Birgajaṛ re Tahẽnko Laga Ńirre Rạpudo̠ḱ Kan Mạnmi Ạidạri

Sherpur reaḱ Sribordi, Jhinaigati ar Nalitabaṛi upạjilạ Garo pahaṛre 9 goṭen ạdibạsiko girobasoḱ kana. Noko modre Mandi (garo), Coach, Bormon, Hajong, Ḍalu,  Hodi ar Rajbonsi jạti-gosṭhikoaḱ soṅkha amdaj 80 hajar. Bo̠s budạ kho̠nge onko do̠ pahaṛ reaḱ jumire cas abad kate jion jingiko khemaoet kana. 

Me̠nkhan, calaoen 12 August upạjilạ, Simul Union reaḱ Balijuri atore jumi jaega ńam ruạr ńutumte 5 goṭen Mandi gharoń reaḱ 1/2 akor jumi reaḱ aṛaḱ sakam ar guạ bagan maḱ cabaket́ako Birgajaṛ bibhag ren hoṛko. Birgajaṛ bibhag hoṛkoaḱ nonkan beohar ńe̠lte ạdibạsiko do̠ aema lekan samajik- sanskriti soṅgoṭhon bikhob jarwaḱ ar manobbondhon kedako. Dhaka Bissobiddaloy ren nri- totto bibhag ren goṛoić professor Jobaida Nasrin aḱ ạyurte bahal do̠lre tahẽkana Islami Bissobiddaloy kạuḍinity (orthinity) bibhag ren Mahasoe Fharha Tanjim Titil, Bangladesh Adibasi Forum bhumi ar ạn sompadok ujjol adibasi nari network ren sodosso Chonchona Chakma, Ạdibạsi pạṭhuạ ạyurić Olik M, Adv. Bulbul Ahmed, Sherpur jonouddog convener Abul Kalam Azad ar Sherpur Pressclub ren sadharon sompadok Meraj Uddin. Ghoṭna ghoṭao akan ṭhạ̃i, Balijuri reaḱ Christian ato se̠nkate khoti se̠ laga ńir ocoḱkan hoṛko são katha roṛkeda. Tayomte Balijuri Range jilạ birgajaṛ rạkhi jogao Prantosh Rai Birgajaṛ bibhag ren Officer sãoe galmarokeda.

Sherpur jilạ prosasok Mominur Roshid ar sribordi upạjilạ nirbahi officer Nilufa Aktar soṅge hõ katha ko roṛkeda bahal do̠l ren sodosso. Jila prosasok  onko as kathae emat́koa khotra ocoakan gharońren ko khoti akan do̠ko e̠makoa.  Sherpur pressclub re soṅbad sonmelon ol akat́ roṛlet́ Fharha Tanjim Titil do̠e me̠nkeda Balijuri atore ghoṭao akan ghoṭna leka niạ lahare arhõ ńe̠l ńam akana noa atore. Rasṭro tin o̠kte manwako bạgi kateć lahanti reaḱ prokolpo goṭhone mo̠nejoṅ, un okte nonkanaḱ ghoṭna do̠ ghoṭaoḱa. Onkoaḱ nonkanaḱ be̠do̠kho̠l kạmite laga ńir ocoḱ kana ko birgajaṛre tahẽn kan ạdibạsiko akoaḱ ạidạri kho̠n. Jobaida Nasrin do̠e me̠nkeda, Noa ghoṭna lạgit́ dạyi Birgajaṛ bibhag ren jopoṛao me̠naḱko Officer koaḱ bicạr reaḱe dạbikeda.

Source: Samakal

 




Natorre Dalkate Ko Reć Kedea Dho̠ro̠m Poporcarić Maejiu (sister)

