Aema ḍahar (dho̠ro̠m) ko panjaeda Santalko:

Santalko talare tinạk̕gan ḍahar se̠ dho̠ro̠m menak̕a, noa niạte ạḍi aema kho̠ndro̠nd do̠ baṅ hoyok̕kana. Jaruṛ lek kho̠ndro̠nd baṅ hoyok̕kan khạtir ḍahar(dho̠ro̠m) reak̕ nana-hunạrko baṅ baḍaeok̕kana. Ado̠m dho̠ro̠m do̠ okte reak̕ sõ̠t̕re̠ ạtu ado̠k̕kana.
Teheń santalko talare co̠l menak̕ nana-hunạr dho̠ro̠mko modhre thoṛa dho̠ro̠m babo̠t galmaraoiń kurumuṭueda-
(1) Bindin :
Santalko talare mit̕ okte ạḍi bhage ho̠ṛgo̠ro̠j(popularity ) tahẽ̠kana Bindin dho̠ro̠m. Baṅgladisạm, Bharo̠t, Nepal reak̕ ato dihạtkore ńetar hõ̠ noa Bindin dho̠ro̠m ńelo̠k̕kan gea . Nokoak̕ pạtiạure sisirjạuic̕ do̠e Cando kana. Nit Bharotre Bhogle maraṇḍi ar Ạbhiram maraṇḍi ńutuman bhage namḍak dho̠ro̠mguru menak̕kinạ . Bhato̠tiyạ Bindin Dho̠ro̠m Susạr Bạisi(BBDSB) banadhao hotete bindin dho̠ro̠m so̠do̠r ar pasnao reak̕ kạmi calak̕kana.
(2) Hindu:
Bindin dho̠ro̠m tayo̠mge mit̕ okte Hindu dho̠ro̠m ho̠ṛgo̠ro̠je (popularity) ńamleda. Hindu dho̠ro̠mren Boṅgakoak̕ pujạ po̠ro̠b santalko talare ḍherlena. wikipedia hotete baḍaeok̕kana, sãire 54 bhag santalko hindu dho̠ro̠mko pańjaeda. 2021 serma Bharo̠tiyạ Po̠ddo̠shri kuṛạie ńamleda hindu dho̠ro̠mren jugi buḍhi Ko̠mo̠li soren . Asamre Hindu Santal Lek-Acar Rukhiạ Bạisi (HSLRB) ńutuman mit̕ banadhao menak̕a. Hindu dho̠ro̠m pak̕ńjako do̠ Hindu mohashobha, Baṅgladesh puja udjapon porishod emanak̕ banadhao saoteko jo̠po̠ṛaoakana. Baṅgladisạm reak̕ aema santal atore durgạ, kạli, mo̠no̠sa, lukkhi, ar so̠ro̠so̠ti dibiak̕ mundir menak̕a.
(3) SAPHA HO̠R:
1868 serma Bhạgirạthi hembromak̕ ạyurte SAPHA HO̠R upellena. Bhạgirạthi mạńjhi , Somrai mạńjhi, Dubại gõ̠sãi tako do̠ sapha ho̠r ren namḍak dho̠ro̠m guruko tahẽ̠kana. Sarna ar Sạri dho̠ro̠m reak̕ uthnạu tayo̠m bại bạite noa do̠ ạ̃ṛic̕ idiena. Baṅgladesh ar Bharo̠tre aema Sapha ho̠r pańjaic̕ko menak̕koa ńetar hõ̠. Jao sermage januari cando reak̕ 14/15 tạikh hilạk̕ Pạkuṛ jilạ reak̕ pạkuṛiạ thana Shitpur atore LO̠LO̠ DAK̕ mela hoy baṛak̕a. Sapha ho̠rren guruko ar gadel pańjaic̕ko jarwak̕a.
(4) Isại se̠ nawa ḍahar:
1869 serma sec̕ santalko talare isại dho̠ro̠m ataṅ aṅgo̠c̕ eto̠ho̠p̕lena. Sirạm Soren, Jo̠go̠t ar Rạghu noko pe̠ne̠ ho̠ṛ juwạn pạhil isại dho̠ro̠mreko bạptismalena. Nowa reak̕ pasnao do̠ ạḍi bại bạite eho̠p̕lenre hõ̠ mit̕ okte ạḍi maraṅ ho̠ṛgo̠ro̠je (popularity ) ńamkeda. Dr. Datta-majumdar hotete baḍaeok̕kana, 1901 serma dhạbic̕ goṭa bharo̠tre 8931 ho̠ṛ isại dho̠ro̠mreko tahẽ̠kana. Ńit do̠ Baṅgladisạm santalko talare isại se nawa ḍaharren ho̠ṛ jo̠to̠ kho̠nko saṅgea.
(5) SARNA:
Sapha ho̠r reak̕ laṛanao ram jham tahẽ̠kan okte arhõ̠ mit̕ṭen dho̠ro̠m ho̠ṛgo̠ro̠je ńamleda. Nit do̠ Sarna dho̠ro̠m rajghạriạ sec̕ lekate bhage po̠rho̠ko arjaoakada. P. Rạghunath murmu do̠ Sarna dho̠ro̠m pańjaic̕ ho̠ṛe tahẽ̠kana. Ac̕ak̕ olak̕ dho̠ro̠m puthi do̠ Hitạl . Urạu, Muṇḍạ, Santal, Ho, Kol, Malhe, khaṛia, emanko ạdibạsi gusṭhiko talare Sarna dho̠ro̠m reak̕ co̠l menak̕a.
(6) SẠRI:
Pạchimbaṅgla re nit rajghạriạ sec̕ lekate kajak menak̕koa SẠRI dho̠ro̠m re̠n ho̠ṛko. Somai kisku do̠ nit Sạri dho̠ro̠m ren namḍak mit̕ dho̠ro̠mguru kanae. Maraṅ dho̠ro̠m puthi do̠ – Jo̠msim Binti. Baṅgladisạmre din ke din Sạri dho̠ro̠m reak̕ ho̠ṛgo̠ro̠j saṅge idik̕kana.
(7) RAM dho̠ro̠m:
Asam arj reak̕ kokṛajhaṛ jilạ ar ciraṅ jilạctalare menak̕ Campa gaḍa aṛe re Ram dho̠ro̠m pak̕ńjakan ho̠ṛko ńelok̕a. Tobe asam bego̠r arhõ̠ eṭak̕ nakhare hõ̠ noa dho̠ro̠mren ho̠ṛko menak̕ko gea. 1970 serma sec̕ Shibu guru do̠ namḍak dho̠ro̠m gurue tahẽ̠kana. Jao serma magh cando reak̕ kunạmi hilạk̕ campa gaḍare um ḍạbrạ katet̕ pujại reak̕ kạmiko paroma .
So̠tto̠ṅ seboṅ / Setoṅ Shibori:
Mit̕ okte Baṅgladisạm reak̕ dinạjpur jilạre so̠tto̠ṅ sebo̠ṅ se̠ Setoṅ shibori dho̠ro̠m reak̕ ńutum ańjo̠mo̠k̕kan tahẽ̠na. Nebetar do̠ baṅ ńe̠lo̠k̕kana. Noa dho̠ro̠m ren ho̠ṛ do̠ pạṭiạre duṛup̕ katet̕ko baplak̕a. Aema ho̠ṛ noa do̠ Hindu dho̠ro̠m reak̕ mit̕ hạṭiń hõ̠ ko hudiseda.
Cetanre emakan dho̠ro̠mko bego̠r arhõ̠ aema dho̠ro̠m santalko pańjaeda. Shikh , Join, Bowddho, Bahai, islam, emanak̕ko. Menkhan noako dho̠ro̠m ren pańjaic̕koak̕ ḍokumenṭ reak̕ ṭoṇṭa menaka̕.



