DARAE KANA SANTALI SHO̠RṬ PHILM BAJAR

Ato oṛak̕re̠ gại ḍaṅgra , kaḍa bitkil, sim sukri, bhiḍi mero̠m ar eman ạsul jib janowarko bon ạsul baṛakoa .Noko ạsul janowar ko sãote gharońj ren ho̠ṛkoak̕ dulạṛ do̠ nase nase tahẽ̠n gea . Menkhan ado̠m ho̠ṛkoak̕ dulạṛ maya do̠ ạḍi gạhiṛ ge ńelo̠k̕a . Dulạṛ reak̕ noṅkan sạgại to̠pak̕ giḍi do̠ ạḍi muskil gea. Ạsul janowar ko sãote gạhiṛ dulạṛ sạgại jemo̠n alo̠ to̠pago̠k̕ noṅkan kisạ niyạte mit̕ santali shorṭ philme benaoeda Rakesh kumar hembrom . Teheń uniak̕ Muṭhạnputhi Bhitre noa philm reak̕ mit̕ṭen  naksa (posṭare) so̠do̠r akada . Kisạ bãkhẽ̠ṛiạ Dev hembromak̕ kisạ kho̠n benaok̕kan noa philm reak̕ ńutum do̠ do̠ho̠ hoyakana BAJAR (bazar) . Philm reak̕ DIRECTION & SCRIPTING re̠ do̠ Paṅkaj Murmu,  obhinoy re hõ̠ paṅkaj murmu ac̕tet̕ ge menaea . Camera re̠ do̠ Gopal Murmu, kạrigori laṛao go̠ṛo̠ re̠ do̠ Ravi ar Anjay. Ḍumkạ reak̕ RK Studio kho̠n noa philm reak̕ Eḍiṭing kạmi hoyok̕kana .
Rakesh kumar hembro̠m hotete baḍae ńamakana , BAJAR philm do̠ so̠do̠ro̠k̕a daraekan me cando 11/05/2021 tạrikh ac̕ak̕ (RAKESH HEMBROM )  YOUTUBE ce̠ne̠l kho̠n .



Teheń do̠ Isại Boeha Mise̠rakoaḱ Paska Porob

Easter Sunday. Isại dhoromre̠n Boeha/Miserakoaḱ Sanam khon Maraṅ Porob.
Easter Sunday se Sonot Aṭhwar do hoyoḱ kana Isại dhorom Pạńji re̠aḱ mit́ṭe̠n ạḍi Manotanaḱ dhorom Porob din. Isại ko do̠ noa dinre̠ Gujuḱ cetanre̠ Jisuaḱ Jitạn jiwet́ beret́ ruạṛoḱko ko Manaoe̠da. Isại dhoromre̠ biswasoḱ ko ṭhe̠n do noa mare̠ join caba kate̠ nãwã join ehoṕ re̠aḱ mit́ṭe̠n cinhạ kana. Isại koaḱ pạtiạu ;lekate̠ noa dinre̠ Isại dhorom re̠n guru Jisu do goćko khone̠ jiwe̠t́ beret́ lena. Uni do Good Friday/ metaḱme sokol  hiloḱ thoṛa bạṛić hoṛko metaḱme Jihudi Sostor baḍae̠ko do̠ Krus re̠ khil jalat́ kate̠ko goć ledea.  Goće̠n Tesar hiloḱ metaḱme Aṭhwar hiloḱ uni do̠e̠ jiwet́ beret́e̠na. Soetanaḱ gujuḱ suṅgạ rạput́ marao kate̠ probhu Jisu  do̠ Goćko khonaḱ Jiwe̠t́ beret́ kate̠ arho̕ Manwa ko talarey ruạṛ heće̠na.

Jisuaḱ noa jiwe̠t́ beredoḱ re̠aḱ bhage sombat do jisure pạtiạuḱ ko lạgit́ ạḍi maraṅ rạskạ ar buj re̠aḱ kana. Isại dhorom re̠aḱ asol rehet́ do kana Krusre̠ Jisuaḱ gujuḱ ar Jitan te̠ Jiwe̠t́ beredoḱ. Manwako goṛoako lạgit́ apnar baṅoḱte̠ sạriaḱ ar bhage horte̠ laha seć taṛam idie ge hoyoḱ kana Easter Sunday se Paska Porob re̠aḱ se Jisuaḱ Jiwet́ beredoḱ din re̠aḱ Asol katha.




Ar hõ diso̠mre lock dõwn hoyoḱ lạgido̠ḱ kana Sombar hiloḱ kho̠n

Baṅgladiso̠m re ko̠ro̠na ro̠g te jạbuno̠ḱ ḍher edeḱ kante mit́ hapta reaṅ Lock Down emeda Sarkar.

