạ tahẽkana. Uni cẽṛẽaḱ tukạ do̠ ạḍi sạitạute ar sapha-sạphi tahẽkana. Me̠nkhan unkin cẽṛẽ talare ạḍi mill do̠ baṅ tahẽkana. Ackage mit din do̠ hoedaḱ ehoṕena, onate Kạhũaḱ tukạ rạput kuṭrạentaea. Unre Kạhu do̠ ạḍi mũskilreye paṛaoena, cet́e cekaea me̠nte bae hudis ńamet tahẽ kana. Ar note kạhu do̠ daḱre lohot́ cabaena.

Unre Kạhũ do̠ uni Ghaṛwa cẽṛẽ aḱ kathae disạ kedea. Un okte Kạhũ do̠ eṭaḱ dare uḍau calaokate Ghaṛwa cẽṛẽ aḱ duạre thoṕ thoṕe lagaoena ar hohoe ehoṕena, Ghaṛwa misera duạr jhićmese iń do̠ bhitriteń boloḱa, bhitri kho̠n Ghaṛwa do̠e me̠nkeda kạhũ dada, kạhũ dada mit ghạṛi teṅgonme, ińren gidrạń paeraedea. No̠a katha ańjom kate kạhu do̠ mit́ ghạṛiće tạṅgi keda. Arhõ mit́ ghạṛi tayom Kạhũ do̠ duạre ṭhop ṭhop kateće menkeda, E misera duạr jhićme, Ghaṛwa do̠e roṛ ruạṛkeda Kạhũ dada mit́ ghạṛi teṅgonme gidṛa jhaṅgań horoḱae kana.  

Arhõ mit́ ghạṛi tayom kạhũ do̠ duạre ṭhelao keda, un okte Ghaṛwa d̠oe me̠nkeda, Kạhũ dada E Kạhũ dada ar mit́ ghạṛi tạṅgime ińren gidrạ cạndireń ṭikạḱkae kana, Kạhũ do̠ ar bae tạṅgi daṛeaḱ kan tahẽna ente uni do̠ reaṛ teye thartharaoḱ kan tahẽna. O̠nate uni Ghaṛwa cẽṛẽ do̠ duạr jhić lạgit́ ghane ghane nẽhõrae lagaoena. Kạhũ aḱ nẽhõrte Ghaṛwa cẽṛẽ do̠ duạr jhić kate bhitri seć hijuḱe metadea. Bhitri bolo tayom Ghaṛwa do̠ Kạhũ jo̠do̠ḱ lạgit́ gamchai emadea are metadea Kạhũ dada nonḍege duṛup hataṛoḱme ar hoṛmo re̠aḱ daḱ do̠ hawet́me iń do̠ń paera hećlenge. No̠a katha roṛ kate Ghaṛwa do̠ paera lạgit́e senena.

Kạhũ do̠ mit́ ghạṛi duṛuṕ tayom  dakae oṛaḱ kho̠n ạḍi mońj so̠ do̠e ńamet́ tahẽna ar ona so̠ do̠ tahẽkana khir daka re̠aḱ so̠. Un okte kạhu do̠ lob bae sambṛao daṛeaḱte bại bạite daka oṛaḱ sen kate thoṛa thoṛate ona jo̠to̠ khir dakae jom cabakeda. Ar note̠ Ghaṛwa do̠ paera kho̠n ruạṛ hećkateće ńel keda  Kạhũ do̠ daka oṛaḱ bo̠lo̠ kate jo̠to̠ khir dakae jo̠m cabaoakada. Unre Ghaṛwa do̠ ạḍi ãṭe bhabnayena are raṅgaoena. Ghaṛwa cẽṛẽ do̠ raṅgaote culhạ re̠aḱ kaṭ seṅgel kạhũaḱ phạ̃ḱṛạḱ rey capat keda. Ar soṅge soṅge Kạhũ aḱ phạ̃ḱṛạḱ do̠ loḱ ehoṕentaea. Khange kạhu do̠ chaṭpaṭao kate̠ye goćena.

No̠a golpo re̠aḱ cecetaḱ bisoi do̠ hoyoḱ kana eṭaḱ hoṛaḱ jahan jinisre̠ tis hõ alom laloca.




COVID (Ko̠ro̠na) : Baṅgladiso̠m re arhõ Hoṛ ṭikạ kạmihora ehoṕena, pe lekan hoṛko ṭikạko ńam

Lukhibar (01.07.2021) kho̠n Dhaka selet́ goṭa disạmre arhõ ko̠ro̠na virus re̠aḱ ṭikạ e̠m kạmihora ko̠ ehoṕ akana. Niạ dhao do̠ disạm reaḱ aema centre re China re̠aḱ ran benao sãota Sinopharm reaḱ ṭikạ ar eken Rajdhạni Dhaka re juktorasṭro re̠aḱ ran benao sãota ko̠  Pfizer reaḱ tikạ ko̠ emako̠ kana. Sastho odhidaptor sabha mukhiạ Dr. Md. Robed Amin noa khobore lại sodor akada.

Okare Ńamoḱa?

Baṅgladisạm re̠ calaoen May cando ar June cando Pfizer re̠aḱ ṭikạ biḍau lạgit́ e̠m ehoṕ akana. Okoe talare hõ jahan roṛ ruạṛ baṅ ńamlente Lukhibar kho̠n ehoṕ akana noa̠ ṭikạ kạmihora ko̠. Pfizer tikạ thoṛagete Dhaka reaḱ eyae (7) go̠ṭen centre re pạhil do e̠mgoḱa.

