Goṭa Dhạrti Poribes Mãhã

Teheń Do Goṭa dhạrti poribes mãhã. Eṭaḱ eṭaḱ disomko leka Baṅgladisom hõ teheń aḱ noa bises mãhã doe manotet́ kana. Poribes mãhã ńutumte sarkari-besarkari songothon aḱ udjogte ạḍi lekan kạmihora do hatao akana. Noa bochor re Poribes mãhã reaḱ mul jos se bohoḱ katha do kana, ruạr abon jumi-joma, rokao abon hahaṅkar. 1972 serma khon jatisoṅgho do noa Poribes mãhãe manao ạguiet́ kana. Onka leka jao bochor reaḱ 5 June do Goṭa dhạrti poribes mãhã manotoḱ kana.

Disomre kom cabaḱkana bir gajaṛ ar hạriạṛ dare nạ̃ṛĩ:

Mit́ṭen disomre Poribes mońj dohoe lạgit́ kom se kom 25% bir gajaṛ do tahẽn jạruṛ rehõ Baṅgladisom redo moṭ ayoton reaḱ 15.58% ṭoṭhare bir gajaṛ menaḱa.

Washington gobesona ṭhaõna World Resources Institute hotete ạyuroḱkan Platform Global Forest Watch aḱ khobor lekate, 2001 khon 2023 serma dhạbićte Baṅgladisomre bir gajar toṭha kom akana amdaj 6 lakh 7 hajar 620 akor. Niạ okte laha khon 14% ge bir gajar do kom akana. Inạ modre bạṛti kom akana 2017 sermare amdaj 70 akor. Baḍae abon je dare nạ̃ṛĩ komoḱkante disomre ạḍi ãṭ lolo setoṅ bujhạuḱ kana. Ente tinạḱgan dare nạ̃ṛĩ jạruṛa inạḱ do bạnuḱa. Disomren hoṛko akoaḱ jạruṛ leka emanteaḱ kạmi lạgit́ dareko maḱeda. Menkhan ona bodolte okoege dare ar bako rohoeda. Nonkate poribes do din dinte bạṛić idiḱ kana. Poribes bańcao se rukhiại joto hoṛaḱge jạṛuṛ ḍher ḍher dare nạ̃ṛĩ rohoe. Endẹkhan nonkate aboaḱ  poribes do mońj tahẽ daṛeaḱa.