Teheń Do̠ Maraṅ Montri Sheikh Hasinawaḱ 76 Serma Janam Mãhã

Teheń (28 September) Budhbar mit́ṭen bises din kana. Ente teheńaḱ dinre 28 September Gopalgonj reaḱ Tungipaṛa atore Montri Sheikh Hasina do̠e janamlen. Onka leka aema lekan mũhĩn muskil ko dea giḍikate 76 serma do̠e lebet́keda.

Sạdhin baṅgladisom ren kạrigol jạtiạko ren baba Boṅgobondhu Sheikh Mojibur Rahman ar Boṅgomata Fazilatunecha ren maraṅ kuṛi kanae Sheikh Hasina. Jatisongho reaḱ sadharon porisodre 77 dhao reaḱ bạisi (Odibeson) re seledoḱ khạtirte Juktorastro re menaea.

Teheńaḱ bises dinre uni bạnuire hõ uniaḱ Janam mãhã ạḍi rạskạ salaḱ Awami League selet́ eṭaḱ eṭaḱ rajnitik, ar sãota, legcar ar gãotako manoteda. Noa Baṅgladisom uniạḱ ḍanṭaote ạḍi mońj do ạyuroḱ kana. Unạḱ do aćaḱ dạyik-kạmiko napaete manao ganao ạguet́ kana.  

 

 




Baṅgladisom Hockey re Santal Koṛa PORIMOL MARDY

Baṅgladisom Hockey Federation do̠ Baṅgladisom Hockey khiloḍ reaḱ songstha kana. 1971 serma re noa do̠ etohoṕ hoelena. 1973 serma Baṅgladisom do̠ goṭa dhạrti reaḱ Hockey Federation ar 1975 serma do̠ Asia Hockey Federation reaḱ member hudạ do̠e hameṭ akada. Sutherland  20th dosok re “Hockey ren Baba” hisạbte ạḍi oprom do̠e tahẽkana ar uniaḱ ạḍi gạkhuṛ kạmite khiloḍ ar porcar do̠e hoe ocoleda. Kingston, Ontario do̠ko janamlena 1870 serma, one oka do̠ Canada disom janam reaḱ pe serma tayom.

Uni do̠ Hockey ńutume do̠holeda jemon do̠ khiloḍ re ạḍi oporom do̠ hoe akana, ar noa do̠ French/Forashi word (Gupi icaḱ theṅga). Ar rink do khiloḍ reaḱ aḍepase se area hatao hoe akana. Noa do̠ 18th dosok Scotland redo̠ curling khiloḍ hisạbte ńutumko laṛcaṛet́ tahẽkana. Noa hockey khiloḍ reaḱ total somoe do̠ turui gel minutes, ona okte se somoe re khiloḍ re jo̠ baṅ ńamlen khan ar bạṛti somoe emkatet́ khiloḍ reaḱ jo̠ ńam lạgit́ko kurumuṭuea. Hockey khiloḍ re hõ gel mit́ (11) goṭen khilạḍiạko tahẽna.

Delabon baḍaelege santal koṛa PORIMOL MARDY aḱ khaṭo jibon cạrit;

Purạu ńutumtae do̠ PORIMOL MARDY, ar noa dhuṛi dhạrtiteye hećlena ạḍi reaṛ rabaṅ din January cando reaḱ 29 tarik 2001 serma Dinajpur jilạ reaḱ Mutnihat, Kaharol atore. Hoṛmo sećte Jeling do 5’8” ar hamal/ujon do̠ 59. Oloḱ paṛhao do̠ SSC ar HSC Kira Sikhha Prothistan (BKSP) savar Dhaka. Ar nitok do̠ Stamford University Bangladesh. Ać lạgit́ darakan dinre kukmuye ńeńel kana; ạḍi bhage Hockey khiloḍ ren dilgạriạ.

Nitok do̠ Azad Sporting Club ren dilgạriạ khilạḍe kanae, khilạḍ re jersey do̠e horoḱeda (11) gel mit nombor ar khilạḍ do̠ tala ṭạnḍire.