Centre ko̠ do̠ hoyoḱ kana, Dhaka Medical College, Sir Solimullah Medical College, Sohid Sohwardi Medical College Haspatal, Mugda Medical College Haspatal, Bonṅgobundhu Shekh Mujib Medical Haspatal, Shekh Rasel Gastorlever Haspatal ar Kurmiṭolla General Haspatal.

Inạ chaḍa hõ Sinopharm reaḱ ṭikạ goṭa disạmre 40 goṭen centre re e̠m hoyoḱa. Noa ko̠ modre menaḱa disạm reaḱ jo̠to̠ Medical College Haspatal são, Jilạ sodor Haspatal, bar sãe mõṛẽ gel (250) bichạna Haspatal. Noa ko centre khon dinạm din setaḱ 8 baja khon ạyuṕ bela 3 baja hạbić ńutum ol caṛhao akat́ hoṛko̠ pạhil doge ṭikạ ko̠ hatao daṛeaḱa.

Okoe do̠ Tikạ ko̠  Ńama?

Jo̠to̠ centre kho̠n dinạm din 100 khon 200 doge ṭikạ e̠moḱ reaḱ katha menaḱa. Me̠nkhan Lockdown  poristhiti khạtir tikạ e̠m reaḱ soṅkha do̠ thoṛa ko̠m daṛeaḱa mente Mr. Amin do̠e lại akada. Niạ dhao ṭikạ reaḱ soṅkha thoṛa ńokgete ol caṛhao reaḱ dhoron hõ  thoṛa akana. Surokha website lekate nit khạli ạn bancao bạhini, Cikit́sa siknạt são jopoṛao menaḱ babotre oloḱ paṛhao gidrạko̠ ar Bissobiddaloi re̠n abasik halls re̠ menaḱko̠ gidrạko̠ tikạ ko̠ ńama.

Inạ tayom pon gel (40) parom umeren hoṛko̠ hõ e̠m hoyoḱa.

Me̠nkhan Surokkha App re laha reaḱ lekage bar gel pon (24) goṭen Catagori reaḱ katha me̠n hoy akana. Sastho odhidaptar seć khon baḍae ńam akana, prathomik cikit́sa seba khat re̠ jopoṛao akan ko̠ metaḱme Doctor, Nurse ar Medical Assistant ona sãote Police ar ạn rukhiạ bạhini sodosso ko̠ ṭikạ ko̠ e̠makoa. Public Bissibiddaloi re tạlikạ menaḱ ko̠ oloḱ paṛhao gidrạ ko̠ hõ niạ dhao ṭikạ ko̠ ńama. Okoe do̠ laha dhao ṭikạ hatao lạgit́ ńutum ko̠ ol caṛhaolet ar bako hatao daṛeakat́ onko hõ niạ dhao do̠ ko̠ ńama mente lại sodor akana.  Sastho odhidaptar re̠n line Director ar tikạ kamihora ren  ạyurić Dr. Shamsul Hoqe do̠ budhbar ko̠ro̠na bulletin rey lại akada, okako̠ disạmre Sinopharm reaḱ tikạ bạsut akan, onako̠ disạmre ren kạmia̠̣ hoṛko̠ hõ ṭikạ ko̠ ńama. Okoeko̠ Oxford AstraZeneca reaḱ tikạ pạhil doge hatao tayom dosar doge bako hatao daṛeakada onko ho Pfizer ar synoferm reaḱ tikạ hatao niro̠po̠n hoyoḱa se baṅ Mr. Amin do̠e me̠nkeda. Uni do̠e me̠nkeda, vaccine mesal hoyoḱa se baṅ ona reaḱ aema report do̠ oḍoḱ akana. Noa ko report tege Baṅgladisạm National Imionaization Technical Committee duṛuṕ kate goṭa katha ko̠ hataoa je̠ eṭaḱ disạm leka tikạ re mesal-juri abo disạmre hoy daṛeaḱa se baṅ. Goṭa katha baṅ hatao hạbić AstraZeneca pạhil doge ko̠ hatao akat́ onko do̠ cet́ tikạ hõ bako ńama. Pfizer se Sinopharm – jãhãṭaḱ  tikạge hatao hoyoḱ, ona re̠aḱ pạhil doge hatao pon (4) hapta se̠ bar gel irạl (28) din talare dosar doge hatao hoyoḱa me̠nte Dr. Rubed Amin do̠e me̠n akada. Pạhil doge ṭikạ hatao tayom  tayom dhao re̠aḱ doge hatao reaḱ tạrik card re ol dohoe hoyoḱa.

Cet́ Lekate Ol Caṛhao hoyoḱa?

 Laha ńam hoḱ lekate okoe do̠ tikạ hatao lek kan ko̠, onko lạgit́ budhbar kho̠n ol caṛhao re̠aḱ kạmi hora ko̠ e̠hoṕ akana. Ṭikạ hatao okte do laha lekage menaḱa. www.surokkha.gov.bd web porṭal re̠ bolo kate baṅ khan google play re̠ bolo kate “surokkha” App download kate ol caṛhao hoyoḱa ar ṭikạ card tmạl hoyoḱa. Inạkate mobile phone re SMS talate tikạ e̠m reaḱ tạrik ar centre baḍae ńamlen khan ,okte nạpitre centre calaokate ṭikạ hatao hoyoḱa. Ṭikạ card ar NID soṅge re dohoe hoyoḱa mente Mr. Hoqe do̠e menkeda.

