Kạhtuk Puthi Reaḱ Cehaona Dho̠ro̠m Katha

Raja Solomon do abo manwa ko lạgit́ noa kạhtuk puthire ạḍi ạkilan kathako roṛakada. Jaoge noa puthi bon paṛhaoa ar bhage bhage ạkilan kathako bon hameṭjoṅa. Onka leka teheń kạhtuk puthi reaḱ mit́ bar kathakoń disạ ocoyet́bon kana.

Bedhoromteaḱ dhonte do porho bạnuḱa. Menkhan dhorom do moron khone rurukhiạwa. (Kạhtuk:10:2)

(Kạhtuk:11:18) Bedhoromić do eṛeaḱe rojgarjoṅa, menkhan dho̠ro̠me eroḱkan hoṛ do sạri kuṛạiye ńamjoṅa.

(Kạhtuk:13:11 kạli) Alga upạite jarwaḱkan dhon do algatege oṭaṅoḱa, Menkhan dhamrokokateye jarwae hoṛ do onae baḍhaotaea.

(Kạhtuk:15:27) Behok lab lạgit́ lalocaḱ hoṛ do apnar oṛaḱgeye ạulạutaea, Menkhan ghus kurudaḱić do jiwet́e tahena.

Kạhtuk:21:6 kạli: Eḱṛe alaṅte dhon sõcjoṅ do Oṭaṅ baṛae bhap kana, ar moron reaḱ jhampage. Ciṭạ̃ṛ hoṛ do dhon lạgit́e hạṛmạṛạ, Ar bae baḍaejoṅkana ṭonṭaḱ paṛaoaea.(Kạhtuk:28:22 kạli)

Arhõ noa kạhtuk puthire napae napae cecet́aḱ dhorom kathako menaḱa. Jaoge bon paṛhao lekhan Isor abo manwako cet́e metawabon kana mente aṭkar daṛeaḱabon.




Bharo̠t Disạmren Disạm Mukhiạ (President) Ekraṛ Hatao Akhṛa 25 July

Sanamkogebon baḍaea je, calaoen Lukhibar (21 July) Draupadi Murmu nãwã president hisạbte bachao ocoyena.

Bharo̠t disạmren President hisạbte darakan 25 July setaḱ 10:14 miniṭre Draupadi Murmu do̠ dạyike hataoa. Ar ona lạgit́te ekraṛ-e hataoa. Rastropati socibaloy khonaḱ noa ekraṛ akhṛa reaḱ tạrik ar dinko lại so̠do̠rakana. Arhõ menakana, ekraṛ tayom 10:23 miniṭre nãwã president mit́ bar kathae roṛa.

BJP do̠l seć khon bachao ńamakana Draupadi Murmu do Bharot disom reaḱ nagamre ạdibạsi santalko modre pạhil utạr president. Ente niạ lahare ạdibạsi santalko modre okoege noa President aḱ duṛuṕaḱre baṅko duṛuṕ daṛeakada. Menkhan nuige pạhil President hisạbte bachao ocoyena.

 

 




O̠ṛe̠ć Pho̠ṅpho̠ṅ Dolil

Lạṛhại lạṛhại lạṛhại kate, lạṛhại kate bańcaoḱ abon.

Kulhi kulhite nonkan ãṭ aṛaṅ ho̠ho̠ aṅjo̠mte bạṅ moneada. Teheń Moṅgol Tudu aḱ mẽt́ muṭhạn ạḍige hados ar mirluṅge ńeloḱ kana. Ente Briṭis pạkistankoaḱ amo̠l kho̠n ạgil-hapṛamkoak jumi-jaega do jumi eḱṛe bạṛić hoṛkoaḱ tire paṛaoakana. Jal dolil bhul kago̠jpạtiko, no̠ko̠l sạhi-jạhiante sapṛao akana.

Umerte lahaḱ akan nui ạdibạsi ạḍige mãyã moyoḱ ar awaṭapa akanae. Sãe ke sãe jumi-jaega khone eṛaṅ ocoakana. Aćaḱ oṛaḱ bhiṭạre hõ baṅma daya mãyã khạtirteko tahẽ ocoakadea. Menkhan noa bo̠so̠t bhiṭa re mit́ okte gajaṛte pereć akan tahẽkana. Ar noa gajaṛko sapha sạphikate oṛaḱe benao rakaṕket́tey giro̠basena. Onate jumi lạgit́te kacahạrikoe dãṛã ạcurkeda, Biswạs tahẽkantaea mit́ hiloḱ noa jumi udhạrkate tayom piṛhi lạgit́e do̠ho ọtakaḱa.

Menkhan hae hae! Abhagiạ cet́ dosare paṛaoena?

