Siberia re̠ udạuḱ jahaj dhaṅ dhaseren te̠ po̠n (4) hoṛ ko̠ goćena

Dạkhin-pạhim Siberia kemerov ṭoṭha re̠ mit́ṭen bar injin reak uḍauḱ jahaj L-410 do̠ ńurente̠ dhaṅ dhaser utạrena. No̠a gho̠ṭna re̠ po̠n (4) hoṛ ko̠ goćena. Arhõ po̠n (4) hoṛ do̠ ạḍi kajaḱ ko̠ kahil akana. Hola (19 june) Sonibar no̠a udak jahaj dhan dhaser do̠ hoy akana. Aḍe pase reak emergence medical bhalai keali kate no̠a kho̠bo̠r do̠e baḍae oco akana roitars. No̠a lahare̠ TASS so̠mbad songstha ãoṛa gãoṛe katet eyae (7) hoṛ ko̠ goćlen kho̠bo̠r do̠e e̠mleda. Mit́ṭen bir gajaṛ re̠ no̠a uḍạuḱ jahaj do̠ dhaṅ dhaser lena. Ãoṛa gãoṛe lahare̠ jahaj cru/biman bala injin nijoren re̠aḱ cinha do̠e kul leda.  Khotra akan ko do̠  ran ocok lagit helikaptor te haspatal teko idi ket koa. Ãoṛa gãoṛe hoylen thạ̃i re̠ nitoḱ hõ bancao ar tae tolas kạmi calao idiḱ kana.

source: Roitars




Ko̠ro̠na re̠aḱ te̠saraḱ (3) Ḍheo Birud re̠ teṅgo daram lạgit́ SaPṛao

Goṭa dhạrti re̠ ko̠ro̠na rog do̠ ḍheo le̠ka baṛhao idiḱ kana. No̠a rog te̠ jạbun kateć gujuḱ soṅkha hõ baṛhao calaḱ kana. No̠a do̠ ko̠ro̠na re̠aḱ dosar dhap ko̠ me̠taḱ kana. Dhaka re̠ ko̠ro̠na rog ńam akat́ ko̠ modre̠ ḍelṭa rog 68 percent. Rajsahi re̠ porikha akat́ 40 percent nạmuna re̠ ko̠ro̠na virus ńel ńam akana. Sastho odhodoptor do̠e dharonaeda, nonḍege ḍelṭa rog do̠ ḍher akana.

Nit́ no̠a ḍelṭa lekanaḱ ko̠ro̠na rog so̠ho̠r ar ṭola-paṛa re̠ pasnao akana.Nacar hoṛko̠ no̠a rog ńametko̠ soṅkha do̠ 30 percent amdajoḱ kana. Songslisto ko̠ ṭola-paṛa re̠n horko̠ lạgit́ ạḍi bhabna ko̠ so̠do̠r ke̠da.Nacar dosare̠ me̠naḱ ko̠ hoṛko̠ sasthobidhi cet́leka ko̠ eṛaṅeda, onkage akoaḱ dinạm din kạmi kateć jo̠m lagao akoa. O̠na khạtir o̠ṛaḱ kho̠n bahre calaḱ hoyoḱ takoa. O̠na iạte onḍenaḱ aso̠laḱ chubi baḍae ńam lạgit́ nạmuna porikha re̠aḱ e̠ṭaḱ upại bạnuḱa. Khange rog re̠aḱ cinhạ ko̠ ạ̣ḍi bạṛti ko̠ ạikạuet́ khan cikit́sa lạgit́ ko̠ hijuḱ kana ar mũskil ko̠ bujhạuet́ kana. July cando kho̠n ṭikạ emoḱ kạmihora e̠hob re̠aḱ katha menogoḱ kana,me̠nkhan no̠a poristhiti samal lạgit́ jo̠to̠ seć kho̠n sapṛao tahen jạruṛa. Jạruṛ kana jo̠m ar kạuḍi sećte go̠ṛo̠ emoḱ. Inạ chaḍa hõ nacar hoṛko̠ talare̠  ko̠ro̠na porikha baṛhao hoyoḱa. O̠raḱ o̠ṛaḱ, ṭola-paṛa re̠ nạmuna porikha kateć mońj cikit́sa ar sasthobidhi se̠ hoṛmo joton kạmi ko̠ manao khạtir jạruṛaḱ be̠bostha ko̠ hatao daṛeaḱ khan te̠saraḱ ḍheo mokabelai lạgit́ sujog ńam daṛeaḱa.