Jo̠no̠pro̠saso̠n Pro̠timo̠ntri  Forhad Ho̠sen e lại so̠do̠rkeda baṅma mit́ hapta reaḱ Lock Down  ehoṕ daṛeaḱa So̠m ar baṅkhan mo̠ngo̠l hilo̠k kho̠n. Nit re do̠ jahan din do̠e bae niṭ akada protimo̠ntri. Uni do̠e men akada baṅma  diso̠m hoṛko̠ saṕṛaoḱ reaḱ ạte emako̠ jạruṛa. Menkhan Soṛoḱ  dahar ar Setu Mo̠ntri ar Awamilig ren Sadharo̠n So̠mpado̠k O̠baidul kader udo̠ḱ kate kho̠bo̠riạ sakamren kạmiạko̠ ko̠ baḍae  o̠co̠kana so̠mbar din kho̠n lock down eho̠bo̠ḱ kana. Menkhan  cet́ leka kate niạ Lock Down kạmi purạḱa o̠na do̠ nit ho̠ baṅ so̠do̠r akana. Tobe jạruṛ goṛo̠ em são̠tako̠ ar kićrić tear karkhana ar eṭaḱ karkhana ko̠ do̠ Lock Down bhitrire ho̠ jhić tahekana.

So̠ko̠lbar Diso̠m reaḱ Sastho O̠dhido̠ptor reaḱ so̠mbat so̠do̠r re ko̠ baḍae oco̠kana calaoen din re metaḱ 24 gho̠nta re 29,339 goṭen hoṛko biḍạu akat́ koa ar onko̠ mo̠dre 6,830 goṭen hoṛ niạ ro̠g teko̠ jạbun akana. Ar calaoen din re 50 hoṛ do niạ ko̠ro̠na ajarteko̠ gurena. Niạ khạtir diso̠m reaḱ sanak lekan ńeńel ar daṛan ṭhại ko̠ do̠ ko̠ bo̠nd akada daṛan lạgit́.




Koronate̠ Arhõ 50 Hoṛko goće̠na

Mãhãmạri rupe hatao̠ akat́ Korona nito̠ḱ Diso̠mre̠ hoe̠ leka ạḍi usạra gujuḱ ar jạbun re̠aḱ lekha do̠ ḍhero̠ḱ kana. Calao̠en 24 Ghonṭare̠ arhõko goće̠na 50 hoṛ, Oka do̠ nit hạbićte̠ dosar sanam khonaḱ ḍher lekha kan. Niate̠ goće̠n hoṛkoaḱ lekha do̠ nit hạbíćte̠ hoye̠na 9 hajar 155 hoṛ. Noa chaḍa Diso̠m re̠aḱ nagamre̠ calaoe̠n 24 ghonṭare̠ joto khonaḱ ḍher 6 hajar 830 hoṛ do̠ Korona rog teko jạbunena mente̠ baḍae niṭ akana.

 

Calao̠e̠n 8 March 2020 Diso̠mre̠ Pạhil dhao̠ Korona rogte̠ jạbun hoṛe̠ baḍae oromen tayom khon nit hạbićte̠ nunạḱ bạṛti Korona rogte̠ jạbun hoṛ do̠ bako ńam akan tahẽkana. Nit hạbićte̠ diso̠̠mre̠ jotote̠ Korona rogte̠ jạbun hoṛkoaḱ lekha do̠ hoe akana 6 lak 24 hajar 594 hoṛ.

Source-Padmatimes




BAHA PO̠RAE̠NI

Hãsge ńe̠lo̠ḱ Baha poraeni,

Pase̠ć amge bahare̠n rạni?

Sit́megeń mena baha poraeni,

Mo̠ne̠y mena baṅa amdo̠ Maharạni.

Daḱ cetan amdo̠m upe̠l,

Dinge ale̠ so̠ṅge̠m ńẽ̠pe̠l,

Amaḱ hilạu hipiṛ dinge̠le̠ ńe̠l,

Mo̠ne̠r gaḍa aleaḱ cehel-cepel.

Hahaṛage daḱ talam teṅgoakan,

Hahaṛage daḱ cetane̠m saṛakan,

Hahaṛage daḱ kho̠ne̠m o̠mo̠nakan,

Hahaṛage cạriạko̠nḍe̠m abhranakan.

Hạriạṛ sakam tala naṭal-

naṭale̠m bahawakan,

Ce̠t́ baṅ se̠ Baha poraeni

ńitdo̠m cekawakan,

Tin dhạbine̠m teṅgona

amdo̠ lo̠so̠t́,

Un dhạbić Baha poraeni amdo̠ baco̠m mo̠so̠t́.




