Virtual Bạisi hotete Baṅgladesh ar India mit́te Santal Hul Mãhã reaḱ 166 Serma ko manao keda

Baṅgladiso̠m ar Bharot (India) diso̠m ren, Sãota susạriạko, sãota galojko, ghạkhuṛ onoliạ ar kho̠bo̠r sakam, Telivisionren sasaṕṛaoko niạ 30 june Santal Hul Mãhã reaḱ 166 serma Virtual gapalmaraote manot hoyena.

Online virtual (online zoom) ar muṭhạnputhire(Face book live) so̠do̠r uchạn do The Santals Times (Santali online news portal) aḱ saṕṛao te  gapalmarao bạisi do̠ ạyurena. 30 June 2021 ạyuṕ  Baṅgladiso̠m okte 7:30 ar Bharo̠t diso̠m 7:00 okte niạ virtual Hul nagam gapalmarao bạisi do ehoṕkate 2 ghanṭa  cetan okte hạbić niạ HUL nagam reaḱ galmarao tuṅgi idiyena.

Niạ domge pạhil dhao leka Bharot ar Bangladiso̠mren Sãota susạriạko, sãota galojko, ghạkhuṛ onoliạ ar kho̠bo̠r sakam, Telivisionren sasaṕṛaoko ar Ạn bepariko niạ Hul Mãhã re Sidạ- Kanhũ-Cadvairo-Fulomuni koaḱ ạyurte Santal Hul reaḱ nagam babot ko̠ lạe hạtińkeda. Ar niạ galmaraore Hul reaḱ aema baṅ baḍae nagam ko̠ do̠ so̠do̠rena. Oka do̠ muṭhạnputhi se facebook live so̠dor uchạn sećte 1900 hoṛ cetan do̠ ko ńelkeda.

 Santal Hul nagam  reaḱ diḱsạ idi ar abo̠aḱ baḍe ar tayo̠m daram piṛhi ko ṭhen niạ sạriaḱ nagam lại so̠do̠rre aboaḱ dạyik noa cetan gapalmarao bạisi re selet́ ko tahẽkana Bharo̠t diso̠m kho̠n Jugsirigol magazine ren sasaṕṛaoić Mn. Tonol Murmu, Santal sãota  susạri  Mn. Dr. Sontosh Kurmar Besra, All India Radio ren Santali kho̠bo̠r pathuạ ar Jugsirijolren maren sasaṕṛaić ar Mn. Dilip Hembrom, Sãota susạri ar onṛiạ Mn. Gabriel Soren, Sarsạgun kho̠bo̠r sakam ar Television ren sasaṕṛaoić Manlinda Hasdaḱ, Khobor sakam Adivasi Patheyo ren são-sasaṕṛaoić Mn. Sidan Murmu, Titri Ghuṭu Express kho̠bo̠r sakam sasaṕṛaoić Mn. Lalchand Murmu, Sandes magazine ren sasaṕṛaoić Mn. Joshep Soren ar Baṅladiso̠m ren Sãota susạria ar Jatiyo kho̠bo̠r sakam ren Columnist Mn. Mithusilak Murmu, The Santals Times chapa so̠do̠rić ar Sãota lahanti galojić ar kạmiạ Mn. Stephen Soren, Santali News24.com ren são sasaṕṛaić ar Language Research Hub ren bandhaić Mn. Somor M. Soren, Mado̠l Magazine ren sasaṕṛaoić ar Uttạr Baṅgo Adivasi Forum ren Secretary Mn. Advocate Probhat Tuḍu.

Hul mãhã reaḱ 166 sermare HUL reaḱ karon ar Hul nagam ol cetan ạḍi khạndiń galmaro hoyena. Ar nonḍe kho̠n nagam reaḱ aema nawa nawa mare katha ko̠ lại so̠do̠rena.  Niạ virtual bạisi kho̠n sanam santalko ar ranajoṭ kate nawate  nitoḱ aḱ sãota ar ạidạri koclon cetan tingu daram lạgit́ arm it́ dhao HUL lagao abona mente joto manotan ko hohoket́a. Sanam ko jumit kate o̠t baṛgi dhokhol ko, luṭpaṭ ko siknạt ar nukhri re ạidạri kho̠n eṛanoḱ ko teṅgo daram la̠git́ ko menkeda.