Sarawaḱ Biswạs

“ Sara do gidrạ hoyoḱ reaḱ umer parom calaolen taere hõ biswạs iạtegeye bhạrti hoṛmolena. Ente uni do biswạs tahẽkantaea okoye goḱakawade uni doe pạtiạrgea mente. Onate umer sećte goć barag hoṛmo hoe kate rehõ Abraham do sermaren ipil leka ar jalapuri aṛe reaḱ gitil leka ạḍi utạr gidrạ koren apate hoelena .” Ibriko 11: 11-12

Baibel rebo ńama, Sara do ạḍi utạr bõs omon reaḱ daṛe tahẽkantaea. Onate Sara do maejiu hoe kateć rehõ bõs jạsti lạgit́ Isor do khemotae emakadea. Un oktere Ibriko do maejiu kodo bako lekhaet́ ko kan tahẽkana. Un oktere maejiu kodoko neṅghao ocoḱkan tahẽkana. Tobe Sara do maejiue tahẽkan rehõ biswạsi jione khemaoet́ kan tahẽkana. Somaj re maejiu kodo komjorko tahẽkan rehõ Isoraḱ ạsirbad ar daya onko cetan re tahẽkana.

Nawa niạm re maejiu ar herel kodo begar bako uduḱakat́koa. Paule meneda, baṅ doe maejiu kan, baṅ doe kaṛmi kan ar baṅ doe herel kan jotoge Probhu reko mit́gea. Sarawaḱ biswạs ar Abrahamaḱ biswạs do mit́gea. Abraham hõ biswạsi jione khemaoet́ kan tahẽkana.