DINẠJPURRE̠ HOEPURẠUENA SANTAL O̠NO̠LIẠ KOAḰ HE̠LME̠L SABHA

Baṅladisạm reak̕ Dinạjpur jilạ Karitas sobha oṛak̕re̠ holano̠k̕ setak̕ 10:30 am  kho̠n tikin tarasiń 2:00 hạbic̕ Santali o̠no̠liạko niạte̠ mit̕ṭe̠n He̠lme̠l hoyena . Noa he̠lme̠l do̠ sapṛao hoyle̠na Shikhạuna, Niro̠pon ho̠ṛmo̠ (Health) ar ạricạli niyạte̠ kạmi idiet̕kan santal juwạnkoak̕ banadhao Kukmu Ḍiṇḍạ .
” Santali sãohẽ̠t̕ reak̕ laha ar nahak̕ o̠bo̠stha : Aboak̕ gaṇḍo̠n ar lạgti be̠bo̠stha” – noa muṇḍhạt̕ rạṛ do̠ho̠ katet̕ he̠lme̠l do̠ hoy paro̠me̠na .
Mit̕ṭe̠n pạrsi do̠ daṛean ocoe lạgit̕ jạruṛa to̠ttho̠ – upatto̠ ar go̠beso̠na. He̠lme̠lre̠ santali pạrsite̠ go̠besona ar to̠ttho̠ – upantto ko saṅge ocoe lạgit̕  santali̇e jạsti jạsti jạsti o̠no̠l o̠lo̠k̕re̠ jor emo̠k̕ko goṭa baṛakeda.
Kukmu Ḍiṇḍạ re̠n mukhiạ So̠mres Ṭuḍu do̠ sanamko PIṚHI samoyiki sakamre̠ ( Magazine) santali o̠no̠lko jạsti jạsti kol reak̕ ardase do̠ho̠keda .
Noa he̠lme̠lre̠ Baṅladisạm re̠n aema o̠no̠liạ ar banadhao ayuric̕ko (organisation leaders ) se̠le̠t̕lena. Baktanko do̠ho̠leda Kukmu Ḍiṇḍạ re̠n maraṅ nạcuic̕ (Chief Adviser)  Dr. Hilarius Hembro̠m , go̠ṛo̠ nạcuic̕ (assistant adviser) Sebastian Hembrom,  Dinạjpur narsiṅ ko̠lej re̠n Prinsipal Magdalina Soren , So̠mo̠r soren , Raju He̠mbro̠m , Benjamin soren , maikel baske arhõ̠ emanko .
He̠lme̠l cacalaoic̕ le̠kateye tahẽ̠kana Mukul Kisku , Mukhiạ lekateye tahẽ̠kana Kukmu Ḍiṇḍạ re̠n Mukhiạ So̠mres Ṭuḍu .




Ce̠t́ko Me̠nke̠da Dhạrtire̠n Ạyurko 50 Se̠rma Re̠aḱ Baṅgladesh!

Calaoe̠n se̠rma 2020 do̠ tahẽ̠ kana Baṅgladesh be̠nao̠ re̠n kạrigo̠l Bo̠ṅgobondhu Se̠kh Mojibur Rahman aḱ 100 sae̠ se̠rma  mãhã ar ne̠s do̠ ho̠yo̠ḱ kana Baṅgladesh re̠aḱ 50 se̠rma ume̠r. Araḱ mãyãm jo̠ro̠ kate̠t́ no̠a hạriạṛ ar so̠nate̠ to̠l diso̠m do̠ hame̠ṭ hoe̠ akana.

2020 ar 2021 se̠rma do̠ Baṅgladesh re̠ ạḍi ae̠ma hudis, kạmi ho̠ra ar programko ho̠yo̠ḱ re̠aḱ go̠ṭa tahẽ kana. Me̠nkhan ko̠ro̠na le̠kan maraṅ rogte̠ jo̠to̠ le̠kan saj sapṛao̠, hudisko se̠le̠t́ programko do̠ bo̠nd hoe̠ akana. E̠nte̠re̠hõ hudis program kote̠ ganao̠ manao̠ hoe̠ e̠na diso̠m be̠nao̠ re̠n kạrigo̠l Bo̠ṅgobondhu Se̠kh Mo̠jibur Rahman aḱ sae 100 se̠rma janam mãhã ar 50 se̠rma do̠ diso̠m re̠aḱ ume̠r.

Niạko din re̠ go̠ṭa dhạrtire̠n mano̠tan President ar Prime Ministerko Baṅgladiso̠m te̠ko he̠ć se̠ṭe̠ro̠ḱ kana ar ae̠ma do̠ vurtual se̠ćte̠ lại le̠kcarko so̠do̠re̠t́ takoa. Ạḍi ae̠ma he̠ṛe̠m ar sarhao̠ kathako do̠ko jạhir oṭokaḱ kana. O̠ne̠ o̠ka do̠ sạrige ạḍi maraṅ hame̠ṭ kana diso̠m so̠rkaraḱ ar Jạtiạri re̠n Apat Bo̠ṅgobondhu She̠kh Mo̠jibur Rahmanaḱ. De̠labon ańjo̠m lege ce̠t́ ko me̠n akada mimit́ diso̠m re̠n President ar Prime Ministerko         

;

US President Manotan Joe Biden, darakan 50 se̠rma se̠ o̠na laha rege je̠mo̠n ar hõ ạḍi ae̠ma lahanti ho̠yoḱ o̠na koe̠jo̠ṅ ar as iń do̠ho̠ e̠da. Nonkan huḍiń diso̠mre̠ 1 million Rohiṅga refugeeko rạkhi jo̠gao̠, ṭhạ̃iko e̠m ar jo̠m ńu se̠le̠t́ do̠ho̠ ńutumte̠ go̠ṭa dhạrti re̠ ạḍi ae̠ma mano̠t ar sarhao̠ do̠pe̠ hame̠ṭ akada. United States hõ ape̠aḱ no̠nkan daman kạmire̠ jo̠po̠ṛao̠ tahẽ kate̠t́ supuluk lạgit́e̠ kurumuṭu e̠da.

