Baḍae̠joṅ- 6 “Kolom”

Dhạrti re̠aḱ dạṛ lahaḱ ar o̠lo̠ḱ paṛhao̠ḱ, bud ạkil arjao̠ se̠ ge̠n-biggan re̠aḱ hõ lahantire̠ ḍhe̠r kae̠te̠ jạruṛaḱ do̠ ho̠yo̠ḱ kana Ko̠lo̠m ge. Hẽ ge o̠ne̠ o̠kaṭaḱ te̠bo̠n o̠le̠t́ kan. Tho̠ṛabon hudis ma ko̠lo̠mge baṅ tahẽn khan ce̠kate̠bon paṛhao̠ko̠ḱa. Puthi ko hõ ce̠kate̠ ko o̠l ke̠ya! Ado̠m ko do̠ko me̠na, ko̠lo̠m be̠nao̠ḱ laha re̠ge kago̠j do̠ sirjạu akana. Ṭhik ma ṭhik katha kan ge, cahe̠ kajo̠c ge baṅ tahẽn khan ce̠kate̠ ko̠lo̠m re̠aḱ jạruṛ do̠ bujhạuḱa. To̠be̠ sạri katha do̠ ho̠yo̠ḱ kana kago̠j be̠nao̠ḱ ạḍi lahare̠ge ko̠lo̠m re̠aḱ janam do̠ hoe̠ akana. Se̠dae̠ jugre̠ guha se̠ ḍo̠nḍho̠rre̠ tahẽn manwa ko do̠ ḍo̠nḍho̠r re̠aḱ kãtre̠ ae̠ma le̠kan dag se̠ cinhạ ko lase̠r datro̠m te̠ko ãkaue̠t́ tahẽkana. No̠a kangea ko̠lo̠m re̠aḱ go̠ṛo̠mbaba do̠. Tayo̠m daramte̠ o̠ko̠e̠ ko do̠ dag se̠ cinhạ be̠nao̠ lạgit́te̠ dare̠ re̠aḱ rasa ar o̠ka do̠ jan-janwarkoaḱ mãyãm re̠ kạṭuṕ caḍo kate̠ kãtre̠ko ãkaue̠t́ tahẽkana. Un o̠kte̠ do̠ kạṭuṕge ko̠lo̠m re̠aḱe̠ kạmi akada. Tho̠ṛadin tayo̠m do̠ manwa kodo̠ ke̠ṭe̠ć hasa re̠aḱ ḍhe̠lak se̠ kaḍe̠ć ko be̠bo̠hare̠t́ tahẽkana. Ḍhe̠rdin lahare̠ge China diso̠mre̠n hoṛ ko do̠ ũṭ canḍbo̠l re̠aḱ uṕte̠ tuli be̠nao̠ kate̠ o̠nate̠ko o̠le̠t́ tahẽkana. Dare̠ ro̠s se̠ janwarkoaḱ mãyãm do̠ kạli me̠nte̠ko be̠bohare̠t́ tahẽkana ḍo̠nḍho̠r re̠aḱ kãtre̠ o̠lo̠ḱre̠.

Khạṭige ko̠lo̠m me̠nte̠ o̠kaṭaḱ me̠no̠go̠ḱ kan, o̠na re̠aḱ janam do̠ mit́le̠ka Miso̠r diso̠m se̠ Egypt ko me̠taḱ kana. O̠na diso̠mre̠n ho̠ṛ ko do̠ tãmba re̠aḱ tarte̠ o̠lo̠ḱ lạgit́ mit́ le̠kan ko̠lo̠m ko be̠nao̠le̠t́a. Be̠nao̠ akat́ ko̠lo̠m re̠aḱ bo̠ho̠ḱ do̠ nanhã ar khacaṛge. Me̠nkhan te̠he̠ń khon 4000 se̠rma lahare̠ Greece diso̠mre̠ o̠ka ko̠lo̠m ńam akan, o̠na hõ tho̠ṛa do̠ nito̠ḱaḱ le̠kage. O̠nko do̠ ko̠lo̠m ko be̠nao̠e̠t́ tahẽkana jaṅ, mẽṛhet́ se̠ ivorete, ar mo̠mte̠ makhao̠ akat́ thạri le̠kanaḱ re̠ko o̠le̠t́ tahẽkana. Inạ tayo̠mge no̠l khagṛa (Chuchi) re̠aḱ o̠kaṭaḱ do̠ phạpa ge o̠na re̠aḱ ḍo̠gte̠t́ he̠se̠ ńõḱ kate̠ ko̠lo̠m be̠nao̠ḱ kan tahẽkana. Kago̠j be̠nao̠ e̠ho̠ṕe̠nre̠ ko̠lo̠m hõ mo̠j ko be̠nao̠ idike̠t́a. Ge̠ḍe̠, kạ̃hu, sãkaḱ il re̠aḱ go̠nḍa se̠ć he̠se̠ ńõḱ kate̠ ko̠lo̠m le̠ka ạḍi din ko be̠bo̠harle̠t́a. Ko̠lo̠m se̠ Englishte̠ Pen katha re̠aḱ janam do̠ latin pạrsi Pe̠nna katha khonge. Bhoṅte̠t́ do̠ cẽṛẽaḱ il o̠ka do̠ baṅglate̠ palo̠kbon me̠taḱ kan.

Still re̠aḱ ko̠lo̠m be̠nao̠ do̠ e̠ho̠ṕe̠na 1780 se̠rmare̠ Bilạt diso̠mre̠. O̠na tayo̠m do̠ nib lagao̠ akat́ ko̠lo̠m hõ manwa ho̠po̠n ko kusiat́a. Iń hõ gidrạ pạṛiạre̠ń ńe̠l ńamle̠t́a. Jharna ko̠lo̠m do̠ be̠nao̠le̠na 1880 se̠rmare̠ Americare. Nonkan ko̠lo̠mre̠do̠ o̠kte̠ o̠kte̠ hõ kạli bho̠rao̠ baṅ jạruṛ kan tahẽkana. Jharna ko̠lo̠m re̠do̠ mit́do̠m re̠ge ae̠ma kạliko e̠mat́ re̠ ḍhe̠r din paro̠mo̠ḱ kana, cabale̠n re̠ko giḍikaḱ kana. Nito̠ḱ do̠bon ńam akat́a boll pen se̠ boll ko̠lo̠m. Lahate̠aḱ khon no̠a do̠ ḍhe̠rge ko kusiada e̠nte̠ kicrić hõ baṅ bạṛijo̠ḱa. Go̠ṭa dhạrtire̠n manwa ko do̠ nito̠ḱ ball pen se̠ ko̠lo̠m re̠aḱ latar re̠ me̠naḱbona.