Mõṛẽ ge̠l (50) serma paro̠mena. Nit hõ oṛeć pho̠ṅpho̠ṅ dolil moṭra kate kạluṅḍạbuṅ duạr duạrre ạcur baṛae kana. Mo̠n pereć gaḍao akan biswạswante dine khemaoet́ kana. Becariạ Moṅgol Tudu gamcha moṭra metaḱme puṭli koṛamre dohoakat́ jạpit́ jhũkre kukmu ńeńel kana, Noa dolil okoege baṅko go̠ro̠jaḱ kana, ar celege biswạs hõ baṅko biswạsoḱ kana. Tin ńindạ co̠ jagwar akane tahẽn? Kamkaj hõ bae calaḱ kana. Cedaḱje dolilko ho̠rho̠ ho̠rho̠te okto paro̠moḱ kantaea.

Oṛaḱ chạuni hõ bhugạḱgea, bhitko dasaoente mon hõ dasaoena. Paseć re paseć noa jạput dinre dolilko lo̠ho̠t cabaḱ. Se jo̠to̠nre do̠hokaḱa. Moṅgol Tudu okoege baṅko khoje kana. Aćtet́ge at́lenre hõ oṛeć pho̠ṅpho̠ṅ dolile rukhiạ do̠hoea.Tinạḱe ae-rojgaret́ tahẽkan inạtege mamla koe calaoet́ kana. Ńu bubulaḱ metaḱme (tạṛi, hạnḍi) nonkanaḱre bae mạluṅoḱa. Mit́ṭenge nisạtae ona do jumi udhạr. Mahajon ko Moṅgol Tudu ńelte bogete muluć mạchiko landaya. Ado̠ enkage ańjo̠mte bo̠ho̠ḱ kuḍbur kateće sa paro̠moḱa. Ar mone monete sisirjạuiće disạea.

Tinre lahanti akan disomre hana nhawa benao lạgit́ beṛhaeteaḱko bạṛićet́ kana. Unre Moṅgol Tudu tako aṭkareda noa jo̠to̠waḱge michạgea. Baḍaeabon je̠, janam datakoge beṛhaeteaḱ se prokiti sewako. Entet́ beṛhaeteaḱ cecet́aḱge khạṭitet́ kana, dare nạ̃ṛĩ bańcaolenre, manwako bańcaoḱa.

Onka leka jumie udhạr daṛeaḱa se baṅ menkhan mit́ din hiloḱ khạṭi bicạra ńamjoṅa. Onatege bhiṭa khon laga ocoakan Moṅgol Tudu binpusṭạu oṛeć pho̠ṅpho̠ṅ dolil re as ar bhorsa kate jiwet́ bhore jogao do̠hoea.




Meskoć

Meskoć

Mit́ṭen koṛa truck gạḍitey tạkićente bajaolena. Ado̠ jaha lekatey phạriạu akana. Khan ackage mit́ṭen gate sãoe ńamena.

Enḍekhan uni gatetae-e metadea, E gate dela ḍaharkolaṅ dãṛa pharnao hijuḱa. Ado̠ uni koṛae mengo̠t́keda-

Baṅa gate, o̠ho̠geń senkoḱa, thoṛa muskil menaḱa

Cedaḱ? Cet́ muskil?

Ente ona truck tayomre o̠l akan tahẽkana, aema johar, arhõ ńapam hoyoḱa honaṅ.

 




Hako Kaṭkom

Ho̠ṛ ho̠po̠naḱ maraṅ rạskạ po̠ro̠b so̠hrae,

Um, dada,khuṭạu, jale sakrat.

Oṛaḱ oṛaḱ  rạskạ reaḱ ṭamaḱ saḍekana.

Cun potao bhitre nana hunạr

Hạti sadomko laṛaḱkan.

Araḱ hạriạṛ nạ̃ṛĩ sakamte,

Jhiṅgạ baha ḍuriạo ate;

Oṛaḱ duạr do sohanakan.

Hipiṛ hipiṛ hoete sapṛao akan

Jaher sạrịmre birbaha do

Likir likir laṛaoḱ kan.

Teheń do khunṭạu mãhã.

Gại ḍaṅgra mihũ merom

Ạtiń sarhao kusiạco̠ko kurumuṭu.

Jo̠to̠ ho̠ṛaḱ oṛaḱre peṛa koko seṭerakana,

Rạskạte aḍepaseko andoṛ akada.

Maraṅ mạ̃i doe hećenre hõ-

Ho̠po̠n mạ̃i do bae seṭerlena.

Baḍayena calaoen candore

Jumi-jaegako rećket́koa,

Baṅma bhiṭạ khonko lagaet́koa.

