Barcelonae aṛaḱeda Messi

Argeṭ̣ina reaḱ kho̠bo̠r sakam TYC ho̠lano̠ḱ ko lạikeda, Barcelona aṛaḱ lạgit́e hudis akada Leonel Messi. Nãwã hẽḱaḱ(Cukti) re calaḱ bae meneda Argenṭina phuṭbol do̠l ren Ạḱyurić (odhinnayok).

No̠a kho̠bo̠r do̠ ḍher gapalmarao̠ e̠ho̠ṕ akana champions league re jo̠kho̠n Bayern Munich ṭhen 8-2 golteko hirạen tayom. Nãwã Coach(gate cecet́ić ) Ronald Koeman hõ Messiaḱ mon bae bo̠do̠l daṛeaḱ taea.

Messi Barcelona aṛaḱ Sanayede kana,Noa ańjomte England ren sedae khilạḍiạ Gerry Lineker mit́ṭe̠n tweet rey menleda,Messi dol aṛaḱe menjoṅet́ kan  khan sen ocoaege le̠k kana.

Messiaḱ noa hudis re manot ar sarhao̠e emoḱ kana Barcelona ar Spainren mare captan Carles Puyol.

Noa khobor ańjom kate Barcelona Fc ren mukhiyạ Josep Maria Bartomeubirud re Hul (Andolon) reko pheḍena ona dol kusiaḱ kanko. Onkoaḱ kho̠jo̠ḱ do̠ jemo̠n dạyike aṛag.

20 serma Barcelona do̠l khonaḱ gate kate̠,33 se̠rma umer re no̠a hudiste unạḱ din reaḱ helmel/jopoṛao̠ to̠pago̠ḱ kantaya.

BBC ko meneda no̠a ucạṛo̠ḱ kạmi (transfer proses) re tho̠ṛa eṭke̠ṭõṛẽ reko paṛao̠ daṛeḱa Barcelona Fc. Karon do; Oltolre nonka menaḱa, Calao̠en 10 June  lahare do̠l aṛaḱe menlekhan free te ucaṛo̠ḱe (transfer) hatao̠ daṛekea.Ar nit ona o̠kte do paromena, no̠nka hõko men ocoeda barca.Menkhan Leonel Messi ar uniren ạn sabdaṕić do̠ kin men ocoe̠da ko̠ro̠na ajar iạte phuṭbol khilạḍ ko bo̠nd tahẽkante ona hẽḱaḱ (cukti) reaḱ mucạt́ o̠kte do 31 August dhạbíć baḍhao̠ ho̠yo̠ḱa.

Linekare meneda,Messi do̠ Barcelona itihãs ren mońj utạr khilạ̣ḍiạ kanae.Duk reaḱ katha kanrehõ, Messi go̠ṛo̠ae reaḱ jạruṛ menaḱa mente iń do̠ń hudiseda.




Jion bańcaoḱ Daḱ Ar Manwakoaḱ Hok

 Sạri sạrige daḱ do aboaḱ jion soṅge ạḍi ãṭge jopoṛao gea. Daḱ begor o̠ko̠e jiwian ko hõ bako bańcao daṛelea. Onatege ko menakada, ‘Daḱ reaḱ eṭaḱ se ulṭạu  ńutum do Jion kana’. Hoṛ ho̠po̠naḱ sereń rehõ daḱ reaḱ gun ko sarhaote aema lekan kạhini, aema lekan o̠no̠ṛhẽ, aema lekan sereńko  menaḱa. Joto lekan dho̠ro̠m puthirege daḱ reaḱ biso̠e do̠ o̠l akana. Daḱ tege bon saphaḱa, daḱ tege bon umoḱa, daḱ tege aboaḱ tetaṅ bo meṭawa. Aboaḱ janam re hõ daḱ, aboaḱ bapla rehõ daḱ, aboaḱ gujuḱre hõ daḱ, aboaḱ jion reaḱ dinạm din   khemaore daḱ do̠ ạḍi jạruṛaḱ kana.