Juri-pạri tala rehõ biswạsi jion khemao reaḱ jạruṛ menaḱa. Mit́ biswạs, mit́ asa ar mit́ mon tahẽlen khan aema ạsirbad se bhor Isor seć khon ńamogoḱa. Aema manḍer re juri-pạri kodo eṭaḱ eṭaḱ dhorom ar dewa sewako paloneda. Aema oktere onko talare reṭepeṭe hoyoḱ kana. Mạsire mit́ menaḱbon lekate juri-pạri mit́ soṅgete dewa sewa re seledoḱ jạruṛ menaḱa. Onte aben bana hoṛben koea jemon Isor mońje dohoben. Ar  gharońjren joto hoṛ bakhrate koejoṅ jạruṛa.  Onkage Sara ar Abraham hõ mit́ pạtiạu tahẽkantakina .

Juri-pạri talare jawae doe hoyoḱ kana Jisu Mạsi leka. Ar bạhu doe hoyoḱ kana manḍer leka. Onate jawae kodo jemon mander tabereko tahẽn ar maejiu koho menḍer tabereko tahẽn. Maejiu koaḱ dạyik do eken gharońj bandhao moto do baṅ menkhan manḍer bandhao lạgit́ hõ dạyik tahẽntakoa. Isor cet́ leka Abraham ar Sara tạkine  bandhaoket́kin are  ạsirbade emat́kin tahẽkan onkage abo jotokoe bandhaoet́ bona are  ạsirbade emabon kana.




Marsal

Mẽt́ge hoṛmo reaḱ  marsal do. Ar noa mẽt́tege mit́ hoṛ do pusṭạute ńeńela ar oka seć calaḱe mena ontege calao dareaḱa. Ar jãhãeaḱ mẽt́ baṅ tahẽlen se bạrićge  khan uni do cet́ hõ bae ńel ńama ar daṛabaṛaere haron ar kosṭo hoyoḱtaea. Ar jãhã seć calaḱe menjoṅ khan hoṛaḱ goṛo se mit́ṭen ṭheṅga do jaruṛaea.

Amaḱ mẽt́ do hoṛmo reaḱ diuhe kana. Ar amaḱ mẽt́ mońj getam khan enḍekhan amaḱ goṭa hoṛmo hõ marsalte perećgea, menkhan mẽt́ bạṛićge khan amaḱ hoṛmo hõ ńutte perećgetama.”(Luke 11:34).

Mẽt́ daraete hoṛmo do marsale ńama. Enḍekhan mẽt́ reaḱ muskilaḱ tahẽlen khan aćaḱ goṭa jionge ńut utaroḱa ar daṛabaṛaere muskilre paṛaoḱa. Nonkage jãhãeaḱ atma mẽt́ mane uniaḱ mon hudis, cinta  Isor seć tahẽlen khan ar Isoraḱ katha marsal leka aćaḱ ontorre tahẽlen khan ona do ạsirbad, mońj jo ar bańcaoe ạguea. Galatio 5: 22-23. Ar uniaḱ sanakusi ar khojoḱa Isor leka baṅ hoelen khan, Isor uni seć do bae beṅgeda.

Onate aboaḱ nij nij jion biḍạu reaḱ dorkar menaḱa, jemon aboaḱ atma mẽt́ bo baḍae daṛeaḱ je bhage sombat reaḱ sạriaḱ aboe sonotet́ bona se baṅ ? Abo do sạrige Baibel bo paṛhaoeda, abo do cet́ Mạsiaḱ nạmuna bo pańjayeda se Baibel paṛhao kate rehõ Mạsiaḱ nạmuna pańja kate rehõ aboaḱ jion pap ghạṭire unum akana?  He, khạṭige onkage hoelen khan tahole abo do bujhạu hoyoḱ tabona je, aboaḱ atma mẽt́ do bạṛićaḱte perećgea ar aboaḱ hoṛmo do ńutre menaḱa.