Mucạt re sanam Santal Koṛako ṭhen nehõr ar udgạuet́pe kana; jemon darakan din re sanam khiloḍkore abo Santalko bon seṭeroḱte oloḱ paṛhaḱ talate Khiloḍ lạgit́ hõ kurumuṭue tabonpe. Onkate mit́din sanam khiloḍ thạ̃ikore abo santalko bon tahẽnte Somaj, disom ar goṭa dhạrtire santalko bon tul rakaṕkoa ạḍi man ar manot selet́.




Mohadevpur re Ạdibạsikoren Ạyurić Alfred Soren Aḱ Topa Ṭhạ̃ire Lahantian/Boge Kạmiko Lạgit́ Uḍhạuena

Alfred Soren do ạdibạsi koren ạḱyurić kanae. Naogaon Jilạ Mohadevpur ren soman otre basok kan ạdibạsi koaḱ jumi jaega cetanre ạidạri ńam babotre jumi jaega dokhol bạrịć (diko) tite goć ocolena. Aṭhwar hilok (25 September) Alfred Soren aḱ ato Birbhumre aćaḱ topa ṭhạ̃i re lahantian kạmiko lạgit́te uḍhạu hoyena. Noa uḍhạu kạmi do Chatroneta disom phurgạlren phurgạliạ  Altaful Hoqe Chodhury hotete hoe purạuena.

Altaful Hoqe Chodhury aćaḱ nij puńjite noa lahantian kạmiko hoyoḱ lạgidoḱa mentey lại sodorkeda. Onḍe tikin ber mit́ṭen jarwaḱ do hoelena. Khan ona jarwaḱre Altaful Hoqe Chodhury aḱ ạyurte mit́ bar kathako roṛket́ modre Bas ren kendrio neta Wazed Parvej, jila somonoyok Joy nal Abedin Mukul, Johir Raihan cholochitro songsod ren neta Raihan , khoboria Faridul Karim, Alfred ren misera Rebeka Soren, sangbadik ar film ren benaoić Azadul Islam Azad hõ seṭere tahẽkana.

Ona uḍhạu akhṛa se jarwaḱre pạhilre Alfred Soren aḱ topare baha ko emket́teko manotkedea. Inạkate noa jarwaḱre Joynal Abedin doe menkeda, uniaḱ topa ṭhạ̃i namḍak ar lahatian são sãote nonḍe mit́ṭen Pre-primary school ar library, ona sãote adibạsi jạtigosṭhikoaḱ gobesok/tojbij ko tahẽn bakhrate gest house benao rakaṕ reaḱ hudis bhabna menaḱ akada. Nonkate jemon uniaḱ topa ṭhạ̃i se dander do uni disạ salaḱ manotoḱ ma.




Utarbongo Adivasi Forum Do̠ Disomren Phurgạliạ Ruhul Amin Baha Em Talateko Manotkedea

Sạnicar (24 September) tikin ber 12 baja okte Swarupnagar basvobon ṭhen Jila porisod nirbacon re bachao oco akan bir phurgạliạ ar jila awami league ren ạyurić Ruhul Amin do Utarbongo Adivasi Forum ren ạyuriạko baha toṛa em talateko johar arko manotkedea.

Bir phurgạliạ Ruhul Amin do adivasiko nonka ko manotkede re menkeda, Noa disomren jatigosṭi talare cet́ begarge bạnuḱanaṅ. Ente  joto dhoromren, joto jạtren hoṛko janam baba Boṅgobondhu aḱ hohoteko heć sorlente noa disomko sạdhin akada. Onate sanamko mit́te miljul tahẽnte Maraṅ montri Shekh Hasina hotete calaḱkan disomre sanam lekan lahantian kạmiko kạmi idi hoyoḱa.

Un jokhen Adivasi Forum ren ạyurko, ạdivasi koaḱ paltuṛ, lekcar-ạri cạli/niạm kạnun babot ol oḍok akan puthi “Madol” Ruhul Amin sandes lekateko em caladea.