UK Prime Minister Boris Johnson, aboaḱ no̠a to̠no̠l do̠ 600,000 Brithis re̠ me̠naḱko Baṅglade̠shi ho̠te̠te̠ din hilo̠ḱ ge jukto̠rajjo̠ re̠ maraṅ go̠ṛo̠ko e̠mo̠ḱ kana. Mit́ katha te̠ń ro̠ṛ so̠do̠r le̠khan je̠, Ho̠ṛmo̠ jo̠to̠n re̠ ḍaktarko ar nurse ko ko̠ro̠na le̠kan maraṅ ruạ o̠kte̠re̠ ạḍi mo̠n se̠le̠t́ go̠ṛo̠ko e̠m akada. Te̠heń kạuḍi utnạu se̠ćte̠ ạḍi ạt do̠ laha akana, arhõ lahaḱ idiḱ ma darakan dinkore̠ no̠a as ar ko̠e̠jo̠ṅ ge tahe̠ñ kana.

Russian President Vladimir Putin, aćaḱ khạndri o̠nto̠r se̠ć khon mano̠t ar dulạṛ jo̠hare̠ kol akada 50 se̠rma Baṅglade̠sh ńutumte̠. No̠a do̠ mit́ ṭe̠n maraṅ cinhạ kana no̠ako dinre̠, ape̠aḱ diso̠m be̠nao̠ re̠n kạrigo̠l She̠kh Mo̠jibur Rahman aḱ 100 sae se̠rma, uni o̠ko̠e̠ do̠ ạḍi bhage ạyurić ar diso̠m be̠nao̠ re̠n e̠to̠ho̠ṕić. Ińaḱ as ar kho̠jo̠ḱaḱ tahe̠ñ kana je̠ abo jo̠to̠koaḱ go̠ṛo̠ go̠po̠ṛo̠te̠ darakan dinre̠ lahanti ar de̠ne̠-banar sapṛao̠ kate̠t́ ae̠ma le̠kan mo̠ńj kạmiko bon kạmi daṛe̠aḱa diso̠m re̠n ho̠ṛko lạgit́, o̠ne̠ o̠ka do̠ ho̠yo̠ḱa

ke̠ṭe̠ćte̠t́, sạriaḱte̠t́ ar security       

.

Canadian Prime Minister Justin Trudeau do̠ aćaḱ online jo̠har katha te̠ye̠ me̠n so̠do̠r akada je̠, calao̠ paro̠m akan 50 se̠rma re̠ Baṅgladesh do̠ no̠nakae̠ kạmi akada se̠ye̠ lahanti akada, o̠ka do̠ ạḍi hahaṛa dhạrtire̠nko lạgit́. Kạuḍi se̠ o̠rtho̠niti se̠ć te̠ye̠ laha akana ar re̠ṅge̠ć o̠re̠ć ho̠ṛko ạḍi ae̠ma ko tho̠ṛa akana, lahanti ho̠e̠ akana o̠lo̠ḱ paṛhao̠ se̠ć, ho̠ṛmo̠ sikhnạt, te̠ar akadako ae̠ma kạmiko re̠aḱ ho̠r se̠ ạt diso̠m re̠n ho̠ṛko lạgit́. Teheń do̠ o̠na o̠kte̠ no̠nkan din manao̠ ganao̠ lạgit́. Ạḍi disại jạruṛa calao̠ akane̠ diso̠m be̠nao̠ re̠n kạrigo̠l She̠kh Mojibur Rahman sae 100 se̠rmar janam mãhã ar diso̠m re̠aḱ 50 se̠rma ume̠r. purgạl(Sạdhin) baṅgla re̠ ać re̠n ho̠ṛkoaḱ dulạṛ te̠ teheń  democratic doe̠ be̠nao̠ rakaṕ akada diso̠m be̠nao̠ re̠n kạrigo̠l jạtiạriko̠re̠n apat Boṅgobondhu She̠kh Mojibur Rahman.   

French President Emmanuel Macron do̠e̠ lại so̠do̠r akada je̠, 1971 se̠rma re̠ Andre Malraux doe̠ ho̠ho̠ le̠da dhạrti re̠nko ṭhe̠n je̠mo̠n Baṅgaliko go̠ṛo̠ko ńam. 50 se̠rma paro̠m tayo̠m Baṅgladiso̠m re̠nko lạgit́ do̠ ạḍi maraṅ hame̠ṭ kana. Baṅgladiso̠m re̠n so̠rkar bahadur ar manwako uduḱ akat́ bo̠nako ce̠t́ le̠ka Rohiṅgako ataṅ akat́ koa arko ho̠rho̠ jaṅgeye̠t́koa calao̠e̠n 2017 se̠rma khon. Noa̠te go̠ṭa dhạrtire̠ so̠do̠r akana sạhại se̠ sạnti ce̠t́ le̠kate̠ ho̠yo̠ḱa. Go̠ṭa dhạrti re̠aḱ ạn te̠ galmarao̠ calaḱ kana je̠mo̠n mo̠ńj rukhiạ do̠ko ńam ar o̠nko lạgit́ boge, sạhại ar mo̠ńj jiwi ho̠ṛmo̠ ante̠ dhạrti jiṅgiko khe̠mae̠ daṛe̠aḱ.