So̠hrae jale mãhãre, jo̠to̠ boeha mit́kateć

Lać pereć jo̠m ńũ do

Baṅ hoelena.

Heṛem se̠be̠l so̠ṛo̠m sunum piṭhạ

Khạjạuṛi muṛki keṭeć liṭiyena.

Um daka jale khunṭạu mãhãre

Rạskạte ato oṛaḱ sohan tahẽlena.

Sakrat sendra gajaṛre

Mama buḍạ sedaere

Tạruṕ ko hạmbuṛ goć ledea.

Ar ne̠be̠tar jumi jaega bibatte

Sakrat hiloḱ bon ṭhũ go̠ć ocoḱkana.

Onate paseć

Mõṛẽ mãhã so̠hrae do

Bar -pe mãhã regebon cabaeda.

Sohrae etohoṕre

Um kategebon,

Hako kaṭkomoḱ kana.




Setaḱre Daḱ Ńũ Reaḱ Bhạlạitet́

Daḱ do jiu reaḱ rehet́ kana. Ente daḱ begorte cele jib-janwarge bańcao bako tahẽ daṛeaḱa. Onate din hiloḱ mimit́ hoṛaḱ 4-6 liṭer daḱ ńũ jạruṛa. Jarnahakoaḱ katha lekate, din hiloḱ reṅgeć laćre mit́ gilạs daḱ ńũ lekhan hajamre mońj upạkạr ńamoḱa. Enkate laćre gas se lać phulạuḱ lekan muskil khon rukhiạbo ńam daṛekea.

Reṅgeć laćre daḱ ńũ lekhan hoṛmo khon toxin hõ cabaḱa. Ona iạte setaḱre beret́ tora mit́ gilạs daḱ ńũi hoyoḱa. Inạ chaḍa hõ reṅgeć laćre daḱ ńũre cet́ cet́ upkạr se bhạlại menaḱa, thoṛabon ńellege-

Din hiloḱ reṅgeć laćre daḱ ńũi lạgit́ hewaḱ hoyoḱa. Enḍekhan hoṛmore mãyãmko sarsao akan tahẽna. Setaḱre beret́kate ko̠m se ko̠m pe̠ gilạs urgum daḱem ńũlere goṭa ńindạte jarwa akan mạilạko racate hotete oḍoṅoḱa.

Ne̠be̠tar jugre jo̠m ńũre bhul khạtir aema hoṛge ạḍi ãjhaṭ se jala jońjal (Kostokathinno) lekan mũhinreko paṛaok ́ kana. Menkhan reṅgeć laćre metaḱme ạuri jo̠mre daḱ ńũ lekange ạḍi algate noa khon rukhiạ ńamoḱa. Nonkage calao idilenre thoṛa hapta tayomge nisṭạn noa reaḱ jo̠ do ńamoḱte hõ ńamoḱgea.

Arhõ din hiloḱ setaḱre reṅgeć laćre daḱ ńu lekhan kidney, hoṛmo baha (menses), nạnḍri reaḱ, emanteaḱ ro̠g khon sahaṛbon tahẽ daṛeaḱa. Onate setakre daḱ ńu ạḍige jạruṛ kana.

Eken inạ do baṅ, daḱ do hoṛmo reaḱ jaṅko hõe keṭeja. Onate setaḱre daḱ ńũ lekhan hoṛmo reaḱ jaṅko keṭeć ar nirại tahẽna. Nonkate hoṛmore jahan hasoko tahẽnre algate cabaḱa. Aboaḱ hoṛmo ar mẽt́ muṭhạn hõ mońj dohoere daḱ do ạḍige upkạranaḱ kangea. Ar nonkate niropon hoṛmo bon tahẽ daṛeaḱa.

 

 




Eho̠ṕena Booster Doge Emoḱ Reaṅ Kạmihora Ko

Teheń Moṅgolbar (19 July) goṭa disomre booster doge reaṅ mit́ṭen kạmihora ehoṕakana. Teheńaḱ dinre eyae ge̠l mõṛẽ (75) lak hoṛko booster doge emako reaṅ hudis bhabna menaḱa.

Hola Sombar Sastho montri Zahid Malek noa khobore lại so̠do̠r akada. Ar onka leka teheń setaḱ 9:00 baja khonge mimit́ ṭikạ centre kore booster doge ko emako kana.

Ente sanamko bon baḍaea je, noa goṭa disomre ko̠ro̠na ro̠g cet́leka hạhạnkana mente. Mit́ ghạṛite ko̠mo̠ḱ kana arhõ ḍheroḱ kana. Ar sạrige ạḍi alagate hoṛko jạbunoḱ kana. Menkhan noa ro̠g kho̠n rukhiạḱ lạgit́ ṭikạ do̠ ạḍige jạruṛ kana. Onate ko̠ro̠na ro̠g são lạpạṛhại lạgit́ noa tesaraḱ doge metaḱme booster doge emoḱko goṭa akada.