Un okte onḍe seṭere tahẽkana Sodor upajila Awami League ren sabha mukhiạ Azibur Rahman, Utarbongo Adivasi Forum ren Chapainawabgonj jila committee ren sabha mukhiạ Luis Tudu, Sadharon sompadok Cornelius Murmu, Forum ren central committee ren totho ar gobesona sompadok Prodip Hembrom, Jila committee ren jugmo sadharon sompadok Simion Kisku, Sangothonik sompadika Khirti Baore, Treasurer Modon Hasda, Jubo Sompadok Subash Hasda, nirbahi sodosso Sontosh Tudu selet́ Forum ren arhõ eṭaḱ sodosso kohõ selet́ko tahẽkana.




Nachole Re Urạu Hoṛko KARAM Po̠ro̠b Ko Manaokeda

Nachole upạjilạ reaḱ Rajbari bajar re Budhbar (21 September) goṭa din bhor Urạu jạtigosṭhikoaḱ KARAM po̠ro̠b ńutumte galmarao, eneć sereń rạskạ akhṛa hoe purạuena. Rajshahi bibhagio Khudro Nrigosthi Cultural Academy aḱ so̠po̠hot́te noa noa po̠ro̠b do hoe purạuena.

KARAM po̠ro̠b akhṛae ạkyurkeda ona Academy ren Research ạpiser Mn.Benjamin Tudu. Noare maraṅ peṛa hisạbte selet́e tahẽkana Nacjole Upjila Porisod Chairman Md.Abdul Kader. Bises peṛa lekate tahẽkana Vice Chairman Professor Mosiur Rahman, Nachole Porisod Chairma Sofiqul Islam, Rajshahi Khudro Nrigosthi Cultural Academy nirbahi porisod sodosso Jogendronath Soren, Citto Ranjan Sardar, ar Susen Kumar Shemduar.

Rajshahi Bibhagio Khudro Nirigosthi  Cultural Academy ren songit prosikhok Manuel Soren aḱ ạḱyurte akhṛare arhõ seṭere tahẽkana Utorbongo Adivasi Forum ren sabha mukhiạ Mn.Hingu Murmu, Nachole Adivasi Academy ren sạbik sabha mukhiạ Jotin Hembrom Urạu Dighri Raja Porisod Chapainawabgonj Raja Babulal Toppo ar Godagari Upạjila Pargana Babulal Murmu selet́ Urạu jạtigosṭhiren eṭaḱ eṭaḱ ạḱ́yur se mukhiạ ko.

Gapalmarao talate Urạu hoṛkoaḱ KARAM po̠ro̠b manao karontet́ bisoeko cetanre galamaoena. KARAM po̠ro̠b do Urạu hoṛkoaḱ dhorom po̠ro̠b kana.  Noa po̠ro̠b ko manao baṛaea Hoṛo rohoe tayo̠m ạdibạsi hoṛkoaḱ jirạuḱ o̠kte̠. Bar din bhor  noa KARAM po̠ro̠b manaoena. Pạhil din do  pujạ, karam binti, karam kạhni, ar inạ tayom din do Rạskạjoṅ, Gapalmarao sabha ar eneć sereń akhṛa tahẽkana.

Maraṅ peṛa doe lại sodorkeda, nonḍe Rajbari bajarre pạhil dhao KARAM po̠ro̠b akhṛa manaoena. Darakan dinre arhõ jemon noa KARAM po̠ro̠b ạḍi maraṅ ar jomokte hoe purạuḱ ona lạgit́ goṛoe emoḱa mente baḍae ocokeda. Ar ona sãote Urạu hoṛkoaḱ adogo̠k kan nonkan dhorom po̠ro̠b manao lạgit́te Rajshahi bibhagio Khudro Nrigosthi Cultural Academy ren ko johare emat́koa. Mucạt́re Maraṅ peṛa noa akhṛare rạskạ eneć sereń re selet́len jitkạr akan do̠lko talare kuṛại (prize)-e em hạṭińaḱkoa. Aḍi rạskạ salaḱ noa KARAM  Po̠ro̠b ko manao purạukeda.




