Babawaḱ Dulạṛ Ar Kuń Reaḱ Golpo

Mit́ṭen atore kuń tahẽkana. Ona kuń do kathae bhutạhage tahẽkana. Tinre atoren hoṛko daḱ loe lạgit́ko senoḱkan tahẽn, unre tin pichạ bạlṭin kuńreko pheḍa, un pichạ eken bạlṭin rakaboḱa. Nonkan hahaṛa ghoṭna goṭa ato pasnaoena, kuń do mit́ṭen bhut aḱ oṛaḱ kana. Ạḍi botoran mit́ṭen bhute basoḱ kana.

Menkhan tinạḱ din nonka calaḱa? Onko hoṛ do daḱ jạruṛako kana. Onate mit́ṭen mimạṅsae jạruṛ kana. Menkhan ona kuńre okoe pheḍoḱa? Okoe hõ bako reben kana. Ackage mit́ṭen juạn koṛa kuńre pheḍoḱe rebenena. Adoe menkeda, Iń pheḍoḱa kuńre. Ińaḱ ḍanḍare baber tolkate pheḍkạńpe. Menkhan mit́ṭen cukti menaḱa, jemon ińren baba hõ ona baber reaḱ mit́ aṛe saṕkat́. Atoren hoṛ ona kathateko hahaṛayena. Atore nunạḱgan darmoṭ hoṛ menaḱko rehõ cedaḱ ać baba do jạruṛ kana? Pạhilre ạḍiganko bujhạu baṛawadea. Enrehõ okoeaḱ kathage bae luturada, ghane ghane inạ mit́ kathage roṛeda. Onate ać babako ạgukedea. Inạkate joto hoṛte kuńreko pheḍkedea. Bhitri bolokateće ńelkeda, kuńre mit́ṭen gạ̃ṛĩ menaea.

Nui gạ̃ṛĩ ge bạlṭine hataoet́ tahẽkana. Khange uni koṛa do gạ̃ṛĩ tarenre dohokedea ar baber ore hukumat́koa. Gạ̃ṛĩ do uni koṛawaḱ tarenre tahẽkante baberko saṕ akat́ hoṛko do pạhilre gạ̃ṛĩ aḱ muṭhạnko ńelńamkeda. Ackage uni gạ̃ṛĩ aḱ muṭhạn ńelteko hudiskeda, bhute rakaṕ hijuḱkana. Onate joto hoṛ baber aṛaḱ giḍikateko dạṛkeda. Menkhan mit́ hoṛ ona baber bae aṛaḱleda. Uni do ar jãhãe doe baṅ kana, uni hoṛ do kanae ać baba.

Ạḍi haron kosṭote aćren koṛae or rakaṕ kedea. Nonkate aćren koṛa gujuḱ dosa khone bańcao ruạṛena. Ado unre joto hoṛko bujhạukeda cedaḱ ać baba babere saṕ ocokedea. Ente, dhạrtire tinre aema lekan muskil dosako heć paṛaoabon, unre joto hoṛ sạṅgińko senlen rehõ baba/gogo do tisrehõ gidrạ khon bako pharakoḱa ar sạṅgińte hõ bako calaḱa. Onate baba gogo dulạṛkin do joto hoṛaḱge maraṅ dạyik kana.




Aćaḱ Dhuṛi Dhạrti Bạgiada Samuel Hasda

Moṅgolbar (07 October) tikin bela okte Samuel Hasda ńutuman mit́ juạn koṛa dhuṛi dhạrtiye bạgiada. Manikgonj jilạ sohor reaḱ Poṛra ṭoṭhare tahẽkan aćaḱ bhaṛa oṛaḱ khon pulis uniaḱ mạ̃ṛĩ ko udhạrkeda.

Uniaḱ umer do 32 serma. Uni do Rajshahi Godagari upạjilạ reaḱ Chandlai atoren Sorkar Hasda ren koṛa kanae. Uni do Bangladesh Resource Center for Indigenous Knowledge, (BARCIK) Assistant coordinator hisạbte kạmikan tahẽkana.

BARSIK ren mukhiạ doe baḍae ocokeda, Samuel Hasda Jilạ sohor reaḱ Poṛra ṭoṭhare bhaṛa oṛaḱre eskare tahẽkana. Dibi Pujạ chuṭire calaoen Budhbar (1 October) do oṛaḱe hećlena. Chuṭi mucạt́ kate kạmi ṭhãonare calaḱ reaḱ katha tahẽkantaea. Sombar (06 October) ńindạ 10:00 baja jokhen ato oṛaḱ khon aćaḱ tahẽn ṭhaõna bhaṛa oṛaḱ Manikgonj te calaoena. Menkhan Moṅgolbar aćaḱ kạmi ṭhãonare bae hạjirlente uniaḱ oṛaḱko senenre duạr bondko ńamkeda. Noa khobor oṛaḱ mạlik Sultan Uddin ko lạiadere uni do sarkari jạruṛ nombor 999- re phone keda. Khobor ńam kate tikin bela 1:00 baja seć sodor thana ren pulis ar Fire service station ren hoṛko ona oṛaḱko senena. Inạ tayom uni tahẽkan oṛaḱ reaḱ duạr rạput́ kateko boloyenre Cạuki cetanre Samuel Hasda goć akanko ńamkedea.

Uni do arhõe menkeda, Samuel do gasṭrik ruạre jạbunlena. Uni do aćaḱ kạmi ṭhãonare ạḍi bhage ar mạ̃hĩr monan hoṛe tahẽkana. Phuṭbol hõ ạḍi mońje khilạḍoḱkan tahẽkana.

Onka leka SI Asraful Rahman hõe menkeda, aćaḱ oṛaḱ bhitri table re gasṭrik ran ńam akana. Uniaḱ mạ̃ṛĩ do Manikgonj Medical College Haspatal te postmortem lạgit́ko idikeda. Postmortem reaḱ report ńamlen khange gujuḱ reaḱ karontet́ do baḍayoḱa.