Khilạḍ re̠aḱ kho̠bo̠r

Te̠he̠ń diso̠m Ar bahre diso̠m re̠aḱ aema khilạḍ ko̠ maedan re̠ guḍrạuḱa.

Cricket

ICC Test Championship (Final)

Bharot-New Zealand (Dosaraḱ din)

Be̠la 3:30

Gazi Tv

Pạkistan Super Lig

Karachi kings- Quetta Gladiators

Ạyuṕ 7:00

Islamabad United- Multan Sultans

Ńindạ 12:00

Sony ten 1, ten cricket, te-sports

Football

Euro 2020

Hungary-France

Ạyuṕ 7:00

Portugal-Garmany

Ńindạ 10:00

Spain-Poland

Ńindạ 1:00

Sony ten, Sony Six

Ńir haparao se̠ (Race)

Formula

Ńindạ 11:00

Star Sports Select 2

 

 

 

 

 

 

 




ḌHIPCU CẼ̠ṚẼ̠

Simraḱ setaḱ kho̠n,

Ce̠t́ co̠ ḍhipcum raḱjo̠ṅkan?

Ńuiaḱ baṅ do̠ jo̠maḱ dho̠n,

Niạ lạgit́em ko̠ejo̠ṅkan.

Dayagem rag ḍipcu,

Mãyãgem ho̠mo̠ra;

Suć-sućem gọl ḍipcu,

Setago̠ḱem ko̠yo̠ḱ ho̠ra.

Uḍạuḱam ạpiram,

Poṇḍ rimil serma co̠ṭ;

Be̠ṅge̠t́aḱam ko̠yo̠ḱaḱam,

Hạriạṛ dare dhạrti o̠t.

Amaḱ raḱ ańjo̠mte ḍipcu,

Baco̠ jạpido̠ḱ mẽ̠t́;

Mohṇḍainạń ḍipcu,

Go̠ḱ kateḱ nahe̠l kuḍi mẽ̠ṛhẽ̠t́.




Budget ar Budget re̠ Ạdibạsi ko̠aḱ Eṛan

Ńel akadabon, 2021-22 kạuḍi serma re̠aḱ budget jatio soṅsod re̠ uduḱ akana ar manwakoaḱ jion- jibikạ rạkhi jogao lạgit́  lại uduḱakan budget re̠ goṛoe e̠m akada montri sabha. Ortho montri Ahom mustopha hotete jạhir akan 2020-21 kạuḍi se̠rma re̠aḱ budget do̠ hoyoḱ kana 6 lakh 3 hajar 689 kạroṛ kạuḍi . Calaoen 2020-21 kạuḍi se̠rma lạgit́ 5 lakh 68 hajar kạroṛ kạuḍi re̠aḱ budget do̠ jo̠to̠ ko̠ mit́ mot katcćge hatao  hoylena.No̠a katha ko̠ hudis baṛakate ale do̠ aema bhorsale ńam ke̠da je̠, Diso̠m re̠aḱ mońj somaj ko̠ Rastrio budget re̠ ạdibạsiko̠ nisṛạu ocoḱan bisoi ạḍi dạyiḱ se̠le̠t ko̠ samal akada. Nisṛạu ocoḱ kan ạḍibạsikoaḱ jion jiṅgi lahanti lạgit́ onkoaḱ as se̠ khojteaḱ uduḱ lạgit́ ạdivạsiko̠ seć kho̠n ona do̠e sodor akada. Mońj somaj re̠n noko budan hoṛko ṭhen kho̠n ạdibạsikoaḱ jion lạṛhại, nisrạu ar be̠rajạṛi hisạbtei todaroḱ akada. Noko hoṛko̠ khojkoa vote se̠ election hećlen khange. Me̠nkhan e̠ṭaḱ din ko̠ do̠ akoaḱ gharońj calao re̠ ạḍi bhiṛ ko̠ tahe̠na. calaoen thoṛa din lahare̠ mit́ bar ạdibạsi hoṛko̠ são budget babo̠d re̠ katha roṛ re̠aḱ do̠ń kurumuṭule̠da. Me̠nkhan sạrige Rasṭro babo̠dre̠ onkoaḱ jahan go̠ro̠j ge̠ bạnuktakoa. Tahole̠ bujhạuk kana – Rasṭro do̠ acaḱ dhorom re̠aḱ lạgti kho̠nge ạdibạsi ar nacar hoṛko̠ lạgit́ge boraddo akada, menkhan ona re̠ thora pharaḱ do̠ tahe̠yena.  Somaj re̠n thoṛa budan hoṛko̠ do̠ no̠a ńut hor marsal ruạṛ lạgit nij nij obostha kho̠n sarkar ko̠ udgạuede kana. Budget jạhir lahare̠ sarkar re̠n montri, soṅsod ar mońj somaj re̠n nahal ko̠ akoaḱ concern ko̠ baḍae ocolena me̠nkhan kạmi okte do ulto̠geń ńel akada. Rastro re̠aḱ badget ko̠ bạrtilen re̠ hõ ạdibạsikoaḱ bisoi do̠ ńutrege taheyena.