Hul nagam gapalmarao bạisi do̠ ạyurkeda The santals Times ren Sasaṕṛaoić Prodip Hembrom. Ar nonḍe gapal marao bạisi kho̠n sanam manotanko mit́ sãote Citri Ghuṭu Express ar Sandes ńutuman mit́ kho̠bo̠r sakam ar magazine do uḍhau hoyena. The Santals Times online kho̠bo̠r sakam darakan dinkore ar hõ nonka dupuṛuṕ ar gapamarao reaḱ asjoṅe dohoakada.




Nacholre re 166 serma HUL mãhã disạ ruaṛ ar MADO̠L puthi uḍhạuena

Chapainawabgonj jilạ re̠aḱ Nachol upạjilạ re̠ hola 30 June 2021 Santal Hul Mãhã reaḱ 166 serma ko̠ manao keda. Utạrboṅgo Ạdibạsi Foram aḱ ạyurte setaḱ 11 baja tala okte Shidu- Kạnhuaḱ naksare bahamala horoḱaete no̠a akhṛa do̠ ehoṕlena.

Niạ akhṛa ren Maraṅ neota peṛa hisạbte selet́e tahekana Nachol upojilạ ren santal birbanta Mukti joddha Amin Hembrom. Enạ chaḍa manot peṛa hisạbte The Santals Times ren chapa so̠do̠rić Mn. Stephen Soren, Nachole Ạdivạsi Academy ren mukhiạ Mn. Jotin Hembrom, Uttạrboṅgo Ạdivạsi Forum ren Maraṅ Mukhiạ Mn. Hingu Murmu,  Chapainawabganj jilạ Uttrạrboṅgo Ạdivạsi Forum dạr gãotaren mukhiạ Mn. Kornelius Murmu, Nachole Adivạsi Maejue ạyurić Ranjona Rani Bormon, Mn. Modon Hasda, Prodip Hembrom ar hõ manotan ko seṭer ko tahẽkana.

Sanamko Hul sandes johare emaḱkoa Mn. Bir Muktijoddha Amin Hembrom ar uniaḱ titige Hul Mãhãre  Sidạ-kạnhu ar onko são lạṛhaelen sanamko disạ ruạṛ lagit́ Mado̠l ńutuman mit́ chapa so̠do̠r puthi do hoyena.

 Niạ Mado̠l chapa so̠do̠r puthi do Uttạr Boṅgo Ạdivạsi gãota kho̠n pạhil do̠m  Hul disạ ruạṛ mit́ cinhạ puthi menteko chapa so̠do̠r keda. Ar noa puthire Bangldiso̠mren Mo̠ntri , Attorney General aḱ hul johar katha ko̠ menaḱa ar diso̠m ren maraṅ marȧ onoliạ koaḱ onol ko hõ chapa akana niạ puthire. Noa Madol do kin saṕṛao akada Uttạr Boṅgo Ạdivạsi Forum ren Secretary Advocate Probhat Tudu ar  onoliạ Mithusilak Murmu.

No̠a akhṛa re̠ Utạrboṅgo Ạdibạsi Foram re̠n sabha mukhiạ Hingu Murmu do̠e me̠nkeda,1855 serma re̠aḱ 30 June Shidu- Kạnhu, Chand, Voirob aḱ ạyurte bhognaḍhi ato re amdaj 10 hajar hoṛko seṭerkate re̠ṅgeć nacar hoṛko santhao ocoḱ kan birudre lạṛhại lạgit́e udgạuket́ koa. No̠a lạṛhạire̠ amdaj 30 hajar hoṛko̠ jiwi ko̠ emleda. Teheń hõ abo aema lekate bon koclon ocoḱ kana. Teheń gapa abo hõ aboaḱ opromṭonṭa rebo paṛao akana. Sarkar abo do̠ upạjạti, kạṭić jạtren hoṛ ar aema lekan ńutumte ko̠ bahanayet́ bon kana. Me̠nkhan abo do̠ sedae kho̠nge no̠a disạmrebo̠ girobasoḱ kana. Uni do̠ sarkar ṭhen ạdibạsi santal ko̠ lạgit́ sujog jemon ko̠ ńam ona lạgit́ dạbi keda.