Sạri katha do̠ noa kana je, daḱ be̠go̠r aboaḱ jiwi do̠ baṅ bańcaoḱ tabona. Disomren Diku se Islam dhoromre pạtiạuḱ akanko do̠ ḍo̠bo̠ḱ lahare daḱ teko ujuḱa. Khristan dho̠ro̠mre pạtiạu akan ko hõ Girja calaḱ lahare um sapha kate ko boloḱa girjạḱ. Hindu se Hindu dho̠ro̠mre pạtiạu akan ko hõ Pujạ lahareko um saphaḱa. O̠nka leka Buddho se Buddhisṭ dho̠ro̠mre pạtiạu akan ko hõ Pujạ lahare ko um se aruṕ sapha kate ko pujạya.

Jionre dho̠ro̠m panja lạgit́ daḱ do̠ ạḍi jạruṛaḱ kana mente ńamo̠ḱa o̠nkage aboaḱ dhạrti jion khemao lạgit́ aema lekan jạruroḱaḱ biso̠eko menaḱ tabona o̠kado̠ Ho̠k se Ạidạriko metaḱ kan. Pạhilre roṛ rạput́ do̠ jạruṛ menaḱa je, ‘Ho̠k/Ạidạri’ do̠ cet́ kana mente? Aso̠lre Ho̠k me̠nte̠ do̠ no̠age bon bujhạua, “Aboaḱ jio̠n khemao̠ lạgit́ tinạḱgan jạruṛo̠ḱ aḱ ko menaḱ ar o̠nako do̠ ạn lekate se aboaḱ hudis cetanre tear se sajao̠ akana.”  Sạrige ho̠k do̠ ạn kho̠n do̠ baṅ tear akana, menkhan aboaḱ jio̠n ṭanḍire nana hunạr manwako bhitritege.

Ạn ren Bhage mit́ṭen guruko metaekan, Semon do̠ ạḍi napaeteye roṛ akada-“Iń lạgit́ eṭaḱko cet́ ceka jạruṛakoa noa kan gea ińaḱ Hok do̠.” Sạrige aboaḱ somaj re abo cet́ leka aboaḱ dạyik kạmibon kạmiyeda o̠na cetanrege ho̠k do̠ ṭehaḍoḱ kana. Jemon bo men daṛekea,

1) Gidrạ baḍae/Cet́/Paṛhao ocoko do̠ gharońj ren lạṭu koaḱ dạyik kana; 2) Dho̠ro̠m guruko do̠ Jaher pujạ se girjạ oṛaḱre dho̠ro̠m po̠rcarte hoṛko bạrićaḱ khon ko ruạṛ koa ar o̠na do̠ onkoaḱ dạyik kana. 3) Mahasoe kodo̠ gidrạko napaeteko  cet́ akoa. 4) Somaj ạyurko do̠ napaete somaj ko ạyura. 5) Disạm ạyurko do̠ akoren disom hoṛ ko lạgit́ joto kạmi purạu hoyoḱtakoa; 6) Oṛaḱren mukhiạko do̠ oṛaḱren joto hoṛ lạgit́ hudisoḱ lagaoakoa; nonkaleka mit́ hoṛ ar mit́ hoṛ bisoete dạyik menaḱ taya ar ona do̠ aboaḱ somporko cetanre teṅgo akana.

