SSC Pạṭhuạ Gidrạkoaḱ Biḍạu Arhõ Tayomena

Sanamkoge baḍaeabon je, nes reaḱ SSC biḍạu do darakan 19 June khon ehoṕ reaḱ katha tahẽkana. Menkhan Baṅgladisom re menaḱ joto sikhnạt board reak SSC General, SSC Vocational ar Dakhil biḍạu do hapeyena. Arhõ bonodol akan bidạu reaḱ somoysuci tayomte baḍae ńamoḱa.

Ente disom reaḱ banbạsi khạtirte nonkae goṭakeda Sikhnạt Montronaloy. Noa khobor do Sikhnạt Montronaloy ar jonosonjog ạpiser M A Khair-e kolakat́ mit́ṭen ḍhạrwạḱ talate baḍae ocoakana.

Source: bssnews




Meskoć

Meskoć

Mit́ṭen pạṭhuạ kuṛi gidrạ ar Mahasoe talare galmarao:

Nipa: June came in Sir?

Sir: Noa do oka lekan English-em cet́keda?

Nipa: Sir, am ṭhenge tho̠.

Sir: May I came in Sir, nonka coṅ cet́let́me.

Nipa: E Sir, un jokhen ma may cando tahekan. Menkhan disạ hećam kana se baṅ? Ente nit ma June cando calaḱ kan.




Mit́ṭen Bud Ar Akilan Miru Cẽṛẽaḱ Go̠lpo̠

Mit́ṭen phorasi hoṛe tahẽkana. Uniren mit́ṭen seta ar Miru cẽṛẽkin tahẽkantaea. Ado̠ uni seta jaoge aema lekan cecet́aḱe emawade tahẽkana. Metaḱme khilạḍ ar kạmiko. Tinre cet́leka hukumae onka lekagey kạmiet́ tahẽkana.

Menkhan Miru cẽṛẽ do kạmige bae cet́akat́ tahẽkana. Uni cẽṛẽ jao ghuṛige bo̠ko̠t́ bo̠ko̠t́e roṛet́kan tahẽkana. Becariạ seta cetanre ạḍitet́e sordaroḱ kantahẽkana. Ać hõ uni hoṛ lekage setae hukumaea. Ekal raṅgao macha beṅget́kate ạcuede tahẽkana.

Uni kisạ̃ṛ hoṛ jaoge dokante jomaḱ ạgui kolekan tahẽkana. Enḍekhan seta do jotoko ṭhen ạḍi oprome tahẽkana. Ado tinre calaḱ unregeko emae kantahẽna ar kisạ̃ṛaḱ ńutumre hisạbko ol dohoyet́ tahẽkana.

Mit́din hisạbe duṛuṕen khan baṅge milạuḱkantaea. Ente tin dhaoe kolkade ona khonaḱ bạṛti ol akana. Bickom noa reaḱ karontet́ baṅgey bujleda. Inạkate mit́dine tạṅkhikeda, mit́ jokhen Miru cẽṛẽ ackage mengot́keda, ṭukri ạguime ar dokan calaḱme.

Becariạ seta baṅgey rebenkana, khan Miru cẽṛẽ do arhõ raṅgao ńõktey metadeam do calaḱme. Ado uniaḱ katha leka calaoente mit́ ghạṛite jomaḱ ạgukate cẽṛẽ samaṅadea. Ado uni seta onḍegey hapeyena, asoḱ kantahẽkane jomaḱe ńama. Menkhan uni cẽṛẽ bahre seće lagakedea. Ar enḍete eskargey jomkeda. Enhiloḱ khonaḱe bujạukeda, cekate hisạb nonka baṅ milạuḱ kana mente. Noḱoe ado nonka Miru cẽṛẽaḱ budtae.




Darakan 15 June Khonaḱ 7 July Dhạbić Joto Coaching Centre Bond Tahẽna

SSC biḍạu ehoṕ lạgidoḱkante darakan 15 June khon pe hapta Bangladisom reaḱ joto coaching centre ko bond tahẽna mente Sikhnạt Montri Dr.Dipu Moni lại lahakeda.

Arhõe menkeda je, biḍạu ehoṕkate coaching centre dekbhal ar nońjor reko dohoea. Ente biḍạu okte adom adom coaching centre jhićge tahẽna. Onate bond dinre jaha coaching centre jhićko ńamlere, ,  ạn lekate onko birudre bebostha hataoḱa mente hõ lại lahayena. Ente noa do maraṅ utạr se jạṛuṛteaḱ ar  baḍaeteaḱ bisoe kangea.




