Doṅ Sereń
Bilạn bilạn talare, tala bilạn talare
Kaḍa pańjare Lipi cẽṛẽ,
Hoe lolo din do, dare rekin tahẽna
Jarge jạput din do daḱ talare.
Bilạn bilạn talare, tala bilạn talare
Kaḍa pańjare Lipi cẽṛẽ,
Hoe lolo din do, dare rekin tahẽna
Jarge jạput din do daḱ talare.
Nirmo̠l atore Timothi Ṭuḍu ńutuman gidrạ do daka aloe hạrijte̠ kạṭićre̠ lạṭu gamlare̠ dakako emaekan tahẽ̠kante̠, atore̠n landa sạgại ho̠ṛ do̠, Ḍo̠gra kate̠ko metaekan tahẽ̠kana. Lạṭu ńõ̠ḱen khan uni do̠ oṛaḱre̠n ho̠ṛ pạṭ kạmiko lagao kedea, atorege.
Mit́ serma bạrsạre Ḍo̠gra do̠ kisạ̃ṛaḱ hoṛo ro̠ho̠e lạgit́e̠ siạḱkan tahẽ̠na. Paṛa pạṛi si lo̠so̠t́ lạgit́ murukte̠ ḍaṅgrae lagae̠t́kinạ ar ać latar kando̠rre̠ do̠ atore̠n ho̠ṛte̠ pereć. E̠he̠n okte̠re̠ pathar pe̠re̠ć ho̠ṛ talare̠ oka kho̠ć co̠ mit́ṭen toyoe upelena goṭa patharre̠n ho̠ṛe̠ bilbilạu cabake̠t́koa. Hante̠ hõ̠ ko dho̠r dho̠re kana no̠te̠ye̠ dạṛeda, no̠te̠ko hại hạiae kana hante̠ye̠ dạṛeda goṭa pathare̠ manḍrao baṛaekana, cokoḱ jaegage bae ńameda.
Hante̠ khoćko lagakede khan uni toyo do̠ Ḍo̠gra aṛe latar pinḍhạ se̠ć lekate̠ dạṛ ạgue̠t́ kane̠ ńe̠lte̠ ar bae sambṛaolena, soja pãeṛã ṭheṅgawante̠ nahe̠l si bạgikate toyo lagae do̠n calaoena. Barea pea pinḍhại do̠n paro̠m go̠t́keda tesar pinḍhạre do̠ luṅgire̠ chanda kate̠ latar goḍa lo̠so̠t́re̠ye̠ bit́ena ar aćaḱ luṅgite̠ aćgeye̠ hạruṕena. Uni ńe̠lte̠ goṭa patharre̠n ho̠ṛ lać ho̠bo̠r ho̠bo̠r te̠ko landawadea. Dayage uni do maṭar muṭure̠ beret́ he̠će̠na. Note̠ siạḱ ḍaṅgra ma toyo ńe̠lte̠ bo̠to̠rte̠ nahel niạge canḍbo̠l kuṭuṅ kate̠kin dạṛke̠t́, ḍaṅga pinḍhạre̠ badhao kate̠ nahel makin rạput́ke̠t́. Inạ tayo̠m Ḍo̠gra do̠ toyo lagageye̠ bạgikeda.
Araḱ aṛaḱ jomte mãyãm hoyoḱa
Bạmbi hako jomte hõ mãyãm ḍheroḱa,
Sạru sakam jomte mãyãm saphaḱa.
Purại ḍheros jomte kelseyam hoyoḱa,
Onako utu jomle khan ruạ komge ńańama.
Gaibandha reaḱ Gobindogonj upạjilạ re santalko upạrte ạḍi bạṛić ghoṭna ghoṭao akana. Santalko dal ocoyena Rajahar Union Porisod Chairman ṭhen. Rajahar union reaḱ Biraṭ Bhuṭo atore hoyakan ghoṭna babot Aṭhwar hiloḱ ńindạ Gobindogonj thanareko nạlis keda mente Gobondogonj thana ren OC Bulbul Islam doe baḍae ocokeda.
