Sasaṕṛaoić aḱ katha

 

 Noa Dhạrtire nawa peṛae seṭerena Robibar 9 August,2020 sermare ạḍi sajao saṕṛao katege. Aema peṛako modre ‘The Santals Times’ reaḱ nawatet́̕ do cet́̕kana! The Santal Times reaḱ jostet́̕ do hoyoḱ̕ kana abo goṭa  dhạrtiren Santal hoponkoaḱ boge-juda, roṛ-ropoṛ, ruạ-haso, kạmi-kisạni, olok̕-paṛhaoḱ disom ar dhoromre aboaḱ dạyik-manao ganao ko em hạpạṭiń.

Ona sãote uduć-ḍubućjoḱ kan santal pạrsi rạkhi jogao hõ maraṅ motlob kana.Wikipedia (the free encyclopedia) re ńamoḱ kana goṭa India re 6,779,033 (Turuigel Eyae Lac Eyaegel Are Hajar Pegel Pe); Bangladesh re 300,061 (2001 census lekate) ar Nepalre 42,698 santal hopon menaḱ bona. Noako disom chaḍa ho hạrić̕ pạsir eṭaḱ disomko reho santal hoponko girobạsi akana. Santalkoaḱ Nunạḱ dilgạriạ reaḱ oloḱaḱko menaḱ reho nij nij disomren ạkilanko do sạriaḱtet́ bako baḍaya. Onko baḍae ocoko lahare abonge khạndritet́ ar mońjte baḍae jạruṛ kan tabona. The Santal Times’ do onako ol uchạn reaḱ kurumuṭu menaḱtaya.

Santal somaj susạṛiạ ko ho Santal hoponren ạgil hapṛamkoaḱ kathako niạ okteren juạn koṛa-kuṛiko ṭhen babon lại sodor daṛeaḱ kana. Sạrige babon baḍaya, onate duk ar lajao paṛao reaḱ do baṅ kana. Aema oktere ato gãotakore seṭerlen khan lạṭu-kạṭić ko baḍae sanawakat́ koa, okare Santal koaḱ dole baḍae dareaḱa! Khạṭige nitoḱ do bon lại sodor daṛeaḱa, Santal hopon koaḱ jotoaḱ do The Santals Times rebon ńam daṛeaḱa.

Chapa onḍok newspaper se Magazine do goṭa dhạrtiren santalko ṭhen baṅ seṭerkoḱa, menkhan online reaḱ do ạḍi usạra ar algate mimit́ boeha miserako ṭhen seṭer daṛeaḱa. Apan ạpin ṭhạe khonge paṛhaoḱ, olok ar epemoḱ do elecṭronic media inṭerneṭ ge joto manwakoge ạte em akat́ bona. Joto sarhao ge aboren Ṭhạkur jiwaḱ (Isor baba aḱ) hoyoḱ tae ma.

The Santal Times ren rạsiạko apeaḱ goṛo gopoṛo, dulạṛ ar ạkilanaḱ hudisko ale soṅgepe epem len khan aboaḱ Santal Times do hara buruḱa, sagen bahaḱa ar napae napae jo bon ńama. Jotoko lạgit́ge jo do bhạlạeaḱ hoyoḱa.




15 August Baṅgladisom reaṅ mit́ Bhaban Din

Teheń do 15 August, goṭa disomre maraṅ duk din. No̠a dinre abo Baṅgladisom reaḱ hoe-serma, dari-nạṛi hoe raḱ leda. Saon cando, 1975 serma reaḱ 15 August mit́dol ulbuliạ ar bạrić horteko taṛam let́ miliṭạry koṛako disom shạdinren asol hoṛ Jạtren baba mente ganao akade Baṅga bandhu Shek Mujibur Rahman ko ṭhu goć ledea. Teheń do 45 dinisạ mãha kana.