Darakan 19 June Khonaḱ SSC Biḍạu Ehoboḱ kana

Darakan 19 June Khonaḱ SSC Biḍạu Ehoṕa Nes bo̠chor reaḱ Secondary School Certificate (SSC) bidạu reaḱ somoysuci sodorena.  Banladesh re nia do joto khon maran board bidạu kana. Niare

Secondary School sikhnạt board, Rajshahi, Comilla, Syhlet, Dinajpur, Jessor,Barisal, Mymensingh ar Chittagong board noa routine-e sodorkeda. SSC bidạu do darakan 19 June ehoṕa ar 6 July mucạdoḱa. Enhiloḱ setaḱ 10 baja khonaḱ ehoṕkate tikin 12 baja dhạbić hoyogoḱa. Baḍaeabon je̠, jao sermage February cando SSC biḍạu ar April cando do HSC bidạu hoe baṛaḱa. Menkhan ko̠ro̠na khạtir 2020 serma khonaḱ sikhạt dhap reaḱ sanamaḱge ạulạu caba akana. Ente okte nạpitre bidạuko baṅ hoyoḱ kana. Niạ dhaoaḱ bidạu hõ ạḍi bilomte ehoṕ lạgido̠ḱ kana. Enrehõ as menaḱa jo̠to̠waḱ biḍạu napaete hoe purạuḱa.




Pạhil Bar Gel (20) Modre Re Ṭhạ̃iana Bakuṛa Ren Suvasish Hasda

Hola calaoen Sokolbar (10 June) West Bengal Board re hoe akan High School reaḱ result sodorena. Kocbihar jilạren Anisa Dev Sharma 498 nombor ńamkate Pạchim Boṅgo pạṭhuạko modre pạhil thạ̃iye ạidạrijoṅana.  Nes noa biḍạure pas se jitạuen gidrạkoaḱ soṅkha tahẽkana 88.44 percent. Arhõ baḍae ńamena Bakura jilạ reaḱ Bakura Christian Collegiate re paṛhaoḱkan Suvasish Hasda ńutuman pạṭhuạ koṛa moṭre 479 nombor ńamkate bar gelko modrey ṭhạ̃iana.

Jo̠to̠ bisoe re ńam akat́ nombor latarre emena:

Bangla 88, English 96, Computer Aplication re 98, Dorson  99 ar Bhugol re 95 nombor-e ńamakada.

Pạhil bar gel modre ṭhạ̃iante apat́ Lal Mohon Hasda ar eṅgatet́ Nilmuni Hasda asambheṛkin kusiyena. Suvasish ren eṅgat apat́ bana hoṛge BSNL ren kạmiạ hoṛkin tahẽkana. Menkhan nit́ do baṅkin kạmikana. Tinre eṅgat-apat ṭhen hoṛko ạkinren gidrạwaḱ result babotre baḍaejoṅko khojkeda, Unre sạrige ạḍi go̠ro̠b salaḱ kin menkeda, as tahẽkana gidrạ mońj jo̠e ńama mente. Sińke ńindạ mone gaḍaokate paṛhao akana. Jahan ạṛisge baṅ tahẽkantaea. Ar nit Ona reaḱ jo̠e ńamkeda.

Tayom daram dinre cele hoyoḱa mente kuklikedere, roṛ ruạṛkeda, Nit do College re bhorti lạgit́ paṛhaoḱe ehoṕkeda. Ente Bharot nagraha reaḱ bhage utạr Biswabiddaloy re se English te Graduation lạgit́ ạḍitet́ sana ar kukmu menaḱtaea. Inạkate bidạure rakaṕen pạṭhuạ gidrạko nonka menkate udgạuket́koa, je̠, gogo-baba ar gatekoaḱ katha leka do baṅ bickom apnar kusi metaḱme oka bisoe-em kusiḱ, onage paṛhaoḱme. Enḍekhan oloḱ paṛhaoḱ talate rạskạm aṭkara. Ar nonakate oloḱ paṛhaoḱ jingirem laha daṛeaḱa.

Tumạl: Sarsagunpatrika




Santalkoaḱ Jumire EPZ Alo Hoyoḱ Khạtir Santalkoaḱ Teṅgo Daram Bạisi

Gaibandha Gobindogonj re Sahebgonj bạnij-bepar khạtir EPZ bạisạu lạgit́te oka mon subạ tahẽkan ona bạtil lạgit́te mit́ṭen bạisi se jarwaḱ hoyena. Ạgil hapṛamkoaḱ noa jumi ńutumte Moṅgolbar setaḱ upạjilạ Kaṭamor ṭothare ạdibạsi ar santal hoṛko mit́te noa bạisireko selet́ena. Sahebgonj-Bagdah Farm bhumi udhar songram committee, Jatio Adibasi Porisod, Adibasi-Bangali Songhoti Porisod, Gaibandha Samajik Songram Porisod noa bạisi ko saṕṛaoleda.Santalkoaḱ jumire EPZ alo hoyoḱma roṛ uduḱket́a, jeno santalkoaḱ mãyãmte ạruṕ akan noa cas-abad jumi nosṭo kate EPZ alo benao rakaboḱma.