1.Porikolpona Montri M.A Mannan do̠e me̠nleda, Aboaḱ do̠l re̠aḱ commitment me̠naḱa. Thoṛa sạri bisoiko̠ me̠naḱa okaṭaḱ do̠ field re̠ se̠n kateć deal lagaḱa. Un okte poristhiti khạtir jo̠to̠ do̠ babon daṛeaḱa. Kạmiạ thạ̃i ko̠ se̠ć ạdibạsi ko̠ laha ko̠ hoyoḱa. Ạdibạsikoaḱ khojteaḱ ko̠ jate̠ć budget re̠ tahẽn o̠na kurumuṭui hoyoḱa.(Baṅgla Tribiune, 2 May,2021)

  1. Saṅsod Rased Khan Menon budget galmaraorei me̠nkeda,Budget babo̠d re̠ jao se̠rmage nonkanaḱ galmarao hoy baṛaḱa. Nitoń udjog hataoge maraṅ bisoi.Ạḍi dạyiḱ se̠le̠t no̠a re̠aḱ borrado baṛhao ar boraddo me̠naḱa se̠ baṅ ona ńelge nit́aḱ asol kạmi. Maraṅ montri aema johar, no̠a suk sạnti chukti lạgit́,me̠nkhan mit́te̠n por mit́ṭen udjog re̠aḱ katha me̠n hoy akana, me̠nkhan nit́ hõ ar baṅ hoy purạuḱ kana. Aboaḱ lạṛhai jạri do̠ho̠e hoyoḱa.(Baṅgla Tribiune 2 May, 2021)

3.Sabek to̠t́tabodhayoḱ sarkar re̠n upạdesṭha Rasheda Choudry do̠ budget samaṅre̠ do̠ho̠ kateć ạdibạsi flatform re̠aḱ suparis hudạ gapalmarao rei me̠nkeda, Tayom akan hoṛko̠ siknạt re̠aḱ odhikar e̠mako hoyoḱa. (Somokal,May 10, 2021)

4.Debprio Bhottacharjo me̠nkeda, Ko̠ro̠na khạtir okako̠ kạuḍi sećte motlob re̠aḱ udjog hatao hoy akan, Ona ḍherge dena paona ar nacar dosa re̠ menaḱko̠ hoṛko̠ lạgit́ goṛo ńam ạḍi thoṛa. Nonkanko̠ re̠ńgeć hoṛko̠ lạgit́ najjo borraddo baṛhao hoyoḱa. (Somokal, May 10, 2021)