Lockdown Okte Tikạ

Ko̠ro̠na virus re̠aḱ tikạ e̠m kạmihora lockdown okte hõ ol caṛhao akat hoṛko̠ do ṭikạ ko̠ hatao daṛeaḱa. Goṭa disạmre lockdown calaḱ okte jãhãe ṭikạ hatao reaḱe menjoṅ khan Police ṭikạ card uduḱ ako khange hoyoḱa.

Tinạk ṭikạ menaḱa…

January cando  reaḱ mucạt seć kho̠n Briten re̠ benao akan ar Bharot re̠aḱ Siram Institute Oxford Astraageneca covisilt tikạ do̠ bidạu lạgit e̠m ehopena. Tayomte 7 February kho̠n ona tika e̠m kạmihora ̣do gota disạmre ehoṕena. Me̠nkhan Bharot chukti lekate okte nạpitre Baṅgladisạm do̠ tika baṅ e̠m hoy akante no̠a kạmihora do̠ muskilre paṛaoena ar 26 April kho̠n pạhil doge tikạ e̠m ḳmihora do̠ bondena.  Okoe do̠ pahil doge re̠aḱ tikạ ko̠ hatao ńam akat́ onko modre aema hoṛge dosar doge ṭikạ e̠m lekan Sarkaraḱ jãhãn upạige bạnuḱa. Niạ okte, Baṅgladesh Sarkar do̠ nãwãte Chin, Juktorastro ar eṭaḱ disạm kho̠n tikạ ạgu re̠aḱe kurumuṭu keda.

Baṅgladisạmre Pạhilre Oxford Astrazeneca re̠aḱ  E̠m Hoy akana.

Ona dharalekate tikạ re̠aḱ Antorjatik Platform Covax kho̠n calaoen 31 May Pfizer BioNTech re̠aḱ benao akan 1 lakh do do̠ Baṅgladisạm sandes hisạbtei ńam akada. Inạ tayom 21 June  pe̠a Haspatal re̠ 360 hoṛ talare ona tikạ biḍạu lạgit́ e̠m ehoṕena. No̠a lahare Chin kho̠n  May ar June cando  re̠aḱ talamala re̠ bar dhaote Synoferm re̠aḱ moṭ  gel mit (11) lakh ṭikạ Baṅgladisạmte hećena. 25 May kho̠n sinopharm re̠aḱ biḍạu lạgit́ e̠m  e̠hoṕena. Sinopharm kho̠n sarkari porjai re̠aḱ 1.5 kạruṛ kạuḍi do̠ re̠aḱ ṭikạ kiriń cukti do̠ hoy purạuena. Cukti lekate June July ar August cando re̠ mõṛẽ (5) lakh kate moṭ 1.5 kạruṛ tikạ hijuḱ re̠aḱ katha. Me̠nkhan nitoḱ hạbić kiriń akat́ ṭikạ do̠ baṅ heć akana. Me̠nkhan China Dutabas sutro kho̠n baḍae ńam akana, Baṅgladisạm  re̠aḱ kiriń akat́ Sinopharm 20 lakh ṭikạ Baṅgladisạm re jogaṛ lạgit́ sapṛao akana. Tobe̠ tis hijuḱa baṅ menogoḱ kana. No̠te, darakan bar dinre Juktorastro  re̠aḱ moderna bar gel mõṛẽ (25) lakh doge Covid019 reaḱ tikạ Baṅgladisạmre hijuḱa me̠nte Sastho Montri Jahid Malek do̠e lại so̠d̠or keda . Sokolbar, ńindạ 11:20 baja re̠ Dhaka Sahjalal Antorjatik Bimanbondorre America kho̠n kul akat Moderna moṭ 25 doge tikạ  re̠aḱ pạhil doge hisạbte amdaj 12 lakh tikạ hijuḱa. Dosar din 3 July, Sunibar setaḱre, inạ thạ̃irege moderna sareć akan 13 lakh ṭikạ do̠ hijuḱa. Lukhibar tikin okte Sastho ar poribar kollan Montri Jahid Malek no̠a kho̠bo̠r do̠e lại keda. No̠a ṭikạ hatao lạgit́ uni do̠ Sokolbar ńindạ Hajrat Sahjalal Bimanbondorre seṭere tahẽna me̠nte Montronaloi kho̠n baḍae ńam akana. Nonkate eṭaḱ tikạ ko̠ hijuḱ ehoṕlen khan  ṭikạ e̠m re̠aḱ soṅkha hõ ḍher hoyoḱa me̠nte lại so̠do̠r keda Dr. Robed Amin.

 BBC Baṅgla kho̠n torjo̠ma re Sumitra Murmu

 

 

 




HUL JOHAR

E̠ Sido-Kạnhu,

E̠ Cand-Bhaero,

E̠ Phulo-Jhano,

Teheń apeaḱ gur mãhãre,

Teheń apeaḱ dinisạ mãhãre,

Hul Joharle ro̠ṛet́kana!

Jo̠to̠ge…

Lạṭu kạṭić,

Koṛakan kuṛikan,

Kạṭić gidrạkan,

Haṛamkan Buḍhikan,

Hul Joharle menet́kana!