Ona ghoṭnate hạn akan Shembala Hembrom (45) ńutuman maejiue nạlis keda. Uni doe menkeda, Sokol hiloḱ santal hoṛko akoaḱ khetre hoṛo rohoeko calaoenre Rofiqul Chairman ar uniren goṛoko onko hoṛko dal ket́koa.
Khan uniren koṛa Biswanath Soren (25) ar goṛomtet́ koṛa Joyonto Hasda (19) ạḍi kajakkin hạnena. Onko modre Biswanath do Rangpur Medical College Haspatal re bhurti menaea, uni ar aćren goṛomtet́ koṛa do Gobindogonj Upạjilạ reaḱ Sastho Complex re bhurti menaḱkinạ. Arhõe baḍae ocokeda, Rofiqul Chairman ren ać baba Hakim Mondol ar uniren hoponko jal dolil katet́ iń baba Hopna Hembrom ar iń maramba Nodo Hembrom aḱ amdaj 3 akor jumi ko dokhol keda. Noa babotre adalotre mamla hoyenre calaoen 2023 serma reaḱ December re onko birudre eṛe dolil mente pormanena.
Inạkate ona jumi hatao reaḱ aema dhao kurumuṭulena. Menkhan aema lekan tạkić ar akoṭ heć paṛaoena. Nes ona jumire hoṛo rohoele goṭaket́re daḱ emoḱko bondkeda. Uni santal maejiue lạikeda, “calaoen sokolbar (15 August) ona jumire hoṛo rohoele ehoṕena. Ṭhik inạ ghuṛirege Rofiqul Chairman, ar ać boeha Sofiqul ar Mezbaul Islam ar uniren hoṛko ṭheṅga, ladhnawante hećkate dadalko dhurạuena.
Noa babotre Rajahar Union Porisod Chairman Rofiqul Islam doe menkeda, “ noa jumi amdaj 35 serma lahare Hopna Hembrom ṭhen khon iń baba Hakim Mondol-e kiriń hatao akada. Un khongele cas bas ạgueda. Jumi reaḱ joto kagoc ale ṭhen menaḱa.
Uni do arhõe menkeda, “Sokol hiloḱ ona jumire santalko hoṛo rohoeko hećena. Khobor ńamkate onkole baronket́koa. Ona okte iń khon kạṭić boeha Sofiqul Islam bohoḱe bajaoena. Onate uni hõ haspatalre bhurti menaea.”
Gobindogonj Bagda-Farm Bhumi udhar songram komiṭi ren sabha mukhiạ Philimon baskey lại sodorkeda, “Rajabiraṭ ạdivạsi santalkoaḱ amdaj 250 bighạ jumi disom sạdhin tayom aḍepase baṅgaliko aema okte aema lekate jor jobor katet́ko dokhol hataokeda. Ona jumi nit hõ ruạṛ bako ńam akada.
Noa laha Rofiqul Chairman birudre nes bochor reaḱ 3 January upạjilạ reaḱ Biraṭ ạdivạsi atoren Philimona Hasda (55) ńutuman maejiu ko dal kedea ar oṛaḱ duạṛ hõko lo rapaḱ ket́taea. Noa ghoṭna babotre Pulis Chairman Rofiqul Islamko saṕ kedea. Upạjilạ BNP dol khon hõko oḍok kedea. Menkhan ona mamla khon nit jạminre menaea. OC Bulbul Islam doe baḍae ocokeda, santalko koclon ocoḱkan, dal ocoḱkan reaḱ ghoṭna babotiń baḍae keda. Nit onako jotowaḱ ghoṭna tijbij katet́ ạn lekate bebostha hataoḱa.