Maraṅ Din

One oka din Dhạrti ren joto Isại manwa ko aboren babańcaoić Probhu Jisu ko disạyedi selet́ janam din manot selet́ ko manao ganaoet́ ona reaḱ ńutum ge ‘Maraṅ Din’ Probhu Jisu aḱ janam do sạrige ạḍi hahaṛa! Uni do gogo aḱ hobor re huḍiń mit́ gidrạe tahẽkana. Uni do Gogo aḱ towaye ńu akada, raḱ akadae, Jạpit́ akadae. Menkhan ona okte rege Isạikoko pạtiạu akana uni do Isor ren Hopon kanae. Isor ać hõ mit́ din manwa ruṕ hatao katet́ noa dhạrtireye janamlena. Jisu aḱ dhạrti jingi re abo bon baḍae daṛeaḱa Isor do cet́ lekae tahẽkana. Ar onate Isại hoṛ ko do jao bochor hahaṛa din bon manao ganaoeda. Itihas reaḱ etohoṕ re pạhil Adam ar Hawa Isoraḱ hukum kin bemanot leda. Ona khonge abo joto manwa do kại rebon boloena. Hoṛ hopon do Isor kusi oco baṅkate apnar mońj se rạskạ tahen bon kusiaḱ. Lạṛhại, Jhogṛa-Jhạṭi do duk ar haron geye ạgua. Menkhan Isor do aboe dulạṛ akat́ bona ar abo soṅge mońj jopoṛao tahene khojoḱ kana. Onate aćaḱ goḱ katha lekate manwa ko dulạṛ bon lạgit́ aćren eskar hopon noa dhạrtiteye kol kedea.

Jisuaḱ janam aema aema bochor laha Nạbiko ar ponḍit ko do uni aḱ hijuḱ reaḱ katha ko lại akada. Onko do mit́ hoṛaḱ katha ko lại akada one okoe do dhạrti manwa koaḱ duk, haron ar sạjại khone owar rakaṕ bona. Uni do Maraṅ Raj, uni do lạṛhạite do baṅ bickom Suluk te jạtiạri ṭhene hijuḱa. (Jesaia 9:1-7). 2000 bochor lahare Jisu do Polestine disom reye janamlena. Ona okte re ona disomren hoṛ do ạḍi ãṭ ko haronoḱ kan tahẽkana. Isor ren hoṛ do Rom ren hoṛ ko ṭhen ko koclon ocoḱ kan tahẽna. Onko do aema ḍher TAX se MẠSUL emoḱ hoyoḱ kan tako tahẽna. Bidisiạkoaḱ kathate duṛuṕ teṅgon hoyoḱ kan tako tahẽna. Isor one okoe Rajaḱ goḱ kathae emlen hoṛko ṭhen ona koyoḱ hor reko tahẽkana.

Isor do Mạriạm ńutuman mit́ juạni ṭhen serma goḍete kol kedea. Uni Juạni do Nasaret ńutuman mit́ huḍiń nagraha reye tahen kan tahena. Joseph ńutuman mit́ kaṭ mistri soṅge bapla hoyoḱ reaḱ bondobos calaḱ kan tahẽkana. Isor ren mit́ goḍet Mạriạm ṭhen heć keté baḍae oco kedea je am do mit́ṭen koṛa gidrạm janamea. Noa dharate gidrạ janam do baṅ lek kana. Menkhan Isoraḱ sonot Goṛo te Mạriạmaḱ kukhi re gidrại benao kedea. Onate uni sonot gidrạ doe hoyoḱa Isor ren hopon one okoe do Dhạrti ren manwa jạtkoye bańcao ko. Mạriạm aḱ nonkan khobor aṅgoć do sạrige ạḍi hamal ar koṭhin gea. Menkhan Mạriạm do Isor ạḍi ãṭe dulạṛede tahẽkana, Ado Mạriạme menkeda, ‘Ńelme iń do Probhuren kạmiṛi; amem roṛket́ leka baṛe hoeạńme’ (Luke 1:28-29).

Joseph tinreye bujhạu keda je, Mạriạm aḱ hoṛmo re gidrạ menaea unre ạḍi ãṭ hudis are bhabnaena. Menkhan Isor doe baḍ̣ae oco kedea Mạriạm ren do cele gidrạe hoyoḱa. Joseph do Isor ạḍi ãṭe dulạṛ ar manot ede tahẽkante uniaḱ gobol reye tahẽna. Joseph Mạriạme bapla kedea. Gidrạ janam tayom thoṛa din lahare Palestine disạm re maraṅ mit́ hukum bahalena, jemon joto hoṛ hopon ko apnaraḱ ńutum oṛaḱre sen katet́ ol ocoe lạgit́. Joseph aḱ oṛaḱ do tahẽkana Bethlehem atore. Onate Joseph ar Mạriạm do sạńgiń horte calaḱ kin goṭakeda. Ar noa hor do jaṅgate kin taṛam edeleda. Ona ato seṭer katet́ jahan oṛaḱ do bạkin ńamleda. Mạriạm ren gidrạ janam okte do ạḍi sor heć akana. Mucạt́re mit́ gại goṛa nandwa reaḱ ṭhạikin ńamkeda. Aema janwar ko talare Isor hopon Jisuaḱ janam do hoyena.