Sanamge…

Metaḱme,

Santal ho̠po̠n,

Deko ho̠po̠n,

Ũrạ̃o Muṇḍa,

Ho̠ khaṛia,

Hul Joharle aṛaṅet́kana!

Me̠nkhan,

Jo̠kho̠nge apeaḱ,

Noa dinle hiṛińe̠t́kana,

Ape leka lạṛhạile pạcạḱkana!

E̠nhõ̠ Hul Johar ro̠ṛ do̠,

Ekalge bale hiṛińa.




Hoṛmo Reaḱ Ojon Sucoḱ se Body Mass Index Do Cet́ Kana?                            

              Hoṛmo do aboaḱ join reaḱ mit́ṭen maraṅ utạr sandes bo men dareyaḱa. Gidrạ oktereń paṛhao leda, hoṛmoge joto suk reaḱ asol tet́. Noa nitoḱ aḍi bes te bo aṭkar dareyaḱa. Ente napai hoṛmo ge mit́ṭen adorso hoṛmo tear re maraṅ dạyiḱ se bhumikae doho dareḱa. Ar abo laha khonge bon badaya je napai hormo rege mit́ṭen napai mondo tahẽna.

Adisedae ren nindạn se sadharon hoṛ ko doko hudiset́ tahẽ kana, napai homo hoṛ doko unko kana okoeaḱ hoṛmo do usul ar moṭa soṭa. Menkhan biggan se science doe meneda usul ar moṭa soṭalen khan ge do napai hoṛmo do ban kana. Onate nitoḱ sedae se laha okte reaḱ hudis se dharona do ar bako hitaoaḱ kana.

Mosby’s Medical Dictionary, 8th edition, 2009 lekate hoṛmo do hoyoḱ kana; rog bidhi se eman teaḱ osabhabiḱ poristithi khon sahaṛakae hoṛmo haṭiń, mon reaḱ hudis-cinta ar sãotareaḱ bhage dosa. Onate okoe bạṛtiko moṭa unko joto hoṛ do menkhan bolbana do baṅko hoe daṛaya. Boroṅ okoe bạṛti ko moṭa unko ge aema lekan hoṛmo reaḱ muskil dosare ko tahẽn kana. Ar non ka aḍi moṭa hoyoḱ reaḱ sana kan gea sthulota se ledgeć moṭa do. Cetan reaḱ songa lekate, sthulotha se ledgeć moṭa do bogić bodolte ruạ lek mente Cikit́sa biggan se Medical Science re mit́ nawa sakha upel akana. Sthulota se ledgeć moṭa khatirte hoṛmo reaḱ ojon do sabhabik lekate ge ḍher calaḱa. Purạ boyosko mit́ hoṛaḱ hoṛmo re matra bạṛti ojon goṭaḱ lạgit́ usul ar hoṛmo reaḱ ojon re oka anupatik har sodoroḱ onage bon metaḱ kana Body Mass Index se hoṛmo reaḱ ojon sucoḱ. Khaṭ̣o te noa do BMI ńutum ko bahanaya . Body mass index baḍae okte re abo do mit́ṭen katha se word ‘Sthulota’ se ledgeć moṭa soṅge bon oprom akana. Nitoḱ thoṛa khaṭote baḍae reaḱ bon kurumuṭu legi.

Sthulota se ledgeć moṭa do cet́ ko metaḱa?

Sadharon lekate lại lekhan adorso hormo ojon reaḱ 20% se ona khon bạṛti poriman med se itil jarwalen khan ona do sthulota se ledgeć moṭa ko metaḱ kana. Sthulota se ledgeć moṭa do nonkan mit́ dosa kana tinre jãhãe hoṛ hoṛmo seć te moṭaḱ tegiye tahẽna.

Cekate bon bujhạoa je in do sthulota se ledgeć moṭa dosare talare menạńa se baṅ?

Sthulota se ledgeć moṭa reaḱ dosa soṅ lạgit́ do BMI se Body Mass Index reaḱ hudis pheḍ hoe lena. Belgium ren Jotirbid, Gonitbid, Sonkha tottobid, ar Somajbiggani Adlophe Quetelet joto khon pạhil hoṛmo reaḱ noa sucoḱ reaḱ video doe sodor ledae. Wikipedia reaḱ khobor lekate 1830-1850 Serma reaḱ bhitrire uni do noa babotre jạṛuṛoḱ lekan bhe̠de sodor kedae.

BMI se hoṛmo reaḱ ojon sucoḱ cet́ lekate nirnoya?

Body Mass Index se hoṛmo reaḱ ojon sucoḱ reaḱ soṅga khon abo bon badae akada je mit́ hoṛaḱ hoṛmore matra khon bạṛti ojon goṭae lagit́ usul ar ojonre oka anupatik har se rate sodoroaḱa onage hormo reaḱ ojon sucoḱ se Body Mass Index ko metaḱ kana.

Noate abobon men daṛeaḱa je Monekaḱme amaḱ hoṛmo reaḱ ojon 60 kg ar am do 5 feet 6 inch usul mit́ hoṛ kanam. Noa te amaḱ BMI reaḱ man tinaḱ? Se amaḱ sthulota se ledgeć moṭa reaḱ oka dosa re menaḱmea. Dela pạhil re BMI man ligi; nonde amaḱ hoṛmo reaḱ ojon do 60 kg ar hormo reaḱ usul do 5 feet 6 inch:

Abo bon baḍaya: 1 inch = 0.0833 feet,

 metaḱme 6 inch = (0.0836) = 0.04998 feet.

