Cõ̠ṛẽ̠, Pạuriạ ar Bedea Pạrisrenko Ado̠ḱkan reaḱ Katha

Cõ̠ṛẽ̠, Pạuriạ ar Bedeako do̠ ạd kho̠ngeko ko̠mgea.
Cetatko karo̠nte co̠ṅ Cõ̠ṛẽ̠ pạrisren oka-oka gharo̠ńj do̠ eṭaḱ pạristeko oyo danaṅakana. Ado̠ ako-ako do̠ aso̠l mạilạ do̠ko baḍaetakogea, e̠nte pạrisko pheraoakat́re hõ̠ Boṅga do̠ bako bo̠do̠lakantakoa. Onkage, aema Besra gharo̠ńj renko hõ̠ netar do̠ Ṭuḍu pạrisreko ucạṛakana… Ado̠ ako-ako do̠ko baḍaegea… Onatege, Besra gharo̠ńj são gharghạrạia katha hećako khan o̠ko̠e o̠ko̠e Ṭuḍuko do̠ (joto Ṭuḍu do̠ baṅ) bako aṅgo̠ca.
Bedea do ḍherkaege Ho̠ṛ Ho̠po̠nko kho̠n begaro̠ḱte Bedea ńutuman judạ jạt menteko bahna ocoakana… Hane Rãci sor Ramgaṛh se̠ćte kusiạm ńamkoa. O̠ko̠eko do̠ eṭaḱ pạristeko oyo danaṅ baṛaakana, ar sare̠ć bare̠ćko do̠ netar Soali / Sewali / Shevalin eman pạrisko o̠lo̠go̠ḱa, noa do̠ Bedea pạris reaḱge ar mit́ ńutumkana. Noko gelbar pạrisrenko chaḍa hõ̠ netar Ho̠ṛ Ho̠po̠nko talare ar hõ̠ mit́bar pạrisrenko ńamo̠ḱkana, jeleka –
Copeyar / Chopeyar:- Noa “Copeyar” do̠ laha bidạl do̠ khũṭ ńutum tahẽ̠kana, Cõ̠ṛẽ̠ ar Murmukoaḱ. Ado̠ netar do̠ o̠ko̠e-o̠ko̠e gharo̠ńjren pạris lekate hõ̠ko beoharet́kana.
Bado̠li: Noa do̠ jạṛ lekate Mạrṇḍikoaḱ gaṛ ńutum tahẽ̠kana. Ado̠ oka lekate co̠ṅ mit́bar gharo̠ńj do̠ noage pạris hoeakantakoa.
Ḍoṇḍka / Dondka / Dandka:- Noa do̠ Ṭuḍu pạris reaḱ mit́ khũṭ ńutum tahẽ̠kana. Ado̠ netar do̠ pạris lekate noako beoharet́kan ho̠ṛ ho̠po̠nko ńamo̠ḱgea.
Rapaz / Rapaj:- sedae bidạl noa do̠ Kisku mạilạrenkoaḱ khetab se Title tahẽ̠kana, Surname do̠ baṅ. Ado̠ netar o̠ko̠e-o̠ko̠e gharo̠ńjrenko do̠ noa Title’ge akoaḱ Surname lekako beoharet́kana.
Coomar / Kumar:-  Noa hõ̠ hane sedae bidạl do̠ Hembrom ho̠ṛkoaḱ Khetab se Title tahẽ̠kantakoa. Ado̠ netar do̠ o̠ko̠e-o̠ko̠e gharo̠ńj renko do̠ noa Title’ge Surname lekako beoharet́kana.
Thạkur:- Murmu ho̠ṛko do̠ Murum Eṅga akoren Ṭotem kho̠n o̠mo̠nakan reaḱ kisạ menaḱtakote sedae do̠ Ṭhạkur Khetab tahẽ̠kantakoa. Ado netar do̠ o̠ko̠e o̠ko̠e gharo̠ńj renko do̠ ona Khetab se Title ge Surname lekako beoharet́kana.
Majhi / Manjhi:- o̠ko̠e o̠ko̠e Mạńjhi gharo̠ńj renko do̠ netar hudạge Surname re pheraoakantaoa. Ar bin baḍae Sạrkari Deko kạrạmcariko hõ̠ noa lạgit́ko jimmedara… Bin bachaote okakore co̠ṅ Santal khange Manjhi mente sạrkari nạthireko o̠l caṛhaoakat́bona. Ado̠ un kho̠n Ho̠ṛ Ho̠po̠nko talare Manjhi hõ̠ mit́ṭen Surname hoe bo̠tećakana.
Saotal / Saontal / Santal / Sonthal:-  Noa hõ̠ bin baḍae Sạrkari Deko kạrạmcarikoaḱ e̠ne̠mkana. Laha bidạl ạḍi jemo̠n temo̠nko nạthilet́bona. Ado pạris ṭạris cet́ hõ̠ baṅ kulikate sidhạite ńutum tayo̠m Santalko o̠lket́bona, asokaete Dooars ar Sylhet reaḱ Ca bagankore, ar Tripura, Coṭṭogram, Phoridpur eman sećte.