Aema o̠kte aboaḱ dạyik kạmiko hõ judi babon kạmi purạu  lekhan  abo hõ aboaḱ ho̠k khon do̠ bo eṛanoḱa se babon hameṭ daṛeaḱa. Cedaḱ je, Ho̠k ar Dạyik do̠ poesa reaḱ deya leka hanasa ar noasa kana. Ar noa Ho̠k do̠ aboaḱ kạmi talate ge so̠do̠ro̠ḱa. Aboak no̠a Ho̠k do̠ pea biso̠e cetanre teṅgo akana-

No̠a nạmuna do̠ no̠nka lekate bon bujhạu daṛekea, Gharo̠ńj kho̠n eho̠ṕ kate so̠maj, So̠maj kho̠n eho̠ṕ kate diso̠m, Diso̠m kho̠n eho̠ṕ kate Dhạrti ren manwako soṅge aboaḱ somporko. Gharo̠ńjren member se lekhawan ho̠ṛ baṅkhan jemo̠n gharo̠ńj reaḱ  jahan biso̠ere ho̠k do̠ baṅ tahen tabona. O̠nka lekage diso̠m reaḱ jahan

 dạbi se ho̠k ńam lạgit́ do̠ diso̠mren lekha akan se janamakan ho̠ṛ hoyoḱ jạruṛa ar diso̠m calao dharare o̠l caṛhao̠ akan manwakoaḱ ho̠k lekage aćaḱ ho̠k do̠e bhoga.

Ar dhạrti re ho̠k ńam lạgit́ do̠ dhạrti reaḱ  o̠neko menet́ kan English te ‘Declaration on Human Rights’ ar baṅgla te ‘Manobadhikar’ Ghosona potro o̠ka do̠ 1948 sal reaḱ 10 December cando kho̠n heć hijuḱ kan. O̠nate aboaḱ Ho̠k se Ạidạri do̠ un o̠kterege teṅgo keṭejo̠ḱa tin o̠kte abo o̠na so̠ṅge jo̠po̠ṛao̠ se somporko tahen tabona ar aboaḱ aso̠l se ho̠kaḱ dạbi bon kho̠j daṛeaḱa ar o̠na dạbi do̠ aṅgoćo̠ḱa se manaḱa; ar o̠na tayom ge aboaḱ Ho̠k Ạidạri do̠ purạuḱa.

Manwa Ho̠k/ Manobadhikar/ Human Rights reaḱ kathako disạ ocobon lạ̣git́ tho̠ṛa katha:

Sạrige abo bon ńel lekhan Manwa+Ho̠k/O̠dhikar = Manwa Ho̠k Ạidạri. Mit́ ṭen ho̠ṛaḱ jio̠n khemao̠ se bańcao̠ tahen lạgit́ jo̠to̠ lekan ho̠k kan gea Manwa Ho̠k se Manobadhikar do̠. No̠a ko mo̠dre aso̠l biso̠e ko do̠ no̠ako kana-

 Jo̠m–ńu reaḱ Hok;

  • Bańcao̠ḱ reaḱ Ho̠k;
  • Ạn lekate bańcao̠ḱ reaḱ Ho̠k;
  • Aboaḱ mot jạhir reaḱ Ho̠k;
  • Aboaḱ Jarwaḱ reaḱ Ho̠k;
  • Dho̠ro̠m-ko̠ro̠m reaḱ Ho̠k;
  • Sompottire mạlik hoyoḱ reaḱ Ho̠k;
  • Aboaḱ ạri-cạli manao̠ se ganao̠ reaḱ Ho̠k;
  • Cecet́ reaḱ Ho̠k;
  • Jirạu ar rạskạ reaḱ Ho̠k.

No̠ṅka leka 25 goṭen Manwa Ho̠k Ạidạri ko se Manobadhikar do̠ o̠l caṛhao̠ akana. O̠ka do̠ dhạrtiren jo̠to̠ manwako lạgit́ kan.