Tobe amaḱ usul tiṅgoena = (5+0.04998) feet = 5.4998 feet.                             

Abo bon baḍaya: 1 feet = 0.305 meters.

Tobe 5,4998 feet = 0.3055.4998 = 1.677439 meters.

Cetan reaḱ somikoronre asol man bạesạo lekhać ńamoḱa;

                 BMI=21.32

Tobe amaḱ hoṛmo reaḱ ojon sucoḱ do hoyoḱ kana 21.32

 

Nitoḱ latar reaḱ chok bon ńela.Nonde BMI man reaḱ sreeni bibhag tear hoe akana.Abo bon bujhạo daṛeaḱ kana je amaḱ BMI man Jodi 18 latar re tahen unre bujhạo hoyoḱa je am do roga hormo antem bosobasoḱ kana.

 

BODY MASS INDEX (BMI)

Classification

BMI score (kg/)

Under weight

18.5

Normal

18.5-24.9

Over weight

25.0-29.0

Obese

30.0-40.0

Extreme

40.0

 

Amaḱ man Jodi 18.5- 24.9 hoyoḱ tobe sabhabik ar bogi hoṛmo menama. Bạṛti ojon khetro re noa reaḱ man sadharonto 25.0-29.0 tahena. Ar sthulota se ledgeć moṭa hoṛmo reaḱ pạhil stor khettro re 30-34.9 hoyoḱa. Amaḱ man Jodi 35-40 hoyoḱ tobe amdo sthulota se legeć moṭa hoṛmo reaḱ dosar dhaṕ re menama. Am Jodi hoṛmo reaḱ ojon sucok 40 khon bạṛti man ńel ocole khan tobe amaḱ sthulota se ledgeć moṭa hormo do tesar dhaṕ re menaḱa. Onate am do bujhạo lagaoama je amaḱ hoṛmo reaḱ dosa do bạṛić seć. Jahãtin okterege amaḱ duạre koṭab daṛe atama. Ente sthulota se ledgeć moṭa hoṛmo khạtirte Koronari koram ruạ, ṭaip-2, Diabetes, Cancer (breast, colon) High blood pressure, Stroke, ar hõ aema aema botoranaḱ ruạ hoe daṛeya. Onate noa babotre sontor akae tahẽn do adi bogia.

Sthulota se legeć moṭa do cekate hoyoḱa?

Mimit́ hoṛ ạḍi bạṛti Calories jom, menkhan jạruṛ lek hoṛmo ban khaṭao ge sthulota se ledgeć moṭaḱ reaḱ maraṅ karon mente ganog kana. Ona chaḍa baṅ jạpit́ dareaḱ, jạṛuṛ leka jirạoḱ, unko boss re menaḱ (Genetic), Gharoj reaḱ join jiṅgi, mon sećte bajao ar eman tiaḱ ko hõ sthulota se ledgeć moṭa reaḱ karon mente lekhaḱ kana.

Cekate sthulota se ledgeć moṭa do bon tegu darama?

Noa khetro re jao hiloḱ beyamoḱ (Exercise) chaḍa ar cet́ hõ bạnuḱa? Din hiloḱ setaḱre taram, paeraḱ ar eman teaḱ hotete ḍheṛkaete sthulota se ledgeć moṭa do koṭa gidića. Ona chaḍa pusṭi jomaḱ ko jom, laloć jomaḱ ko jom bạgi, daṛeaḱ khan hoṛmo reaḱ ojon jao hiloḱ aribạndite aema rukhiạ ńamoḱa.

 

 




Nacholre re 166 serma HUL mãhã disạ ruaṛ ar MADO̠L puthi uḍhạuena

Chapainawabgonj jilạ re̠aḱ Nachol upạjilạ re̠ hola 30 June 2021 Santal Hul Mãhã reaḱ 166 serma ko̠ manao keda. Utạrboṅgo Ạdibạsi Foram aḱ ạyurte setaḱ 11 baja tala okte Shidu- Kạnhuaḱ naksare bahamala horoḱaete no̠a akhṛa do̠ ehoṕlena.

Niạ akhṛa ren Maraṅ neota peṛa hisạbte selet́e tahekana Nachol upojilạ ren santal birbanta Mukti joddha Amin Hembrom. Enạ chaḍa manot peṛa hisạbte The Santals Times ren chapa so̠do̠rić Mn. Stephen Soren, Nachole Ạdivạsi Academy ren mukhiạ Mn. Jotin Hembrom, Uttạrboṅgo Ạdivạsi Forum ren Maraṅ Mukhiạ Mn. Hingu Murmu,  Chapainawabganj jilạ Uttrạrboṅgo Ạdivạsi Forum dạr gãotaren mukhiạ Mn. Kornelius Murmu, Nachole Adivạsi Maejue ạyurić Ranjona Rani Bormon, Mn. Modon Hasda, Prodip Hembrom ar hõ manotan ko seṭer ko tahẽkana.