Am do hopon bạbu
Oloḱ paṛhao begorte,
Ńutre haeta hoeto haleḍale
Oloḱ paṛhaḱ cedme,
Bud ạkil hameṭme, hameṭme
Serma ipil leka de joloḱme.
Khod khod khod
Sim eṅgae khoj,
Emạńpe caole khodi
Hoyoḱ tape ạḍi boge,
Jom ocokoạń hopon kotiń
Hara buru ko hoyoḱtiń,
Menkedae Ḍhena bạbu
Henan doyem ṭhonṭa kedeń,
Khekre eṅga humạḱ meạń
Jomem khoja Bale emam.
Sokol hiloḱ (15 August) Amnura Lutheran Mission Hospital reaḱ hall room re Safeguarding Training hoe purạuena. Safeguarding Training bondobosre tahẽkana NAGR (National Agency for Green Revolution) ar goṛore tahẽkana Mennonite Central Committee (MCC).
Safeguarding Training-e ạyurkeda MCC ren Program Officer James Kisku. Uni do Safeguarding cetanre tahẽkan joto bisoe cetanre pusṭạute galmaraokeda. Ona sãote selet́e tahẽkana NAGR ren mukhiạ Mn.Stephen Soren.
Safeguarding Training ko ńamkeda NAGR reaḱ MLE iskul ren mahasoe ar eṭaḱ eṭaḱ iskul ren mahasoeko. Inạ chaḍa hõ selet́ko tahẽkana NAGR ren kạmiko. Jotokote moṭre 40 cetan mahasoe noa training ko ńamkeda.
Safeguarding Training babotre aema cecet́aḱ do tahẽkana. Jemon joto lekan bạṛić beohar, botor, jor julum, koclon, bigạṛ se resa resi ar neṅghao khon sanamko rukhiạko. Bạṛtikaete safeguarding Training reaḱ mul jos kana jemon joto hoṛge rukhiạko ńam daṛeaḱ. Dhạrti jionre, taṛam ḍahar re, kạmi ṭhạ̃ire, hạṭiạ bajarre, iskul-college re joto jaegare jemon joto hoṛ saõte mońj beohar mońj sompok tahẽn. Ar joto hoṛ akoaḱ ạidạriko hameṭ daṛeaḱ ar suluk nirạite jionko khemao daṛeaḱ.
Onka leka NAGR ren mukhiạ hõ aćaḱ khaṭo daman kathate lại sodorkeda, Safeguarding Training do NAGR songstha re pạhil dhao leka hoe purạuena. Ente noa laha Safegurding cetanre Training reaḱ ạt do baṅ hoe akana. Sạrige aema bhage bhage katha ar bisoe ko training hotete sodorena. As menaḱta tayom daram dinre jemon NAGR ren joto kạmiạko niako babot sontorko tahẽn.
Inạ tayom NAGR ren Program Manager Prodip Hembrom hõe menkeda, jemon Safeguarding reaḱ noako niạm bon pańjae. Onkate tayom daram dinre aboaḱ jionre, kạmi ṭhãirebon lahanti daṛeaḱa.
Mucạt́re selet́akan mod khon bar pe hoṛ khaṭo kathateko lại sodorkeda, Safeguarding Training do pạhil dhaoko ńamkeda. Onate ạḍi rạskạ ko aṭkarkeda ar aema cecet́aḱ do ko hameṭ daṛeada. Bạṛtikaeteko lại sodorkeda, noa Safeguarding Training hotete oka cecet́aḱko hameṭket́ ona do akoaḱ jionre, sikhnạt ṭhãonare, kạmi ṭhạ̃ire se somajreko laṛcaṛa.
Safeguarding Training do aema lekan nãwã nãwã cecet́aḱ ar sereń eneć talate etohoṕ khon mucạt́ dhạbić napaete hoe purạuena.