Kaharol re siknạt goṛoko ńamkeda Ạdibạsi Paṛhaoḱ Gidrạko

Kaharol Upojilạ ren paṛhaoḱ kan gidrạ ko sikna̠t goṛoko ńamkeda. Teheń 25 Agusṭ moṅgolbar din ạyuṕ bela 4 baja Dinạjpur reaḱ Kaharol Upojilạ re Manotan Maraṅ Montri aḱ thạilạḱ khon soman otren primary khon degree siknạt gidrạ ko lạgit́ goṛo ar oloḱ paṛhaoḱ emanteaḱ jạruṛaḱ ko emena. High school ren paṛhaḱ kan gidrạ doko ńam keda 1200 kạuḍi, Higher Secondary Certificate ren doko ńam keda 4800 kạuḍi ar degree/honors ren do 9,000 kạuḍi katet́. Niạ maraṅ akhṛare selet́e tahẽ kana Baṅgladisom Member of Parlament ren Rạsiạ Manotan Monoronjon Shil Gopal, Md. Monirul Hasan, upojilạ nirbahi officer (UNO), Upojilạ Amligue Chairman A K M Farooque, OC Monoj Kumar Roy, Upojilạ Adivasi Somaj Unnnoyon Somiti ren Chairman Naran Marḍi selet́ ar hõ onḍen aḍepaseren manotan hoṛko selet́ ko tahẽkana. Niạ akhṛa re 209 adibạsi oloḱ paṛhaoḱ cecet́ kan gidrạ ko siknạt goṛo ko emat́ koa.




Gel nombor bol dadalić hisạbte pheḍ kate Itihãse tear keda Marsant De Lange

Gel nombor bol dadalić hisạbte pheḍ kate Itihãse tear keda Marsant De Lange
60 run re 8 goṭen wikeṭ ńurhạ kate dol do bhabna reko paṛawakan tahena.Khilạḍ reaḱ ona okte khon wikeṭ re senkate muruk dalate gate kate Itihãse tear keda Marsant De Lange .Uniaḱ pạhil kạmi do hoyoḱ kana bol capat́.Menkhan khilạḍ reaḱ 10 nombor batting re pheḍkate 62 goṭen bold al kate mit́sae100 run kate Itihãse tear keda county cricket dol Glamorgan re. Glamorgan ren kheloḍiạ akoaḱ disom(south Africa ) seć khon 2 test,4 one-day  ar 6 goṭenT20 gate akana. County cricket re Northamptonshire sãote khilạḍ okte noa nãwã Itihãs doe tear keda.khilạḍ reaḱ dosar innings re 73 run re taenom tahẽkate batting reko pheḍlena Glamorgan.Menkhan 60 run re 8 goṭen wikeṭ calaoen okte khon 9 wikeṭ juṭire 118 bol re 168 run kin juṭućkeda score board re.Mucạt́ bol dadalić hisạbte 78 bol re 168 e run keda De Lange.



Niropon Hoṛmo ạn manao kate Iskul jhić reaḱ goṭawaḱ

Hoṛmo hạṭiń lạgit́ ạn manao kate Siknạt Orạḱko(Sikkha Protisthan) Jhić reaḱ ạri do gotạ hoe akana.Lukhibar Bhitrite noa goṭawaḱ do bḍaeoḱa menteko lại keda pạhil ar Gonoshikkha Montonaloe.

Niạ Serma do disom reaḱ Pạhil dhap metaḱme (5) moṛẽ Kilạs(PEC) Iskul bidạu do baṅ hoyoḱa. Tobe Apan ạpin Iskul kore noa (5) morẽ kilạs (PEC)biḍạu do hoyoḱa.  Moṅgol hiloḱ pạhil ar gonoshikkha montonaloe kollet́ noa babot hudisaḱ Maraṅ montri doe hẽḱ akawada.




Teheń do Maejiu Koclon Rukhiạ Din

Teheń do Maejiu Koclon Rukhia din, 1995 serma reaḱ 24 August Mãhnạ Baṅgladisom reaḱ Dinạjpur re bar pe Police hotete Rape/dhorson ar ạḍi saset selet́ ko goc’ ledea gidrạ umer ren Eyasmin. Noa iạte goṭa Dinạjpur jilạ ren joto sãota(somaj) ren hoṛko hul leda. Ona Hul khạtir Police do joto sãota(samaj) ren hoṛko cetan re bạnduk seṅgel sarte auṛi pạthạuṛiko ṭuṭilet́ koa. Goc’ oco lenako Shamu, Shiraj, Kader selet́ arhõ 7 hoṛ, arhõ ko dal ocolena 3 sae leka hoṛ . Un khonge Dinạjpur jilạ selet́ Baṅgladisom reaḱ joto jilạre teheńaḱ din do Maejiu Koclon Rukhiạ din hisạb teko manao ạgu eda. Calaoen 25 serma khon nit hạbićte goc’ akankoaḱ gharońjren kodo sarkaraḱ jahan goṛo gopoṛo  bako ńam akada.