UN Secretary-General Antonio Guterres, calao̠ paro̠m akan 5 jugre̠ somaj lahanti, maraṅ muskilko khon rukhiạ lạgit́ ae̠ma mo̠ńj do̠ko kạmi kana. O̠nate̠ iń se̠ć khon ạḍi ae̠ma jo̠har ar sarhao̠ tahe̠ñ kana. Mayanmar re̠n Rohiṅgako ataṅ daram ar jo̠to̠n te̠ do̠ho̠ko lạgit́ go̠ṭa dhạrti re̠ ạḍi man mano̠te̠ ńam akada. No̠nkan mo̠ńj kạmi ar ke̠ṭe̠ć lahanti kạmire̠ ale̠ do̠ Baṅgladiso̠m so̠ṅge̠ tahẽ̠n lạgit́ e̠kraṛ le̠ do̠hoe̠da.

Japanese Prime Minister Yoshihide Suga; Go̠ṭa dhạrti re̠ Japan do̠ pạhile̠ aṅgoc akada Baṅgladiso̠m. South East Asia ar India do̠ ạḍi be̠s mit́ te̠ kạuḍi se̠ economic se̠ć te̠ te̠ṅgo ke̠ṭe̠ć lạgit́. Ạḍi bhage lo̠ndbo̠nd do̠ calaḱ kana Japan so̠ṅge̠. Jamuna gaḍa re̠aḱ sako be̠nao̠, sae ṭaka ar so̠nargao̠n ho̠ṭe̠l be̠nao̠ re̠ go̠ṛo̠ e̠m hoe̠ akana ̣purgạl(sạdhin) diso̠m re̠ dulạṛ re̠aḱ cinhạ se̠ gate̠ hisạbte̠ de̠ne̠ banar diso̠m re̠ ạḍi ae̠ma o̠kte̠ khon me̠naḱa.

Chinese President Xi Jinping Baṅgladiso̠m do̠ ạḍi bhage pe̠ṛa se̠ gate kanae̠ Chaina re̠n ho̠ṛko ṭhe̠n. Baṅgobondhu bar dhao̠ re̠aḱ hiri 1951 ar 1957, gateko tahẽ̠ kana Chairman Mao Zedong and Premier Zhou Enlai se̠le̠t́ arhõ ae̠ma china diso̠m re̠n mare̠ ạyurko. “Sonar Baṅgla” Bo̠ngobondhu aḱ kukmu, hudis, kạmi ho̠ra re̠ Baṅgladiso̠m re̠n 160 million ho̠ṛaḱ ganḍo̠n, ko̠yo̠ḱ ho̠rte̠ nãwã dhạrti jiṅgi ko hame̠ṭ akada. Calao̠ paro̠me̠n mõṛe̠ jug re̠ no̠a purgạl(sạdhin) diso̠m re̠, manwako me̠naḱ koa sạriaḱ re̠ ar mimit́ o̠kte̠ re̠ mimit́ go̠ṭe̠n challenge re̠ jitkạr akana.  

South Korean Prime Minister Chung Sye-kyun Baṅgladiso̠m do̠ ńe̠l ńamo̠ḱ le̠ka kạuḍi se̠ economic re̠ lahanti ar ạḍi ackako rakaṕ akana Asia re̠aḱ o̠nto̠r re̠. Han River gaḍa daḱ saḍe le̠ka hahaṛa. Go̠ṭa dhạrti re̠n ho̠ṛko ạḍi khạndri khon ko ńe̠l akada, je̠ le̠ka ko̠ro̠na le̠kan maraṅ mũhin re̠ go̠ṭa dhạrti re̠ kạuḍi se̠ economic se̠ć te̠ko latar akana, me̠nkhan Baṅgladiso̠m do̠ ṭhik ho̠r re̠ tahẽ kate̠t́ ko lahaḱ kana. Nithõ ạḍi ae̠ma bhage kạmi ho̠rako me̠naḱa ar hõko kho̠j jo̠ṅ kana, ko̠yo̠ḱ ho̠r re̠ me̠naḱ koa LDC 2026.

Pope Francis do̠e̠ ro̠ṛ so̠do̠r akada Baṅgladiso̠m do̠ So̠na diso̠m kana. No̠a diso̠m re̠ ae̠ma le̠kan jạtiạri ar Pạrsi (bhasha) re̠n ho̠ṛko me̠naḱ ko̠a. No̠a do̠ baba aḱ e̠m akan se̠ do̠ho̠ oṭo akat́ jinis le̠ka She̠kh Mojibur Rahman do̠ baṅgladiso̠me̠ do̠ho̠ oṭo akada. Ińaḱ o̠nto̠r re̠ no̠a diso̠m do̠ me̠naḱa. O̠ne̠ o̠ko̠e̠ do̠ ạḍi bogeye̠ e̠ho̠ṕ oṭoakada ar ińaḱ go̠ṛo̠ me̠naḱa ar ińaḱ go̠ṛo̠ me̠naḱa ar ińaḱ go̠ṛo̠ me̠naḱa diso̠m lahanti be̠nao̠ lạgit́ jo̠to̠ le̠kan go̠ṛo̠.   