Kuṛikoaḱ SAFF Jitkạr re Bangladisom Santali Kuṛi SOHAGI KISKU

2007 Serma Raṅgaṭungi atote calaḱ reaḱ ạt hoelentińa Bangladesh Northern Evangelical Lutheran Church (BNELC) survey kạmi lạgit́. Biṭi Sohagi Kisku ren baba Guljar Kisku do uprom hoṛe tahẽkante ińaḱ survey kạmi do ạḍi usarage hoe purạuentińa ar aema goṛo doń ńamleda. Onkage 2017 Serma seć ar hõ calaḱ reaḱ ạt hoelentińa Manḍer hiri ar paka Girjạ oṛak benao khạtirte. Iń soṅgereye tahẽkana Baliadanga Upozila ren Program Implement Officer (PIO) Samiel Mardi okoe do nitoḱ Ranisongkel Upozila ren PIO kane. Samiel Mardi sorkar seć khon aema goṛo doye em cal akada Raṅgaṭungi United Football Academy lạgit́. Ar 2009 sal do Sohagi Kisku ren lạṭu didi Ipina Kisku do Tabitha Foundation hotete calaḱkan tahẽn Coaching & Training Program SSC ar HSC doe coaching lena final bidạu emoḱ lahare. Un khongeń baḍae akada je Raṅgaṭungi ren kuṛiko do football gatić re ạḍi gạkhuṛako mente.

Mucạt́ dhao ar hõ calao hoelena 2017 Serma Lutheran Girjạ oṛaḱ uḍhạu ar football eneć re laha akan kuṛiko soṅge ńapam babot. Noa hirireye tahẽkana Norway Disormren Mari Missionary Torbjorn Lied ar aćren oṛaḱ hoṛ Karen MariyaLied ar Bangladesh Northern Evangelical Lutheran Church ren un okteren Manotan General Superintendent Rev. Soban Kisku selet́ arhõ aema doko tahẽkana.

2016 Serma November cando Nepalte calaḱ reaḱ ạt hoelentińa. Pane buru talare uḍạuḱ gạḍi pheḍogoḱ kana ar rakaboḱ kana ạḍi hahaṛage. Ona hahaṛa buru disom Nepal re niạ serma do hoe purạuena Kuṛikoaḱ SAFF Khilod. Sanamko bhagao katet́, niạ serma do Bangladisom ren kuṛiko SAFF jitkạrko hameṭkeda.

Nonkan maraṅ khiloḍ re selet́e tahẽkana Santali Kuṛi Sohagi Kisku, Apat Guljar Kisku doe hoyoḱ kana nalha tumạl hoṛ. Sohagitako do pea kuṛi ar bar koṛa. Pạhil kuṛi boeha Ipina Kiskuaḱ do bapla hoe akantaea. Sareć menaḱko pon (4) boehage football ko khiloḍeda. Hudiń kuṛi Kohati Kisku do Onurdho-19 national team reye khiloḍoḱ kana.

Disomre kuṛi koaḱ khiloḍren Sohagi Kiskuaḱ hara rakaboḱ reaḱ maraṅ gapalmarao do menaḱa, Sohagi ren apat Guljar Kisku doe roṛ sodorkeda je, hudiń khonge football cetanre Sohagiaḱ do ạḍi bạrti mon tahẽkantaya. Primary school oloḱ paṛhaḱ kan okte khonge Bongomata Tournament Khiloḍ sećteye etohoṕ akada. Inạ tayom Ranisongkel Degree college ren mare principal Tajul Islam Raṅgaṭungi United Football Academy etohoṕ katet́ kuṛiko sikhnạt emoḱ lạgit́e kurumuṭukeda, Sohagi hõ ona thạ̃i re jopoṛao katet́ football reaḱ sikhnạt doye hameṭ keda. Kuṛiko half panṭe horoḱ katet́ khiloḍ do ạḍi lajaopaṛa ar aema katha doko roṛkeda aḍepase ato-ṭola koren sanam hoṛko. Nonkan kuṛiaḱ do tishõ bapla baṅ hoyoḱa, ona ko katha ańjomkatet́ Sohagi ren apat Guljar do aćren kuṛi oṛaḱ bhitrireye siń poṭom kaekan tahẽkana, jemon do khiloḍ thạ̃ite ohogey sen daṛeaḱ. Menkhan thoṛagan ạte ńam lekhange Sohagi do khiloḍ thạ̃iteye seṭeroka ar bhage sikhnạt hameṭ lạgit́ ạḍi kurumuṭu do tahẽkantaya.(Prothom Alo 20 September 2022)