Sanamko Hul sandes johare emaḱkoa Mn. Bir Muktijoddha Amin Hembrom ar uniaḱ titige Hul Mãhãre  Sidạ-kạnhu ar onko são lạṛhaelen sanamko disạ ruạṛ lagit́ Mado̠l ńutuman mit́ chapa so̠do̠r puthi do hoyena.

 Niạ Mado̠l chapa so̠do̠r puthi do Uttạr Boṅgo Ạdivạsi gãota kho̠n pạhil do̠m  Hul disạ ruạṛ mit́ cinhạ puthi menteko chapa so̠do̠r keda. Ar noa puthire Bangldiso̠mren Mo̠ntri , Attorney General aḱ hul johar katha ko̠ menaḱa ar diso̠m ren maraṅ marȧ onoliạ koaḱ onol ko hõ chapa akana niạ puthire. Noa Madol do kin saṕṛao akada Uttạr Boṅgo Ạdivạsi Forum ren Secretary Advocate Probhat Tudu ar  onoliạ Mithusilak Murmu.

No̠a akhṛa re̠ Utạrboṅgo Ạdibạsi Foram re̠n sabha mukhiạ Hingu Murmu do̠e me̠nkeda,1855 serma re̠aḱ 30 June Shidu- Kạnhu, Chand, Voirob aḱ ạyurte bhognaḍhi ato re amdaj 10 hajar hoṛko seṭerkate re̠ṅgeć nacar hoṛko santhao ocoḱ kan birudre lạṛhại lạgit́e udgạuket́ koa. No̠a lạṛhạire̠ amdaj 30 hajar hoṛko̠ jiwi ko̠ emleda. Teheń hõ abo aema lekate bon koclon ocoḱ kana. Teheń gapa abo hõ aboaḱ opromṭonṭa rebo paṛao akana. Sarkar abo do̠ upạjạti, kạṭić jạtren hoṛ ar aema lekan ńutumte ko̠ bahanayet́ bon kana. Me̠nkhan abo do̠ sedae kho̠nge no̠a disạmrebo̠ girobasoḱ kana. Uni do̠ sarkar ṭhen ạdibạsi santal ko̠ lạgit́ sujog jemon ko̠ ńam ona lạgit́ dạbi keda.

Nachol ạdibạsi Academi re̠n sabha mukhiạ Jotin Hembrom do̠e menkeda, hasa do̠ ạdibạsi koaḱ maraṅ mũskilaḱ kana. No̠a hasa lạgit́ge ạdibạsi santal hoṛko do bạrti bon koclon ocoḱ kana. Uni hõ sarkar ṭhen utạrboṅgo ạdibạsi santal ko̠ lạgit́ eṭaḱ hasa montronaloi lạgit́e dạbi keda.

The Santals Times ren sodorić Stephen Soren do̠e me̠nkeda, okte re̠aḱ bodol hoylen re̠ hõ ạdibạsi ko̠ cetan kho̠n santhao do̠ baṅ thoṛa akana.




Goṭa Disạm Re̠ Eho̠ṕena Kajak Lock down

Ko̠ro̠na mãhãmạri birudre̠ teṅgo daramoḱ lạgit́ goṭa disạmre eyae(7) din lạgit́ kajak lockdown e̠hoṕ akana. Teheń Lukhibar (01) July paha poho 6 bajaḱ okte̠ khon e̠hoṕ akan no̠a lockdown do̠ darakan (7) July tala ńińdạ hạbić tahẽna. Niạ dhao re̠aḱ lockdown d̠o kajakte hoy purạu lạgit́ POLIS, RAB, BGB ar Ansar selet Army ko̠ moedan re̠ ko̠ tahẽna. No̠a okte hoṛko̠ ar gạḍi ko̠ calaḱ hijuḱ ar aema lekan sarkari- Besarkari sãota ko̠ ạyur babotre kajak manao ganao hukum ko̠ Budhbar (30 June) Montri porisod bibhag do̠e lại so̠do̠r akada. Montri porisod kho̠n lại so̠do̠r akan parwanare̠ me̠n akana, Sarkari- Besarkari jo̠to̠ office, gạdi ar dokan ko̠ bond tahẽna. Niạ okte jạruṛ begor bahre jãhãeye oḍoklen khan kajak mũskil re̠ paṛaoḱa, Sarkar seć kho̠n lại so̠do̠r akana. Arhõ parwanare̠ me̠n akana, ko̠ro̠na rog  (Covid-19) re̠aḱ nitaḱ poristhiti hudis ganḍon kate hukum batao lạgit́ 1 July setaḱ 6 baja kho̠n 7 July tala ńindạ hạbić latarre ol uduḱ akan manao-ganao ko̠ e̠m hoyena-

  1. Jo̠to̠ Sarkari, Adhasarkari ar Besarkari office ko̠ bond tahẽna.
  2. Ḍahar, re̠l ar daḱ horte calaḱ gạḍi ko̠ selet́ jo̠to̠ lekan gạḍiko̠ bond tahẽna. Disạm bhitri re̠ calaḱ Biman hõ bond tahẽna.
  3. Shopingmol/ market selet jo̠to̠ dokan ko̠ bond tahẽna.
  4. Jo̠to̠ porjoton (Tourist Centre), Resort, Community centre ar Rạskạjo̠ṅ centre ko̠ bond tahẽna.
  5. Ḍher hoṛko̠ jarwaḱ nonkanaḱ samajik (Bapla bihạ, Janam mãhã, picnic Party) Rajnitik ar dho̠ro̠m acar-onusṭhan ko̠ bond tahẽna.