Cambodian Prime Minister Hun Sen, Ale̠ diso̠m se̠ć khon iń se̠ćte̠ tahẽ̠n kana ạḍi ae̠ma sarhao̠ ar jo̠har sae̠ se̠rma janam mãhã jạtiạriko̠re̠n baba boṅgobondhu she̠kh mo̠jibur rahman ar mõ̠ṛe̠ ge̠l re̠aḱ golden jubilee ńutum te̠. Baṅgladiso̠m re̠n President Mano̠tan Abdul Hamid ar Prime Shekh Hasina sarker bahadur do̠ ạḍi ce̠tan kạuḍi se̠ćte̠, somaj lahanti ar diso̠m re̠n manwako dhạrti jiṅgire̠ ae̠ma lahanti ar mońj jiwiko khe̠mao̠ e̠da.    

Turkish President  Recep Tayyip Erdogan  e̠to̠ho̠ṕ khon ge ale̠aḱ mare̠ sạgại ar dhạrti jiṅgiko do̠ mit́ gea. aboaḱ sạgại kajak lạgit́ darakan dinre̠ arhõ̠ bạṛti lahanti ho̠yo̠ḱa. Boṅgobondhu She̠kh Mojibur Rahman do̠ harkhe̠t sase̠t sahao̠, lạṛhại ar mucạt́re̠ aćaḱ jiwi alae kate̠t́ re̠hõ aćaḱ diso̠m re̠n ho̠ṛko lạgit̠́e ạguat́ koa so̠na re̠aḱ diso̠m.

Indian Prime Minister Narendra Modi  hõ aćaḱ jo̠har katha re̠ye̠ ro̠ṛ so̠do̠r akada je̠, Baṅgladiso̠m ar India do̠ mit́ te̠ ạḍi jạruṛ lahanti  kạmiko do̠ ho̠yo̠ḱ kana. De̠ne̠-Banar diso̠mre̠ ńe̠l ńamo̠ḱ kana ạḍi bhage pe̠ṛa gate, sạgại, jo̠po̠ṛao̠, tạkić aḱko saphae, je̠ le̠ka o̠t hasa boundary se̠le̠t́ e̠mante̠aḱ. Baṅgladiso̠m doe̠ so̠do̠r akana aćaḱ bhage kạmi ho̠te̠te̠ ar o̠na doe̠ purạu e̠da Mano̠tan diso̠m ạyurić Prime Minister Shekh Hasina ho̠te̠te̠. As tahe̠n kana darakan dinkore̠ hõ ạḍi ae̠ma lahanti ho̠yo̠ḱa no̠a Baṅgladiso̠m re̠.

Bhutanese Prime Minister  Lotay Tshering no̠a diso̠m do̠ janam le̠na phurgạl ar lạṛhại kate̠t́, o̠nate̠ nito̠ḱ ńe̠l ńamo̠ḱ kana jo̠to̠ le̠kan lahantiko. Ạḍi ae̠ma lahanti do̠ hoe̠ akana, calao̠e̠n se̠rma ho̠ń hiri le̠da. Kạuḍi se̠ć te̠ ạḍi ae̠ma do̠e̠ laha akana. covid-19 le̠kan mũhin o̠kte̠ re̠hõ GDP do̠ ṭhik le̠ka ge tahẽ kana. Ale̠ se̠ć khon ạḍi ae̠ma sarhao̠ Baṅgladiso̠m re̠aḱ lahanti ar ke̠ṭe̠ć te̠ rakaṕ calaḱ kana kạuḍi se̠ć te̠hõ.

Nepalese President Bidya Devi Bhandari Boṅgobondhu diso̠m phurgạl (sạdhin) talate̠ ạḍi maraṅ ho̠r do̠ye̠ jhić oṭo akada. Juạn ume̠r khon mucạt́ hạbić te̠ ạḍi  phurgạl kate̠t́ dhạrti jiṅgi doe̠ khe̠mao̠ akada. O̠nate̠ teheń aćaḱ janam mãhã re̠ tahẽn kana ae̠ma mano̠t jo̠har. Boṅgobondhu do̠ ạḍi khạndri dulạṛ tahẽ kantaya Baṅgla p̣ạrsi lạgit́. O̠nate̠ teheń Baṅgladiso̠m re̠n ho̠ṛko ṭhe̠n Baṅgla p̣ạrsiye̠ e̠m oṭo daṛe̠ akada. Nepal ar Baṅgladiso̠m talare̠ ạḍi mo̠ńj j̠o̠po̠ṛao̠ do̠ me̠naḱa, lahanti, sạhại ar supuluk diso̠m re̠n ho̠ṛko e̠mako lạgit́ kurumuṭu calaḱ kana.

Maldivian President Ibrahim Mohamed Solih do̠ Boṅgobondhu She̠kh Mojibor Rahman ạḍi maraṅ cinhạ kanae de̠mocracy diso̠m lạgit́. Ạḍi bhage kurumuṭu tahẽ kan taya phurgạl (sạdhin) diso̠m Baṅgladiso̠m re̠n ho̠ṛko e̠mako lạgit́. Uni do̠ ạḍi ae̠ma udgạu do̠e̠ e̠maḱ ko tahẽ kana jo̠to̠ ume̠r re̠n ho̠ṛko. Bongobondhu aḱ dhạrti jiṅgi kho̠n ae̠ma cecet́ aḱ me̠naḱa, rajạri, democracy babo̠t re̠. Ạḍi harkhe̠t sase̠t kate̠t́e̠ go̠ć o̠co̠ le̠nre̠hõ jao̠ge uniko mano̠t edea jo̠to̠ manwakoaḱ o̠nto̠rre̠.   