  1. Hoṛko̠ lạgit́ Fundation nirbahi ạyurić Shahin Anam do̠e me̠nleda, Budget sećte ko̠ tayom akan hoṛko̠ laha se̠n hijuḱ re̠aḱ ạt́ e̠mako̠ hoyoḱa. Ạdibạsi,hạlua haron,nijor,kẽoṭa ko̠ lạgit́ okulanaḱ ko̠ boraddo jạruṛa. (Somokal,May 10, 2021)
  2. Dhaka Bissobiddaloy itihạs bibhab re̠n oddapok Mejbah Kamal do̠e me̠nkeda, Baṅgladiso̠m aema jạtikoaḱ diso̠m kana. No̠a katha ghane ghane loṭom hoy akana. Okaṭaḱ bhạlai abo ńam jạruṛ ona do̠ babon ńameda.No̠a se̠rma re̠aḱ budget re̠ o̠koe do̠ so̠nmuk jạt kanko̠ onkan ko̠ bạṛti ńel ko̠ jạruṛa. Somotol re̠n ạdibạsiko̠ ạḍiko̠ nisṛau ocoḱ kana. Montronaloy bar bhag te hoylen khan somo̠to̠l ar pahaṛ re̠n ạdibạsi,  taho̠le so̠mo̠tol re̠n ạdibạsi hõ mạn ko̠ ńan daṛeaḱa. (Baṅgla Tribiune, 02 May, 2021).

7.Maraṅ kạuḍinity (orthonity) Barkat do̠e me̠nakada, ko̠ro̠na khạtir ḍherko̠ kho̠ti akana nacar hoṛko̠. Darakan din ko̠ re̠ ko̠ro̠na arhõ ḍher idi len khan niạ disom re̠ hoṛ ḍher ko̠ kho̠tiḱa. Calaoen se̠rma kho̠n no̠a mit́ se̠rma re̠ nãwãte̠ re̠ngeć re̠ ko̠ paṛao akana ½  kho̠n bar double hoṛko̠. (Bonik barta, May 30,2021).

2020-21 kạuḍi se̠rmare̠ Budget saṕ hoylena 5 lakh 68 hajar karoṛ kạuḍi. Un se̠rma hõ aema hoṛge ạdibạsi, hoṛko̠ ńel ko̠ lạgit́ sarkar ṭhe̠n suparis le̠dako̠. Jãhã tin re̠ mone mena, Ạdibạsiko̠  babo̠dre̠ sarkar do̠ ạḍi ogoroj.

  1. Ạdibạsi ko̠ babo̠d re̠ soṅsodio Caucasus re̠n ahobayok (convener) sonsod Fhajle Hasan Badsha me̠n akada, ạdibạsi modre̠ 20 lakh hoṛ ko̠ lạgit́ 80 kạroṛ kạuḍi boraddo do̠ asole cet́ge baṅ kana. Onko ko̠ lahanti lạgit́ montronaloy le̠kate budget boraddo jaruṛ. (Prothom alo 12 june, 2020).
  2. Sarkari soṅgoṭhon ALRD re̠n nirbahi ạyurić Shamsul huda me̠nkeda, okoeko̠ lạgit́ no̠a budget kana onko̠ ko̠ no̠a são bako jopoṛao len khan cet́ lab ge̠ bạnuḱan. Amla nirvor budget baṅ kateć diso̠m re̠n jo̠to̠ pisa re̠n hoṛko̠aḱ mot le̠kate̠ budget nirdharon re̠aḱe dạbi keda. (Prothom alo 12, 2020).

 Jonosokha anupatik hare  lekate ạdivạsi ko̠ lạgit́ boraddo budget do̠ thoṛa gea. 2019-20 kạuḍi se̠rmare̠ niạ khat re̠ 50 kạroṛ kạuḍi tahẽkana. Mimit́ hoṛaḱ bhag re̠ borrado tahẽkana 250  kạroṛ kạuḍi kateć.Baṅgla diso̠m ạdibạsi forum re̠n sadharon sompadok Sonjib Drong do̠e me̠n akada, Jao se̠rmage budget do̠ baṛhao calaḱkana.Hoy daṛeaḱa mit́ din 10 lakh do̠e parom idiya aleaḱ budget. Orthomontri budget galmarao mucạt́ se̠će re̠y me̠nkeda. Aboaḱ niạbar re̠aḱ budget re̠ diso̠m ar jạtikoaḱ lahanti  soṅge soṅge odhikar ko̠ ńamed tayom akan hoṛko̠ hõ- nacar hoṛ ko̠ ar akoaḱ jion jibikạ. Alele moneyeda, Ạdibasiaḱ lahanti re̠ sarkarge bhạlaiaḱ ko kạṭić babostha hatao hoyoḱ taya. Budget kạmikore ạdibạsiaḱ jahan selet́ bạnuḱa me̠n lekhać ge ganogoḱa.  Ạdibạsi ko̠ ar nacar hoṛko se̠le̠t len khan sarkar do̠e lab kea.