Nator re chiṛi chunti (chintaikari) hotete ạḍi kajaḱe akham ocoakana mit́ dho̠ro̠m poporcarić  maejiu (Sister). Noa ghoṭna do̠ Boṛaigram upạjilạ reaḱ Joaṛi Bhobanipur Srikhonḍi ṭoṭhare cando hạsur okte ghoṭao akana. Akham ocoakan Scholastica Gomez (50) Bhobanipur mission atoren dho̠ro̠m poporcarić maejiu ar Bonpaṛa Sent Josephs Iskul And College Assistant se̠ goṛoić Mahasoe kanae. Sister Scholastica Gomez do̠e la̠i keda, cando hạsur 6:30 baja okte mission atote ruạṛ lạgit́ Bonpaṛa bajar kho̠n bhe̠n gạḍirey dećena. Amdaj 25 serma umerren mit́ koṛa hõ ona bhe̠nrey dećena. Sister do̠ mission ato kho̠n sạṅgińre Srikhonḍi maraṅ ḍaharrey phe̠ḍen khan uni koṛa hõ sister tayom tayomtey mohnḍayena. Nirjon thạ̃irey se̠ṭe̠ren khan uni koṛa do̠ sister ṭhen tahẽkan beg reć hatao reaḱe kurumuṭukeda. Me̠nkhane aṭkaokede khan uni koṛa do̠ sister re kuhạu akamkedete beg reć hataokate ạḍi usạrae dạṛkeda. Inạ tayom sister do̠ aḍepase̠ mit́ Clinic re cikit́sae hataoket́a. Bonpaṛa polis todonto centre ren Sub- Inspector Abdul Barek do̠e bạdae ocokeda, uni koṛa sendra ńame reaḱ kurumuṭu calaḱ kana. To̠be hola ạyuṕ dhạbićte hõ bako ńam daṛeakadea.

Source: bdnews24

 




Jatiyo Bissobiddaloy Reaḱ Bond Tahẽkan Mucạt́ Dhap Reaḱ Masters Biḍạu Do̠ 8 September

Jatiyo Bissobiddaloy reaḱ 2018 serma reaḱ bond tahẽkan Masters mucạt́ dhap reaḱ baṅ hoypurạu  akan biḍạu do̠ darakan 8 September e̠ho̠bo̠ḱ lạgido̠ḱ kana. Arhõ ṭhik hoeakan somoysuci lekate darakan 29 September dhạbić noa biḍạu do̠ calaoḱa. Setaḱ 9 baja o̠kte eho̠ṕkate kukli kago̠j (prosnopotro) re ulek tahẽn o̠kte dhạbić. Jatiyo Bissobiddaloy reaḱ Website re (22 August) Robibar biḍạu ạyurić Bodruzzaman suhi akat́ mit́ dhạrwạḱre me̠n akana, 2017- 2018 sikhnạt  Sermaren jaoge, 2016- 2017 ar 2015- 2016 sikhnạt sermaren do̠jnap (oniyomito) ar grade lahanti ar CGPA lahanti, MA, MSS, MBA ar SSC mucạt́ dhap (ICT) selet́ biḍạu e̠moḱ Masters mucạt́ ren bidạureko selet́ daṛeaḱa. Niạ ko bidạu do̠ arhõ ṭhik akat́ tạrik ar somoysuci lekate hoyoḱa.  Masters mucạt́ dhap reaḱ practical ar mocateaḱ biḍạu reaḱ tạrik ar o̠kte do̠ tayomte baḍae ńamoḱa.

Source: Bss news

    




Dhamoirhaṭre Ạdibạsi Kuṛi Gidrại Pạsi Go̠ć Akanko Ńamkede

Naogan reaḱ Dhamoirhaṭ re Ạdibạsi mit́ kuṛi gidrạ pạsi  goć akan mạ̃ṛi ko ńamkeda polis. Gujuḱ reaḱ sạriaḱte̠t́ baḍae ńam lạgit́ (23 August) moyna todonto lạgit́ko kulleda uni kuṛi gidrạwaḱ mạ̃ṛi. Noa babotre Dhamoirhaṭ thanare mit́ṭen UD ko mamla akada. Aḍepase̠ hoṛko ṭhen kho̠n katha tumạl kateć baḍae ńam akana, Upạjilạ reaḱ Beniduạr Mission dạkhinpaṛa atoren go̠ć akan Daniel Maraṅ ren kuṛi Basonti Maraṅ (11) din okte do̠ ać mama Topnowaḱ oṛaḱrey tahẽkana, Ać gogo Luchi Topno do̠ Dhaka so̠ho̠rre e̠ṭaḱ hoṛaḱ o̠ṛaḱrey kạmia. Robibar (22 August) cando hạ̃sur okte Basonti Maraṅ do̠ ho̠ṭo̠ḱre oṛna bedhao kateće aka akan  ńe̠lte ać ghorońjren hoṛko do̠ bo̠to̠rteko kikiạukeda. Kho̠bo̠r ńam tayom polis do̠ ghoṭna thạ̃ire se̠te̠r kateć mạ̃ṛi ko toraokeda. To̠be ać mama do̠ noa ghoṭna khạtir okoe hõ bae dusiakat́ koa. Uni kuṛi gidrạ do̠ ako sor upạjilạ reaḱ Goborchopa Lukhikul Mission rey paṛhaoḱ kan tahẽna, me̠nkhan ko̠ro̠nare mission bond khạtir ać mama takoaḱ oṛaḱrey tahẽkana.  Dhamoirhaṭ thana ren OC Abdul Momin do̠e baḍae ocokeda, nui kuṛi gidrạwaḱ gujuḱ khạtir okoeaḱ hõ jãhãn digdhạ baṅ tahẽnma ona lạgit́ge moyna todontore kul hoylena. Moyna todonto reaḱ report lekate sạriaḱ ghoṭna baḍae ńamoḱa.