Pạńci Dạṛhi Kate President Vot Ko Emkeda Bidhayok Ko

Tehen Sombar (18 July). Bharot́ disomre President vot hoyena. Noa President votre BJP do̠l seć khon bachaoic’ NDA presidential candidate Droupadi Murmu ar uniren vot rey tengo akana Trinomul khon mare Union Montri Yashwant Sinha. Baḍaeteaḱ do noage BJP ren bidhayok ko pạńci dạṛhi kate teheńaḱ president vot ko emkeda. Inạ chaḍa hõ BJP seć khon okoe ạḱyuriće tahẽkan metaḱme Bidhayok Sudip Mukhopadhay uni hõ pạńci dạṛhi kateć vot-e ạyurkeda.

Bharot disomren ạdibạsi koaḱ lae-legcar aḱ cinhạ kana noa pạńci. Cet́leka mone mena onkage noa pạńcim ho̠ro̠ḱ bande daṛeaḱa. Onkaleka noa pạńci bo̠ho̠ḱre horoḱlekhan pạńci dạṛhiko metaḱa. Arhõ noa pạńci dhuti leka ho̠ro̠ḱ lekhan ona do pạńci ḍeṅga ko metaḱa. BJP ren turui ge̠l gare (69) gọten bidhayok ko pạńci dạṛhi kate vot ko emkeda. Menkhan nonkan ho̠ro̠ḱ bande kateć vot em ńelte, Trinomul porisod do̠lren noa birudreko nạliskeda.

Ente baṅko ńel sahao daṛeada. Cedaḱje, menkeda ko, president oka jạti-gosthiren kane, uniaḱ cinhạ ńutumte noako ho̠ro̠ḱ akada mente. Menkhan BJP ren ạḱyurić Suvendo Adhikari do pusṭaute lạiat́koa. Nonkan monsubạte bacole ho̠ro̠ḱ akat́. Ale do ạdibạsikoaḱ (calture) se lae-legcar man manot lạgit́ pạńci dạṛhi kateć votle emkeda. Sạrige ạdibạsikoaḱ nonkan ho̠ro̠ḱ bande kateć vot ko emket́ do rạskạ ar hahaṛawaḱ kangea. Ḍher hoṛko menet́ kana noa vot re Dropaudi Murmu ge jitạuḱa. Menkhan noa vot reaḱ jo ńam lạgit́te tạṅgi hoyoḱa.

Tumạl: anandabazar.com




Teheń Khonaḱ Disom Reaḱ Jo̠to̠ Skul-College Ko Jhićena

Teheń do Robibar (17 July). Sanamkobon baḍaea je, Summer chuṭi ar Eid-Ul Azha ńutumte calaoen 28 June khon 16 July hạbić disom reaḱ jo̠to̠ sikhnạt ṭhãonako bond tahẽkana. Ar ńel ńelte noa chuṭi do parom calaoena.

Onka leka teheń khonaḱ diso̠m reaḱ jo̠to̠ Skul-College ko jhićena. Calaoen dinko lekage mit́ mit́  Skul-College ko jhićente nindara leka kelas ko hõ ehoṕena.




Rajshahi Selet́ Goṭa Disomre 20 July Khone Daḱ Daṛeaḱa

Darakan 20 July khon goṭa disomre daḱ reaḱ cap se ucạṭ ḍheroḱa mente hoe -daḱ bichnạu ạpis (abohaoa adhidopotor) -e lại lahakeda. Teheń Sạnicar (16 July) abohaoa adidaptor ren meteorologist (abohaoabid) Md.Omar Faruq noa khobore baḍae ocokeda.

Uni doe menkeda, nit adom adom ṭhạ̃ikore ko̠m ńõḱe daḱet́ kana, menkhan bại bạite ḍher idiḱa. Ar daḱ ḍherlenkhan lo̠lo̠-setoṅ reaḱ ãc hõ ko̠mo̠ḱa. Ente calaoen dinkore ạḍige lo̠lo̠-setoṅ tahẽkana, teheń khon bại bạite thoṛa ko̠mo̠ḱa

Tangail, Sylhet, ar Chuadanga jilạ ko são Rangpur, Rajshahi bibhạgte thoṛa rawal machae lo̠lo̠- setoṅet́ kana. Nonkage ar thoṛa din calao idiḱa. Ar ńindạ hõ nonkage lo̠lo̠tet́ do bo̠no̠dol akange tahẽna.