Orthomontri Ahom Mustopha Kamalaḱ pạrsite bon mena- Aboaḱ janam diso̠mre jạti re̠n janam datawaḱ kukmu baṅgla diso̠m re̠ hoypurạu ar lahanti re̠ ḍher kho̠n hõnaema ḍher lahanti ạyuroḱa jaoge




Chapainawabgonj Re̠ Arhõ Manao Ganao (Bidhinised) Baṛhaoena

Ko̠ro̠na mãhãmạri, gujuḱ ar bharot re̠aḱ veyrient birudre̠ teṅgo daram lạgit́ chapai nawabgonj re̠ arhõ  (7) din re̠aḱ manao ganao baṛhao hoy akana.  Mit́ Lagamte̠  ge̠l pon (14) din re̠aḱ lockdown  mucạten tayom jilạ prossason do̠ lockdown khạtir eyae (7) din re̠aḱ manao ganaoe jạhirakada.

Hola budhbar jilạ prossasok Monjurul Hapiz bises manao ganao mead baṛhao babotre̠ hoṛkoe baḍae ocoket́koa. Noa jilạ re̠ ko̠ro̠na rog ko̠m ńoḱ akana. Enre̠ hõ dosar dhapte arhõ  eyae (7) din lạgit́ bidhinisedh hatao hoy akana. Teheń 17 june lukhibar ńindạ 12:00 baja kho̠n e̠hob akana ar 23 june budhbar 12:00 baja hạbić noa bidhinisedh do̠ calaḱa.

Jilạ prossasok Monjurul Hapiz do̠e roṛ sodor ke̠da, jo̠to̠ lekan do̠kan ko̠ sasthobidhi manao kateć se̠taḱ 9:00 baja kho̠n ạyuṕ be̠la 5:00 bajaḱ hạbić jhić tahena. Moṭorcyle re̠ mit́ hoṛ ar CNG gạḍi re̠ bar (2) hoṛ kin deć darṛeaḱa.

DC arhõe me̠nkeda, bises bidhinisedh ãota re̠ jo̠to̠ le̠kan bapla,janam mãhã,picnic se̠le̠t́ jo̠to̠ lekan gãota re̠aḱ akhṛa ko̠ bond tahẽna.Hotel ar jo̠maḱ dokan se̠taḱ 6 bajaḱ kho̠n ńindạ 10 bajaḱ hạbić jhić tahẽ daṛeaḱa. Press Briefing re̠ hạjire̠ tahe̠kana, arhõ jilạ prossasok (surbik) Jakiul Islam,  ar ona selet́ jilạ prossasok (rajosso) Debendronath Urao.




Ko̠ro̠na Tikạ emo̠ḱ kạmihora ehoboḱkana 19 June khon

19 June khon ar hõ disomre COVID-19 tikạ emoḱ kạmihora ehoṕboḱ kana mente sodor akadae sastho montri Jahid Malek. Somber mit́ akhṛare sastho montri arhõ menakada, disomre din din aema ṭhạire arhõ korona rog chạplạo do̠ ḍher akana. Nit khonge sanam ko arhõ aodhanoḱ hoyoḱ tabo̠na. Uniye menakada, hospitalre gitić jaega se seat do thoṛa gea. Ko̠ro̠na ajar bạrti chạplạolen khan saṕdaṕ kạmire tạkić aḱ hoyoḱa ar jiwi hõ ḍher nasaḱa. Onate niạ rog teṅgo daram cetan regi jor emogoḱ hoyoḱa, kobja lagaḱa niạ ajar saphasaphi tahen ar niropon hoṛmo tahen lạgit́ sastho montronaloy reaṅ ạn ạri batao lagaoḱa. Onate diso̠m re darakan 19 june khon joto hoṛko lạgit́ ṭikạ emogoḱ ehoboḱ kana onate niạ dhao sanamko niạ tikạ hatao lạgit́e iń uskuret́ bona.