Onate teheń joto santal hoṛ ko bon udgạu ocoḱ kana je, darakan dinkore aboren santal maejiuko Koclon khon Rukhiạ ko lạgit́ sanam kobon udgạu cehao koma ar sontor akan bon tahen ma.




Pukhri Daḱre Unum goćenae Dinạjpur ren Ukil Murmu

Dinạjpur Nowabganj upojilạ re Ukil Murmu (31) ńutuman mit́ hoṛ pukhri daḱreye goćena. Unido ona upojila reaḱ Kusdoho Union reaḱ Esaghoṛia (Mission Para) atoren  Cere Murmuren hopone tahẽkana.

Police ko baḍae ocoḱ kana je,  Ukil do 22 August 2020 tạrik ona upojila reaḱ Gilạjhuṛi (Banoa para) ato nạihạrte neota jome senlena.  Onḍege  enhiloḱ ạyuṕbela amdaj 5 baja seć Sorkar Hembrom takoaḱ pukhrire ḍạbrạḱe pheḍlena. Menkhan pukhri khạndriń ar Paeraḱ bae baḍae khạtirte uni doe unumena. Inạ tayom jal pheḍ kate ko oar rakaṕ kedea. Niạ reaḱ U.D. mamla hoeakana thanare.




Ceṭer Seṅgelteye Boṅga talayena Gainaha Lukhiram Hasdaḱ

Phuṭbol kheloḍ ńeńel calaokate ceṭer ńurteye rapaḱ goćena sanam koren oporomić gainaha Lukhiram Hasdaḱ (35), Uni chaḍa hõ sãoreko tahẽkan Bappa Pạuria (25), Bikash Soren (25), ar Johor Murmu (22), bajao̠ akana

Niạ ghoṭona do hoeakana 23 August 2020, tikin amdaj 1 baja okte, Puruliạ jilạ Manbajar-1 thana reaḱ Bishri ato poncayet reaṅ Cirubbhitạ ato reaḱ phuṭbol ṭạnḍire.  Phuṭbol kheloḍ calaoḱ kan tahẽkanre thoṛa thoṛae daḱet́ kan tahẽna. Ṭhik inạ okte ackage huḍurate ceṭer ńurena Lukhiram Hasdaḱre ar são sãote inạ ghạṛi rege Lukhiram Hasdaḱ doe goćena ar ać sãoten ko onko pe hoṛ do são sãote Manbajar haspatal reko bhurti akat́koa.

Gainaha Lukhiram Hasdaḱ do Santali ḍaknam gainaha Sorosoti Hasdaḱ ren jãwãye tahẽkana. Lukhiram Hasdaḱ ar aćren oṛaḱ hoṛ Sorosoti Hasdaḱ aḱ do `Rahala Arkestra’ ńutuman mit́ sereń durạṅ dol menaḱ takina. Ona  Rahala Arkestra sereń durạṅ dol do goṭa serma Pạchim baṅgla, Urissa, Jharkhanḍ Bihar ar hõ aema ṭoṭha kore sereń akhṛako uchạneda.  Niạ Arkestra Sereń durạṅ dol hotete aema kuṛi-koṛawaḱ ae-rojgar reaḱ maraṅ kạmi ạt hoe kana. Ạkinaḱ niạ sereń duraṅ dol khạtir ạdibạsi ko talare aema namḍakkin kin hameṭ akada.