Bo̠rsa paṛare Rido̠e ńutuman gidrạye tahẽ̠kana umertae do̠ 6 serma. Unkin do̠ bar boeha misera kanakin. Rido̠e ać misera do̠ 5 kelasre̠ye̠ paṛhaoḱa. Rido̠e do̠ MLE-2 re̠ye̠ paṛhaoḱa. Rido̠e ać baba ńutum do̠ Mo̠ṅgo̠l Tuḍu. Go̠go̠ ńutum do̠ Lukkhi So̠re̠n. Onkoaḱ do̠ jahan khet baṛgeko baṅ tahẽ̠kantakoa. Eṭaḱ ho̠ṛaḱko kạmi baṛaea. Ạḍi ãṭko khaṭaoḱa. Rido̠e tako khạrại seć thoṛa jaegare ạuṛiaḱ gajaṛ tahẽ̠kana. Rido̠ye mo̠ne̠joṅaḱa ona gajaṛ saphakate̠t́e̠ bagana. Onate ać baba bajar kho̠n aṛaḱ sakam reaḱ itạ ạgui metadea.
Uniaḱ katha ańjo̠mkate̠ ać baba do̠ ạḍiye̠ kusiyena ar bajar se̠nkate̠ Malhan, Ho̠to̠t́, Purại, Kumḍhạ, Ko̠nḍha, araḱ aṛaḱ, itạkoe ạguadea. Do̠sar hiloḱ ać baba do̠ gajaṛ saphakate̠ Kuḍite̠ ạguakat́ anaj itạko ro̠ho̠e lạgit́ jaegaye̠ tearkeda. Ado̠ jo̠to̠kote ona jaṅko ro̠ho̠ekeda. Rido̠e ar ać didi do̠ dinạm daḱkokin dulaḱa, ar ona bagankin jo̠to̠na. Mit́ bar din tayo̠m ńe̠l ńe̠lte onako anaj itạ janame̠na, bạibạite̠ lạṭuena. Rido̠eaḱ bagan do̠ ạḍi napae ńe̠le̠na. Dinạm go̠go̠-baba sãote bagane jo̠to̠na.
Mit́dine̠ ńe̠lkeda ado̠m ado̠m nạ̃ṛire do̠ baha he̠ćakana, Ona ńe̠lte̠ uni do̠ hare̠phare̠ oṛaḱre̠n jo̠to̠koe o̠ho̠ samṭao ạguke̠t́koa ar ạḍi rạskạ salaḱe uduḱat́koa, metat́koae ma ńe̠lpe tinạḱ mo̠ńj bahaoakana. Thoṛadin tayo̠me ńe̠lkeda onako baha mo̠so̠t́kate̠ kạṭić jo̠ḱ eho̠ṕ akana. Rido̠e ona ńe̠lte ạḍiye kusiyena. Jo̠to̠ anajko jo̠m jute̠n khan bagan kho̠nge onko do̠ aṛaḱ sakam ar emanteaḱ ututeaḱko ạguia arko utuia. Ututeaḱ do̠ ar kiriń baṅ lagaoakoa. Oṛaḱre̠ jo̠mkate̠ bạṛtiaḱ do̠ baba bajar re̠ye̠ ạkriń oṭokaḱa. Onate̠ thoṛa poesa hõ hoye̠ntakoa. Mit́din ać baba anajko ạkhriń kate̠ oṛaḱ ruạṛoḱ jo̠khe̠ć oṛaḱre̠n jo̠to̠ ho̠ṛ lạgit́ kicriće kiriń ạgu torakeda ar jo̠m lạgit́ Lạḍu, cato̠m piṭhạkoe ạgukeda. Onako ńamkate̠ onko do̠ ạḍi kusi. Rạskạte̠ ać didi tạkin do̠ babakin hạṛuṕgo̠t́kedea. Inạ kho̠nge Rido̠e ar ać didi do̠ bagwan lạgit́ ạḍikin kurumuṭuia arkin jo̠gaoa.