1975 Serma reaḱ 15 August gogoćko do Baṅga bandhu Shek Mujibur Rahaman saõte uniren oṛaḱ hoṛ Shek Fajilatunnesa, koṛa Shek Kamal, Shek Jamal, Shek Rasel, Shek kamal ren oṛaḱ hoṛ Sultana Kamal, Jamal ren bahu Roji Jamal, Baṅga bandhu ren boeha Shek Naser, SB officer Siddikur Rahman, Cornel Jamil, Military member Soiyad Mahbubul Haq; ona okterege arho gogoć ko do Baṅga bandhuren bhạgnạtet́ Shek Fajlul Haq Moni oṛaḱ ko seṭerente Shek Fajlul Haq Moni, Fajlul Haqren bạhu Arjumoni, Baṅga bandhuren Teńatet́ Abdur Rob Serniyat oṛaḱ ho ko eset́ket́ te ko goć ket́ koa. Onḍe ko goć ket́ koa Abdur Rob Serniyat, uniren kuṛi Baby, koṛa Arif serniyat, goṛom koṛa Sukanto Babu, Abdur Rob Serniyat ren lạṭu boeharen koṛa Sajib Serniyat ar mit́ peṛae tahekana Bentu Khan. Bangladisomren kukmuguru ar benaoić kanae Shek Mujib do. 1971 march 7,  Banga banduaḱ hoho tege dilgạriạ Santal hopon koho jiwi alaekate disom rukhiạ ar sạdhin lạgit́ko lạṛhại lena. 1972 serma reaḱ 4 November constitution bahallen hiloḱ onatege sodorleda Baṅladisom reaḱ asol khunṭi do hoyoḱ kana jạtiạri (nationalism), sãota (socialism),  Gãotaren sanamko hotete ạyur se Gonotontro (democracy) ar secularism. Noa dhạrtire tinạḱ din Bangladisom tahena, unạḱ din ńutum tae do sermaren joloḱ ipil leka jolok taya.




Bo̠ṅgo̠bandhu Shekh Mojibur Rahman aḱ 45 Serma Gur Mãha

Bãṅgali jạt ren Disạm Baba aḱ oloḱ duṛup katet́ in disạ ket́ tińạ khaṭo Itihas. Ińaḱ disạ re 1996 sal pạhil dhom Dhaka teń senlena tạrik ar cando do ạḍi bes bạń disạyeda. Inaḱ noa calaḱ hor redoẽ tahẽkana Manotan Advocate Norendronath Tudu ar Cundạ Maranḍi. Rajshahi rele deć ena ńindạ amdaj 10 baja seć. Ạḍi aema hudis ar gando̠ṅ tegi night coach cetan reńtahekana. Boguṛa re menaḱ ‘Food Village’ re bus do teṅguyena. Joto hoṛko pheḍena. Iń do un hạbić ạḍi hudis re. Advocate Norendronath Ṭuḍu doẽ hoho keda Mamu phedoḱ hoyoḱa. Ińaḱ kukli do cedaḱ? Adoe lại ạdińa, nonḍe do mit́ ghạṛi teṅgona, aṕ-hutum moḱako hoṛ, thoṛa ca̠ na̠sta se daka utukohom jom daṛiaḱa.

Onka leka joto kạmiko sạt baṛa katet́ hoṛ aṛe re menaḱ ca̠ dokan regi teṅgu katet́ ca dokin ńũ keda. Ar iń doń hudisoḱ kana ńidạ hõ ca ko ńua? Daka ko joma? Ńindạ ho busko calaḱa. Tisho baḍae ma baṅ tahẽkantińa. Nitoḱ do somoe hoẽyena ar ho bus re dejoḱ hoyoḱa. Bus do calaḱ tegi menaḱa, menkhan ińaḱ jạpit́ do baṅ hoyoḱ kana hẽ́oa begor te. Dhaka reaḱ Kolabagan le teạḱ keda. Menkhan bus khon bale phedoḱ kana ńindạ gi karonte, baṅma pheḍ katet́ amaḱ ṭhại tem calaḱ khan ńũt gite horre eset́ katet́ ḍaku do amaḱ ṭaka poesa selet́ joto daman jinis doko hatao cabae tama. Onate gaḍire duṛuṕ katet́ ge mońj aṅga marshal katet́ nirik akat́ ṭhại tele senena.

Ạḍi aṭ iń disạ yeda dosar din do tahẽ kana 32 No. Dhanmunḍi hiri reaḱ din.  Iń ren ạ́yurić hisạb te doe tahẽkana Adivạsi cetaṅ re onoliạ columnist, Rescuers Manotan Mithusilak Murmu. Ạḍi mon selet́ 32 No. Dhanmonḍi doń ńel purạo keda. Ińaḱ monre bạṛti hudis ar bhabna doń buj keda, cetan seć deć rakaboḱ siṛhi ṭhen ge Baṅgali jatiren Baba Bongobandhu Shekh Mojibur Rahman doko ṭhu goć ledia 15 August 1975 serma. Ona din regi soṅge te arhoko tahekana ać ren oṛaḱ hoṛ Shekh Fojilatun necha Mojib, Koṛa Shekh Kamal, Shekh Jamal, hudiń gidrạ Shekh Rashel selet́ arho aema hoṛko.