Jisuaḱ Janam

Sirjau reaḱ etohoṕ khon Isor do mit́ṭene niṭ se goṭaleda, ar noa goṭawaḱ do hoyoḱ kana, manwa ko jemon suluk ko aṭkar daṛeaḱ. Adam ar Hawa talare suluk tahẽkana. Isor ar manwa ko soṅge maraṅ mil tahẽkana. Ar goṭa dhạrtire tahẽkana suluk. Joto janwar talare hõ suluk tahẽkana. Nonkate ńeloḱ kana dhạrti redo hinsạ, lạṛhại tapam do baṅ tahẽkana.

Adam ar Hawa bebatao iạte Isor birud rekin kại keda. Ar nonkate maraṅ mil ar suluk do chinchạturena. Unkin ar Isor talare okaṭak suluk tahẽkan ona do at́ena. Botor caṛhaowat́kin adam ar Hawa Isor ṭhen khon okoḱkin kurumuṭukeda. Isor ar manwa ko talare mit́ṭen dewal ar bhaṅgon do sirjauena ar manwa ko talare begar ehoṕena. Ar kại karonte boloyena hinsạ, edre ar mẽt’ joloḱ raṅgao.

Isor do dhạrtire suluk bandhao lagit́e goṭakeda. Okataḱ bhaṅgon manwa ko tuluć begare hoe akan ona joṛao lạgit́, manwa koaḱ mon re suluk bandhao lạgit́ maraṅ goṭawaḱ do Isore hatao akada. “Uni do oka lekae khojlet́ ar Mạsi hotete oka leka laha khongeye ṭhik doho akat́ tahẽkana. Uni doe niṭ akat́ tahẽkana je, okte purạulen khan ona mon subạ purạu lạgit́ serma ar dhạrti reaḱ jotowaḱ mit́ kateć Mạsiaḱ ḍanṭao gobolreye ạguya.” Ephesiko 1: 9,10. Dhạrtire suluk bandhao lạgit́ Jesaea  nạbi hotetey roṛlet́ mit́ṭen babańcaoić kol lạgit́ Isor do kathae em akada.




Jisuaḱ Hahaṛa Janam

Jisu Mạsi aḱ janam do aboaḱ janam leka do baṅ hoyakana. Uniaḱ janam reaḱ sae sae bochor lahare aema nạbiko hotete roṛ uḍoṅlena. Cet́ lekan ghoṭonawante niạ dhạrtireye janamena onań lạiapege.

Agosto kạisạr do un okte Rome sasonhet́ tahẽkana ar Herod Raj do Jihuda disom. Ṭhik ona okte mit́din Isor Gạlil naṅgraha ren Mạriạm ńutuman dhorom ar kũạri kuṛi ṭhen Gabriel dute kol kedea. Raja Dạvid bõs ren mit́ hoṛ okoe do Joseph ko metae uni tuluć uni Mạriạmaḱ bapla reaṅ horoḱ cikhnạ do hoyakan tahẽkana. Onako dinrege Mạriạm ṭhene sodorena ar nonka menkateye joharadea “Johar -e daya akawat́meić” Probhuge am tuluć”. Ar niạ katha ańjomkate Mạriạm do ạḍigeye botorena are hudisena, niạ do cet́ lekan johar kana? Unre uni dut doe metadea Mạriạm am dom bhạrti hoṛmoḱa ar mit́ṭen koṛa gidrạm janamea. Ar uniaḱ ńutum do Jisu dohoetaya. Uni do maraṅ-e hoyoḱa ar uni do Isor ren hoponko metaea. Isor do aćren ạgil hapṛam Dạvid rajaḱ sinhạsone emaea. Uni do Jakob ren bõs ko cetane rajoḱa, ar uniaḱ raj do jaejug tahẽna.

Mạriạmaḱ bapla do baṅ hoeakan tahẽkana, onte uni dute kulikedea “niạ do cekate hoe daṛeaḱa?” Ińaḱ ma baplage baṅ hoeakan.Dute metadea, ‘Sonot Jiu am cetanreye aṛgona ar Isoraḱ umul am cetan re paṛaoḱ ar onate okoe sonot gidrạe janamoḱ kan, uni do Immanuel ko metaea’. ‘Ado Mạriạme roṛ ruạṛkeda iń do Probhu ren kạmṛi uniaḱ katha lekage baṛe hoyoḱtae ma.’ Inạ tayom Gabriel dut do uni ṭhen khone calaoena. Inạ tayom dutaḱ katha leka Mạriạm doe bhạrti hoṛmoyena. Ar Mạriạmaḱ niạ obostha baḍaekate Joseph do uni hape hapete bạgiye goṭakeda. Joseph do mit́ṭen mońj hoṛe tahẽkana onate joto hoṛ samaṅre Mạriạm lajaore baṅe paṛao oco lạgit́ nonkanaḱe goṭakeda. Menkhan Isor ren dut Joseph ṭhen kukmũteye ńel ocoyena ar Mạriạm ataṅe metadea. Uni doe baḍae ocokedea je, uni hoṛmore menae gidrạ do Sonot jiu hoteteye hoeakana. Karon uni do Isor ren hopon kanae. Ar Joseph do dutaḱ katha leka Mạriạm-e ataṅkedea.