No̠a lahare moṅgolbar ńindạ mit khobor re̠ lại so̠do̠r akana, Lukhibar kho̠n jạruṛaḱ poriseba ko̠ e̠moḱ kan kạmiạ ko̠ chạḍa ar jạruṛ begor jãhãe bahreteye oḍoḱlen khan uni birudre̠ kajak sạjại ko̠ hataoa. No̠a khobor re̠ arhõ me̠n hoy akana, Sanam ko̠ Mask horoḱ selet jo̠to̠ lekan hoṛmo jo̠to̠n (sasthobidhi)  ko̠ manao lạgit́ Sarkar do̠e nehõr akada.




SANTAL HUL

Santal hoṛ ho ạdibạsi,

Reṅgeć teteṅre tahẽnako ạdi kusi.

Montako hõ sapha soṛa,

Ro̠ṛ landaeako ạḍi rạskạ.

Birgajaṛ sapha kate,

Benao anako khet-baṛge.

Cas ako ho̠ṛo,guhum,jonḍra ar raheṛ,

Jo̠m ńu ako bochor parom.

Ona ńelte jumidar mahajon koaḱ,

Hećen takoa bạṛić sana.

Ehoṕ keda ko̠ ho̠ṛ hopon santhao,

Hamet́ joṅ anako khet baṛge.

Santal hoṛ kore heć paṛaoena,

Reṅgeć tetaṅ ar haron kosṭo.

Jumidar mahajon kho̠n,

Santal hoṛko sạdhin lạgit́.

1855 salre 30 ma Junre,

Sidạ,Kạnhukin ho̠ho̠ leda hul mãhã.

Onate E santal hoṛko,

Manot ma bon hõ hul mãhã.

Bhina-bhini hiṛiń kate

Ti-ti sapaṕ kate,

Teṅgun mabon ho santhao hoṛko upạrte,

Rukhiại mabon ho khet-baṛgeko.




Santal Hul

Ạḍi sedae reaḱ katha se kạhni do baṅ kana-East India ńutuman Company do England ren Maraṅ Rạniaḱ sasons er Raj okte re niạ Bharot upomaha disomreko hećlena. Ar onko do niạ disom re East India Company ko jhić keda bạnij bapari lạgit́ ar ona calao lạgit́ hukum ko ńamkeda nonḍen ko Rapajko ṭhen.

On okte nook sahebko metakokan ponḍ harta hoṛko do eken niạ disom re banij baparige monsubạ do tahekantakoa enạ chaḍa do ar jahan motlob se jos (metaḱ me disom dokhol) do baṅ tahẽkana. Sedae reaḱ on okte do niạ disom do ḍherge deko se muslạ jomidar/mohajonkoRajoḱ kan tahekana. Menkhan Delhi ren Rapaj latar onko do akoaḱ Raj ko calaoet́ kantahekana.

On okte do onko raj ko latarre tahekan porjako do sulukte baṅko bosotoḱ kantahena. Porjako talare aema lekan reṭhareṭhi, hiskạ-bạḍạe do tahekana; kumṛu ḍạku reaḱ utpat tahekana. Unre do okoeaḱ daṛe unigei dher mońje tahekan tahena; se unko hoṛaḱ ge jaega jumiko nonka hoyoḱ kantahena. Manwa ko talare akoaḱ daya dulạṛ do baṅ tahekan takoa. Okoeko raj ko tahe kanonko do disom disom se onaṭoṭharen hoṛ ko ḍanṭao lạgit́ jahan ektiạre bako bahalet́ tahekana. Menkhan nonkate ńelena je onko hoṛko talare reṭhareṭhi arhõ dher idiyena ar dher hoṛ ko do akoren rajaḱ hokum bako hẽtaoada. Ar nonka te onko Raj se jomidarko do dhonko saṕ samṭao ar nanan upạite hameṭ joṅ  ko lagaoena; menkhan porja ko talare do ạḍi bebạrić dosa hoyena , onko do raj hukum baṅko manaoeda, akoaḱ kusi ar sana leka calaoḱ ko ehoṕ ena ar nanan parkan bạṛić kạmi kumṛu-ḍạku niạko reko lobdhaoena. Niạ ńelte East India Company do ako aḱ company reaḱ dhondạulạt rukhiại lạgit́  ar apan ar ṭikạo tahen lạgit́ onaren raj ko ṭhen 1690 sermare mit́ hukum ko bahal kate Hugli jilạ reaḱ gaḍa aṛe re ko benao rakaṕkeda Fort William ńutuman mit́ maraṅ doṅgol.

Katha ańjomoḱa je un okte pạchimren marawaṛi hoṛko do okoe buṛgiko metako kan aema hoṛ niạ onko do onḍeko boloyena ar ona Fort William reaḱ thoṛa do ko jobor dokhol keda. Ar ona aḍepaseren raj ko noko ko thirko lạgit́ jahan bebosthage bako hatao daṛeada.  1756 serma seć disom reaḱ obostha do ar hõ bạṛićjoḱ seć ge monḍha calaoḱ lagaoena ar  East India Company ren koaḱ ho obostha ho bạṛićena. 1957 sermare Saheb ar Muslạ ko talare lạṛhại hoyena one polasi laṛhạiko metaḱ kan ar unre Muslạko do saheb se Eṅrej ṭhenko harao ocoyena. Muslạ se Dekoko bhagao katege Eṅrej/sahebko do niạ Bangla-Bihar-Uṛishsa reaḱ sason ạidạriko hameṭ joṅana. Menkhan mamla mokadoma ar bicạr-acar reaṅ sanam ạidạri do onko lahateko sasonet́ kan tahekan raj ko ṭhenge tahẽyena. Ar nonkate sanam sason kạmiko apnar aḱ tireko ạgoko ehoṕena.