Sri Lankan Prime Minister Mahinda Rajapaksa Boṅgobondhu doe̠ tahẽ kana jiwi alae̠ kate̠t́ ho̠ṛkoaḱ sạhại se̠ lahanti lạgit́e̠ kạmi akada. Uni ho̠te̠te̠ be̠nao̠ akana phurgạl (sạdhin) diso̠m, me̠nkhan ackage uniaḱ gharo̠ńj re̠n ho̠ṛkoaḱ dhạrti jiṅgi do̠ ạḍi khaṭo̠ ge tahẽ kana. Teheń unire̠n ho̠po̠n e̠ra Prime Minister Hasina do̠ Baṅgladiso̠m nãwã te̠ye̠ tul rakaṕ e̠da. Baṅgladiso̠m re̠n ạḍi mano̠t ńutum kana Boṅgobondhu Shekh Mojibur Rahman. Baṅgladiso̠m do̠ kạuḍi se̠ economic sạkti o̠ṛaḱ kana me̠nte̠ Sauth Asia re̠ me̠no̠go̠ḱ kana.

Pakistan Prime Minister Imran Khan doe̠ me̠n akada je̠, aboaḱ su-so̠mpo̠rko do̠ arhõ ke̠ṭe̠ć jạruṛa, ar tayo̠m daram re̠nko lạgit́ nãwãte̠ be̠nao̠ rakaṕ ko jạruṛa. E̠nte̠t́ ińaḱ pạtiạu do̠ ho̠yo̠ḱ kana de̠ne̠-banar diso̠m re̠n ho̠ṛkoaḱ bhạg do̠ jo̠ṛao̠ me̠naḱa. O̠nate̠ de̠la hijuḱ tabon pe̠ diso̠m re̠n manwako lạgit́ darakan dinre̠ arhõ lahanti ho̠yo̠ḱ te̠ banar diso̠m talare̠ mo̠ńj so̠mpo̠rko te̠ar kate̠t́ mit́ te̠ kạmi lạgit́ nãwã aro jạruṛa. Noa khạtir de̠la hijuḱ tabon pe̠ abore̠n jạtiạrikoaḱ darakan dinre̠ lahanti lạgit́ bon kạmie̠ ma. 

Tumạl hoe̠ akana; https://www.thedailystar.net/backpage/news/what-world-leaders-said-50-years-bangladesh-2068025

Ge̠l irạl go̠ṭe̠n ho̠ṛaḱ jo̠har kathako do̠ o̠l so̠do̠r akana. Noko jo̠to̠ ho̠ṛge Baṅgladiso̠m re̠aḱ kạuḍi se̠ economic lahanti ar Boṅgobondhu aḱ hudis phurgạl babo̠t ạḍi ae̠ma kathako ro̠ṛ akada. Sạrige abo jo̠to̠ko ge bon aṭkar akada je̠, Boṅgobondhu She̠kh Mojibur Rahman khạtir teheń no̠a phurgạl (Sạdhin) Baṅgladiso̠m ńam akana, o̠na re̠aḱ ce̠t́ digdhạ hõ bạnuḱa. Ar teheń unire̠n maraṅ kuṛi Shekh Hasina aḱ ạyurte̠ darakan 50 se̠rma lahare̠ arhõ je̠mo̠n bạṛti lahanti ho̠yo̠ḱ Baṅgladiso̠m re̠ o̠na as bho̠rsha ar pạtia̠̣u do̠ho̠ kate̠t́ ge jo̠to̠ko bon kạmi idie̠ ma. E̠nḍe̠khan so̠nate̠ to̠l akan hạriạṛ diso̠m bon be̠nao̠ rakaṕ daṛe̠aḱa.

Mucạt́ re̠ Robindronath Ṭhạkuraḱ katha te̠ń disạ o̠coe̠t́ bon kana je̠;

Ińaḱ ńutum no̠nka te̠ ḍam ḍaheḱ ma,

Iń do̠ ape̠re̠n ge mit́ ho̠ṛ,

ar ce̠t́ hõ baṅ,

No̠age ho̠yo̠ḱ ma mucạt́ o̠poro̠m”




Teheń do Dhaka sãote 5 Bibhagre̠ hoedaḱ hoe daṛeaḱa

Rangpur, Dhaka,Ḿmensing,Chitagong, ar Shylet bibhag re̠aḱ mit́ bar jaegare̠ mit́ ghạṛigan bharḍo hoe se Ạndhi hoe são daḱ ar huḍur hoe daṛeaḱ re̠aḱ ohma menaḱa. Noa chaḍa hõ din re̠aḱ hoe –lolo thoṛa beggar hoe daṛeaḱa. Tobe oka kore coṅ arhõ thoṛa gurmi hoe hoyoḱ re̠aḱ hoe-Lolo Ạpis(Abhaoa Odhudoptor ) ko baḍae oco akana.