Dinajpur reaḱ Nawabgonj re mit́ṭen santal huḍiń kuṛi gidrạ ạtkir kateć konac (Dhorson) ar goć khạtirte pulis pe (3) hoṛko giriptar ket́koa. Moṅgolbar (12 August) giriptar kateć hajot oṛaḱ reko idiket́koa. Onko doko hoyoḱ kana Upạjilạ reaḱ purub Joydevpur Hatimara atoren Ilijas Mardy (17), Shiblal Mardy (25) ar Jetha Mardy (55).
Noa laha hiloḱ Sombar (11 August) tikin okte upạjilạ reaḱ purub Joydevpur Hatimara ato reaḱ mit́ṭen mat́ jhaṛ reko ńamkedea. Pulis ar aḍepase hoṛ ṭhen khon baḍae ńamena, uni huḍiń gidrạ Lilisa ać baba Dinesh Besra do upạjilạ reaḱ utạr Sahabajpur (Buṛiaṛa) atoren kanae.
Noa laha Sạnicar hiloḱ (9 August) setaḱre gidrạ Lilisa do aćren go-baba sãote purub Joydevpur bapla jome senlena. Onḍe do Dinesh Besra ać kạkiren goṛomtet́ kuṛiaḱ bapla hoyoḱkan tahẽkana. Un hiloḱ ạyuṕ bela 5:00 baja jokhen bapla oṛaḱ khon Ilijas Mardy do uni kuṛi gidrạ jomaḱ kirińaea mente ać gogoaḱ hobor khon dokane idikedea. Menkhan ńindạ cabayena enrehõ gidrạ do bae ạgu ruạṛledete gharońjren hoṛko goṭa aḍepase beṛhaete sendrako ehoṕena. Ńindạ 2:00 baja hạbić sendra katet́ hõ bako ńamledea. Dosar hiloḱ tikin jokhen Ilijas aḱ khojko hataoket́re uniren goṛoić Shiblal Mardy (2 nombor dusi) ar Jetha Mardy (3 nombor dusi) gidrạ ruạṛ lạgit́ 11 lakh ṭaka ko khojkeda.
Dosar hiloḱ Sombar setaḱre Ruplal Murmu ńutuman mit́ hoṛ mat́ jhaṛ sećre soe ńamkeda are calaoenre mit́ṭen rohoṛ ḍobhaḱre gidrạwaḱ goć hoṛmoe ńel ńamkeda. Khobor ńam tora Lilisa gharońjren ar ato hoṛ onḍeko calaoena.
Nawabgonj thanaren bharapon officer (OC) Md.Abdul Motin doe baḍae ocokeda, Ilijas Mardy do uni gidrạ jãhã lekate idikedea ar konac (Dhorson) katet́e goćkedea. Noa ghoṭna babotre ạtkir, chaḍao reaḱ dạbi, konac ar goć birudre mamla hoe akana. OC do arhõe baḍae ocokeda, Onko dusi hoṛ do goć reaḱ kathako aṅgoć keda .
Tumạl: Ajker Patrika
Sedaere Ram tako oṛaḱ pheḍre mit́ṭen Baṛe darere ạḍi maraṅ ḍonḍhor tahẽkana. Ona ḍonḍhor redo mit́ṭen toyoye tahẽkana. Ar uni toyo do ńindạ jokheć ḍonḍhor khone oḍokoḱa. Oḍokkate Ramtakoaḱ ato jom sendrae calaḱa. Mit́din uni toyo do Ram takoaḱ sim gudṛi ṭhene lambet́ akan tahẽkana. Sujuk ńamtora uni do Ram ren lạṭu araḱ sim sạnḍi gerkate ḍonḍhor seće dạṛkeda. Ḍonḍhor re bolokate raṭpaṭ sime jomkedea. Ar rạskạte ạḍire uni toyo do hukka huạ hukka huạe sereń keda.