Tayomte Agosto kạisạr okte disomre ńutum ol reaḱ hukum hoyena ar ńutum ol lạgit́ joto hoṛ do ako aḱ nij nij atote calaḱko ehoṕena. Joseph do Jihuda bõs ren hoṛe tahẽkana. Raja Dạvid do Jihuda disom reaḱ Bethlehem atoren. Onate Joseph hõ ńutum ol lạgit́ gạlil reaḱ Nasarat naṅgraha khon Bethlehemteye calaoena ar soṅgete Mạriạm hõe iditorakedea. Menkhan onḍe do aema hoṛko jarwalente, Bethlehem reaḱ oka oṛaḱ re hõ ṭhạ̃i bakin ńamleda. Aema sendra sendra tayom mit́ṭen gại goṛa nandware ṭhạ̃ikin ńamkeda. Ar ona gại goṛa nandwa rege Jisui janamena. Ona ńindạge Bethlehem ato reaḱ sur ṭạnḍire gupiko do akoren bheḍiko horho kan tahẽkana. Un okte Isorren mit́ṭen dut do onko ṭhen sodor kate Jisui janamen rạskạ sombate-e jạhirkeda. Unkoe metaḱkoa teheń do Dạvidaḱ naṅgraha re mit́ṭen babańcaoiće janamakana ar unige Mạsi kana, unige Probhu.’ Dut do onko mit́ṭen cinhạe emawaḱkoa ar ona do hoyoḱ kana, ‘Uni gidrạ do gendrećte bedhaoakan ar nandware gitić akan pe ńel ńamea.’ Ona sombat ańjomkate gupiko do Jisu gidrạ ńeńelko calaoena.

Gupiko do usạrage Joseph Mạriạm ar nandware gitić akan gendrećte bedhao akan Jisu gidrạko sendra ńamkedea. Ar apnar mẽt́te gidrạ Jisu ńelkate Isor ko sarhaokedea. Ar hõ purub sermare rakaṕ akan ipil ńelńelte pạchim disomren ponḍit́ ko do Jisu ko sendra ńamkedea. Ar uni gidrạ akoaḱ sandes Sona, Kundoru, Gondoros ko samaṅ adea ar ekṛumate sewawadea. Jisu janamen tayom irạl din tayom Jihuda koaḱ ạri-cạli leka uni gidrạwaḱ ńutum do Jisu ko dohoket́taea.




MARAṄ DIN LẠGIT́ SAPṚAOḰ

Teheń lekan din gatetiń

Mulingeam cedaḱ, hae dhontiń?

Rạskạ din seṭeroḱ kan,

Haere monem andha akan.

Hoṛko ńelkom rạskạ pereć

Don kocoṛ ar heseć sekreć

Hanko tora geneć geneć,

Roṛ landa mit́ kheneć kheneć.

Baḍaegeam maraṅ din kan

Joto hoṛ doko rạskạḱ kan,

Jisu lạgit́ mońj sandes tam

Ma saṕṛaokate idi tam

Maraṅ dinre sajoḱ lạgit́

Ḍherkaete do Atma lạgit́

Atma motom sajoḱ re ho,

Bale Jisui kusik enhõ

Bale Jisu doe khojoḱa

Sapha monege asolaḱ

Dulạṛ Jisui hoboroḱa,

Onategeye rạskạḱa.

  




Jidato Re Ecumenical Dhorom Sabha

Ạḍi rạska selet́ Baṅgladisom khon le selet́lena Ecumenical Dhorom Sabha 2022, Jidato Mission Compound. Bangladisom Santalko ren maraṅ laser hataṅ bohoḱ, onoliạ, khondronić Mn. Mithusilak Murmu, NAGR ren Program Officer ar The Santals Times ren co-editor Prodip Hembrom, NAGR ren Naogaon Branch Manager Minoti Murmu ar NAGR ren Director ar The Santals Times ren ạḱyurić, Onoliạ Mn. Stephen Soren.  

Santalia Council of Churches hotete Ecumenical Dhorom Sabha do October cando 20-23, 2022 tạrik Jidato Mission Compound, Pakur, Santal Parganas, Jharkhand re hoe purạuena. Ecumenical Dhorom Sabha reaḱ Bohoḱ katha do tahẽkana; “Jisuge Sạri Darkha Nạ̃ri”- (Johan 15:01). Noa Dhorom Sabha re amdaj pe hajar (3000) biswạsi hoṛko selet́lena pea church khon; 1. Northern Evangelical Lutheran Church (NELC) 2. Methodist Church in India (MCI) ar Church of North India (CNI) Assam, Bihar, West Bengal, Jharkhand ar Bangladesh Northern Evangelical Lutheran Church (BNELC).      