Source: jaijaidin




Hoypuṛaoena Santals Times reaḱ O̠noṛhẽ akhṛa

22 August Robbar The Santals Times reaḱ ạyurte pạhil dhao leka  mit́ O̠no̠ṛhẽ re o̠ṛhẽ ńapam ńutuman akhṛa do̠ hoypurạuena. Noa akhṛa do̠ ạyuṕ 7:30 baja kho̠n e̠hoṕlena.  Niạ O̠no̠ṛhẽ akhṛare Baṅgadisạm, India ar Nepal disạm re̠n    O̠noṛhẽ onoliạ, gainaha ko selet́ko tahẽkana. Baṅgladisạm kho̠n selet́ko tahẽkana   manaotan Onoliạ Mithusilak Murmu, O̠noṛhẽ o̠noliạ Manotan Sameil Mardy, Manotan Philip Hembrom, ar mit́ pạṭhuạ kuṛi Gainaha Ananya Hembrom. India disom kho̠n selet́ko tahẽkana gainaha Sibani Hembrom, Onoliạ Chinmoyee Hasda ar o̠ṛhiạ Manotan Renuka Soren ar Onoliạ Manotan Laxman Kisku. O

na sãote arhõ Nepal diso̠m kho̠n selet́e tahẽkana Karan Besra. Akhaṛa ạyurre tahẽkanakin Prodip Hembrom ar Sumitra Murmu.

Niạ akhṛa pahṭa kho̠n ạḍi napae napae O̠noṛhẽ ko lại so̠do̠rkeda manotan ko. o̠na são sereń ho ańjom ocoakanako manotan gainaha ko. akhṛa do̠ O̠noṛhẽ ar sereńte ạḍi mońj sajaolena. The Santals Times do Santali pạrsi jiạṛ dohoe ar gogo pạrsi duḱlạṛ lạgit́ niạ o̠noṛhẽ akhṛa doe saṕṛaokeda. Nonḍe selet́ akan pene diso̠mren manotan ka ar muṭhạn puthi se facebook re ńenel ko lạgit́ santals times do̠ ạḍi dulạr ar manot e em calaḱkoa noa akhṛa hotete. Bangladesh khon uchạn odoṅoḱ kana online so̠mbat sakam The Santals Times do goṭa dhạrtiren santalko lạgit́ mit́ Santali ạrica̠li lakcar ko jiạr ar laṛcar dohoe lạgit́ maraṅ kurumuṭu doheyeda.

Niạ akhṛa hotete sanam santal rạsikako aḍi napae ko aṭkarakada. ar facebook se muṭhan puthi re aema hoṛ ar nonkan akhṛa sajao kate live hijuḱ reaḱ nehor ko doho akada. Akhṛa sasaṕsaṛao ko mod kho̠n manotan Stephen Soren ar Manotan Mithusilak Murmu gomke pạhil akhṛa ataṅ daram akhṛa joskin lại saḍikeda ar darakan din sanam santal ko mit́ paṛsi mit́ ạricạli lakcaran te dhạrtiren ko ṭhen sodoroḱa ko mente askin dohoeyeda niạ santals times hotete.  Ạḍi rạska salaḱ mimit́ko noa akhṛa ko ńel arko ańjomkeda.

O̠noliạkoaḱ O̠noṛhẽ ar Gainahakoaḱ sereń ańjomte mimit́koaḱ mon do̠ rạskate capeyentakoa mente ko baḍae ocokeda akoaḱ muṭhạn puthi katha olre. Sanam santal ko são são  ar ho eṭaḱ jạt ko ṭhen apnar pạrsi ar aricạli lakcar so̠do̠r ge soros maṛaṅa mente santals times ren ko meneyeda ar onate sanam rạsikako din hilok so̠mbat ar gam kudum oṛhẽ se sãota ạricạli lakcar reak katha ko ol tol kate sanam ko ṭhen jạhir lạgit́ niạ re ol ko kol lạgít́ nehor ko dohokeda.