Din hilok reaḱ soros khiloḍheya ̣re gel pon dol re Thakurgaon jilareye thạ̃ijoṅlena. 2017 serma Thakurgaon jila football haparao re bibhag champion. Ona oktere Sohagi Kisku ạḍi soros doye khiloḍlena. Un okterege Bangladisom Football Federation (BFF) ren mit́ maraṅ officer aḱ mẽt́ re doye ḍhaṅglente teheń nonkan maraṅ haprao re khiloḍ lạgit́ thạ̃i doye tear akada. Inạ tayom 15 dol, 17 dolar 18 dol re khiloḍ katet́ teheń do Bangladisom reaḱ maraṅ thạ̃irey seter akana.

Sohagi ren Baba soṅge phone te gapalmarao hoyena, aćren kuṛi Sohagi aḱ khiloḍ hoelen khan gharońj ren sanamko mit́te TV re enećko ńela. Nonkan jitkạr re ạḍi rạskạ ar aćren kuṛiaḱ hijuk koyoḱ horre menaḱkoa. Teheń nonkankhiloḍ re jitkạr katet́ Raṅgaṭungi Santalato, Ranisongkel Upozila, Thakurgaon jilạ sećte Bangladisomren sanam hoṛko ar goṭa dhạrtiren Santalko lạgit́ teheń do ạḍi rạskạ ar samne seć lahaḱ lạgit́ Sohagi do aboren taṛam laha marsal kanae. Ape sanamko ṭhen nehõr tahẽn kana; jemon ińren banar kuṛi gidrạge koejoṅ re disạkinte tayom daram dinre arhõ bhage khiloḍ kin em edi daṛeaḱ.(Guljar Kisku)

Teheń do ạḍi aema sikhnạt bon hameṭ daṛeaḱ kana noko kuṛikoaḱ khiloḍ jitkạr sećte. Menkhan baḍae abon je ạḍi haron kosṭo ar saset́ko sahao katet́ re BFF re tahẽkatet́ko practisok kana; tolop hõ ạḍi thoṛa eken 8 khon 10 hajar bangladisom kạuḍite. Ar criket ren khiloḍiạko lạgit́ do lak lak bangladisom kạuḍi. One oka do ạḍi maraṅ begar do ńeloḱ kana. Onate teheń disomren sanam hoṛkoge kukliko doho akada; cedaḱ nonkan begar se pharak do tolop bisoete. Bangladisom reaḱ sanam thạ̃i khonge sanam hoṛ facebook, social media, printing news, TV ko re ạḍi aema gapalmarao do hoyoḱ kana. As tahẽnkana darakan dinre disomren Maraṅ Montri Shekh Hasina do nonkan bisoe kodoe ńel juta. Ar baṅkhan do ạḍi lajaopaṛao hoyoḱa disom lạgit́, jạtiạriko lạgit́ ar ạdibasiko lạgit́ hõ.

Mucạt́ re sanam santal kuṛiko teheń doń uskuret́pe kana; eken ato oṛaḱ re khiloḍ se okte nạpit́ re eneć do baṅa, bickom professional khiloḍiạ hoyoḱ lạgit́ aboren Santali kuṛi Sohagi Kisku seć koyoḱ katet́ taṛam ḍahar laha edi lạgit́ ape sanamko ṭhen nehõr tahẽn kana.




Baṅgladesh Maejiu Phuṭboll Do̠l SAFF Championsip-2022

Baṅgladisom maejiu phuṭboll do̠l aema aema rạskạ johar. Ente Bangladesh maejiu Phuṭboll dol pạhil dhao SAFF Championsip talate nagam re ńutum olentakoa. O̠sad se be̠sạdi lekan kạmire ko jitkạrena. Bangladisom ren maejiu  phuṭboll do̠l jitạuen rạskạ khobor goṭa baṅgladisom re  ḍamḍheyena. 