Eṅgrạj ar America disom ren rajnitibid, darshonik ar biplobi Tomas Pain doe men akada “Dhạrti do ińaḱ disom, sanam jạtiạriko do ińren boeha, bhage kạmi ge ińaḱ Dhorom”.  

Dhorom Sabha reaḱ Program do etohoṕena 9 baja setaḱ okte pene church reaḱ Jhanḍa ko rakaṕ selet́ sanam manotan peṛako eneć sereń te ataṅ daram. Ar noa program re Maraṅ peṛa hisạbteye sohor seṭerlena Norway Disom ren Mn. Rev. Torbjorn Lied. Arhõ selet́ ko tahẽkana pene church ren Bishop ko, Pastorko, MLA, MP ar local ren aema leadersko.

Noa Ecumenical Dhorom Sabha re Bangladesh seć khon Johar kathae lại hạṭiń keda; Mn. Stephen Soren. NELC reaḱ hạṭiń kangea BNELC do. Ạḍi rạskạ le bujhạuet́ kana teheń India re pene santalia council of churches do santalko; dhoromre, social re, economies re, oloḱ paṛhao ar lahanti kạmi selet́ doe kurumuṭu kana. Onka ge Bangladisom rehõ ape seć koyoḱ katet́ ạḍi aema udgạu dole ńameda ar teheń hõ aema hudis bondisko le hameṭ idiet́ kana.   

Pe din reaḱ Dhorom Sabha re Bohoḱ katha cetenre sạṅgiń disomren peṛa Mn. Rev. Torbjorn Lied do bạṛtiye gapalmarao keda;  Galatiko; 5:19-22 khon, Menkhan Jiu reaḱ jo do # Dulạṛ, #Rạskạ, #Suluk, #Sobori, #Susṭob, #Bhạlại, #Pạtiạr, #Mạhir, #Sombhuri, Dinạmge ạrsire aboaḱ ruṕ dobon ńeloḱ kana; Menkhan sonot bible re ol akan bisoe ko ạrsirebon ńel akada, abore menaḱa se baṅ. Judi noako abore banuḱ khan Jisu soṅge hõ jopṛao do banuḱbona. Okoe Jisure jopoṛao menae uni re noako gun do menaḱa. Onage “Jisuge Sạri Darkha Nạ̃ri” Pene church khon dhorom kathako lại hạtiń lạgit́ seṭer ko tahẽkana; Rt. Rev. Gideon Murmu, NELC Bisoe-Romiko 8:28 Arbon baḍaea, Isor duḱlạṛkoaḱ bhage….. Rev. Dr. Esmael Murmu NELC Bisoe-Philipiko 2:2 Enḍekhan nonkage….. Rev. Roshan Hansdak MCI Bisoe-John4:1-26 Samariạ ren maejiu, Dr. Tonol Murmu, CNI Bisoe-Kạlisiạ ar Manḍer reaḱ Angibharko, Rev. Sarmila Soren, MCI Bisoe-Sereńko 78:72 Uni do acaḱ ontor reaḱ ……. Rev. Pradip Hansdak, CNI Bisoe-Josua 1:8-9 Noa ạn reaḱ puthi…….. mucạt́ re Maraṅ Probhu Kedoḱ Girjạ Moderator, Bishop ar Pastorko hotete.

Mucạt́re sanamko bidạ johare emat́koa Mr. Joy Raj Eric Tudu, Secretary, Santalia Council of Churches.

   

 

 

 




Bangladesh Prayer Movement (BPM) Hotete Bar Din Reaḱ Course Hoe Purạuena

Calaoen 16/09/22 ar 17/09/22 Sokolbar-Sunibar bar din bhor Chapainawabgonj jilạ reaḱ Amnura Mission re Bangladesh Prayer Movement (BPM) Hotete Bar Din Reaḱ Course Hoe Purạuena. Noa course re Manotan peṛa hisạbte selet́e tahẽkana BPM ren mit́ dhorom porcarok Mn. Nohimio Biswas, ona sãote selet́e tahẽkana National Agency For Green Revolution (NAGR) re maraṅ mukhiạ Mn.Stephen Soren ar Kiron Bala Mardy.

Noa course re Rajshahi ar Barin circle reaḱ mimit́ manḍer ren pon gel mõṛẽ (45) goṭen hoṛko jarwalena. Course re dhorom bisoete aema bhage bhage cecet́aḱ do tahẽkana. Jemon, Masi jisure biswạs dohoe, Jisuaḱ bhage sombat, Bạptisma, Isoraḱ raj, Probhu kedoṕ, Koejoṅ ar upạs, Mon bodol, Isor sarhao ar johar emae arhõ nonkanaḱ aema bisoe ko cetanre noa course reaḱ galmarao bisoe tahẽkana.