Sanamko Lạgit́ Hemasa Ṭikạ (gonotika) Do̠ Hapi Hataṛoḱa. Ńutum Lekha Likhạunatege Hatao Hoyoḱa Ko̠ro̠na Ṭikạ

Niạ o̠kte hamesa ṭikạ do̠ hapi hataṛoḱa me̠nte baḍae ocokeda Sasthomontri Jahid Malek. Ńutum lekha likhạunatege katećge ṭikạ do̠ hatao hoyoḱa. Teheń Montriporisodre mit́ bạisi dupuṛuṕ mucat́re noa katha do̠e me̠nkeda. Sasthomontri do̠ arhõe me̠nkeda, Darakan September cando bhitrirege disạmre Pfizer reaḱ 60 lakh ṭikạ do̠ hijuḱa. Tin o̠kte tinạḱ ṭikạ hijuḱa un o̠kte ńutum likhạu akat́ lekate ṭikạ do̠ emo̠go̠ḱa.  Inạ chaḍa hõ Bisso Sastho Songstha hotete 10 karoṛ tala doge ṭikạ ńamoḱa. Darakan January- February bhitrire 7 kho̠n 8 karoṛ hoṛko ṭikạ aṛere ạgu daṛeakoa me̠ntey aso̠ḱ kan do̠e lại so̠do̠rkeda Sasthomontri.

Source: Korotoa




Kurumuṭu Ho̠ṛ

Okate co, E hopon cẽṛẽ !

Ṭhonṭate cet́ co gerkate ?

Hape lại torawạńme baṛe .

Nitoḱ cet́ hõ bạń roṛet́ kana,

Taga tusạń ger ạguyet́ kana,

Tukạń benao hot́joṅ kana.

E dumur ińren gate,

Okate co eskar setaḱre ?

Hape ińhõ tạṅgińme.

Bagwanre baba saṛ akana

Ros ạḱguń calaḱ kana,

Caḱ am doń tạṅgimea!

Okate beṭa ḍhena muć!

Unạḱ usạra malać muluć,

Lạiạńme se calaḱ kana!

Rabaṅ din  lạgit́ jomaḱ dandha,

Calaḱ kạnạń maraṅ dada,

Ińaḱ murạireń baejoń kana.




Nit́ Dhạbić Dhạrtire Ko̠ro̠nte Ko Goćena 44 Lakh 22 Hajar Ar Ńamakat́koa 21 Karoṛ 13 Lakh

Ko̠ro̠nate  jạbunkate dhạrtire nit dhạbićte ho̠ṛkoaḱ gujuḱ soṅkha pon gel pon (44) lakh bar gel  bar (22) hajar. Ona sãote 21 karoṛ 13 lakh kho̠n ḍher ho̠ṛkoaḱ hoṛmore ko̠ro̠na ńam akana. Teheń Robibar setaḱ 8 baja okte Johnes Hopkins University re ko̠ro̠na virus reaḱ resources  centre noa kho̠bo̠r ko baḍae oco akada. Noare me̠n akana, Goṭa dhạrtire ko̠ro̠nate jạbun akan 21 karoṛ 13 lakh 4 hajar 126 hoṛko ńam akana ar 44 lakh 22 hajar 259 manwako goćena.

Noare arhõ me̠n akana, Ko̠ro̠nate  nit́ dhạbić ḍher  jạbunkate ko goć akan disạm  do̠ hoyoḱ kana Juktorastro. Ona disạmre ko̠ro̠na ńam akat́ hoṛkoaḱ soṅkha do̠ 76 lakh 67 hajar 889, ar hoṛkoaḱ gujuḱ soṅkha do̠ 28 hajar 964. Jạbun akan modre  dhạrtire  dosaraḱ thạ̃ire me̠naḱ Bharotre 3 karoṛ 23 lakh 93 hajar 286 hoṛkoaḱ hoṛmore ko̠ro̠na ńam akana. Ar gujuḱ seć kho̠n do̠ tesaraḱ thạ̃ire me̠naḱ Bharotre 33 lakh 964 hoṛko goćena.  Gujuḱ sećte dosar ar rog ńam akan seć kho̠n tesaraḱ thạ̃ire me̠naḱ Dạkhin America reaḱ disạm Brazilre ńam akat́ko hoṛkoaḱ soṅkha 56 hajar 487 ar hoṛkoaḱ gujuḱ soṅkha mõṛẽ(5) lakh eyae gel pon (74) hajar bar sãe are (209). Inạ chaḍa hõ Johnes Hopkins University reaḱ ko̠ro̠na virus resources centre noa kho̠bo̠r lekate, nit́ dhạbićte dhạrtire ko̠ro̠na reaḱ ṭikạ e̠m akana, 489 karoṛ 83 lakh 2 hajar are sãe pe gel pon (934) goṭen doge.