Nachol ạdibạsi Academi re̠n sabha mukhiạ Jotin Hembrom do̠e menkeda, hasa do̠ ạdibạsi koaḱ maraṅ mũskilaḱ kana. No̠a hasa lạgit́ge ạdibạsi santal hoṛko do bạrti bon koclon ocoḱ kana. Uni hõ sarkar ṭhen utạrboṅgo ạdibạsi santal ko̠ lạgit́ eṭaḱ hasa montronaloi lạgit́e dạbi keda.

The Santals Times ren sodorić Stephen Soren do̠e me̠nkeda, okte re̠aḱ bodol hoylen re̠ hõ ạdibạsi ko̠ cetan kho̠n santhao do̠ baṅ thoṛa akana.




Goṭa Disạm Re̠ Eho̠ṕena Kajak Lock down

Ko̠ro̠na mãhãmạri birudre̠ teṅgo daramoḱ lạgit́ goṭa disạmre eyae(7) din lạgit́ kajak lockdown e̠hoṕ akana. Teheń Lukhibar (01) July paha poho 6 bajaḱ okte̠ khon e̠hoṕ akan no̠a lockdown do̠ darakan (7) July tala ńińdạ hạbić tahẽna. Niạ dhao re̠aḱ lockdown d̠o kajakte hoy purạu lạgit́ POLIS, RAB, BGB ar Ansar selet Army ko̠ moedan re̠ ko̠ tahẽna. No̠a okte hoṛko̠ ar gạḍi ko̠ calaḱ hijuḱ ar aema lekan sarkari- Besarkari sãota ko̠ ạyur babotre kajak manao ganao hukum ko̠ Budhbar (30 June) Montri porisod bibhag do̠e lại so̠do̠r akada. Montri porisod kho̠n lại so̠do̠r akan parwanare̠ me̠n akana, Sarkari- Besarkari jo̠to̠ office, gạdi ar dokan ko̠ bond tahẽna. Niạ okte jạruṛ begor bahre jãhãeye oḍoklen khan kajak mũskil re̠ paṛaoḱa, Sarkar seć kho̠n lại so̠do̠r akana. Arhõ parwanare̠ me̠n akana, ko̠ro̠na rog  (Covid-19) re̠aḱ nitaḱ poristhiti hudis ganḍon kate hukum batao lạgit́ 1 July setaḱ 6 baja kho̠n 7 July tala ńindạ hạbić latarre ol uduḱ akan manao-ganao ko̠ e̠m hoyena-

  1. Jo̠to̠ Sarkari, Adhasarkari ar Besarkari office ko̠ bond tahẽna.
  2. Ḍahar, re̠l ar daḱ horte calaḱ gạḍi ko̠ selet́ jo̠to̠ lekan gạḍiko̠ bond tahẽna. Disạm bhitri re̠ calaḱ Biman hõ bond tahẽna.
  3. Shopingmol/ market selet jo̠to̠ dokan ko̠ bond tahẽna.
  4. Jo̠to̠ porjoton (Tourist Centre), Resort, Community centre ar Rạskạjo̠ṅ centre ko̠ bond tahẽna.
  5. Ḍher hoṛko̠ jarwaḱ nonkanaḱ samajik (Bapla bihạ, Janam mãhã, picnic Party) Rajnitik ar dho̠ro̠m acar-onusṭhan ko̠ bond tahẽna.

No̠a lahare moṅgolbar ńindạ mit khobor re̠ lại so̠do̠r akana, Lukhibar kho̠n jạruṛaḱ poriseba ko̠ e̠moḱ kan kạmiạ ko̠ chạḍa ar jạruṛ begor jãhãe bahreteye oḍoḱlen khan uni birudre̠ kajak sạjại ko̠ hataoa. No̠a khobor re̠ arhõ me̠n hoy akana, Sanam ko̠ Mask horoḱ selet jo̠to̠ lekan hoṛmo jo̠to̠n (sasthobidhi)  ko̠ manao lạgit́ Sarkar do̠e nehõr akada.