Jo̠to̠ khonaḱ rạskạ khobor do noage onko modre mit́ṭen Santal kuṛi Sohagi Kisku hõ noa phuṭboll do̠l ren mit́ kheloḍi kanae. Noa SAFF Champion khilạḍre nui hõe selet́lena. Noa jitkạr rạskạ khorbor Baṅgladisom ren hoṛko lạgit́ mit́ṭen go̠ro̠banaḱ bisoe kana.




Chapainawabgonj Re Hoyena Miljul Sabha

Chapainawabgonj sodor upạjila prosason aḱ bondoboste Neymatullah College Auditorium re Sãotare miljul tahẽn se suluk so̠lho̠t bạisại lạgit́e mit́ṭen sabha hoyena. Noa sabhae ạḱyurkeda sodor Upajila ren bharapon nirbahi ạpiser Naima Khan.

Ar maraṅ peṛa hisạbte seṭere tahẽkana sodor upajila porisod chairman Tosikul Islam, ar bises peṛa lekateko  tahẽkana birbanṭa Abdur Rahman, vice chairman Nasrin Aktar, Upajila Awami League ren sabha mukhiạ Azibur Rahman, Upajila Prokosoli officer Moniruzzaman, Upajilạ vice chairman Tosikul Islam Babu, Shah Neymatullah College ren Professor Sharifu Islam hõ selet́e tahẽkana.Inạ chaḍa hõ pon gel (14) goṭen union porisod Chairman, sodosso, socib, sikhnạt ṭhãonakoren mahasoe, dhorom ạḱyur se mukhiạko tahẽkana.

Noa akhṛa se miljul sabhare sawaliạko do apan ạpin jumi-jaega, gharońj ar sãotare miljul tahẽn babotreko galmaraokeda. Sanamko apan ạpin dhorom nirạite manao ganaore tis hõ oh oge sãota reaḱ suluk so̠lho̠t do bạṛićkoḱa menteko ulek keda.Maraṅ peṛa do sodor upajila ren Chairman doe menkeda je, Baṅgladisom do jotokoaḱ goṛo-gopoṛotege sạdhin akana. Ar sanamko noa sạdhin Baṅgladisomre suluktebon girobasoḱ kana.

Onate sanamko milimisiạ/ miljul tahẽnte hijuḱkan Debi pujạ (sarodio) re sanamko goṛo gopoṛo lạgit́e batlaoket́koa. Seṭerakan ko modre mit́ bar kathako roṛkeda Habibur Rahman, Hindi dhorom ren mit́ hoṛ Dhanjay Chetterjee, Isại dhorom seć khonaḱ Bithika Baoṛe, Nari somaj seć khon mit́ hoṛ Gauri Chondro ar Dablu Kumar Ghose.




Rajshahi Re Mahle Jạti-Gosṭhikoaḱ Jitiya Po̠ro̠b Manao

Sạnicar (17 September) Khudro  Nirigosthi Mahle jạti-gosṭhikoaḱ Jitiya po̠ro̠b ńutumte galmarao ar culture akhṛa hoyena. Rajshahi Godagari reaḱ Susnipara Mission skul maṭhre Rajshahi Bibhagio Khudro Cultural Academy, Mahle Language And Development Committee, Masaus ar Dighri Baisi porisod aḱ bondoboste noa akhṛa hoyena.

Akhṛa ehoṕ lahare rally, pujạ parbon ar piṭhiạko em baṛakeda. Inạkate Mahle Language And Development Committee ren sabha mukhiạ Merina Hasda waḱ ạḱyurte noa galmarao akhṛa ehoṕena. Akhṛare maraṅ peṛa hisạbte selet́e tahẽkana Godagari Upajila Nirbahi officer Jane Alom. Bises peṛa hisạbte selet́e tahẽkana Godagari Upajilạ sohokari commissioner (Bhumi) Sobuj Hasan, Rajshahi Bibhagio Khudro Cultural Academy nirbahi porisod ren sodosso Cittironjon Sordan ar Susen Kumar Shemduar.