Rajsahi Re̠ Baṛhaoḱ kana Lockdown

Rajshạhi medical re̠ ko̠ro̠na ãjaṛ te̠ ko̠ goć akan modre̠ bạrtige delṭa veyrient te̠ ko̠ jạbun akana doctor ko̠ moneyeda. Haspatal re̠n ạyuriće me̠nke̠da, Ko̠ro̠na rogte̠ jạbun kateć hsapatal re̠ bhurti me̠naḱ ko̠ 40 persent hoṛge ṭola- paṛa re̠n kana ko̠. Ko̠ro̠na rogi din din te̠ ko̠ bạṛti idiḱkan te̠ gujuḱ soṅkha hõ baṅ komoḱ kana. Lockdown re̠aḱ mońj jo̠ ńam lạgit́ eyae (7) din do̠ baṅ, (14) din re̠aḱ poramorsoi dako doctor  ko̠.

Note̠ ṭola- paṛa re̠ ko̠ro̠na rog ạḍi ãṭ chạplạu akan khạtir o̠na toṭha ko̠ re̠n prosason ko̠ ạḍi  ko̠ bo̠to̠r akana.No̠a rog são lạṛhại lạgit́ mit́ galmarao re̠ jilạ prosasok do̠ goṭa katha hatao re̠aḱe me̠nke̠da. Lockdown re̠aḱ gota katha baḍae ńamoḱa gapa budhbar 8:30 bajaḱ okte̠ so̠ho̠r re̠aḱ sarkit house re̠ jilạ prossasoḱ Abdul Jolil do̠e me̠nakada. Haspatal re̠n  maraṅ mukhiạ do̠e lại sodor ke̠da, ko̠ro̠na do̠ khạli so̠ho̠r do̠ baṅ, me̠nkhan ato paṛa ko̠ re̠ hõ chạplạu akana.

Nãwãte̠ arhõ  mõṛẽ ge̠l irạl (58 ) horko̠ bhurti akana. Rajsạhi medical re̠ ko̠ro̠na unit re̠ teheń hõ ge̠l bar (12) hoṛko̠ goćena.Noko̠ modre̠ eyae (7) baba hoṛ ar mõṛẽ (5) hoṛ maejiu. Haspatal re̠n ạyuriće me̠n akada,goćko̠ modre̠ ḍher bhagge̠ delṭa veyrient te̠ jạbun re̠aḱ sombhabona me̠naḱa bạṛti.E̠nteć haṛam-buḍhi hoṛko são kuṛi-koṛa ko̠ aḱ gujuḱ soṅkha ge̠ bạrtiḱ kana. Ko̠ro̠na rogi samal ko̠ lạgit́ haspatal re̠aḱ ICU se̠le̠t́  ge̠l pe̠ (13) word re̠ cikit́sa calaḱ kana. Arhõ mit́ṭen word ko̠ sapṛaoeda. Bibhag re̠n sasth




Koach Ạdibạsi Maejiu Ko̠ dho̠̠rso̠n Ke̠de̠ gho̠tna Khạtir Jo̠to̠ Gãotakoaḱ Raṅgao SO̠DO̠R

Tangail re̠aḱ Sokhipur upạjilạ re̠ pe̠a ko̠ṛa mit́kate̠ć ạdibạsi maejiu ko̠ konac se̠ (Dhorson) ke̠de̠ no̠a ghoṭona duṣau ar protibad lạgit́e̠ jạhir akada jopoṛao akan gãota ko̠. Gãota re̠n sadharon sompadok Saleh Ahomed mit́ bibo̠ro̠n kathate̠ no̠a pro̠tibad do̠e jạhir ke̠da.