Sahebgonj-Bagdah Farm Bhumi Uddhar Songram Committee ren convener Philimon Baskey noa teṅgo daram bạisi ạyurkeda. Noa bạisire mit́ kathako roṛket́ manotanko modre Bangladesh Orthoniti Somiti ren sabha mukhiạ Professor Dr.Abul Barakat, Dhaka Biswabidaloy ren mahasoe Professor Rubaet Ferdous,Jatiyo Adibasi Porisod ren sabha mukhiạ Robindronath Soren, LLRD ren nirbahi Director Shamsul Huda, Jasad Cendrio Committee ren sangothonik Sompadok Golam Maruf Mona, Jela Association ren sạdại sompadok Sirajul Islam Babu, Basad Nogaon jilạ ren mit́ convener Joynal Abedin Mukul, Gaibandha Samajik Songram Porisod ren convener Jahangir Kobir Tonu, Adibasi-Bangali Songhoti Porisod ren ạyurić Golam Rabbani Musa, Probir Chokroborti, ar eṭaḱko modre Dipayan Khisa,Afzal Hosain, Mirinal Kanti hõ selet́e tahẽkana.

Manotan sawaliạko roṛ sodorkeda, noko pea santal hoṛko goć babotre nit hõ jahan bicạr baṅge hoy akana. Bicạr ńutumte sarkaraḱ aema adalot ar doptarkore nana parkan katha roṛ ạnḍuṅ baṛaet́ kana. Menkhan asami dusi hoṛko laha lahateko ạcur baṛaekana. Okoege baṅko giripteret́ko kana. Ona iạte noko dusikoaḱ bicạr ko khojkeda.Ona são oṛaḱ raput́, luṭpaṭ ghoṭna reaḱ khotipurunko khojkeda. Ar bises kaete je̠mon noa jumire EPZ alo benaoḱma, noa babotre Sarkar ṭhen nehõr ko dohoket́a.




Meskoć

Meskoć

Baṅgladisom ren kạhũkoaḱ soṅkha tinạḱ?

Kelas hatao jokhen, Mahasoe mit́ṭen gidrại kuklikedea-

Mahasoe: Mase bacha lạitabonme, noa Baṅladosmre tinạḱgan kạhũ menaḱkoa?

Gidra: Cedaḱ Mahasoe bam baḍaete, are hajar are sãe are gel are (9,999)!

Mahasoe: Sạri sạrigem menet́ kana tho̠?

Gidrạ: Hẽ̠ Mahasoe, sạri katha kangea! Menkhan lekhare thoṛako ko̠m ńõḱlen khan hudisme, Baṅgladisom khon thoṛa kạhũ aḍepase Bharot disomte peṛaḱko caḱlao akana. Ar thoṛako bạṛtilen khan hudisme, Bharot disom khon bạṛtiko do peṛaḱko he̠ć akana.




Nigeria Disom Reaḱ Girjạ Oṛaḱre Bạndukiạkoaḱ Gulite 50 Hoṛko Goćena

Ạḍi bhabna reaḱ khobor. Nigeria disomre mit́ṭen Catholic girjare bạndukiạko hamla akat́a. Khobor lekate baḍae ńamakana, niạ ghoṭnare maejiu ar gidrạko selet́ mõṛẽ gel hoṛko goćena.

Ona disom reaḱ Ondo nagraha ren Polis sabha mukhiạ Funmilayo Ibukun Ondunlami baḍae ocokeda, girjạ oṛaḱ bahre ar bhitrire bạndukiạ guli calaokateko goć akat́koa.

Ona nagraha reaḱ St. Francis Catholic girja oṛaḱre tinạk hoṛ akham seko goć akana ona bae lại so̠do̠r akat́a. Menkhan ghoṭna reaḱ karontet́ polis tojbijet́ kanako mente baḍae ńamena.

Ondo nagraha ren Govornor Ankunrin Oluwarotimi Akerodulo do ghoṭna ṭhạ̃i-e hiri ạgukeda. Ar Haspatal re bhotri akan akham hoṛko são ńapam baṛaena. Uni do Noạ ghoṭna do Genocide (gonohotta) mentey ńumet́ kana.

Nigeria Catholic girjạ ren sabha mukhiạ Rev.Augustine Ikwu menkeda, ạḍi hahaṛa ar duk reaḱ katha. Ente acin bạndukiạko St. Francis Catholic girjạre hõ hamlako caḱlao akat́a mente baḍae ocokeda.




Nes Bochor Hõ JSC Ar JDC Bidạu Baṅ Hoyoḱa

Nes bochor ar darakan bochor JSC ar JDC  bidạu baṅ hoyoḱa mente Sikhnạt Monrti Dipu Moni doe lại lahakeda.

Teheń (05 June) Robibar Sikhnạt Montronaloy reaḱ mit́ dupuṛuṕre noa kathae menkeda.

Ona iạte kelasre okaṭaḱ bidạu hataoḱ Ona bidạu reaḱ jo̠ se result tege bac-bachaokate mimit́ pạṭhuạ gidrạ certificate ko emakoa.

Arhõe baḍae ocokeda, darakan bochor  khon nawa curriculum ehoṕ lạgidoḱ kana. Inạkate ona dhara lekate jotowaḱ do manao gaonaoḱa. Ar onka lekage kelas hõ calao idiḱa.