Som hiloḱ 29 March 29, 2021 Tikin amdaj 12 baja seć Hoe-Lolo bichnạu A̠pis(Abhaoa Odhidoptor) ren Kạmia Md. Abdul Hamid doe men keda Teheň Setaḱ khonaḱ ạyuṕ hạbić noa khobor jojaoḱa. Tobe Ạyuṕ khon noa re̠aḱ beggar hoe daṛeaḱa.

 

Source-Sonali Sanbad

 




Maraṅ Ạyurić

Ạkil hoe tayo̠mge amiń

Ńel akat́ meạń,

Ko̠yo̠ḱ thir kạmạń

O̠nto̠r po̠nḍ kago̠jre amaḱ

Citạrgeň sendrabaraea..

Mit́ Maraṅ ạyurić mon-o̠nto̠rreń ṭhại akadia…

Cedaḱ je amma ạḍi maraṅ

Amaḱ kạmi hora do̠ ạḍi…

Mońj ar napaege.

Onate jo̠to̠ jaega rege amaḱ ńutum do..

Gumanao menaḱa…

Amaḱ o̠na garjao̠ aṛaṅ do̠

Dhạrti nakha hạbić raṛaṅ raṛaṅge ańjo̠moḱ.

Am do̠  mit́ṭen jạtem em akat́lea…

Mit́ṭen phurgạl diso̠m em akat́lea…

Onate  am do̠ baṅgli jạtren Apatge

Am ge no̠a dhạrtire Baṅgladiso̠mren maraṅ ạyurić

Bo̠ṅgo̠ Bo̠ndhu Seikh Mo̠jibur Rahman

Ale ko̠ ṭhen do̠ Sheikh Saheb ge.

 




TANOR RE̠ ẠDIBẠSI KUṚI BE-ẠBRUK RE̠AḰ KHO̠BO̠R

Rajshahi tanor re̠aḱ Deul prathomik Iskulre̠n maraṅ Mahasoe̠(jirạuić) Mobarok Ali Birudre̠ Ạdibạsi juạn kuṛi beabruk re̠aḱ mit́ obhijog rakaṕ akana. Tanor pouro Ṭoṭhare̠n Belpukur(Talondo Uttạr paṛa) Atore noa ghoṭna do̠ hoe akana. Noa khobor pasnao̠ kate̠ ona ṭoṭhare̠ ạḍi botor ar katha lai-capal re̠aḱ bharḍo hoe leka sirjạu akana.. Nui Mahasoe birudre̠ Jạruṛoḱ sạjai emae re̠aḱ dạbi kate̠ Ạdibạsi atore̠n hoṛko akoaḱ monsubạko sodor akada.

Ńutum baṅ sodor kate̠ uni kuṛire̠n sor mit́ peṛa doe̠ lại akada,Noa ghoṭnare̠ jahan mamla se bapaḍae̠ hoelen baṇma onko do noa ṭoṭha khonko laga ńir ocoḱa mente dinạmgeko humkiet́ ko kana. Sodor ńel mit́ hoṛe̠ menkeda, calao̠e̠n 1 March, 2021 Sombar tikin okte̠ uni kuṛi do Mobarok Aliaḱ oṛaḱ sor pukhri pahaṛre̠ sakam halaṅe̠ senlena, Ona oktere̠ Mobarok do uni kuṛi bạṛić kathare rạji ocoye̠ lạgit́e̠ metadea, menkhan uni do ona katahre̠ bae rạjilente̠ ti saṕkate̠ onte-note ore ar hoṛmo re̠aḱ lajao jaega kore̠ye joṭet́ kedea.

Noa ghoṭnare uni kuṛi do unrege thanare lạlise menlet́re̠ uniaḱn gharońj aema lekate̠ bor-botorko uduḱkate̠ lạlis khonko thir ket́koa. Ńutum ńum baṅ lạite̠ ae̠ma ato hoṛko men akada calao̠en 5 March, 2021 sokolbar Tanor Pouro mayor Imrul Hauque aky oṛaḱre̠ duṛuṕkate̠ ato kulhi dur̠uṕre̠ kạuḍi maraṅ juribana goṭa kate̠ noa ghoṭna thir-thukum reaḱko kurumuṭu akada.

Noa bisoe̠re̠ baḍae̠ re̠aḱ katah menkate̠ Thana re̠n Officer in Charge OC Rakibul Hasane menkeda, Noa bosạite̠ uni do cet́ hõ bae baḍaea, tobe lạlise̠ ńam lekhan todonto lekate̠ jạruṛo̠ḱ bebostae̠ hataoa. Uni doe̠ menkeda, kuṛiko Ṭisko, be-abrukko, bạṛić mẽt́te̠ ńelkpo noa re̠aḱ do jahan ạpus do bạnuḱa.

Noa bisạite̠ pouro sobhare̠n mit́ oard  Kaousilar Tachir Monḍol doe menkeda, unit ̣hen onkoko lạlis leda, tobe tayomte̠ uni baṅ baḍae̠ kate\ oko-okote̠ Meyor oṛaḱre̠ ko ạpus akana. Noa bisạite̠ Imrul sãote̠vaema dom kurumuṭu kate̠ re̠hõ uniaḱ katha baṅ ńam akana.

Source- Disạm khobor.