Namḍak gainaha Lukhiram Hasdawaḱ niạ ackage dhạrti puri khon calaḱ tedo Manbajar ṭoṭhare rạskạjoṅ kusiaḱkan boeha Miserako talare homor halaṅ hoyoḱ kana. Uniaḱ niạ acka gujuḱre sanam koge ạḍiko bhabna seledoḱ kana.

– Tumạl Sarsagun khobor sakam khon

 




Ko̠ro̠na Ajarte Jạbun akana Disom Guru Shibu Soren

Ko̠ro̠na do okoe ho bae baxgi akat́koa, gidrạ sẽṛa, haṛam buḍhi, koṛa kuṛi sanamge niạ ajarteko jạbunoḱ kana. Niạ dhao do Disom Guru Sibu Soren ko̠ro̠na ajarteye jạbunena mente khobor ńamena. Calaoen 22 Agust 2020 sạnicar hiloḱ Jhaṛkhanḍ ren mare maraṅ Monrti, Rajsabharen Rạsiạ Shibu Sorenaḱ Covid-19 report re noa ajarte jạbun reaḱ khobor baḍae akana. Ać ren oṛaḱ hoṛ Rupi Soren ho noa ajarteye jạbun akana. Niạ laha Shibu Sorenaḱ oṛaḱ reko kạmi kan 17 goṭen hoṛkoaḱ hoṛmo rehõ niạ ko̠ro̠na ajar ńam akana. Niạ halotre Guru goṅkeaḱ oṛaḱre arhõ 7 hoṛ niạ ajarte jạbunoḱ reaḱ khobor ńamakana.

Teheń 24 August aćren hopotet́ metaḱme nit menae Maraṅ Montri Hemonto Soren ar uniren oṛaḱ hoṛ ar uniaḱ oṛaḱ re kạmikan sereć ko covid-19 reaṅko biḍạu ocoḱa. Soren gharońj re ko̠ro̠na ajar reaḱ so̠mbat ńam tayom ge goṭa Jhaṛkhanḍ ṭoṭhare bạṛti sonto̠r ko hatao akada. Niạ khạtir disomre Guru goṅkeren celako talare mirluṅ ar bahbna mon ńelogoḱkan takoa. Sanamko Shibu Soren ar uni gharońjren koaḱ usạra pharnaḱ ko koejoṅeda Sisirjạić ṭhen.

  • Sarsạgun khobor sakam khon ol tumạl akana



UEFA Champions League Phaenal reko Jitạue̠na Bayern Munich

6 dhao leka UEFA champions League ko jitạuena Germany ren gạkhuṛ football dol Bayern Munich. Hola ńindạ hoyen Phaenal re ko khilạḍena Paris St Germain ar Bayern Munich. Noa Kheloḍre Banar dolge ạḍi kajak ar jomok te ko lạṛhạyena, Menkhan 1-0 goal te jitạuente 2019-20 khelo̠ḍ mãhã re Europe champion hisạbte ko lekha ocoyena  Bayern.

Kheloḍ reaḱ etohoṕ khon ge banar dol ạḍi ko kurumuṭuet́ tahẽkana goal lạgit́ menkhan goal keeper kinaḱ ạḍi muruk kurumuṭu iạte okoe dol hõ bako goal daṛeaḱ kan tahẽkana. Kheloḍ reaḱ barabari laha do̠ goal begorge tahẽkana.Menkhan Jirạu tayom reaḱ 59 Miniṭ re Comen aḱ bohoḱte bol tạpiń do PSG ren goalkeeper Navas bae sambṛao daṛeat́te ona goal tege phaenal reko jitạu ena Bayern .

Pạhil khon mucạt́ hạbić Neymar, Mbappe,Di Maria, Noko  pene hoṛaḱ kajak kurumuṭuye samṛao keda Bayern ren goalkeeper Manuel Neuer. Champions league jitạuente Treble(league,cup ar UCL champions) ko jitạuena Bayern Munich.