Akhṛare asol jos katha cetanre roṛkeda Rajshahi cultural Academy ren Research ạpiser Benjamin Tudu. Ar mit́ bar johar kathae roṛkeda Mahle soma jar culture kormi Mikel Mandi. Rajshahi Bibhagio Khudro Nirigosthi  Cultural Academy ren songit prosikhok Manuel Soren aḱ ạḱyurte akhṛare arhõ seṭere tahẽkana Susnipara Mission atoren dhorom porcarok Father Prodip Joseph Kosta, Godagari Upajila Pargana Babulal Murmu, Dighri ren Maraṅić ar Jitiya Thakur Sisti Barey ar Masaus ren sabha mukhiạ Jakob Hembrom selet́ Mahle jạti-goṭhiren arhõ aema ạyuriạko seṭer ko tahẽkana.

Akhṛare maraṅ peṛa doe menkeda, je apnaraḱ ạri-cạli, niạm/culture ko do apnartege jogao joton hoyoḱa. Noa babotre eṭaḱ ko cetanre bhoralenre khạṭige culture ko adogoḱ seć monhḍaḱa. Noa do apeaḱ maraṅ po̠ro̠b parbon kana. Onate tayom daram dinkore jemon jomkaote noa po̠ro̠b manao ganao lạgit́e batlaoket́koa. Ar onate as-e emat́koa je, nonkan po̠ro̠b parbon manao ganaore upạjilạ prosason khonaḱ kạuḍi sećte goṛo gopoṛo ko ńama mente.Enḍekhan jemon nonkate apeaḱ culture ko ṭikạu tahẽn.




Bangladesh Prayer Movement (BPM) Hotete Bar Din Reaḱ Course Hoe Purạuena

Calaoen 16/09/22 ar 17/09/22 Sokolbar-Sunibar bar din bhor Chapainawabgonj jilạ reaḱ Amnura Mission re Bangladesh Prayer Movement (BPM) Hotete Bar Din Reaḱ Course Hoe Purạuena. Noa course re Manotan peṛa hisạbte selet́e tahẽkana BPM ren mit́ dhorom porcarok Mn. Nohimio Biswas, ona sãote selet́e tahẽkana National Agency For Green Revolution (NAGR) re maraṅ mukhiạ Mn.Stephen Soren ar Kiron Bala Mardy.

Noa course re Rajshahi ar Barin circle reaḱ mimit́ manḍer ren pon gel mõṛẽ (45) goṭen hoṛko jarwalena. Course re dhorom bisoete aema bhage bhage cecet́aḱ do tahẽkana. Jemon, Masi jisure biswạs dohoe, Jisuaḱ bhage sombat, Bạptisma, Isoraḱ raj, Probhu kedoṕ, Koejoṅ ar upạs, Mon bodol, Isor sarhao ar johar emae arhõ nonkanaḱ aema bisoe ko cetanre noa course reaḱ galmarao bisoe tahẽkana.

Mn.Nohimio Biswas course re dulạṛ salaḱ Isoraḱ sonot kathakoe lại hạṭińkeda. Uniaḱ katha re aema bin baḍae dhorom bisoe ko lại sodorkeda. Dhorom babotre monre okaṭaḱ reṅgeć se tetaṅ tahẽkan ona do selet́len mimit́ko ńamjoṅana.

Ar sạrige noa course re selet́ akan sanamko Isor baḍaeye reaḱ mońj ạtko ńamket́ ńutumte ạḍi ko rạskayena. Ente noa course talate aema lekan dhorom cecet́aḱ ko ńamkeda.

Manotan ko do ạḍi pusṭạute noa ko bisoe cetanreko galmaraokeda. Onkoaḱ onkan uskur ar udgau kathate selet́len sanamko Isor são jopoṛao tahẽn ar uni pańjaye reaḱ monre mit́ṭen keteć as se pạtiạuko ńamkeda.

BPM hotete hoe purạuen course do sanamko lạgit́ Isor baḍaeye reaḱ mońj mit́ṭen horre uduḱ oṭoakada. As menaḱa noa course re okaṭaḱ dhorom cecet́aḱ tahẽkan ona do mimit́ koaḱ mon-ontor re Isor ńutumte mit́ṭen ṭhạ̃i do sirjạuḱa. Ạḍi rạskạ ar napaete noa bar din reaḱ course do hoe purạuena.