No̠a bibo̠ro̠n re̠ ro̠ṛ akana, Nui maejiu do̠ o̠ṛaḱ kho̠n ho̠ho̠ oḍoḱ kateć mitṭen nisun thạ̃i re̠ idikateć pe̠ (3) hoṛte ko̠ dho̠rso̠n ke̠de̠a. No̠a o̠kte̠ uni maejiuaḱ mẽt mũṭhạn se̠le̠t́ hoṛmo re̠aḱ aema jaiga re̠ ko̠ jo̠kho̠m ocoyena. Inạ tayom ạḍi kajake hạn akan okte̠rege uni maejiu do̠ pe̠ṛa ko̠ ato hoṛko̠ bancao ke̠de̠ tayom Sokhipur upạjilạ sastho complex re̠ ko̠ bhorti ke̠de̠a. Arhõ tayo̠mte̠ tangail jenarel haspatal re̠aḱ  (1)one stop crisis centre (OCC) re̠ ko̠ bhorti kedea.

Sokolbar (11 june) uni maejiu aćre̠n iril ko̠ṛa são sokhipur upạjilại calaoen khan OC do̠ mamla bae hatao le̠da. Me̠nkhan ghoṭna são jo̠po̠ṛao me̠naḱ ko̠ sanamkoaḱ ńutum ar ṭhikạna ol do̠ho̠ ke̠da. Soṅgoṭhon re̠n do̠pto̠r so̠mpado̠k  Biplob Chakma aḱ suhi jạhi akan parwana re̠ arhõ me̠n akana, Polis gho̠ṭna são jo̠ṛao me̠naḱ hoṛko giripter re̠aḱ as kathae e̠m akan re̠ hõ nit́ hạbić o̠koe hõ bae giripter akat́ koa.  No̠a gho̠ṭna mońjte̠ to̠jbij ar o̠na so̠ṅge so̠ṅgete̠ onko̠ dusi ko̠ ạḍi usạra giripter lahare̠ kajaḱ sạsti e̠mako̠ re̠aḱ  ko̠ dạbi ke̠da.

Source:ipnews.com.bd

 

 

 




Diso̠m Re̠aḱ Siknạt Gãota ko̠ Re̠aḱ Chuṭi Arhõ 30 June Hạbić Ḍherena

Diso̠m re̠aḱ high iskul ar  college (Secondary) porjai re̠ me̠naḱ sanam siknạt gãota ko̠ re̠aḱ calaḱkan chuṭi do̠ ar mit́ dhap baṛhao  hoy akana. No̠a chuṭi do̠ darakan 30 june hạbić baṛhao hoy akana.

Sunibar (12 june)  siknạt montronaloy re̠aḱ  kho̠bo̠r ar jonosoṅjog kormokorta M A khayer re̠ suhi jạhi akat́ mit́ dhaṛwaḱ re̠ baḍae oco akana. Diso̠m re̠aḱ aema ṭotha ko̠ re̠ ko̠ro̠na ãjaṛ arhõ ḍher chạplạu akan te̠ ar ado̠m ado̠m ṭotha ko̠ re̠ kajaḱ lockdown calaḱkan te̠, pạṭhuạ ko̠, mahasoe, kạmiạ ko̠ ar go babawaḱ hoṛmo jogao joton re̠aḱ katha ko̠ hudis kate Covid- 19  são joṛao me̠naḱ ko̠ parames committee ko̠ são gal marao kate diso̠m re̠aḱ high iskul ar college (secondary) porjai re̠ menaḱ jo̠to̠ siknạt gãota ko̠ ar abtedayi, Qaumi madrasa ko̠ re̠aḱ calaḱ kan chuṭi darakan 30 june 2021 hạbić baṛhao hoy akana.

Ko̠ro̠na re̠aḱ halsal ko̠ lahanti lạgit́ 13 june diso̠m re̠aḱ high iskul ar college (Secondary) porjai re̠aḱ siknạt gãota ko̠ jhić re̠aḱ kathae lại sodor leda siknạt montronaloy.  Ko̠ro̠na virus khạtir amdaj 15 cando kho̠n diso̠m re̠aḱ jo̠to̠ siknạt gãota ko̠ bond me̠naḱa.