1769 serma re Bangla-Bihar-Uṛishsa noako sanam ṭhạ̃ire ạṅ jaega jumi reaḱ lekha-jokha ar ol lagit enrej saheb do kamia ko bahal ket koa. William Harwood saheb do raj mahalere ko doho kedea jemon uni do nonde  khon Bhagolpur reaḱ dakhin nakha ar Santal Parganae ńel dareak. Engrej saheb ren jaega jumi ol bahal kạmiyạ ko̠ do buru re ona latarre bosotok kan sanam adibạsi mar se pahari ar Santal koak jion bako buj daṛeaka monjte. Ar onate onko sãote bahal kạmiạ hoṛ do̠ bako bonotlena. Bahal kạmiạ hoṛ  tuluc do Hindu ar Deko (Musla) Mohajon, Jumidar ko tuluc monj jopoṛaọ tahẽkantakoa.  Ar noa okte East India Comapany reaḱ kauḍi cukti taṅkhile khan 1772 sermare Lord Warren Hestings ńutman saheb do nia Bangladisomren Governor hisabte dayik salate hećena.

Onako dinre buru ar buru latar ko reaṅ ot barge do sanam adibasi hoṛ koge mak sapha kateko jomet kan tahena. Menkhan ona do ona ṭoṭha ren Hindu ar Deko Mohajon, Jomi dar ko akoak dokhol re  ạgoe lagit aema lekan budhi odok ko ehopena. Menkhan  ona aḍepase bosot akan sanam adibasi hoṛ koaḱ kumṛu ar ḍaku utpatte jumi Darren hoṛko bako hatao daṛeak kan tahena.




Siknạt Gãota ko̠ Reaḱ Chuṭi Do̠Arhõ Dherena.

Disạm re̠aḱ High iskul ar College porjai  re̠ menaḱ siknạt gãota ko̠ ar Ibtedayi, Madrasa ko̠ re̠ calaḱkan chuṭi do̠ darakan 31 July hạbić ḍher hoy akana. Teheń moṅgolbar siknạt montronaloi lại so̠do̠r keda, goṭa dhạrti re̠ ko̠ro̠na poristhiti arhõ bạṛić seć mohnḍa akana. Lockdown hõ usrạu akana. Oloḱ paṛhaoḱ gidrạ ko̠, Mahasoe ko̠, kạmiạ ko̠ ar goǵo babawaḱ hoṛmo rạkhi-jogao lạgit ar jo̠to̠ seć kho̠n rukhiạḱ ńam lạgit́ hudis ganḍon kate ar covid 19 babot re̠ Jatio solha committee são galmarao kate no̠a chuṭi do̠ ḍher hoy akana. Mucat́ re̠ lại so̠do̠r akan leka chuṭi tahẽkana 30 June hạbić.

Source: Prothom alo 




Disạm Re̠ Moṭ Hoṛ soṅkha 16 Kạroṛ 91 lakh.

Disạm re̠ nitoḱ moṭ hoṛ soṅkha gel turui (16) kạror are gel mit (91) lakh. Baṅgladisạm porisoṅkhan Breau (BBS) MSVAB (3 tesaraḱ) Prokolpo report re̠ ‘Bangladesh Sample Vitle Statistik 2020’ so̠do̠r re no̠a khobor baḍae oco keda. No̠a lahare̠ 2020 serma disạm re̠ moṭ hoṛ soṅkha ko̠ tahẽkana 16 kạror lakh 2 hajar . Sombar (28June) Rajdhạni re̠aḱ Agargao Breau hotete noa khobor sodor akana. No̠a sodo̠rte baḍae akana, 2021 serma re̠aḱ January hạbićte disạm re̠ moṭ hoṛsoṅkha 16 kạror 91 lakh 1 hajar. Hoṛsoṅkha ḍher re̠aḱ persent do̠ hoyoḱ kana 1.30, goṛ 72.8 serma, maejiu koaḱ bharsa akan goṛ ayo 74.5 serma, baba hoṛ koaḱ goṛ ayo 71.2 persent. No̠a so̠do̠r re̠ arhõ baḍae ńam akana, moṭ gidrạ janam soṅkha 2.04, hajar re̠ gidrạ janam okta meajiu ko̠ gujuḱ kan soṅkha do̠ 1.63 persent, Calaoen 15 serma re̠aḱ hoṛ ko̠aḱ siknạt soṅkha 75.6 persent, 7 serma ar parom akan hoṛkoaḱ siknạt soṅkha 75.2 persent, arhõ paraom akan 7 serma re̠

maejiu koaḱ siknạt soṅkha 72.9 persent. Disạm re̠ 15 serma re̠ Internet beoharet́ kan 43.5 persent hoṛ ko̠. Ona modre̠ baba hoṛ ko̠ hoyoḱ kana 7 persent ar maejiu ko̠ do̠ 34.3 persent.  Source: Banglar janapod