 Onate teheń do Itihas ṛeaḱ sakam re ạḍi bhabna din kana. Ona te iń seć khon baṅgali jatiren baba selet́ uniaḱ gharońj ren jotoko ńutumte bhabna selet́ iń disạ et́ koa. 1952 sal reaḱ Pạrsi laṛhại khon ehoṕ kate 54 reaḱ Jukto front Nirbacon, 58 reaḱ Shamoriḱ Sashon Birodhi laṛhại, 66 reaḱ 6 goṭen khojoḱa, 69 reaḱ Gono obhutthan, 70 reaḱ Election/haṕrao selet́ Bangali koaḱ Mukti ar Ạdhikar ạdại hatao lạgit́ joto lekan laṛhại, hudis ar kạmi ṛe ạyurić hisạb teye tahẽkana ḍisam baba Bongobondhu Shekh Monjibur Rahman.

Onkagi 1971 sal rehõ Jạtiạriko lạgit́ kukmuẽ ńel leda Bongobondhu Shekh Mojibur Rahman ar uniaḱ ạyurte Baṅgali Jạtiạriko hameṭ keda ạḍi maraṅ ahkaoanaḱ Sạdhin Disạm. Bạṛić ḍako danderko do Boṅgobondhu Shekh Monjibur Rahman ko goć ledirehõ, uniaḱ kukmu ar so̠not kami do bako goć caba daṛiada. Onkate aćren Maraṅ Kuṛi ạḍi Manotan Disạm ayurić mukhiyạ Shekh Hasina do Bongobondhu aḱ kukmu Sona disạm benao lạgit́ siń ar ńindạ ombaḱ ekhoṛome kạmi kana. Baṅgali jạtiren Babawaḱ bhabna gi soṅge katet́ Boṅgobondhu ren Maraṅ Kuṛi Manotan Ḍisam ayuṛ ṛen mukhiea Shekh Hasina aḱ ayurte nitoḱ do digital Bangladesh benao rakaṕ lạgit́ ạḍi kurumuṭu katet́ẽ kạmi kana.




Andro Kishor Ńut́umte Koẽjoṅ

Andru kishor do  Baṅgladisom re Isại hoṛ hisab te ạḍi maṛaṅ gainahãe tahẽ kana. Disạmre ạḍi aema ũtaṛ doẽ sereń akada. Amdaj 15 hajaṛ cetan ar disạm reaṅ maraṅ maraṅ gainaha puroskar koe ńamleda. Ńel ńel nũi gainaha   dhuṛi dhạrti bạgiaḱ reaḱ 40 gel din do hoẽ puṛạoena. Uniaḱ  niạ 40 gel din hoẽ purạoen te Sukolbar (14 august 2020 ) aćaḱ ghaṛońj seć khon koẽjoṅ ar disạ ṛuạṛ/ũyhạṛ ạcuṛ ko hoho leda. Rajshahi Citi Church ṛe  Andro Kishor lagit́ ko koẽjoṅ keda.

Ona dupuṛup re koẽjoṅ doẽ ạyur keda Ashia Mondol, sereńko ạyur keda Lorenc Mondol ar aćren sãotenko, So̠no̠t Baebel khone paṛhao keda Ovro oshan, Sostor kathakoẽ gapalmaṛao hạṭiń keda Bashit Hembrom. Uniaḱ disạ ruạṛ se ũyhạr acur reaḱ gapalmarao reko tahẽkana aćren gidrạ, gati aṛ adepaseṛen peṛako. Aćren kuṛi do ać baba cetan re benao akan presentation doẽ uduk at́ koa. Calaoen bochor reaḱ September cando khon Cansaṛ ṛuạ  uniaḱ hoṛmore basae badhao akat́a mente saṕ ńamlena ar 9 cando do Singapur ṛe tãhẽ katet́ cikithsha doe hatao et tahena.

June mạhnạ reaḱ 11 tạrik do disom teye ṛuạṛ ena. Dhaka ṛe thoṛa din tahe katet́ Rajshahi re ać ren mesera Dr. Sikha Bisas aḱ oṛaḱ ṛey tahẽkana. Calaoen 6 julai do disam ren joto hoṛko bagi kat́et́ Ishoṛaḱ hoboṛ ṛeye jirạulena. Nui gainaha do Bangladesh ren santal hoṛ ko são ạḍi napae mit́ṭen oporom ar jopṛao tahekantea. Gainaha Adru Kishor aḱ gujuḱ santal ko monduk ar bhabna ko sodor akada. Ona selet́ uniaḱ atma suluk lạgit́ sisirjạoić ṭhen ko koejoṅeda.