Mn.Nohimio Biswas course re dulạṛ salaḱ Isoraḱ sonot kathakoe lại hạṭińkeda. Uniaḱ katha re aema bin baḍae dhorom bisoe ko lại sodorkeda. Dhorom babotre monre okaṭaḱ reṅgeć se tetaṅ tahẽkan ona do selet́len mimit́ko ńamjoṅana.

Ar sạrige noa course re selet́ akan sanamko Isor baḍaeye reaḱ mońj ạtko ńamket́ ńutumte ạḍi ko rạskayena. Ente noa course talate aema lekan dhorom cecet́aḱ ko ńamkeda.

Manotan ko do ạḍi pusṭạute noa ko bisoe cetanreko galmaraokeda. Onkoaḱ onkan uskur ar udgau kathate selet́len sanamko Isor são jopoṛao tahẽn ar uni pańjaye reaḱ monre mit́ṭen keteć as se pạtiạuko ńamkeda.

BPM hotete hoe purạuen course do sanamko lạgit́ Isor baḍaeye reaḱ mońj mit́ṭen horre uduḱ oṭoakada. As menaḱa noa course re okaṭaḱ dhorom cecet́aḱ tahẽkan ona do mimit́ koaḱ mon-ontor re Isor ńutumte mit́ṭen ṭhạ̃i do sirjạuḱa. Ạḍi rạskạ ar napaete noa bar din reaḱ course do hoe purạuena.

 




Dho̠ro̠m Katha

Sonot sostor re ol akana, Aboren Probhui meneda, Isor dulạṛem ar am aḍepaseren hoṛ dulạṛem. Moseak puthire Israel ren hoṛ ko lạgit́ aema niạm menaḱa. Galatiko 3: 16 -22, Noa kạli reak ́jos katha do hoyoḱ kana ,Israyel ko saṕṛao ar mạsiak hijuk lạgit́ lại doho akana. Onate aboaḱ jion rehõ pạhil re do Isor ar dosaraḱ do abo aḍepaseren hoṛ laha idi kom metaḱme ogradhikar emakom. Ar okaṭak ạn abo lạgit́ em akan ona do purạpuri babo manao daṛeaḱa. Eken Jisu mạsige ạn do batao are manao daṛeaḱa.

Tinre abo do hor kore nacar hoṛ bon ńel koa unrege dulạṛ uduḱ lekan mãyã aboaḱ ontor re baṅ tahẽna. Onate Jisu aćren celakoe metat́ko tahẽkana bhạgạngea ona mẽt́kin do okaṭaḱ te amem ńelet́ arem ańjomet́. Aema nạbi ar raj ko ńeńel sana tahẽlen tako rehõ bako ńel ńam daṛeada ar ańjom sana tahẽkan rehõ bako ańjom ńam daṛeada.

Abo dobon bhạgạngea , ente Masiak bhage sombat bo ańjomeda ar uniak kạmi hobon ńel ńameda. Teheń aboaḱ aema atore se manḍer re aema reṅgeć nacar hoṛ menaḱkoa. Onko do ạḍi haron kosṭo re menaḱkoa . Ente onkoaḱ do jãhãn dhon dạulot do bạnuḱtakoa kạmi hõ bako ńameda. Karon onko do bahre seć khon jãhãn support do bạnuḱtakoa.  Niạ ko oktere am ar ińaḱ dạyik do cet́ kana. Eṭak ko daya ar goṛo emako hoyoḱtabona.

Isor do khạṭige aboe daya are goṛowabon kana. Ar abo do eṭak nacar hoṛ babo goṛo daṛeako kana. Nonḍe bo ńela eṭak ko goṛo lạgit́ aboaḱ tire okto do bạnuḱanaṅ. Ar eṭak hoṛak muskilaḱ ko ańjom reaḱ okto hõ bạnuḱtabona. Ạn re ol bạnuḱa je eṭaḱ ko bam daya daṛeakoa. Ar mit hoṛem dayawae khan okoe hõ bako manamea. Onate niạ halot oktere abo do eṭak ko ṭhen Isorak dulạṛ uduḱ reaḱ ạt menaḱtabona. Noa chaḍa kate rehõ aboaḱ gharońj, abo aḍepaseren hoṛ, ar oporom ko ṭhen Isorak dulạṛ uduk reaḱ maraṅ ạt menaḱtabona. Onate noa ạt kạmirebon lagaoma ar ạḍepaseren hoṛko apnar lekabon dulạṛkoma.