Teheń do Kaji Nojrul Islamaḱ Gujuḱ Mãhã

Teheń Lukkhibar Baṅga  bhado̠r cando 12 mãhã (27 August) Baṅgla ren literature, abo jạtiạri ren O̠noṛiạ (Kobi) Bidrohi Kobi Kaji Nozrul Islam aḱ 44 serma gujuḱ Mãhã. 1975 serma reaḱ 15 August maraṅ goć gopoć 1 serma tayom ge 1976 sal dukanaḱ cando rege Shekh Mojib Medical University Haspatal (Pạhil PG Hospital) kho̠n dhạrti jiṅgi do̠ye bạgiat́ tahẽna.

“Disạiedạń teheń uniaḱ mucạt́ ạyuṕ bela –

Ińdoń tiṅgo akan (Rohinu) niạsaḱre,

Am do̠ hanasaḱre ạtuḱ ḍheo.

Ona bidạ o̠ktere Kiriạ lenam gate ińren,

Do̠ho̠e ńam amaḱ monere,

Ruạṛ hijuḱte enejoḱalaṅ arhõ, Ona mare eneć.

Teheń bam heć len khan hõ,

Ińaḱ mẽt́ daḱ joro jorote calaḱ

Am do̠ iń bạń sendra ńam me.”

Teheńaḱ no̠a din re “The Santals Times” seć khon tahen kana; khạndri ontor khon aema aema manot!

Jạtiạri Kobi Kaji Nozrul Islam 1306 serma 11 Josṭo cando̠ Pạchim baṅgla Bordoman Jilạ reaḱ Curuliạ ato reye janam lena. Abo joto kogebon baḍaea uniaḱ hoho ńutum do̠ tahẽ kana ‘Dukhu Miya’. Ać Baba Kaji Fokir Ahmed ar gogo Jaheda Khatun. Baṅgla oloḱ ren phurgạl Onoṛiạ(Kobi) hisạbte ạḍi oprom menaḱ rehõ, Mit́ sećte do̠ Onoṛiạ(Kobi), gayan, golpo, natxok, reporter.. Uni do aema utạrgan sereńko benao̠ katet́ baṅgla reaḱ dhạrti jiṅgire ạḍi manot thạ̃i reye seṭer akada. Dulạ̣ṛ̣, Bidroho/Raṅgao, sammobad// ar udgạuren Onoṛiạ(Kobi) Kaji Nozrul Islam aḱ Saõhet́, sereń soṅge koclon khon jạtiạriko rukhiạ lạgit́e udgạu akat́ koa. Baṅgladisom reaḱ maraṅ hul rehõ uniaḱ saõhet́ ar sereńko teye udgạu let́ koa. Onoṛiạ(Kobi) Kaji Nozrulaḱ saõhet́, sereń ar literature kạmi kote Baṅgla reaḱ literature do̠ nãwã rupe sirjạu leda. Uni do̠e tahẽ kana Samgeḱ cehaona ren olokić. Uniaḱ oloḱ sećte jạtiạri jion re Samfeḱ cehao̠na pasnao̠ lạgit́ ạḍi aema do̠e kurumuṭu leda. Uniaḱ saõhet́ ar sereń te baṅgla ren jo̠to̠ manwa koge jae jug hạbić koclonko khon bańcao reaḱ hore uduḱ akada. Baṅgladisom Phurgạl tayom tege Jạtiạri ren Baba Boṅgobondhu Shekh Mojibur Rahman do̠ Bidroho/Phurgạl Kobi Kaji Nozrul Islam aḱ gharońj ren jotoko nãwã Phurgạl Baṅgladisom teye ạgulet́ koa. Disom reaḱ manot te Baṅgladisom re uniaḱ tahen reaḱe bondobos leda, Eken ona do̠ baṅ bickom Dhanmonḍi re mit́ ṭen oṛaḱ hõye emade tahẽna.

-Tumal akana; BSS