Calaoen serma reaḱ 8 March Baṅgladisạmre pạhil ko̠ro̠na rogte jạbun akan hoṛko ńamena Sarkaraḱ  rog babotre reaḱ kho̠bo̠r,  rog sambṛao, khon- rond gãota ( IEDCR). Sastho Odhidaptor reaḱ mucat́re so̠do̠r akan kho̠bo̠r lekate, disạmre nit́ dhạbićte ko̠ro̠na rogte jạbunkate ko̠ goćena 25 hajar 143 hoṛko ar moṭ 14 lakh 57 hajar 194 manwakoaḱ hoṛmore ko̠ro̠na ńam akana.

Source: Padmatimes

 

উল্লেখ্য,                   গত




Teheń Kho̠n Guccho Bhurti Biḍạu Reaḱ Pạhil Jo̠ So̠do̠ro̠ḱ Kana

Teheń khon bar gel  (20) goṭen Biggan ar Projukti Bissobiddaloy reaḱ guccho bhurti biḍạu reaḱ  pạhil ardas akat́ jo̠ do̠ so̠do̠roḱ kana. Sunibar (21 August) ńindạ Bissobiddaloy ren upacharjo koaḱ sabhare noa do̠ goṭa akana. Uni do̠e me̠nkeda, pạhil ardasre okoeko bachao ocoḱ onko koge SMS talate biḍạu reaḱ jo̠ baḍae ńamoḱa. Teheń do̠ bidạu reaḱ jo̠ emo̠go̠ḱa. Inạ tayom darakan (1 September) khon Final reaḱ biḍạu do̠ ehoboḱa. Final re ardas lạgit́ fee do̠ 1200/- niṭ akana. Noa babotre dharwạḱ talate kho̠de̠ kho̠d do̠ baḍae ńamoḱa. Professor Dr. Monaj Ahmed do̠e me̠nkeda, bhurti dạuṛạha lekate paṛhaoḱ kan gidrạkoaḱ kusi lekate ko̠m se̠ ko̠m 5 goṭen biḍạu centre bachao hoyoḱa. Ardas akat́ gidrạ ne̠tar jãhã sikhnạt gãotare bhurti menae khan sikhnạt gãota reaḱ ńutum ar oka clas rey paṛhaoḱ kan ona babotre kho̠bo̠r do̠ e̠moḱ hoyoḱa. Gucchobhukto Bissobiddaloy ko do hoyoḱ kana- Islami Bissobidaloy, Sahjalal Biggan ar Projukti Bissobiddaloy, Khulna Bissobiddaloy, Hazi Mohammod Danesh Biggan ar projukti Bissobiddaloy, Maulana Bhasani Biggan ar prujukti Bissobiddaloy, Noakhali Biggan ar Projukti Bissobiddaloy, Comilla Bissobidaloy, Jatiyo Kobi Kazi Najrul Islam Bissobiddaloy, Jossor Biggan ar projukti Bissobiddaloy, Begum Rokeya Bissobiddaloy, Pubna Biggan ar Projukti Bissobiddaloy, Bongobundhu Sekh Mujibur Biggan ar Projukti Bissobiddaloy, Borisal Bissobiddaloy, Rangamati Biggan ar Projukti Bissobiddaloy, Robindro Bissobiddaloy, Bongobondhu Sekh Mojibur Rahman Digital University, Sekh Hasina Bissobiddaloy, Bongomata Sekh Fazilatunecha Mujib Biggan ar Projukti Bissobiddaloy, Potuakhali Biggan ar Projukti Bissobiddaloy ar Jagannath.

Source: Sonali Sangbad




Sim Sạnḍi

Ale racare nui loboe sạnḍi

Hanko oṛaḱ khone hećen hạni;

Dinạm setaḱe  hiriet́le kan,

Onate ạḍile kusiae kan.

Ale ma celege baṅtale,

Unige racae sajaoet́tale

Heṛan husnạkgeye ńeloḱ kan,

Bejãe sajao hõe hara akan;

Mońjge aṛaḱ roc roco docot́tae

Bohoḱ do onatey sajaoet́tae

Datrom leka bhala livet́ cupi,

Hạ̃sge laṛaoḱ kan ripi;

Citạr kabar hõ cikạ̃ṛ ilkotae,

Ạḍige sanań kan capo baṛae.

Pohrek pohrek hõe kukṛuet́ kan,

Okte pohorgeye jạhiret́ kan;

Ote kuḍam sećreye kukṛuket́,

Eṭaḱ sạnḍi bhalae ataṅ got́ket́;

Raḱ haparaoenkin ạḍi kusige, 

Hạni tora nui hõ uni sećge.